Nápověda Doporučujeme:

Brosma – nedoceněný úlovek 1/2

Pro většinu rybářů lovících ryby ze dna, je doslova prokletím. Alespoň co se týká často vídaných reakcí lovců. Ale zaslouží si brosma opravdu svoji pověst nechtěné, opovrhované a nenáviděné ryby? Skutečně existuje k této averzi nějaký rozumný a opodstatněný důvod?  Ale asi ano. Pár důvodů asi opravdu je. V prvé řadě cílíte na jinou rybu a pak se po boji plném adrenalinu a očekávání, objeví na hladině brosma.

Tělo s hroší kůží

Veškeré bujné představy jsou v háji a dostaví se zklamání. Žádný kapitální mník, halibut, nebo něco podobného. Navíc je houževnatá, nelze jí sundat ani z háčku, natož usmrtit a korunu všemu dá její kulaté, slizké tělo s hroší kůží, které se špatně filetuje. Konec konců, ani její vzhled, připomínající spíše pulce, nebo žábu, nám na radosti z úlovku nepřidá. Je tohle ale dostatek pádných důvodů k tomu, abychom tuto rybu nenáviděli a pohrdali jí? Chápu, brosma má mnoho ďáblů, ale věřte, že andělů má mnohem více….

Široký výskyt

Nejprve ale něco o brosmě jako takové. Žije u dna a její výskyt začíná zhruba na padesáti metrech a hlouběji, na kamenitém, štěrkovém nebo smíšeném dně. Její potravou jsou z části ryby žijící u dna, především ale raci, humři, nebo krevety, měkkýši a ostnokožci. Hodně velká brosma má okolo metru a váhu zhruba 15 kil. Vzácně byly uloveny i větší. Tyto velké ryby mají odhadované stáří zhruba 40 let. Běžně se ale chytají menší, úlovek okolo 70ti cm a 3 kil váhy je považován za solidní. Žije samostatně, nebo i v menších skupinách. Je lovena cíleně na long line, případně jako vedlejší úlovek do sítí. Norové vyloví přibližně 75 procent světového úlovku brosem. Rekordní roční úlovek je asi 35000 tun, běžný roční úlovek činí asi 15000 – 20000 tun. Takže žádná bezvýznamná ryba. Naopak. Je považována  za hospodářsky velice důležitou rybu.

Její maso není úplně špatné

Často se poslouchám názory rybářů na jednotlivé druhy ryb. Jeden nejí tresku tmavou, jinému smrdí treska jednosvrnná, další ohrnuje nos nad mníky, ale brosmu, tu prostě nejí nikdo. Zajímavé, někdy úsměvné. Vyslechnu, občas sdělím názor můj, ale myslím si své. Jsem totiž stoprocentně přesvědčen, že i pro opravdového znalce, jako jsou například ostrované, je obtížné poznat, ze kterého druhu ryby je jídlo připraveno. Naschvál zmiňuji ostrovana, protože jen ostrované jí více ryb než běžní pevninští Norové. Od nepaměti byli díky životu na ostrovech částečně izolováni od běžných zdrojů a jejich prací, kromě pastevectví, býval především rybolov. Proto logicky tvoří ryby téměř 100% jejich jídelníčku a díky tradici a letitému návyku od malička konzumovat ryby více než jiní, si zároveň vypěstovali i větší schopnost rozeznat, z jakého druhu ryby je jídlo připraveno.

Je to treska, je!

Kdo tedy může být ještě větším znalcem než právě ostrované? No nevím, nic mě nenapadá, ale rozhodně ne středoevropan, který ještě nedávno z mořských ryb  konzumoval jen prošlé filé z mrazáků RVHP. Často zvu svého souseda, který je mimochodem ze čtvrté generace rybářů ostrovanů, na oběd. Pokaždé si automaticky myslí, že jedl tresku, přestože jídlo většinou připravuji i z jiných druhů ryb. Jednou tu „tresku“ chválil více než jindy a když jsem řekl, že to nebyla Torsk, ale Lyr (Sajda) jeho odpověď byla: “Skutečně“? Nevěděl jsem že je Lyr tak dobrý“! (píšu ale o běžně lovených treskovitých rybách, protože existují ryby, které mají svoji typickou chuť a společně se vzhledem a konzistencí jsou nezaměnitelné.

Autor Jerghanz

5 komentářů

  1. Jezdíme do Norska více jak 20 let, a brosmu jsme téměř nikdy nebrali. V současné době” limitu 18 kg”, je to nesmysl, lovíme-li jiné ryby, pro nás s kvalitnějším masem. Při přívlači do 30 m se jich oproti lovu na hloubce chytí podstatně méně a všechny jdou “zpět”, výjimečně nikoliv. V článku jsou uvedená negativa při filetování – souhlas. Ze zkušenosti ještě přidám. Mladé maso chutné. Tužší maso u větších brosem / nad 70 cm ? / je nejvhodnější umleté do karbanátků.

  2. Brosmy nebere vůbec! Nikomu se nechce s nimi drbat, páč filetovat to fakt nejde. Maso jsme ochutnali a za nás žádný zázrak.

  3. Brosmu bereme a maso je chutné, s filetováním taky žádný velký problém, je to jen o cviku. Nejhorší ale je, že maso je plné červů a vybrat je všechny je docela piplačka.

  4. Zdenda.
    Za svojí poměrně dlouhou kariéru v Norsku, jsem se stkal s mnoha rybáři, včetně jejich názorů na rybolov a ryby jako takové. Nejhorší jsou stereotipy,dogmata a různé fámy a neochota se jich zbavit. Nesmí se věřit všemu co říkají jiní a najit odvahu zkusit něco jiného, byť je to proti pohledu “zkušenějěích”. S tvým názorem že je maso brosem chutné plně souhlasím. S filetováním už trochu méně, ale dát si s tím tu práci za to rozhodně stojí. Co se týká parazitů také souhlas, ale jen částečně. Je to lokalita od lokality a například na Sandoy, jsou ryby celkově v dobré kondici. Co se týká brosem, tak z osmdesáti procent mají parazitů minimum, nebo žádné. Ve hřbetní partii skoro nikdy a břišní část, jestli je parazity napadaná méně se těch pár kouskú snadno odstraní a jestliže více, je dobré jí rovnou odříznout. Jinak palec nahoru. Brosma je srovnatelná s jakoukoliv jinou v Norsku běžně lovenou rybou a některé z těch hodně oblíbených a vychvalovaných, svojí kvalitou dokonce předčí.
    Článek je rozdělen,proto jsem panu Vápeníkovi a přispivovateli Glum jestě neodpověděl. Nedávalo by to smysl. Až bude zveřejněn celý, něco málo k jejich komentářům napíšu.

  5. Párkrát jsme brosmu vzali. Maso na talíři bílé a všem chutnalo. Ve filetování problém taky nevidím. Problémem jsou parazité, proto je nebereme. Je škodou, že vytažená ryba vždy uhyne, ikdyž je vrácena vodě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Lokality

Bakkan Wahl

Soroya

Seter Brygge

Madagaskar

Maledivy

Poslední fotogalerie

Tanzanie » Listopad 2022

Vingsand » Červen 2022

Soroya » Duben 2022

Anketa

Jak hodnotíte rybolov v Norsku v roce 2022?

(6)
(20)
(3)
(5)

Nahrávání ... Nahrávání ...