Přívlač nejen na polacky

Do Norska jezdím pravidelně již od roku 1995 tzn. 15 let. Po celkem nemastných či neslaných začátcích, kdy jsem zkoušel chytat vše a na všechno, úspěchy nic moc, přemýšlel jsem „jak na ně…???“ Vzpomněl jsem si, že jsem se v knížkách dočetl cosi o písečných červech tzv. pískovnících a právě, když zrovna ryby nebyly při chuti, vyrazili jsme s kolegy do písečné zátoky, kde jsme po dlouhém přehrabování a dloubání vytáhli z těžké hlinitopísčité hmoty cca 20ks již zmíněných červů. Dali jsme je do vlhkých novin a s velkým očekáváním jsme druhý den vyrazili na moře.

Lov na živé nástrahy

Začali jsme klasickými pilkříky včetně návazců s peříčky či bez nich, ale ryby jako kdyby si z nás dělali legraci – ani brnknuti do nástrah. Vzal jsem tedy přívlačový prut, navázal háček, na něj napíchl pískovníka s 20g olůvkem a hodil jsem ho nazdařbůh do moře. Červ nedopadl ani na dno, náraz do nástrahy a prut už se ohýbal pod náporem unikající ryby. Asi po 5 minutách jsem vytáhl krásného 75 cm polaka. „Takže takhle na vás“, pomyslel jsem si …..a ještě jsme ten den nachytali celkem 12 krásnych a bojovných ryb. Tímto způsobem jsme si dobře zachytali až do odjezdu, kdy jsme měli každý „svou bedýnku“. Po návratu z Norska jsem začal hned pátrat, jestli by se dalo něco podobného – jako jsou pískovníci – sehnat na trhu, aby odpadla lopotivá práce s jejich dloubáním. A přes určitý vývoj jsem se dostal až k nástrahám od americke firmy ZOOM, které imitují cekem dokonale tato slizká zvířátka.Od té doby chytám já i moji přátelé z 90% na přívlač a ještě se nám nestalo, že bychom přijeli domů  – sice s krásnými zážitky z Norské přirody, – ale bez ryb.

Osvědčená výbava

Osobně chytám na prut v délce 240cm, s citlivou špičkou, ale s dostatečným výkonem v akci 30–150g, celokovovým navijákem s kvalitní a citlivou brzdou, která má úpravu pro mořský rybolov s návinem šňůry v délce min 100m a nosností 22kg. Na tuto šňůru navazuji kvůli otěru ještě monofilový vlasec v délce cca 80cm o průměru 0,32mm a nosností 13,8 kg, který ukončím kvalitní karabinou s nosností nižší, než je nosnost monofilového návazce. Jigové hlavičky 30 g používám do hloubek od 10 do 20m, 40 g na hloubky v rozpětí 20– 35m a od 35 do 50m hlavičky o váze 60g – ale vždy s ohledem na sílu driftu (barva hlavičky pokud možno červená) kulovitého či soudkovitého tvaru. Někdy je nutné z oka hlavičky odstranit barvu. Občas musím upravit kleštěmi krček jigu tak (zmačknout protihrot), aby nedocházelo k poškození plastové nástrahy. Pokud je to možné, nastrahuji twistery při pokojové teplotě (nejsou tak ztuhlé, stačí je nechat chvíli v plastovém boxu na slunci) a to tak, že je jemným a opakovaným pohybem nasouvám na krček jigu.

Technika lovu

S twistery obecně používám jigové hlavy v červené barvě. Tato kombinace se mi osvědčila nejvíce. Chytám na podmořských horách a zlomech v hloubkách 10–35m pří nasazení jigových hlaviček 60g a vice, i v hloubkách 40–60m. Po nahození nechám spadnout na dno a prochytávam sloupec 1–5m nade dnem. V zásadě stačí nechat pracovat drift (unášení lodi vlivem větru,mořským proudem, přílivem nebo odlivem). Další důležitá věc je – při záběru nesekat !!! (při použití šňůry je cítit i to nejjemnější potáhnutí). V klidu pokračuji v pohybu nástrahy, ryba si ji sama velmi ochotně vezme a v zásadě mi ohne prut až do vody. Potom rázně zdolávám, ráda zajíždí do chaluh a obtížně se z nich dostává. Výhodou těchto nástrah je, že v 90-ti% případů je berou ryby 50+, i když už to vzala i 35cm na 10.5″ (cca 27cm).

Další vychytávka na polacky

Na polaky používám ještě další metodu, která spočívá v tom, že jako v prvním případě necháme nástrahu dopadnout na dno, ale po jejím přizvednutí ode dna otočíme 2–4× středně rychle kličkou navijáku (natočíme cca 1–3m šňůry) a poté pohyb zastavíme na 2–3s. Pokud záběr nepřijde, znovu 2–4× středně rychle otočíme kličkou a znovu zastavíme na 2–3s. Tímto způsobem prochytáme sloupec do 15m nade dnem. Pokud nepřijde záběr (bývá velmi razantní), odklopíme řadič navijáku a necháme dopadnout nástrahu opět na dno a celý postup opakujeme. Další úspěšnou a ověřenou metodou, kterou se dají přelstít tresky obecné a keleři, je zvedání a spouštění. Nástrahu s přiměřeně velkou jigovou hlavou spustíme pod loď až na dno. Poté otočím kličkou navijáku tak, aby byla nástraha cca 1m nade dnem a zvedáním a skláněním špičky prutu udávám rychlost a pohyb a nástraze. Záběr přichází zpravidla již po prvním či druhém přizvednutí. Ideální při tomto způsobu lovu je sonar (echolot), na kterém sleduji aktuální stav rybí populace pod lodí.

Moje doporučení

Na polaky se mi nejvíce osvedčili Ol´ Monster v barvě Blackberry a Blueberry a v sezoně 2009 a 2010 i G-Tail Worm – Black a Junebug, vše s červenými jigovými hlavičkami 30–40g osazené háčkem Barbarian od firmy WMC. Tresky obecné, které převládaly v loňském roce, nejlépe reagovaly na Ol´ Monster – Black Emerald a Junebug (poprvé za celou dobu mých rybářských výprav). Spolehlivě braly též na Magnum II v barvě Black a Blueberry. Treska tmavá velmi ochotně brala G-Tail Worm – Black a Junebug.

Foto: Petr Juránek