Nápověda Doporučujeme:

Ostrov Hitra 1/2

Po několika rybářských příležitostech v rozmanitých částech světa jsem se v loňském roce poprvé cíleně vydal za rybami do Norska. Od přátel a známých jsem slyšel pět ódy na severské rybaření, na množství i velikosti ryb a setkávám se stále s více rybáři, kteří si rok bez cesty za norskými rybami neumějí představit. Po první loňské rybářské výpravě do Skandinávie jsem se mezi ně již zařadil také, protože rybolov na severu mě uchvátil – množstvím i bojovností ryb, ale také nádherným prostředím norských fjordů, které jen umocňuje dokonalost okamžiku sepjetí lovce-rybáře se severskou přírodou. Netroufnu si po dvou výpravách dávat zaručené rady, ale pokusím se ve svém článku zachytit zkušenosti, které jsem z lovu ryb v Norsku získal. Třeba pomohou nějakému nadšenému rybáři při jeho první cestě za mořským rybolovem na sever Evropy.

osrtov_hitra_1_5

Kam na ně?

Každý rybář ví, že rybaření je alchymie a úspěch není samozřejmostí. Je to zpočátku o studování článků, radách starších a zkušenějších, ale ve finále především o zkušenostech. A logicky čím víc, tím líp. Když jsme se rozhodli cestovat do Norska, zvolili jsme rybářský kemp Grefsnesvågen na ostrově Hitra, který leží ve střední části země a je cenově i časově relativně dostupnější. Okolí ostrova nabízí řadu možností pro rybaření, a to jak mezi ostrůvky nedaleko kempu, tak dále na volném moři. Z České republiky je to autem či busem kolem 2000 km a přibližně den a půl cesty, což už je slušná štreka. Pořád je to ale geograficky poměrně nízko a kapitální ryby se sice uloví, ale nejsou pravidlem nebo jsou výsledkem opravdu dobré znalosti prostředí a profesionálního vybavení, které umožňuje rybolov daleko na moři. Na to český rybář s běžným náčiním a lodí, která je v kempu standardně k dispozici, není dostatečně vybaven. V zásadě platí úměra – čím výše na sever, čím ve větších mořských hlubinách a čím s lepším vybavením, tím větší šance na ulovení kapitálních ryb (myšleno především tresek a halibutů). Neznamená to ale, že si na Hitře nezalovíte – množství ryb a záběrů je neuvěřitelné, ale zpravidla v běžné dostupnosti kempu jsou to ryby menší tak do 70 cm, a spíše občas se připlete nějaká slušnější ryba. Přiznám se, že jsem na konci pobytu při každodenním zdolávání desítek ryb menších a středních velikostí potřeboval už nějakou změnu, nějaký větší úlovek, který by vyrušil z rutiny, tak jsem začal experimentovat, a přineslo to úspěch. Ale o tom až dále.

osrtov_hitra_1_2

Kdy na ně?

Opět zásadní otázka. Dle naší zkušenosti čím je chladněji, tím větší šance na větší úlovek. Ryby, a to jak tresky, tak halibuti, se v zimě více stahují do mělčin a tím pádem je i v jižněji položených částech Norska větší šance na větší úlovky. Dokladem je např. halibut o velikosti 155 cm a 46 kg ulovený ve druhém turnusu naší cestovky, tedy někdy v polovině května, kdy není v této části Norska výjimkou ještě sníh. Podobně jako treska obecná přes metr délky ulovená z mola přímo v kempu v prvním turnusu minulého roku, tzn. v dubnu, která byla současně největší rybou pobytu. V našem letošním červnovém termínu se neulovila větší treska než 90 cm a jediný halibut o délce 82 cm. Ale jak jsem zmiňoval, co do množství ryb menší a střední velikosti jsme si i v letním čase zachytali do sytosti! Volba doby pro rybaření může také souviset s očekávaným druhem lovených ryb, protože když se vydáte do Norska s přicházejícím podzimem, do fjordů se stahují makrely a ty jsou pro mnohé rybáře příjemným zpestřením skladby úlovku. A opět se mění zákonitosti pro lov tresek, které se shlukují pod migrujícími hejny a čekají na svou příležitost pro ulovení potravy. Přesvědčil jsem se o tom letos, když jsem v kempu u hladiny zaregistroval hejno menších ryb (domníval jsem se, že kellerů, ale jednalo se nejspíše o sledě), které jsem se pokusil ulovit malým twisterem, ale jakmile propadla nástraha hejnem, přišel okamžitý záběr od tresky kolem 60 cm. A na jemné vláčecí náčiní je i taková dvoukilová ryba z mola příjemným zážitkem.

osrtov_hitra_1_3

Na co chytat?

To pochopitelně záleží, v jaké hloubce a zda lovíte na otevřeném moři nebo kolem pobřeží a mělčin. Když jsme plánovali cestu do Norska v loňském roce, na základě mé zkušenosti z lovu halibutů na Aljašce jsem se domníval, že ryby na moři se loví především v hloubce, u dna, protože jsem si neuměl moc představit, jak budu ryby hledat někde ve sloupci, kde je ke dnu desítky metrů. Proto jsme se na cestu vybavili především pilkery a papričkami pro lov ryb v hloubce. Když jsme po prvním dnu chytání zjistili, že ani v Norsku neplatí „co nához, to ryba“, museli jsme pro radu ke zkušenějším, která zněla tak jednoduše: „Pokud si chcete zachytat, musíte u směrových tyček nebo podle echolotu vyhledat mělčiny, kam se ryby stahují mezi rostliny za potravou“. To tedy znamenalo přezbrojit z těžkého pilkrování na přívlač a jako nástrahu dát twistera, zpravidla s hlavičkou 10-15 g a délkou do 10 cm. A barva? V tom jsou obrazně ryby náladové jako ženy – někdy fungovala světlá, jindy zelená, ale velmi často jsme byli úspěšní na oranžové a červené vzory, které nejspíš treskám mohly připomínat kraby. Ti tvořili výraznou část potravní skladby ryb a často je ze sebe po zdolání vyvrhovaly, příp. jich měly plně žaludky při kuchání. Nezřídka se nám pak stalo, že jsme se opravdu trefili do hejna „pasoucích“ se ryb při každém najetí k mělčině jsme měli několik záběrů. Mnohdy jsme pak využívali proudu a nechali se unášet nad mělčinami a očekávali záběr. Větší než standardní ryby přicházely spíše při driftech, kdy se nástraha dostávala po zlomu do větších hloubek a pokud se podařilo kopírovat dno, byla šance na úspěch. Tak jsme letos i loni chytili pár tresek mezi 75-85 cm. Přezbrojení na přívlač však neznamenalo to, že se na pilkery se v hloubce nechytá, jen ne v mělčinách mezi ostrůvky, ale spíše na volném moři – němečtí rybáři, kteří se vraceli do kempu s podstatně silnějšími loděmi a velmi kvalitním vybavením, vozili zdaleka z moře krásné ryby k metru, které se držely právě na hloubkách. A zajímavostí třeba bylo, že jeden táhl na pilkera tresku tmavou kolem 30 cm a tu mu i s pilkerem vzala treska obecná před 90 cm.

osrtov_hitra_1_4

Záleží na velikosti?

Záleží, alespoň co se nástrahy týče. Zde je právě prostor zmínit, co bylo cílem a výsledkem mého experimentu. Mí parťáci (taťka s kamarádem Jardou) stále chytali na menší twistery kolem 10 cm a velká ryba byla vzácností. Tak jsem postupně začal při driftech měnit barvu nástrahy a zvyšovat velikost a věřil, že bude platit „čím větší nástraha, tím větší ryba“. Nečekal jsem zázraky, ale úspěch to přineslo. Záběry byly na každou větší nástrahu, i když překvapivě pořád žádný mimořádnější úlovek. Ač jsem zvýšil postupně velikost nástrahy na 15 či 18 cm, nechytal jsem sice malé ryby, ale krásné standardní velikosti mezi 60 a 70 cm a to pořád nebylo ono. Stále jsem však měl ve svém vybavení gumy přes 20 cm, které jsem si myslel, že využiju až někdy jindy dál na severu, ale poslední den chytání jsem se odvážil jednu navázat a čekal, co se bude dít. Stačil jeden drift a jeden vytoužený záběr, po kterém bylo hned jasné, že tuhle nástrahu nevzala žádná malá ryba! Brala si přes brzdu metry šňůry, dlouho se držela v hloubce, a když jsem ji po minutách boje unavenou začal pomalu zdolávat k lodi, objevila se na hladině nádherná velká treska obecná, při které se mi zatajil dech. Teď už mi zbývalo ji jen úspěšně dostat do lodi a oddat se té neopakovatelné euforii, kdy se vám klepou kolena a máte problém vydat hlásku. Věřím, že to mnozí znáte! Nebyla to ryba z kategorie trofejních, ale rozhodně v našich podmínkách ojedinělá – metr ukázal bez centimetru devadesát a váha následně necelých sedm kilogramů. Obdobně velké tresky se za 9 dnů rybaření mezi ostrůvky a bezmála 50 českých rybářů ulovily jen dvě, což potvrzuje má dřívější slova o místu či roční době.

osrtov_hitra_1_7

Co se chytá?

Opět – zeptáte-li se rybářů, kteří lovili v Norsku, jaké ryby lovili, nejspíš budou odpovědi odlišné od toho, jak daleko na severu byli, v jakých hloubkách a v jakém ročním období. Já mohu sdílet svou zkušenost z lovu ze středního Noska z ostrova Hitra zkraje léta. Mezi nejčastější úlovky jednoznačně patřila treska obecná, a to odhadem ze 75 %. Menší kusy vyhledávají rostlinou vegetaci na mělčinách, kde jejich potravu tvoří především krabi, větší kusy se postupně stahují do větších hloubek, kde už vyhledávají větší sousta k snědku. Máme krásný zážitek, kdy jsme za bílé polární noci lovili na bezhybné hladině a spouštěli nástrahu po loď, kde se pohybovalo hejno tresek mezi travinami a my sledovali fascinující podívanou života pod hladinou a záběry v přímém přenosu.
Druhou nejčastěji lovenou rybou byla treska polak. Je to nádherná, štíhlá ryba, takové stříbrné mořské torpédo, které vás mnohdy nenechá na pochybách, že ho máte na prutu. Ostrými výpady se brání zdolání a je to oblíbený rybí soupeř jak pro svou bojovnost, tak výborné maso. Polaci tvořili odhadem 20 % našich úlovků, největší měl 74 cm a přibližně 3 kg. Pohybují se zpravidla v příbřežních partiích kolem rostlinných polí, ale více v prostoru než obecňačky. Větší kusy se pak také stahují více na moře.

osrtov_hitra_1_1

 

Přejít na:

 

Autor: Tomáš Čech

Foto: Jaroslav Čech, Jaroslav Kvasnička

Tento článek zatím nikdo nekomentoval, buďte první!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Lokality

Bakkan Wahl

Soroya

Seter Brygge

Madagaskar

Maledivy

Poslední fotogalerie

Tanzanie » Listopad 2022

Vingsand » Červen 2022

Soroya » Duben 2022

Anketa

Jak hodnotíte rybolov v Norsku v roce 2022?

(5)
(20)
(3)
(5)

Nahrávání ... Nahrávání ...