Rybí populace v Norsku

V Norsku roste rybí populace, tento trend je třeba regulovat a udržet, tvrdí profesor Jahn Petter Johnsen z Norské rybářské akademie. Nová studie výzkumníků na mořský rybolov ukazuje, že Norové se stále zlepšují v péči o moře a život v něm. V některých místech se množství tresky obecné zvýšilo o více než 100%.

Obrovské zlepšení severního Atlantiku

V nové studii se výzkumníci zaměřili na 85 populací ryb v severovýchodním Atlantiku a na to, jak se vyvíjely v období od roku 1960 do roku 2015. Výsledky ukazují, že množství ryb dosáhlo historicky nízké úrovně kolem roku 2000, ale od té doby vykazuje pozitivní trend. Tak pozitivní, že výzkumníci sami říkají, že jsou překvapeni. Například od roku 2007 do roku 2015 se populace tresky obecné v Barentsově moři zvýšila o 71%. V Severním moři se stavy tresky obecné zvýšily o 104%.

Přísnější předpisy se vyplácí

„Co nás překvapuje, jak rychle lze stavy ryb změnit,“ říká výzkumník Fabian Zimmermann z Institutu mořského výzkumu. Spolu se svým německým kolegou Karlem Michaelem Wernerem stojí za studiem publikovaným v časopise Frontiers in Ecology and Environment.„Ukazuje, kolik ryb můžeme lovit,“ dodává. Důvod, proč se populace ryb zlepšily, souvisí s udržitelnějším rozvojem regulovaného rybolovu. Všechny země EU kolem severovýchodního Atlantiku zavedly přísnější předpisy o rybolovu po roce 2000. Norsko bylo s takovým rozhodnutím mezi prvními, kteří ho aplikovali do praxe. To, v kombinaci se silnými ročníky, přineslo pozitivní vývojový trend pro ryby v moři. Podle mořského vědce však existují velké rozdíly mezi rybími druhy, pokud jde o to, jak dlouho trvá změna stavu.

Omezení rybolovu má smysl

„Pro všechny druhy trvá v průměru zhruba deset let, než uvidíme jasné účinky a přibližně 15 let, dokud většina z nich opět nedosáhne uspokojivé úrovně,“ tvrdí Zimmermann. Ale počty se mohou zdvojnásobit nebo násobit za méně než deset let s dobrým řízením a dobrými environmentálními podmínkami, pokud je dostatek ryb v počátku. To je impozantní a vypovídá to něco o tom, jak produktivní je většina rybích populací. A kolik ryb můžeme lovit, budeme-li se řídit udržitelným, regulovaným rybolovem do dalších let.

Cílů ještě nebylo dosaženo

EU, Norsko, Rusko, Island, Grónsko a Faerské ostrovy jsou pobřežní státy kolem severovýchodního Atlantiku, a mají proto právo na přístup ke zdrojům. Většina zásob je regulována při jednáních mezi jednotlivými zeměmi. Podle Institutu pro mořský výzkum je cílem komise pro rybolov v EU, aby do roku 2020 byly všechny druhy rybolovu na udržitelné úrovni. Výzkumníci mají jasno v tom, že i když je zaznamenáno zlepšení, nebylo zatím dosaženo tohoto cíle. Fabian Zimmermann poukazuje na rostoucí teploty moře jako na problém pro druhy, které se neumí přizpůsobit změnám podmínek, jako je třeba treska obecná, která se nyní stahuje do severnějších oblastí Norska za chladnější vodou.

Vliv klimatických změn

Treska hodně trpí, když teplota vody v jižních oblastech jako je Baltské moře a Severní moře stoupá. Na Baltu a v jižním Norsku kolem Bergenu už je velký problém ulovit tresku přesahující délku 80cm. Takto malé ryby už se stěží rozmnožují, vytváří menší reprodukci a těžko konkurují jiným druhům. Profesor organizace pro rybolov a management Jahn Petter Johnsen z Norské rybářské akademie věří, že studie ukazuje, že kontrola a řízení jsou důležité. Je nezbytné být zvlášť opatrný, pokud přírodní podmínky nejsou příznivé. Když se populace z přirozených příčin sníží, intenzivní rybolov může přispět k tomu, že dojde k poklesu a obnova rybí populace bude trvat déle, nebo začne klesat.

Přejít na:

Populační exploze tresek

Norští vědci zabývající se studiem oceánů hlásí populační explozi tresky obecné a dalších druhů ryb v severní části Norského a Barentsova moře.

Tuňáci v Dánsku

Jistě mnoho z Vás slyšelo zprávy o výborné kondici severního Atlantiku. Přichází stále více informací o spatření tuňáků v Norsku kolem celého pobřeží.

Autor: Jahn Petter Johnsen, Fabian Zimmermann

Foto: rybolovnorsko.cz