Nápověda Doporučujeme:

Jezerní pstruzi 1/2

Ostrov Soroya, který je od České republiky vzdálen 3500km a nachází se 600km za polárním kruhem, skrývá neskutečné možnosti, jak při lovu mořských ryb, tak při menší horské turistice, ale co mě velmi zaujalo, byl lov pstruhů na sladkovodních jezerech, které jsem s Pavlem Brázdou navštívil. Sørøya, sámsky Sállan, je norský ostrov na západě kraje Finnmark. Sørøya je svou rozlohou 811,4 km² čtvrtým největším ostrovem Norska, nepočítaje Špicberky. Nejvyšším bodem ostrova je Komagaksla s 659 metry nad mořem. Území ostrova je rozděleno mezi dvě obce – Hasvik a Hammerfest.

jezerni_pstruzi1_4

Pohled zpátky

Z letiště v Hasviku je pravidelné spojení do Tromso a Hammerfestu, na ostrov se lze spolu s autem dopravit po dvouhodinové plavbě z Oksfjordu trajektem. Dne 15.února 1945 bylo 525 norských občanů evakuováno z ostrova za pomoci čtyř torpédoborců. Byli převezeni přes Murmansk v Sovětském svazu do Skotska. Záchranná operace nesla název Operation Open Door. Dne 15.února 1945 bylo 525 norských občanů evakuováno z ostrova za pomoci čtyř torpédoborců. Byli převezeni přes Murmansk v Sovětském svazu do Skotska. Záchranná operace nesla název Operation Open Door.Z letiště v Hasviku je pravidelné spojení do Tromso a Hammerfestu, na ostrov se lze spolu s autem dopravit po dvouhodinové plavbě z Oksfjordu trajektem. Trochu historie stačí a začnu se věnovat lovu pstruhů.

jezerni_pstruzi1_6

Bylo se na co těšit

Soroya nabízí neskutečný počet jezer, co jsem se dočetl, tak jich je kolem tisíce a prý v 80% stále nikdo nechytal. Podle mapy co jde vyčíst na internetu, tak to je pravda. Na těchto jezerech jde nachytat opravdu pěkné pstruhy potoční, ale i pěkné úlovky sivena, bohužel, toho jsem nechytil. Je velice dobře známo, že tito dravci jsou kanibalové a požírají sami sebe – zde platí – silnější a větší vyhrává. My jsme se s Pavlem domluvili jednou na večer v červenci, že na druhý den pojedeme na pstruhy. Okamžitě jsem kývnul a bylo se na co těšit. To jsem ještě nevěděl, co nás bude čekat a jaké dobrodružství zažijeme, myslím, že ani Pavel nevěděl, jak tato výprava dopadne a bude z toho velké pozdvižení. Je zde ráno, no spíš už poledne. Sim a jeho parta pro tento den jsou na šelfu, my jsme si krásně polenošili a vyjeli hned před obědem. Svačina pro tento den bylo pár klobásků a pár jablek. Pořád jsem si myslel, že vyjedeme autem směrem Breivikbotn a dál půjdeme do hor, no, byla to pouze myšlenka. Pavlis zavelil „POJEDEME LODÍ“.

jezerni_pstruzi1_1

Na vlastní pěst

Nástrahy, rotační třpytky Blue Fox byly nachystány „Odvaž loď a vyrážíme“, zaznělo v přístavu. Bylo právě kolem půl jedenácté dopoledne. Asi za 45min přirážíme ke břehu, skáču z lodi a natahuju lano na uvázání lodi. Uvazuji loď a Pavel mi podává pruty a vše kolem co budeme potřebovat. Ještě zajde zkontrolovat uvázání lodi a jde se. Co si letmo pamatuju, tak zaznělo, “máme asi hodinu a půl a musíme zpět, začíná odliv“. Bereme pruty do ruky a zeptal jsem se, jak půjdeme dlouho. Pavlis v klidu odpověděl, půl hodiny, vyvalil jsem oči a šel jsem pokorně, plný očekávání za ním. Vydaly jsme se kolem menšího zálivu kolem moře. Cesta byla v pohodě, protože jsme nemuseli šlapat do kopce. Všude kolem nás byly hory a neskutečné panoramata hor, na které nejde zapomenout. Na co bylo třeba dávat pozor, tak na různé díry a prolákliny v kamení. Je to dost nebezpečné, takový vyvrtnutý kotník, je zde raz dva a pomoc není dost možná, protože jste bez signálu.

jezerni_pstruzi1_3

Království divočiny

V klidu kráčíme dál, já si užívám pochodu a kochám se, jak krásně kvetou všude kolem rostliny. Jedna hojná rostlina mi pořád nedala, zastavuju a sleduju ji pečlivěji. Bingo…je to divoká pažitka a právě kvetla. Trsy byly všude kolem. Utrhnul jsem si a samozřejmě okusil…, kde se hrabe čínský česnek. Jsme pár metrů od jezera, Pavel mě upozorňuje „musíme jít velice potichu, nikdo zde půl roku nebyl“. Jezero máme na dohled a mi začalo bít srdce, připadal jsem si, jak v trilogii Pán prstenů – vítr se do nás opíral ze skal a před námi neskutečný pohled. Krásné, velké čisté jezero, zde budeme chytat. Pavel zabírá místo, kde je voda půl metrů hluboká a já nahazuji dvacet metrů od něho v hlubší vodě.

jezerni_pstruzi1_2

Uvězněni v horách

Po druhém náhozu se Pavlovi už třepe na prutě první pstruh potoční. Já nahazuji po třetí a vytahuji taky svého prvního pstruha na tomto krásném místě. Místo neměníme a v klidu chytáme dál. Lov nás tak zabral, že jsme zapomněli úplně na čas a na návrat k lodi. Asi po dvou hodinách se vracíme zpět k lodi, spokojeni a v klidu si povídáme, jak nám to krásně šlo. Jsme na místě, kde máme zakotvenou loď, najednou vidíme, loď je na boku a krásně zabořená v písku. Toto nikdo z nás nečekal. Loď nám asi vlna shodila z menšího provizorního mola a ta krásně při odlivu lehla do písku, my jsme s ní nebyly schopní hnout. No, ani to nešlo, kdo ve dvou pohne s lodí, která váží skoro tunu i s motorem.

jezerni_pstruzi1_7

Přejít na:

 

Autor: Petr Haubelt (sroubek282)

Foto: www.rybolovnorsko.cz

Tento článek zatím nikdo nekomentoval, buďte první!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Lokality

Bakkan Wahl

Soroya

Seter Brygge

Madagaskar

Maledivy

Poslední fotogalerie

Tanzanie » Listopad 2022

Vingsand » Červen 2022

Soroya » Duben 2022

Anketa

Jak hodnotíte rybolov v Norsku v roce 2022?

(5)
(20)
(3)
(5)

Nahrávání ... Nahrávání ...