Pozdní léto na Bakkanu 2/2

Další dny se ještě oteplilo a přestal úplně foukat vítr. Situace s rybolovem se začala zhoršovat, takže jsem dostal těžký výprask! Připadám si jak zmlácená žebračka. Projetý Melstain křížem krážem a skoro nic! Moře jako olej, nikam to netáhlo, nebyl ani proud, kde jsem zastavil tam jsem zůstal jako zapíchnutý klacek v bahně. Vraceli jsme se téměř bez ryb. Celodenní utrpení zachránil až úlovek Pandiona, který nedaleko Melstainu uvláčel na čtyřiceti metrech krásného metrového halibuta. Po tomto úlovku se mu nechtělo zpět na chatu a dal si ještě jeden drift a ulovil překrásného polaka.

Makrel je ještě méně

Na druhý den vyrážíme kvůli letnímu velmi teplému počasí bez větru opět k Mellstainu. Situace se však opakuje. Ostrov je zaplaven malými kelery, kteří útočí na vše, než se tam probereme k větší rybě, tak to vychází cca 78 kelerů na 1 slušnou obecnou. Hrůza! Ruce mám rozpichaný a zničený hůř než dlaždič. Teď tam najeli ještě ostrouni, kterých je tam neuvěřitelné množství a dají se pozorovat přímo pod lodí. Myslím si, že bude rozumější zůstat v okolí Assenu a věnovat se polakům.

Vhodné období

Makrely se vyskytují na velkém území Norska, především v jeho střední a jižní části. Výskyt makrel končí u Lofotského souostroví. Severněji makrely netáhnou kvůli velmi chladným vodám severních moří. Když se voda oteplí, driftují makrely mnohem blíže k pobřeží. Obyčejně se dá ulovit první makrela již v polovině července a poslední na konci října. Srpen a září jsou určitě nejlepší měsíce, počasí je dosti stálé a spolu s přílivy a odlivy moře tak vznikají podmínky pro jedinečný zážitek. Makrela vám umožní na jemný vláčecí prut stejný zážitek jako malý losos. Je to bojovník s obrovským srdcem nabitý energií. Velký význam při tom hraje i denní doba.

Slabá sezóna

Makrel je letos daleko méně, než bylo zvykem minulé roky. Jezdíme po místech, kde jsme si jisti, že se makrely objeví. Top flek je u majáku, při ústí do fjordu, na hloubce 25–35m. Chytáme na stříbro zakončené malým pilkříkem 60g, aby pomalu klesal sloupcem a makrely měli čas si toho všimnout. Hejna jsou menší, pokud se objeví, stihneme jednou vytáhnout a znovu nahodit a jsou fuč. Potom čekáme asi 30minut, než se objeví další hejno. Za cca 6hodin na vodě se jich tá udělat asi 45ks. Je to ale intezivní lov, kdy pořád hledá a sleduje echolot. Do teď bylo moc krásné počasí, jasno, vítr 0–2m/s, takže nebyl ani drift. Dnes se zatáhlo a jemně prší. Uvidíme, zda to nebude lepší. Sem tam se pod makrelama objeví pěkná obecná kolem 80cm. Za bezvětří zkoušíme díry 150–200m, ale na maso jdou jen žraloci – ostrouni a máčky skvrnité, žádný záběr od velkého mníka jsme zatím neměli.

Proč ubývá makrel?

Norové tvrdí, že malé stavy makrel má na svědomí Island. Klimatické změny se nevyhnuly ani makrelám. Island nyní překračuje kvótu pro lov makrel 100×, tedy na nějakých 130 tisíc tun. Přitom původní dohoda s Evropskou unií a Norskem jej opravňuje k výlovu pouhých dvou tisíc tun ročně. Zatímco unijní sever zuří, ekonomicky nestabilní Island se snaží na náhlé hojnosti makrel ve svých teritoriálních vodách vydělat. „Island je přímořský stát. Na lov ve svých vodách máme stejné právo jako ostatní země u moře,“ hlásí islandští rybáři. V lovu makrel ve velkém je Island nováčkem. Hejna ryb k jeho břehům zahnaly až prudké klimatické změny, stále teplejší moře je totiž vyhání dál na sever. Celá situace se nelíbí především Skotsku, kde makrel výrazně ubylo. Země označila chování Islandu za nezodpovědné a pro budoucnost celého evropského rybářství velmi nebezpečné.

Celkové hodnocení

Poslední dny se zatáhlo a u majáku při vjezdu do fjordu jsme potkali obrovské hejno makrel. Tahali jsme je po 4ks, prostě krásné kousky. Bylo to na hloubce 30m. Sem tam se povedla mezi makrelama i letní obecňačka. Rybí limit naplněn, zítra se podíváme na vodu jen pro zábavu a v pátek končíme a o víkendu valíme směr ČR. Děti jdou do školy, to bude zase fičák! Srpnová výprava nakonec plně splnila naše očekávání, i když to ze začátku trošičku drhlo.