Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Já jsem uvažoval také o této cestě,ale vychází mně to dražší než cesta z Trelleborgu o 2tis. na osobu při 6-ti lidech v autě.Těch ušetřených 600km se jede po dálnici do Stockholmu.Také jsem se chtěl vyhnout co nejvíce Polsku,dá se jet přes Německo,a pak uhnout na Szcecin – Gdaňsk a po Polsku je to jen 362km. Rozhodli jsme se to řešit jako obvykle,přespat někde cestou v kempu,v chatě,nebyl to problém něco sehnat.
Chtěl jsem to vše zlehčit a přesunout do legrace.Čtyři kýble jsou praktické,nedochází na lodi k zbytečným prodlevám a pocitům ukřivděnosti.Vím.že kýbl ,sněžnice byly eufemismus .
Já souhlasím s panem Zapou.Kdyby tady mezi námi nebyli nekonvenční hledači netradičních rad a postupů,zvrtlo by se to v přízemní chat aĺa mrk,chytej.Je dobře,že se tady něco děje.Mě to obohacuje,teď jsem si půl hodiny studoval na wikipedii tření,což jsem leta nedělal.S tím kýblem je to taky další výzva.O co tam vlastně šlo?O vidění pod vodou z dutého válcovitého, částečně uzavřeného předmětu?Pod čím to mám hledat?Lom světla?A bude to tam vůbec?Jsou věci a chvíle,které jdou za rámec běžného chápání.Zkoušel jste to někdo?Kýbl byl průhledný?
To není nijak povznášející článek pro konzumenta ryb,ale na int. jde najít i zcela odlišné názory,může tam psát kdokoliv a s různými záměry.Můžeme také vycházet z toho,že jsou potravinářské normy,že jsou zkoušky a rozbory a že když chce třeba český podnik vyvézt potraviny-ryby do Německa vše musí doložit.Teoriím o spiknutí a podvodech nevěřím.Taktéž dovážené potraviny jsou kontrolovány.Myslíte,že by si někdo dovolil dovážet,chovat kontaminované lososy?Na příkladu Japonska,kde je enormní spotřeba ryb a i syrových můžeme vidět jak se to na populaci projevuje – je tam nejdelší průměrný věk a epidemie ze syrového rybího masa tam neprobíhají.Jak jsou na tom vegetariánské celky?Naše ryby co chytíme zkoumány nejsou,ale kdo má pochyby,ať se vyhýbá rybám velkým.dlouhověkým,rybám od mol.přístavišť,výtokům čističek,z pod měst,rybám dna a zdržujících se v sedimentech,z údolních nádrží sedimentačního charakteru.Také si je můžeme dát na rozbor. Etický problém se zabíjením a zpracováním ryb, jak je výše uveden, je technický problém.Jinak bychom touto logikou se museli chovat jak lumíci a vrhnout se se skály dolů,uzurpujeme a omezujeme všechny ostatní tvory na této planetě.I ty,které nejíme.
Pane Miloši,určitě jsem Vám nechtěl kazit dárek k Vánocům..Nejsem čtenář začátečník,a tak jsem postřehl mnohé zmínky,uznávám,že se hůř hledají,protože autor ve své dychtivé nadšenosti z Norska(což je hlavní devíza této knihy),přeskakuje od tématu k tématu.Přesto zde je kapitola na straně 110 – Gumové rybky a twistery-úspěšné příslušenství,z kterých vyplývá,že autor tyto nástrahy používá a některé pro něj důležité kraviny uvádí. Nikde jsem ale nenašel zmínky o sněžnicích,to jste se nějak spletl,není o nich náhodou zmínka na DVD o zimním rybolovu na Soroya?Doporučuju Vám,aby jste si tento film koupil,uvidíte,že sněžnice jsou překonané a nepoužívají se.
Tak jsem si ji objednal – http://www.sevt.cz,stojí 109,-.Není asi zrovna o lovu který převážně provozujeme v Norsku(?),píší,že je převážně věnována chytání ze břehu a mořským pstruhům,ale na ty bych chtěl jet a vůbec,o tom se dá číst!
Na druhou stranu se počet lidí na Zemi stále zvyšuje,délka života se prodlužuje.Přečetl jsem si článek/lidské bestie.blog.cz/.Většinou tito kritici nemají návod jak postupovat dál,jak zajistit výživu lidstva aby u rozhodující části se nesnížila životní úroveň.Lány ekologicky pěstovaných plodin,ohrady a výběhy ekologicky chovaných zvířat zaberou mnoho místa a budou ohrožovat zbytek volné přírody a stále rostoucí lidskou populaci.Jsme dominantní druh na této planetě a pakliže se sami nechceme redukovat,ostatní tím budou ovlivňováni a malé nebo velké klece jsou stejným omezením se stejným koncem. Také si myslím,že třeba kapr puštěný v Praze přežije,zvýší zarybněnost tohoto revíru a že v zimě přijímá potravu.Mám to vyzkoušené,třeba na prvním úseku mimopstruhové Otavy.I mimo Vánoc.
Rybaříme v norských proudech..Vyšla v r.1998,leccos je asi dále v oblasti náčiní,ale třeba co se týče způsobů lovu je velmi dobrá.
Tak jsem knihu přečetl a můj názor – je napsaná ve svěžím duchu,zajímavě a určitě zvýší loveckou horečku, ted,v nucené přestávce.Kapitoly o lokalitách,prutech, navijácích(ani jedna zmínka o elektrických),echolotech,bezpečnosti,oblečení jdou dále než ve zbývajících třech co u nás vyšli.Co mně vadí?Nepřehlednost a nesystematičnost co se týče způsobů lovu,být začátečník,nevěděl bych si radyMožná,že se tady nechává prostor pro průvodcovské služby..Diskutabilní je používání slabých šňůr s následným 50-ti minutovým zdoláváním velkých ryb a po náročném oživování pouštění zpět,s pocitem,že je vše v pořádku.Úspěch tohoto pouštění se dá těžko dokázat a určitě by bylo lepší použít dokázané,rybu neunavovat zdlouhavým zdoláváním na slabém náčiním a cestou nahoru nechat čas na dekompresi bez absolutního vyčerpání.
Přesto,je to čtvrtá kniha o mořském rybolovu co u nás vyšla a myslím,že by jste ji měli mít.
Tak nevím,všude píší,že Norové chytají nejvíc v únoru.Jednou jsme byli ubytováni u Kristiandsundu.Majitel,bývalý námořníkříkal,že všechny ryby pro sebe chytá v únoru,že je to nejlepší.Na krásných fotkách Galilea se zrovna jedna loď vrací.Nejdříve jsem byl první týden v březnu a místní rybáři vyjížděli každý den a rybárna také pracovala.Někde ty ryby musely,musí být. Jinak – já jsem si zachytal.Nejlépe to bralo,když padal mokrý sníh.Tedy obecňačky.Miloš je nemá rád.Já jo.
Výrobce uvádí translucent – průsvitná,kluci to zkoušeli ve sklenici s vodou – prý částečně je.Určitě je lepší než Fireline nebo Fireline Crystal, je měkčí.Jak zkoušejí pevnost nevím,na krátký návin – 1m neunesla co udávají.Asi to chtělo jiné uzle.Proti jiným se nemotá.Jsem s ní spokojený.
Tak ještě jednou pan Ivan Finta,teď myslím už bude vše jasné
Zdravím Vás ještě jednou z redakce,
a musím se všem omluvit. Nasadili jste mi brouka do hlavy, hledal jsem v
účtech faktury za pobyt na Arnoyi a zjistil jsem, že jsem si spletl měsíce a
celý pobyt o měsíc posunul, čímž jsem mystifikoval nejen autora příspěvku
(lado.sk), kterému se tímto dodatečně omlouvám, ale i všechny čtenáře
časopisu Český rybář. Na lokalitě Arnoy jsme nerybařili v termínu 30. 6. –
4. 7. 2009, ale o měsíc později, tudíž 30. 7. – 4. 8. 2009. Tento svůj omyl
považuji za natolik závažný (vzhledem k tomu, že mnoho rybářů si vybírá
pobyty podle článků a uvedené termíny, ve kterých se daří, považují za
směrodatné), že uvedu omluvu i v časopise (bohužel až v únorovém čísle –
2/2010, protože lednové číslo už je v tisku), kde se pokusím vše napravit a
uvést na správnou míru. Omluva bude uveřejněna i na našem webu
http://www.ceskyrybar.net). Bohužel musím konstatovat, že stejná chyba bude i v
následujícím článku o rybolovu na ostrově Blomsoy, který vyjde v lednovém
čísle Českého rybáře. Jsem hňup, ale prostě se to stalo! Lado.sk – přijmi
prosím ještě jednou mou omluvu, stejně jako Vy ostatní!S pozdravem
Ivan Finta
Z redakce Českého rybáře mně bylo na můj dotaz odpovězeno toto(pan Finta se snažil zaregistrovat,nepodařilo se mu to,proto to poslal na můj mail):
Ivan Finta
šéfredaktorZdravím Vás z redakce Českého rybáře,
jmenuji se Ivan Finta a jsem šéfredaktorem tohoto časopisu. No, co k tomu
říct. Především – na Arnoyi jsme byli přesně v uvedeném termínu a zachytali
jsme si jako málokde v Norsku. Dále chci podotknout, že všechny ryby na
snímcích jsou z tohoto místa – není tam žádná přidaná z jiné lokality nebo z
materiálů CK DINTUR ani CK PEPA. Spíše naopak, některé fotografie z našich
výprav poskytujeme oběma CK ke zveřejnění v jejich materiálech. Ať nás
nazýváte testery CK PEPA, nebo ne, musím trvat na tom, že v daném termínu
jsme si na Arnoyi zachytali skvěle. Zároveň dodávám, že tyto úlovky jsou
výsledkem snažení 16 rybářů, a pro ty, kterým to udělá radost, i to, že má
největší ulovená ryba nepřesáhla tentokrát hranici 98 cm (treska obecná) a
nechytil jsem ani halibuta. Trochu mě překvapuje přístup autora (lado.sk),
který si zřejmě myslí, že pokud v určitém termínu na určité lokalitě
nenachytá on a jeho přátelé, je logické, že se to nemůže povést nikomu.
Nevím, co si představujete pod pojmem “tester CK PEPA” – asi člověka, který
dostane zdarma zájezd a pak musí psát jenom chválu, aby ho jeho chlebodárce
neodstavil od lizu. Opravdu si myslíte, že si to v časopise, který si
měsíčně přečte (dle průzkumu, kterému můžeme a nemusíme věřit) cca 180 000
rybářů, můžeme dovolit (myslím psát nepravdivé informace) a že to máme
zapotřebí? Nedivím se, že pochybujete (lhářů je spousta), ale pravdou je, že
s CK PEPA jsme byli na mnoha lokalitách (jako s mnoha dalšími nebo
soukromě), a Ti, kteří časopis Český rybář čtou, snad vědí, že byla místa,
kde jsme nachytali, ale i lokality, kde se to nepovedlo. To je rybařina!
Doufám, že Vám to potvrdí i tvůrci těchto výborných stránek, kterým já
osobně věřím a z jejich článků o rybolovu v Norsku jsem načerpal množství
důležitých informací, které jsem následně i využil. V každém případě se
snažíme jezdit po celém Norsku a zkoušet různé revíry, i když by bylo
jednodušší strávit 14 dní nebo měsíc na špičkových severněji položených
lokalitách (Soroya apod.), kde bychom (asi) pěkné ryby nachytali, nafotili a
rozvrstvili do oněch 2-3 článku o Norsku, které v průběhu roku (jako
reportáž z našich výprav) uveřejňujeme. Takže, vážení čtenáři, věřte
nevěřte – každé slovo z článku o Arnoyi je pravda a stojím si za ním! Přeji
Vám do roku 2010, ať se Vám splní Vaše rybářské sny. Ivan FintaTak já používám asi 10 let nůž neznámé značky,s umělohmotnou rukojetí,stával ke 300,-.Měl jsem v ruce nože mnohem dražší,ale tento mi vyhovuje nejvíc.Pokud se týče chyť a pusť na moři vyznávám pravidlo zbytečně netrápit,nebrat víc než mohu a mám-li nachytáno eliminovat záběry ryb které neupotřebím selektivní náatrahou nebo nechytat vůbec.Omlouvám se za odbočení z tématu.
Nahrávání ...
