Jsme zpět ze Soroya. Sezóna zde byla oficiálně ukončena, lodě jsou vytaženy na břeh, pomalu se sype sníh. Ahmad odjel na měsíc do Libanonu za svojí rodinou. Cesta v pohodě, nikde žádní celmíci ani policisté. Za Altou směrem na Kaitukeino už pěkně mrzne až -5 stupnů. Silnice byli suché pršelo až kolem Drážďan. Tato výprava byla velmi zvláštní, protože ze začátku prvních 5 dní úplný olej a teploty až 17 stupňů. Ryby moc nešly, chytali se hlavně velcí okouníci 40-60cm na velkých hloubkách až 250. Po pěti dnech velký stereotip, nikoho už to moc nebavilo. Dá se říct, že jsme se dost trápili, protože větší rybu přes 1m jsme nikde nepotkali. Prohledali jsme všechny fjordy kolem Hasfjordu, dál celý šelf kolem Soroya až do Sorvaer. Jeden den jsme se vydali až na šelf ostrovu Silda – nic, po velkých rybách ani památka. Potom prudký zvrat silný vítr až 15m/s – dva dny sezezení na baráku a velké naděje. Poslední den jsme se dostali na vodu jen na kutru, ryby byly, jak to bývá po velkém větru úplně všude. Převážně jsme chytali na nerez pilkry 800-990g se dvěmi návazci gummimakk 12/0 červené barvy. Ryby se vyskytovaly dost hluboko 80-120m. Byla to však velká hejna a nebyl problém vytáhnou i 4ks na jeden zátah. Vše vyšlo, hlavně ta koncovka neměla chybu. Závěr – jednoznačně nejlepší podzimní výprava, jakou jsme podnikli.