Ani Corona nás nezastaví 1/2

V dubnu 2020 zůstává norské pobřeží pusté, zcela bez turistů, kteří byli kvůli Corona viru vykázáni. Norské moře odpočívá, tlak rybářů velmi ochabl, protože ani průmyslové lodě moc nechytají. Jejich hlavní trhy jako je Španělsko, Itálie a Portugalsko řeší epidemii a o norské ryby nemají zájem. Toto se naposledy dělo za světové hospodářské krize v roce 2008. Pro moře i jeho obyvatele je to moc dobře a všichni to v budoucnosti poznáme v podobě bohatších úlovků. Jarní tření matečných tresek proběhne téměř bez zásahu lidské ruky.

Rybolov pro vlastní potřebu

Na Soroya zůstal jen průvodce Bilal a jeho kamarád Daniel, kteří chytají tresky pro vlastní potřebu. Rybolov je to vskutku exceletní! Obrovská hejna tresek se zvedají až pod loď, kde útočí na vše, co se jim předloží před tlamu. A nejsou to jen tresky, ale jejich tření přilákalo i jiné ryby jako je halibut nebo mořská kočka. Všichni cítí šanci se dobře nažrat jiker, kterých jsou na mořském dně doslova koberce, silné několik centimetrů.

Poutníci táhnou

Skrei znamená v norštině poutník a přesně vystihuje životní styl této ryby. Jejím domovem je Barentsovo moře, které podle odborníků nabízí pro ryby ideální podmínky, hlavně kvalitu vody a dostupnou potravu, kterou treska denně musí mít. Jednou za rok se ovšem tresky ze vzdáleného, otevřeného a pro rybáře těžko dostupného moře vypraví na delší výlet po pobřeží. Miliónová hejna čtyř až sedmiletých jedinců tresek táhnou podél břehů k pobřeží Soroya, aby se tam postaraly o zachování druhu. Zkrátka se seberou, odplavou na dovolenou, kde si trochu vyhodí z ploutve a hezky kolektivně si užijí čas námluv. Zdaleka ne všichni ovšem do rozmnožovací destinace doplavou, protože na ně čekají rybáři se sítěmi, kterých je letos ovšem velmi málo.

Rybářská nirvána

Dubnové ráno na Soroya je klidné, vítr jen jeden až dva metry za sekundu, úplně klidná hladina. Máme za sebou dva dny lovu. První den se povedla největší ryba, treska 145cm 30kg, včera už to byla „jen pětadvacítka“, ale těch ryb jsou tady opravdu tisíce, takže ten fishing jsme si nádherně užili. Aktuální teplota je mínus 2 stupňě, sněhu je tady asi stopadesát centimetrů a protože nefouká, tak si myslím, že to na té vodě těch 8 hodin vydržíme. Po snídani vyrazíme. Plánuje Bilal s Danielem.

Velká nástraha = velká ryba

Hloubka 95m a ryby jsou od 50m do 90m ve sloupci nade dnem. Nikde jinde na světě jsem neviděl takovou masu ryb. 40m na výšku a rozloha asi 2km čtverečný. Nechci to nějak počítat, ale toto je opravdu hejno nedozírné hodnoty. Já pouštím do hejna Roybait 600g 32cm. Na záběr čekám cca 2-4minuty, ale vždy mám větší rybu přes 15kg. Zažívám neskutečný rybolov, nikam se nenajíždí, ryba se nehledá. Najde se jednou a pak se těží, třeba 4h jeden drift a ryby pořád pod námi!

Ryby na jednom místě

Druhý den ráno kolem 8h startujeme konečně na rybolov. Zhruba od 1.3. je na Soroya již rovnodennost 12h den a 12h noc. Rozednívá se kolem 6h ráno a večer po 18h se stmívá. V tomto období Vám bohatě stačí 6h rybolovu na moři a jste totálně vyřízení. Míříme na šelf mezi Vaagan a Breivikbotn. Z předchozích zkušeností vím, že nemá cenu nikde jinde zastavovat a hledat ryby. Na jiných místech prostě nejsou! Pomalu přijíždíme na místo a přítomnost ryb potvrzuje echolot.