Amatéři chytají na Maledivách 2/4

Nad korálové atoly padla tma, před západem sluníčka jsme si stihli ještě zaplavat, ale koupel to nebyla dvakrát příjemná při pomyšlení, že noční dravci – žraloci právě vyrazili na lov ke korálovým útesům. „Rychle z vody ven,“ velí kapitán. Posádka servíruje večeři. Podává se Wahoo s rýží na kari a zeleninový salát, jako zákusek máme čerstvý meloun. Po jídle rychle spěcháme na záď lodi, kde bude probíhat noční rybolov. Kapitán osvětlil zadní palubu a rozsvítil obrovský halogen do vody. Pod lodí se prohání velká hejna sardinek, které neustále něco ze tmy pronásleduje. Sardinky jsou zoufalé, v panice vyskakují k nám na palubu. Jsem naprosto šokován tímto představením. Úplně jsem zapomněl navázat prut.

Noční rybolov

Náš Guru nás opět školí: „Při lovu na maso musíte použít nerezové lanko, jinak o velké ryby přijdete“ pronesl Kája. „To víš, že tam dám silon, nebudu přece chytat na jeřáb“ poznamenal jsem. A už připravuji montáž se 1mm silonem, tak ještě na jednoháček masíčko a sestava se 100g olovem se řítí do temných hlubin. Záběry přichází kolem 22 hodiny a to na všechny pruty zaráz. Většinou všichni sekají do prázdna, než přijdou na techniku lovu. Je to takový korálový feeder, záběr se zasekává na základě ohnuté špičky. Cítím jemné vibrace, „Prásk“ můj zásek sedí. Ryba okamžitě protáčí brzdu navijáku, má slušný tah. Také Pavel něco táhne. Po pár minutách je ryba pod lodí, pěkný divoch, neustále mění směr. „Je to žralok“ volá Olda! Opravdu krásná ryba, tak 140cm. Plavčík okamžitě přiskočil a pokouší se vylovit žraloka do lodi, ale smůla, při otočce přesekla ryba můj návazec ze silonu a je pryč! Pavel má sice žraloka polovičního, ale vylovil ho na palubu. Dvě fotky a žraloček jde zpět do moře.

Tropické usínání

Odložil jsem prut a jdu se občerstvit pivem. Připravil jsem si montáž s nerez lankem, Pavel mě následoval. Najednou si uvědomuji, že je půlnoc, stojím bosý v mokrých trenkách a není mě zima, všechno, čeho se dotknu, hřeje. Zvláštní, něco mě chybí, už vím, jsou to komáři a jiný hmyz, kterých jsou letní večery v Čechách plné. Tady nic, tropy a žádný noční hmyz, nejde mi to do hlavy, ale je to tak. Kluci chytají rybu za rybou. Různé velikosti a různé barvy až oči přechází. Posádka šla spát, avšak jeden domorodců je stále na stráži a kontroluje naše úlovky, abychom nevytáhli na palubu jedovatou rybu nebo hada! Už nechytám, mířím do ložnice, kde už zmizel Pavel. Trochu jsme oslavili šťastný přílet, kolega dost chrápe, tak tady spát nebudu. Procházím zadní palubu, kde probíhá vítečný rybolov a skvělá zábava. Jsem hodně vyčerpaný z cesty, já už chytat nebudu. Vylezl jsem si po žebříku na horní palubu, kde jsou připravena komfortní lehátka pro slunění. Jsou velmi pohodlná, pozoruji noční oblohu plnou hvězd a pohupování lodi mě příjemně ukolébalo.

Příprava na trolling

Ráno mě vzbudilo až nastartování lodi. Je kolem sedmé ráno, kapitán startuje a posádka umývá palubu. Pomalu se probírám a zjišťuji, že jsem usnul v mokrých plavkách, které na mě uschly. Celou noc jsem spal bez přikrývky a bez repelentů proti hmyzu. Neskutečné, lezu po žebříku dolů. Na zádi už operuje Pavel. „Podej trollingové pruty, než se staříci vzbudí, budeme mít mečouna na palubě“ hlásí. Loď se rozjíždí, čtyři pruty už táhnou svoje nástrahy. Začíná krásný den s azurovou oblohou. Během hodinky se servíruje snídaně. Posádka již budí i staříky, kteří údajně chytali do čtyř hodin do rána. Pozoruji vibrující špičky prutů a užívám si chvil bez telefonního signálu, jen teplo, moře, ryby a já.

První Tuňák

„Pojď něco sníst“ volá zepředu Guru Karel. Zvedám se ze židle, když najednou hrčí brzda mulťáku, okamžitě se chápu prutu, není třeba zasekávat, ryba už se zasekla sama. Na pomoc mi běží Pavel a Olda, aby smotali ostatní pruty. Užívám si krásný souboj v ranním slunci. Ryba není velká, je to krásný tuňák kolem 80cm. Všechny woblery máme navázané na nerezová lanka, takže ryba nemá šanci. Okamžitě přiskakuje i plavčík a vylovuje tuňáka do lodi. Po chvíli přišel kuchař a bere si rybu do kuchyně. Všichni se už těšíme na oběd! Po snídani jsme znovu nastražili všechny pruty na trolling. Karel si bere knížku a usedá do křesla k nastraženým prutům. Plavíme se asi hodinku kolem překrásných korálových atolů, lemovaných kokosovými palmami. To není příroda, ale kýč, jaký známe z reklamních fotek. Na přídi se připravují pruty na poping a já s Kájou hlídáme na zádi.

Mečoun prověří vybavení

Šumění moře přerušuje opět brzda navijáku, bohužel ryba si opět vybrala náš multiplikátor. Karel zasekává a zkouší rybu přibrzdit, ale brzda je v čoudu! Malá kapacita multiplikátoru způsobila, že brzy začíná prosvítat cívka. S multiplikátorem nelze ani navíjet. A je to tady, cívka je prázdná! Prut se ohýbá na svoje maximum v dálce je vidět krásný mečoun, jak skáče nad hladinu a snaží se zbavit háčku, ještě jeden výskok a je pryč! „Já jsem Vám říkal, abyste ty německý sráče vůbec nenavazovaly“ křičí vztekle Karel! Má recht, dvě ryby a dva mulťáky za 14.000,– na odpis. Druhý den a mečoun na prutě, to je fakt ráj. Celý se klepu, nevím, jestli mě více trápí uprchlý plachetník, nebo multiplikátory v popelnici. Moje úvahy přerušuje až kapitán, který nás zve k obědu. Jídlo tady fakt nemá chybu, máme tuňáka na zelenině s těstovinami. Kuchař byl trošku odvážný s chilli papričkami, takže oběd má říz. Po obědě nám hlásí plavčíci, že jsme v blízkosti korálového atolu, který je vyhlášen výskytem želvy – Karety pravé. Neváhám ani minutu a připravuji šnorchlovací vercajk. Pavel ladí foťák, jsme připraveni. Kapitán nám dává školení: „ Jsme u ostrova s velkým výskytem želv, kde jsou želvy, tam budou i žraloci, proto s vámi pošlu malý člun a dva muže, jeden plavčík bude hlídkovat na člunu, druhý se bude potápět a kontrolovat výskyt žraloků z hloubky. V případě, že se objeví žraloci, okamžitě budete naloženi do člunu. Proto se držte u sebe, ať vás můžeme rychle naložit!“ Po tomto výkladu dva členové výpravy odmítají, tento jedinečný výlet za Karetami.