Nápověda Doporučujeme:

Visthus 2/2

Rok se s rokem sešel a my vyjíždíme opět na sever do Visthusu. Příjemné prostředí, rybolov možný i za nepřízně počasí, skvělá paní domácí. To vše nás utvrzovalo v tom, že není třeba hledat něco nového. 2 předešlé roky byly naprosto rozdílné, tak se necháme překvapit, co přinese rok 2010. Jediná změna byla ta, že se naše posádka vydala už na začátku září a svými auty. Autobus měl přijet do Visthusu termín po nás. Rozhodli jsme se tak kvůli našemu pohodlí a nezávislosti na ostatních. Náš „konvoj“ obsahoval 3 osobními auta, jeden vozík na bedny s rybama a 12 natěšených rybářů. Předpověď počasí jsem pro tentokrát nesledoval, jelikož jsem zakoupil nový plovoucí oblek Daiwa a neměl jsem se tudíž čeho bát. To mě ale ani ve snu nenapadlo, že může být na úrovni polárního kruhu tepleji, než u nás v ČR a já se budu v obleku potit. Když jsme přijeli do Visthusu, teploměr hlásil neuvěřitelných 18 stupňů a nad hlavami bylo modré „azuro“ . V tom mi přišla smska od přítelkyně z ČR, kde mi psala, že u nás prší, fouká a je 15 stupňů. Tomu jsme se všichni jen zasmáli a hurá na vybalování.

visthus11

Hejna se museli hledat

Díky pěknému počasí jsme úplně zapomněli na únavu po cestě, která trvala nějakých 45 hodin, a vyrazili na vodu. Znovu se vydáváme vstříc norskému fjordu. Na tento rok si každý stanovil svůj vysněný cíl, který by chtěl chytit. Ať už se jednalo u mě o rybu metrovou nebo o nějaký netypický druh ryby. Např. Marek si přál ke svému vypreparovanému ďasovi přidat taky kočku (vlkouše). Na loďce jsme chytali po 4. Jelikož s námi byli tento rok i 3 děti, každý kapitán „vyfasoval“ jedno. Hned první den se chytlo několik pěkných rybek kolem 70cm. Šli všechny 3 druhy tresek (polak, keler, dorša), ale ukázalo se i pár makrel. Ty bohužel brali jen náhodně, hejna se museli hledat. Ale když se našly, nestíhali jste rozmotávat návazce. Druhý den se mimo jiné chytli taky 2 druhy ryb, se kterými jsme se tady mockrát nesetkali. Mník lumb a taky naše první kočka ve Visthusu. Zase něco nového, toto místo nás neustále něčím novým překvapovalo.

visthus12

„Co dělám špatně?“

A je to tady! Splněný sen. Čtvrtý den, moje čtvrté Norsko a moje první metrová treska. Ten den nezačal nijak zvlášť, ryby nežraly, šlo spíš o jediné záběry. Od rána zase svítilo sluníčko, až bylo v oblecích teplo, a na rybách to bylo znát. Moc se jim do toho nechtělo. Najednou se zatáhlo, trošku rozfoukalo a na 5 udicích z 8 se pověsily větší ryby. Nejspíš projíždělo hejno a během půl hodinky se vytáhlo několik ryb přes 80cm. Byly to především keleři, ale i jedna jednoskvrnka a dorša. Všichni kolem mě vytahovali pěkné ryby, ale já pořád nic. „Co dělám špatně?“, říkal jsem si. A v tom to přišlo. Byl jsem ve zhruba 60m a přišel záběr, nic velkého, ale kolem 70cm by ta ryba mít mohla. Aspoň něco. Po vytažení o cca 10m najednou rána do prutu a brzda na navijáku začala pískat. Ryba si vzala dobrých 40m šnůry. Chytal jsem se svým 60g proutkem a taková nálož tam ještě nikdy nebyla. Vydrž, modlil jsem se. Po několika dalších výpadech byl naviják skoro namotaný a já přemýšlel, co by to tak mohlo být. Myslel jsem si správně.

visthus13

Na oslavu pár slivoviček

Prvně se chytla obecňačka na pírko a dolů na pilkr potom skočil ještě keler. Když se tato rybí dvojice objevila na hladině, nemohl jsem tomu uvěřit. Jak je dostat do lidi, abych o ně nepřišel? Podběrákem mi podebrali kelera a gafem se vytáhla obecňačka. V euforii jsem nešikovně vytahoval kelera v podběráku a páčil to přes bort lodi. Byl to po domácky vyrobený podběrák a svár to nevydržel. Krve by se ve mně nedořezal. Ryba naštěstí nevypadla a já se mohl začít radovat ze své první pořádné ryby. Metr ve filetárně nakonec ukázal 108cm. Opět zaúřadoval 100g stříbrný pilkřík. Na oslavu pár slivoviček a taky plechovka Pilsnera, která je věnována vždy rybáři s největší rybou dne. Takový náš malý zvyk. Ryb jsme měli nachytaných vcelku dost, od rána opět pražilo slunce a 5 odvážlivců se rozhodlo zpestřit si dopoledne. Šli jsme se okoupat do Norského fjordu. Teplota vzduchu se pohybovala opět kolem 17 stupňů, tak kdy jindy, než teď. Nejdříve se z mola vrhli 2 malí kluci a potom následovalo trio starších. Voda byla samozřejmě studená jako sviňa, ale kolik lidí si může říct, že se koupalo na úrovni polárního kruhu?! Po spršce následovala odpolední chytačka. Několik makrel, další kočka (60cm) a pár tresek do 80cm. A zase už tu byl poslední den a my si řekli, že zajedeme někam, kde jsme za ty 3 roky ještě nebyly. Tedy daleko na moře. Cesta nám zabrala skoro hodinu, ale vyplatila se. Tolik záběrů během jedné hodiny nikdo nás doposud nezažil. Hrana padala z 20m až na nějakých 120m, téměř ukázkové místo na rybolov v Norsku. Vytahovali se především dorše, ale taky mníci, okouníci (největší 52cm) a taky se podařilo lapnout už třetí kočku roku 2010. Tento rok jsme vyhodnotili jako velmi úspěšný nejen díky rybám, ale taky nezvykle krásnému počasí a celkové pohodě v partě.

visthus14

4. rok – 2011

Letos počtvrté a taky naposled. Naše parta se po zkušenosti z minulého roku opět rozhodla pro cestu auty. Díky Šroubkovi a Honzovi Dufkovi, kteří mi tady na stránkách poradili jet po E3 a ne E6, jsme měli tedy i trochu změny. Je to velmi pěkná cesta, jede se podél řeky, kolem lesy a ještě k tomu rychlejší. Takže děkuju klukům za radu. A těm co jedou směr Trondheim, můžu jen doporučit. Paní Hilda nám už jako každoročně na začátku pobytu udělala objednávku s kořením na ryby (citron s pepřem) a brusinkové marmelády, jelikož se jednou stalo, že neměla všeho dostatek na konci pobytu. Menší problém nastal s předáváním chatek. Jedna chatka měla být uvolněna až kolem oběda, ale my dorazili už v 8 ráno. Něco takového nám ovšem nemohlo zkazit náladu. Udice jsme navázali na jedné chatce všichni dohromady a vyrazili do fjordu. Tento rok bylo počasí naprosto nevyzpytatelné. Měli jsme mlhu, přízemní mrazíky, ale i sluníčko a teploty kolem 17stupňů.

visthus15

Ve znamení špatného počasí

Hned první den se nám podařilo ulovit pěkné 2 polaky 81cm a jedno halibutí miminko. Byly to typické polačí záběry, z malé hloubky, chaluhy. Zabraly na naše oblíbené 100g stříbrné pilkříky. Ikdyž kratší, hodně úspěšný první den. Druhý den byl ve znamení špatného počasí. Strašně foukalo. Dlouho jsme váhali, jestli vůbec vyjet, ale nakonec jsme to zkusili. Při přejezdech nám voda stříkala po lodi úplně všude, ale chytat se dalo. Záběry však byly ojedinělé. Zajímavostí bylo, že se nám na udici chytly první 2 sledi. Škaredé počasí je zahnalo hluboko do fjordu. Byly to ovšem pouze ojedinelé záběry, žádné hejna. Třetí den se vydáváme daleko na moře, kde jsme zakončili minulý rok s velkým úspěchem. Bohužel tento rok bylo zase všechno jinak. Ryb byla spousta, ale menších a v menších hloubkách. Tolik malých dorší jsem snad ještě neviděl. Snad co nához k chaluhám, to ryba.

visthus16

Přijeli jsme až za tmy

Další den opět foukalo a co nás nenapadlo při sledování krmení sádek naproti kempu. Vyjeli jsme přímo na sádky za obsluhou a zeptali se, jestli by bylo možné několik lososů dokoupit. Bylo nám řečeno, že na těchto sádkách se provádí jakési chemické ozdravování, ale že u druhých sádek by teď měla jedna loď krmit, tak ať se jedem zeptat tam. Podařilo se. Po chvilce smlouvání 2 rybáři na lodi souhlasili a my si vezli domů 12 lososů. Na vodu se vyjelo ještě odpoledne. Počasí se trochu uklidnilo a my mohli jet směrem na moře. Chytali se opět pouze menší velikosti tresek, žádná zvláštnost. Až při pozdním návratu se nám podařil lepší úlovek. V akci opět vláčecí udičky a 100g pilkr. Výsledkem byly 2 keleři 96cm, jeden 85cm a 80cm. K tomu ještě asi 3 obecné kolem 70cm. Přijeli jsme až za tmy. Něco na teorii, že ryby berou hlavně ráno a v podvečer, asi bude.

visthus19

Doposud nepředstavitelných 122cm

Náš pobyt se přelomil do druhé půlky. Od rána silně pršelo a proto se na vodu vydaly jen 2 lodě. V jedné z nich jsem byl já s bratrem a strejdou. V plánu bylo vyzkoušet hlavně gumy, s kterýma tu moc dobré zkušenosti nebyly. Prochytávaly se břehy a hloubky kolem 10–30 metrů. Podařilo se vytáhnout pár pěkných dorší kolem 70cm. Rozhodli jsme se vyzkoušet i větší hloubky, hladina klidná, volba byla jasná. Stříbrný pilkr 100g. Výsledkem bylo několik ryb od 70–90cm. Vůbec špatný výsledek. V tom jsem dostal do svého nového vláčecího prutu Dragon ránu jako prase. Bylo to ze dna, z hloubky kolem 60m. Výpady ze začátku jak od velkého kelera, prvních 5 minut se mi ryba ode dna odlepit nepodařila. Ale od půlky sloupce se ryba nechala tahat jen „na váhu“. Od tak těžkého kelera bych čekal větší výpady. Po zhruba 15 minutách se na hladině objevila moje životní ryba. Byla to ryba, jakou jsem na vlastní oči ještě neviděl. Ve filetárně se okamžitě vytáhl metr a šlo se měřit. Míra ukázala pro mě doposud nepředstavitelných 122cm. Váha ukázala pouze 10kg. To bylo ovšem špatnou váhou a po přeměření spolu s bratrem od majitelky kempu Hildy nová váha ukázala 15kg. Po focení se šel vyfiletovat náš ranní úlovek, který převyšoval normální úlovek za celý den. Poslední 2 dny se nechytlo už nic extra velkého. Za zmínku pouze stojí, že lovec ďasa z roku 2008 přidal ke svojí sbírce i vytouženou kočku, kterou ulovil jako jediný tento rok, necelou hodinu před ukončením letošního rybaření.

visthus18

Shrnutí

Za 4 roky jsme projezdili snad všechny lovná místa v okolí Visthusu. Každý rok se ryby chytaly jinde a na něco jiného. Někdy v hloubkách, někdy na mělčinách. Tak už to v Norsku chodí, ale o tom to přece je. Taktéž počasí jsme zažili naprosto rozdílné, od velmi nízkých ranních teplot až po 20stupňová vedra. Poslední 2 roky byly, co se týče počtu ryb, určitě nejlepší. Znalost prostředí se asi projevila. Abych to tedy shrnul. Ryb se chytlo nepřeberné množství, velikostně to už tak dobré nebylo. Když budu mluvit za naši partu (12 lidí), každý rok se chytla pouze jedna ryba metrová. Největší byla má treska obecná 122cm/15kg z letoška. Někdo z autobusu měl myslím jeden rok i doršu 138cm, jestli se nepletu, ale fotku nemůžu nikde najít. Chytlo se tady taky pár halibutů. Naše parta pouze 2 halibutí miminka. Je ale pravda, že jsme se na ně vůbec nezaměřovali a nevyhledávali. Největší kousek z celého zájezdu měl 15kg. Chytlo se taky několik koček, okouník (52cm), keler (108cm), ďas, jehlice, makrely, ale i poměrně dost jednoskvrnek. To by bylo asi vše. Krásně se na to všechno vzpomíná. Snad se článek aspoň trochu líbil, je to moje článková premiéra. Kdyby chtěl náhodou někdo info o této lokalitě, můžete napsat SZ.

visthus20

Přejít na:

 

Autor: Ivo Kadlic (kaqpa)

Foto: Ivo Kadlic (kaqpa)

Tento článek zatím nikdo nekomentoval, buďte první!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Lokality

Bakkan Wahl

Soroya

Seter Brygge

Madagaskar

Maledivy

Poslední fotogalerie

Tanzanie » Listopad 2022

Vingsand » Červen 2022

Soroya » Duben 2022

Anketa

Jak hodnotíte rybolov v Norsku v roce 2022?

(4)
(19)
(2)
(5)

Nahrávání ... Nahrávání ...