Nápověda Doporučujeme:

O žralokovi 1/2

Další volné pokračování příběhů z Karibiku. Plavba lodi La Grace leden 2012. Ti, kdo měli možnost přečíst si povídku “Poklad” si možná vzpomenou na zápletku se žralokem. Byla to krátká zmínka na dokreslení situace. Tento příběh se snaží mé chování vysvětlit a přesto, že od té doby uplynulo již hodně času mám ty okamžiky stále na mysli a před očima.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Za hřebenem

V ten čas kotvila naše loď – La Grace – u jednoho z Panenských ostrovů u ostrova  Saint Thomas v zátoce Flamingo bay. Břehy ostrova jsou lemovány zalesněnými kopci a skalami, pláže na této straně ostrova nejsou. Město “CHarlotte Amalie ” je rozloženo v několika zátokách i po kopcích. Někde za hřebenem pobřežních kopců je velké místní letiště. Podle velikosti přistávajících a odlétajících letadel je to letiště mezinárodní. Toto souostroví patří do teritoria USA o čemž svědčí americké vlajky na mohutných stožárech které jsou na každém ostrově. Na vedlejších ostrovech patřících k Britskému impériu nic podobného nenajdete.

o_zralokovi2

Celní řízení

Bylo již v podvečer a čekáme na signál k večeři. Celní a pasové formality byly již za námi a tak se většina posádky chystala na břeh. Projít přístav, večerní město, najít tu správnou putiku nebo bar, případně tančírnu. Večery a noci v těchto karibských přístavech nabízí nečekaná překvapení a dobrodružství. Vyhlášený karibský rum, místní hudebníci a exotické prostředí dělají s turisty pravé divy. Těchto a podobných “atrakcí” jsem si již užil dosti na svých cestách po Austrálii, N. Zealandu, na tichomořských ostrovech, na Aljašce i jinde. Už jsem se vyblbnul – zdá se. Protože jsme dnes pluli podél mnoha ostrovů a byla to klidná plavba na závětrné straně,  měl jsem po celý den na zádi lodi nahoženy dva pruty s návnadou na vláčení. Byly to zbytky ulovených ryb z předešlého dne. Za celý den nic nezabralo. Když jsme připlouvali do zátoky a připravovali se na kotvení a celní odbavení, oba pruty jsem stáhnul a uložil. Návnadu jsem sice na háčcích ponechal ale musela být zabalena do několika igelitových pytlíků a tašek. Těžko by nám tak “voňavou ” loď celníci pustili do přístavu.

o_zralokovi3

Pohled na město

Po večeři, když část posádky loď opustila jsem opět oba pruty nahodil. Jeden vlevo a druhý vpravo na zádi lodi. Snažil jsem se nahodit co možno nejdále od lodi a na každý prut jsem ještě přidal olůvka aby proudy návnadu neodnášely jinam. Říkám si… je večer a klid, proplouvají tudy ty největší lodě a ty občas ryby doprovázejí. Ještě jsem každý prut zajistil šňůrou a karabinkou aby náhodou nespadly do vody. Nějaký čas jsem seděl na zadním zábradlí zády opřen o sloupek a díval se na rozzářené město, přístav a okolní kopce. Slunce již dávno zapadlo za horizont a siluety pobřežních kopců zvolna splývaly s přicházejícím večerem. Občas se za kopci objevilo přistávající nebo odlétající letadlo. Chvilku jsem ta letadla doprovázel očima a vzpomínal na mé přílety a odlety. Byl jsem sám, jen se svými vzpomínkami a hezkým pohledem na město a přístav. Pak jsem si vzpomněl, že mi Milan nabídl svůj počítač abych si napsal pár dopisů a události posledních dnů. Šel s partou také na břeh. Ještě jsem zkontroloval pruty, byly v klidu, nic se  nedělo. Přešel jsem horní palubu, sešel po čtyřech schůdcích na střední palubu a po dalších schůdcích do chodby která propojovala podpalubí. Moje kajuta byla úplně vzadu, byla to kajuta kapitánská. Měl jsem zde svou kóji, šatník i obyvák. Při plavbě jsem zde nepobýval spíš jsem tu jen přespával.

o_zralokovi1

Dlouho u kormidla

V kajutě bylo pološero, prostor kajuty osvětlovala jen obrazovka počítače. Otevřenými okny proudil čerstvý a voňavý mořský vzduch a ticho rušilo jen šplouchání vln a jejich narážení na boky lodi. Občas nějaká větší zaduněla  a zase bylo ticho. Nejdříve jsem se pustil do dopisování deníku. Dopisoval jsem poslední dva dny (Britskou a USA část panenských ostrovů). Ostrovy Virgin Gorda, Tortola, Saint John a Saint Thomas. Na ostrově Saint John jsme zažili úžasný věci na místním letišti. Mám z toho spoustu fotek a skvělé zážitky. Také vzpomínky na přístavy, průplavy a zátoky – kotviště i města těch ostrovů byly nesmazatelně zaznamenány do mého deníku. Co chvilku psát přestanu a vzpomínám. Vybavuji si situace a místa, tichá zákoutí , zajímavé stromy a kytky, kamenné i dřevěné  domky, dláždění uliček a chodníků, parky a hotely a na mnohých místech i vraky lodí které odkudsi přihnal hurikán. To by byla činnost pro naše cikány – uvažuji. Tolik starého železa. To by u nás dlouho takhle neleželo. Vzpomínám i na čas mích služebních povinností. Kdy jsem byl u kormidla a jak dlouho, kdy jsem tam byl jako záloha, jaké plachty byly postaveny, jakou rychlostí jsme pluly a pod jakým větrem… Přemýšlím také o pirátech, námořnících a mořeplavcích o knihách ve kterých se o tomto prostředí píše. Těch knih je v lodní knihovně hodně. Atmosféra této lodi, plavba Karibekem, práce na lodi a poznávání dalších a dalších ostrovů… to vše mě zcela pohlcuje a ocitám se opět v úplně jiném světě. Ve světě klukovských snů a přání.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Prudký záběr      

Jako nenadálý blesk a následující ohlušující hromobití mě ze snění probouzí řvoucí brzda navijáku (jako když se zblázní). Zabrala ryba a velká – blesklo mi hlavou. Vyskakuji od stolu, židle s rachotem padá na podlahu ale to již utíkám temnou chodbou ke schodům na palubu. Schůdky beru po dvou a shýbám hlavu abych nenarazil na horní trámek dveří (již se to parkrát podařilo). Dva skoky a další schůdky na horní palubu. Naviják stále řve a v tom tichu je to jek siréna. V běhu odhaduji na kterém prutu ta ryba je a již ho držím v ruce. Zvedám špičku prutu, oddělávám zajištění sňura se z navijáku stále nezadržitelně odvíjí. Ten zvuk navijáku je přímo omračující. Jen zkušený rybář v takový okamžik nezazmatkuje. Prut již držím pevně oběma rukama k mžiknutím oka kontroluji stav vytáhnuté šňůry. Je to dobrý, ještě je čas. Konec prutu opřu v boku těsně nad opaskem a levou rukou pozvolna přitahuji brzdu. Nechávám rybu ještě unikat a stále pozvolna přitahuji. Poměrně dost prohnutý prut a ještě dosti velký tah ryby dává tušit její velikost. V tomto okamžiku je nejdůležitější získat s rybou kontakt. Přes prut a napnutou šňůru co i v slabém větru píská a skoro zvoní (nejkrásnější hudba pro ucho rybáře) je cítit každý její pohyb i úmysl. Už ji cítím, má stále snahu odplouvat. Síla brzdy ji však bere hodně sil.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Odhadem 10-15kg

Otáčí se do strany a v tomto okamžiku tah povoluje. Velmi rychle navíjím vymotanou šňůru zpět na naviják a snažím se rybu přiblížit k lodi. Najednou vnímám i nastalý ruch kolem mne. Můj úprk a rámus, zvuk brzdy navijáku probral spáče na lodi, karbaníky a ti všichni přicházeli na palubu a co že se to děje. “Jirka má rybu nekecej fakticky, běž pro foťák, tak bude zejtra oběd, běž mu s tím pomoct…” a tak podobně. Když ryba pozná, že je tažena kam nechce opět zabere, prut se prudce skloní a šňůra se opět pozvolna souká z navíjáku. Není kam spěchat a tak zase pozvedám prut nahoru aby se odpor rybě zvýšil a čekám až se ryba více unaví. Je to boj člověka s přírodou (a bohužel člověk občas nad přírodou vyhraje, jenže pak zase dostane od přírody přes dršku a většinou když to nejméně očekává). Ryba ještě vytahuje pár metrů a pak tah opět povolí, ryba se otáčí a plave k lodi. To je signál k opětnému rychlému navíjení protože je optimální, aby byla ryba stále v pevném kontaktu. Jak je šňůra příliš dlouho volná, ryby má možnost udělat kotrmelec či jinou fintu a z háčku se vyvlíkne. Získávám asi 10-15 metrů. Ryba může být tak 50m od lodi a podle síly tahu a prohnutí prutu odhaduji její velikost tak na 10-15 kg. Prut je silný, šňůra také a tak není obav, že by něco povolilo. Ještě trochu dotahuji brzdu a beru ji větší silou.

o_zralokovi4

 

Přejít na:

 

Autor: Jiří Ludvík

Foto: Jiří Ludvík

4 komentářů

  1. S lodí La Grace a kapitánem Pepou Dvorským a jeho posádkou jsem měl tu čest se setkat minulý rok na Kanárských ostrovech . Čirou náhodou jsem se s dědou procházel v přístavu Puerto Colon a hledali rybáře , kteří by nás vzali na moře lovit ryby . Po asi 2 hodinách chůze , když nás hledání přestalo bavit , mi děda začal povídat historku o pirátské lodi , která zůstala na mělčině a poškodila se . Najednou během jeho povídání na mě vyhrknul slovsa : ,,TO JE TA LOĎ !” a opravdu byla. S dálky se na stěžni třepotala česká vlajka a nám bylo jasné ,že jsme na správné adrese . Při příchodu k lodi už byla slyšet čeština , což každého , kdo je několik tisíc kilometrů od domova , zahřeje u srdce . Posádka se hned dala do řeči , včetně kapitána . Příjemní lidé , plní elánu a dobrodruzi tělem i duší . Provedli nás po celé lodi a vyprávěli o jejich cestách a jak to vůbec chodí na palubě . Byl to úžasný zážitek a určitě do budoucna bych se rád plavil na této lodi a poznal co to je námořnický život i z jiné perspektivy 🙂 Už jenom ta možnost zahrát si na opravdové piráty je skvělá a zachytat si u toho ryby je ještě zajímavější . Fotky bohužel nemám v počítači , ale dodám je později . Kikibut

  2. Moc pěkný počtení, hned bych si takouvou výpravu střihl s vámi. Škoda, že tady autor asi není registrován, že by nám napsal více podrobností. Jak se na takouvou loď dostat a co všechno to obnáší?

  3. Přikládám komentář od autora článku:
    Ahoj Michale , ahoj všichni kluci a holky (od 12 ti do 85 pěti a více roky). Zdravím Vás všechny a ti kdo si přečetli povídku o žralokovi a mají nějaké dotazy mi klidně mohou napsali na mejlovou adresu jirkaludvik@seznam.cz Je ale také možné napsat přímo kapitánovi panu Josefu Dvorskému na jeho kontaktní adresu. Do vyhledávače zadáte http://www.lagrace.cz a máte vše po čem Vaše dobrodružná srdíčka touží. Je ale dobré, i když jste jistě všichni zdatní a odhodlaní mořeplavci (případně jen rybáři ale i to stačí) mít pro počátek nějaké základní informace. Tedy na tom (uvedeném vebu) najdete nahoře na liště …. loď (vše o lodi – od stavby po důležité události – opravy ztroskotání-oslavy a podobně. … plavby (tam najdete kde je La Grace schopna plout, kde byla, jsou tam i závody a soutěže a podobně…. služby , kontakty , a další. Prostě kliknete si na cokoli podle Vašeho zájmu a nestačíte se divit. Mireček a Achilek …. vážní zájemci o účast na plavbě se ptají (mimo jiné) na co taková sranda přijde ???? Tak to kluci záleží na tom , co jste zač. A to je velmi důležité. Pokud jste ochotni makat , mohu Vás ujistit, že já jsem na lodi pracoval a tím jsem si plavbu jednak prolevnil a dvojak užíval mnohem více než “zákazníci “co si plavbu zaplatili komplet jako službu. Když jste jako lodník, je zde možnost se mnohému přiučit, dostat se do ráhnoví a zažít neuvěřitelné momenty (od strach až po nevýslovnou radost), pořídit nevšední fotozáběry či videa, uzavřít opravdu kvalitní přátelství a přitom o nic nepřijdete. Takže abych odpověděl na otázku financí. Ten kdo má čas a nemá obě ruce levé a má vážný zájem o plavbu ať udělá první krok jako tento. Na mejlové adrese se zkontaktuje s Vildou. mejl.adr. PavlicaV@seznam.cz Je to lodní tesař a v jeho dílně na Moravě se neustále pracuje na některých (dřevěnných) součástech lodi. Každý u něho pracuje zadarmo a na své náklady. Ale pozor. Vždy platilo den práce = den plavby. Toto pravidlo platilo v době mé účasti. Je nutno si vše ověřit. Neboť časy se mění. Každý kdo bude s Vildou alespoň týden pracovat se po večerech u pivka nebo vínečka doví základní informace, rady a vše co právě on chce vědět. Může být tisíce otázek a může se těmi otázkami zahltit počítač a tazateli pak spadnou kalhoty a stejně neodpluje. Není nutno se bát mořské nemoci, bouří, lidí či nemocí ……. Loď má soudné,schopné,ohleduplné kapitány a posádku (jsou to profíci co se plaví již delší dobu) a mnoho potíží již vyřešily . Takže kluci a holky fakt neváhejte. Ještě jedna – hodně důležitá věc. Je dost dobrý, vyplout s dobrým kámošem a nebo v partě několika lidí kteří se velmi dobře znají a vzájemně si pak mohou být oporou. Já jsem vlk samotář a události řeším jako v boji-za pochodu. Takže vlastně neřeším vůbec nic. Jak to přijde tak to beru. Tedy přeji všem hodně zdraví, ať se vše daří a vždy alespoň stopu vody pod kýlem. Ahoj Jirka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Lokality

Bakkan Wahl

Soroya

Seter Brygge

Madagaskar

Maledivy

Poslední fotogalerie

Madagaskar » listopad 2022

Maledivy » únor 2022

Tanzanie » Listopad 2022

Anketa

Jak hodnotíte system registrací a vývozu ryb?

(6)
(22)
(167)
(27)

Nahrávání ... Nahrávání ...