Nápověda Doporučujeme:

Plachetník – vyhledávaný soupeř

Plachetníci jsou půvabnými rybami, jejichž vzhledu dominuje mečovitě protažená horní čelist a obrovská hřbetní ploutev. Disponují velkou variabilitou ve zbarvení těla, mají dokonce schopnost barvoměny. Tradičně bývali plachetníci děleni do dvou druhů, poslední genetické výzkumy ale naznačují, že má celý rod jen jediného zástupce, plachetníka 

širokoploutvého. Plachetníky najdeme v teplejších oblastech oceánů. Nejedná se o žádné drobečky – dorůstají až do tří metrů délky a mohou vážit i 90 kilogramů. Potravou plachetníků jsou olihně a drobnější ryby, nejčastěji hejnové druhy, například sardinky. Specializace k lovu těchto hbitých drobných živočichů je hlavním důvodem rozvoje pozoruhodných tělesných adaptací plachetníků i jejich nebývalé rychlosti.

Podvodní gepard

Voda sama o sobě klade poměrně velký odpor, zdejší rychlostní rekordmani proto na rozdíl od savců či ptáků v průměru o něco zaostávají. Pro srovnání – střela z pistole opouštějící hlaveň rychlostí 300 m/s ztratí při vstřelení pod vodu velmi rychle razanci a po dosažení tří až pěti metrů neškodně klesá ke dnu. Na první pohled velmi rychlí tučňáci „létají“ v tekutém médiu rychlostí blízkou 40 km/h, někteří kytovci (např. kosatky či sviňuchy) se umějí přiblížit tempu 60 km/h. Rychlost plavání 110 km/h, kterou dokáže na kratší vzdálenost vyvinout plachetník, si žádá skutečně takřka dokonale hydrodynamické tělo, perfektně hladké šupiny, výkonné svaly a statisíce let evoluční práce. Mečovitě protažený nos plachetníka rychlému pohybu vpřed napomáhá, velikou hřbetní ploutev však plachetníci při zvýšení akcelerace důsledně sklápějí k tělu.

Neskutečně pohyblivý

Vysoká hřbetní ploutev na první pohled rybu brzdí, avšak ve skutečnosti bez ní by toho plachetník moc neulovil. Samotná rychlost totiž při lovu nestačí. Plachetníci často spolupracují a nadhánějí si hejno vyděšených rybek ze strany na stranu. Zbytečné poranění křehkého nosního „meče“ nemohou riskovat, snaží se tedy svou kořist co nejvíce rozrušit a destabilizovat dříve, než přejdou k finálnímu útoku. Vzpřímená hřbetní „plachta“ jim v této chvíli významně pomáhá v obratech a lovenou kořist navíc vystraší, podobně jako rychlé záblesky barevných pruhů, které plachetníci na svých tělech v příhodných momentech ukazují. V jednom okamžiku ale hra končí a je potřeba udeřit. Teď přichází na řadu „zbraně“.

Miluje sardinky

Ovšem pozor, nabodnout sardinku, jak by se na první pohled nabízelo, je téměř nemožný úkol. Plachetníci proto používají extrémně prodlouženou část lebky spíš jako šavli a sekají s její pomocí do stran. Zde se opět naplno uplatní stabilizační funkce vzpřímené hřbetní ploutve. Umožní bleskurychlé zastavení, následuje pro lidské oko téměř nepostřehnutelné seknutí hlavou a omráčené rybky končí v žaludku predátora. Ukazuje se, že tyto ryby organizují skutečné kolektivní lovy a zároveň používají své hřbetní ploutve jako bariéry pro kořist. Stává se to následovně. Skupina plachetníků obklopí hejno malých ryb poblíž hladiny vody a začíná roztáhnout hřbetní ploutve, aby vytlačila prsten. Vyvýšená ploutve tvoří jakési pouzdro, ze kterého oběti prakticky nemohou uniknout. Extrémní pohybová dovednost i nemalé tělesné rozměry jsou ale ve vztahu k člověku pro plachetníka dosti nevýhodné. Stal se totiž velmi atraktivní rybou pro sportovní rybáře. I po spolehlivě vypadajícím zaseknutí na udici však tento podmořský sprinter mnohdy odmítá vydat svou kůži lacino.

Rychle rostou

Plachetníci velmi rychle rostou a roční ryba je až 1,5m dlouhá. Jsou to dravci, loví při hladině, nebo ve středních hloubkách malé pelagické druhy ryb a olihně. Obvykle nedorůstají délky přes tři metry a jejich hmotnost nepřesahuje 90 kg. Jak chutná? Maso svojí strukturou připomíná tuňáka či telecí – má pevnou svalnatou strukturu, ale zároveň je křehké. Pokud nepatříte mezi milovníky ryb, přesto doporučujeme plachetníka ochutnat – chuť je velmi lehce rybí, ale zároveň „masová“. Báječně se hodí pro přípravu steaků, které jsou opravdovým gastronomickým zážitkem.

Obrovská hřbetní ploutev

Jednou ze záhad, která po dlouhou dobu pronásledovala ichtyology, je obří hřbetní ploutev plachetníků, díky nimž tyto ryby dostaly své jméno. Proč ryba potřebuje tak masivní dekoraci? Dost dlouho panoval názor, že hřbetní ploutev plachetníka funguje doslova jako plachta – když se ryba pohybuje blízko hladiny a zvedá ploutev nad vodu. Plachetníci často plavou s odhalenou hřbetní ploutví, ale pozorování ukazují, že jejich pohyby nemají nic společného se směrem a silou větru. Vysoká hřbetní ploutev plachetníkovi ve skutečnosti pomáhá dělat ostré zatáčky, když se pohybují vysokou rychlostí. Při přímém pohybu ryba složí hřbetní ploutev dozadu a je umístěna do speciální drážky na zádech. Když ryba začne otáčet, hřbetní ploutev se narovná a nejprve se zvedne její přední část, která se nachází před těžištěm ryby. Výsledkem je, že se tělo ryby prudce otočí.
Autor: Karel Chlumec

 

Tento článek zatím nikdo nekomentoval, buďte první!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Lokality

Bakkan Wahl

Soroya

Seter Brygge

Madagaskar

Maledivy

Poslední fotogalerie

Soroya » Duben 2021

Maledivy » Únor 2021

Dyrsfjord » Září 2020

Anketa

Těšíte se stále na rybolov v zahraničí?

(327)
(85)
(24)
(22)

Nahrávání ... Nahrávání ...