Vytvořené odpovědi
-
AutorPříspěvky
-
Vlkous
Účastník[citace]Pafka napsal:
Norské věznice: za trest nebo za odměnu?
Taky jsem tohle celkem nechápal. Ale když si o tom celém člověk přečte víc informací, tak pochopí.
Především delikventi nejsou ve vězení za trest. Prostě jsou tam proto aby byla společnost před nimi chráněna. Jejich náprava má probíhat v takovém prostředí aby se po době jejich vyloučení ze společnosti mohli bez problémů vrátit zpět do společenského života. Nesmějí ve vězení strádat.To znamená, že mají mít přístup ke všemu tomu co má každý člověk. Aby po výkonu trestu neměli problém opět normálně žít. Tohle myšlení a přístup je proto, aby se lidé, kteří byli ve vězení se do vězení nevraceli. Nebudu spekulovat proč, ale u nás je tomu naopak. Procento těch co se do vězení opět dotanou je oproti Norsku obrovské.
Je mi jasné, že u nás tohle neni možné, protože polovina našeho národa by chtěl žít ve vězení!!
Účastníkhonzak
Fakt tohle přesně nevím, ale Norové vozí skutečně mimina. Ale neplavci musí mít vestu na sobě. Vzhledem k tomu, že moje děti už vozejí spíš mě tak jsem tohle nikdy nehledal.
Mifaku pokud nemyslíš opravdu fungl novej zákon, tak ten co vešel v platnost před pár lety neni zas, tak jednoduchaj jak si ho popsal.
Dovolím si to okopírovat:
Tady je to přesnější –
Od 1.5.2010 potřebují osoby řídící loď a narození po 1.1.1980 certifikát (oprávnění) pro řízení lodi buď delší než 8 metrů anebo s motorem silnějším než 25 HP. Platí to jak pro Nory, tak pro cizince. Oprávnění pro řízení lodi vydané jakoukoli členskou zemí EU bude akceptováno. Závěr – kdo je ročník 1979 a méně anebo kdo takového „starocha“ tahá s sebou na ryby (a to je podle mého názoru každý), ten řidičák nepotřebuje. To, že to vlastně není o řidičáku, ale o tom, že vést loď na moři není jako jezdit v neckách na Lipně, je asi jasné. Proto vůbec nechci říkat, že si řidičáky dělat nemáme (máte), ale není to o papírech ale o tom, opravdu umět.
Tohle moc nedoporučuji ale: Na každé lodi rozhoduje kapitán. Co řekne, to platí a nese za to plnou zodpovědnost. Kapitán je osoba, která na lodi rozhoduje a v její pravomoci je kohokoliv pověřit řízením nebo jinou činností na kterou je třeba v jiném případě oprávnění. Vůdce malého plavidla což je asi nejčastější oprávnění, které zdejší rybáři mají. Taktéž opravňuje předat řízení lodi určené osobě. Záleží pouze na uvážení držitele VMP kdy, kde a kdo to bude. Jako kapitán lodi je především zodpovědný za bezpečnou plavbu a ne za řízení. Proto se mu neříká řidič ale vůdce malého plavidla. Z toho vyplývá, pokud je na lodi osoba, která se prohlásí za kapitána a to buď vůlí posádky, nebo svým zařazením je takto určena, zodpovídá za plavbu v plném rozsahu. Vždy bude jakákoliv pokuta vymáhána po této osobě. Trestní odpovědnost se pak dělí podle míry zavinění, ale kapitán je vinen vždy. S tím by měl každý počítat, než začne křičet „já jsem kapitán“.
Takže lodě s motorem slabším jak 25HP může řídit doslova a do písmene kdokoliv, dejme tomu alespoň trochu poučený. Norové si myslí o těch, co lezou do jakékoliv lodě, že mají rozum a že něco znají, proto ty lodě komukoliv pronajmou. A kdo tu loď řídí je kapitán a ten za vše ručí. Že se v takových loďkách prohánějí po moři norské děti je běžné.
Nevím, jestli by kikibut na takovou loď s tak nízkým obsahem motoru vlezl, ale může jí v klidu řídit sám. Na těch silnějších ho řízením musí pověřit kapitán lodě a taky může řídit.
😉
ÚčastníkPani Janko,
zajímalo by mě, jak Norové tráví volný čas. Koníčky, hospody atd?
Co běžně dělají Norové po práci ve všední dny? Co o víkendech a co o dovolených?
ÚčastníkBéďa je bude tahat za lodí na vodních lyžích aby si to ještě víc užily.:-D
Účastníkmikael – a rozměry?
ÚčastníkJá bych rád sehnal 4 bedny stejných rozměrů, jaké jsme kdysi kupovali v Norsku – výška s víkem 240x šíře 400x délka 800. Když takovéto bedny vidí Norští celníci, v adekvátním množství k počtu lidí, tak nedělají žádné problémy. Staré mám docela opotřebované a tam, kam jezdím mám problém je sehnat.
ÚčastníkJak píše Janka, taky bych nespoléhal na kartu všeobecné zdravotní pojišťovny VZP a dalších. Tyto karty = toto pojištění sice platí i v Norsku, ale …Ačkoliv je v Norsku poměrně málo soukromých nemocnic, blbec je náhoda a kde je psáno, že nemůžu skončit právě v soukromé nemocnici, kde mi tohle pojištění nebude platit. Proto jsem přesvědčený, že je nutné se připojistit – zdravotní pojištění na cesty do zahraničí.
Vím, že dotaz se tohoto netýká, ale zdá se mi to natolik zajímavé, že to sem dám.
Zdravotní péče a pojištění, když v Norsku začnete pracovat.
8. Zdravotní péče a pojištění
Jakmile začnete v Norsku pracovat, stáváte v oblasti zdravotní péče a pojištění součástí norského systému sociálního pojištění (folketrygden).
Pokud onemocníte, musíte na tuto skutečnost upozornit svého zaměstnavatele během prvního dne nepřítomnosti v zaměstnání. Jen za této podmínky obdržíte nemocenskou od prvního dne nemoci. V případě nemoci nepřekračující délkou nepřítomnosti v zaměstnání tři dny stačí zaměstnavateli vaše upozornění (egenmelding), tuto možnost lze využít maximálně čtyřikrát během 12 kalendářních měsíců, od čtvrtého dne je třeba doložit doklad od lékaře. Soboty a neděle jsou počítány jako dny nemoci v případě, že onemocníte během víkendu. Váš zaměstnavatel by měl obdržet vyjádření lékaře v nejkratším možném termínu.
Nárok na nemocenskou získáváte po 14 odpracovaných dnech v zaměstnání. Tato dávka odpovídá vašemu plnému platu a daň z této dávky je odváděna v obvyklém rozsahu.
Bližší informace týkající se nemocenského poskytují místní úřady sociálního pojištění v místě vašeho pobytu v Norsku.
Většina nemocnic spadá do působnosti veřejných orgánů na centrální, regionální nebo místní úrovni. V Norsku je velmi malý počet soukromých nemocnic. Léčba a pobyt ve veřejných nemocnic se poskytuje zdarma.
Pacienti se spolupodílí platbou za léky a za návštěvu lékaře. U některých léčebných postupů, kdy náklady na léčbu překračují povolené maximum pro spoluúčast, jsou léky poskytovány zdarma.
Veškeré náklady spojené se stomatologickými zákroky jsou hrazeny pacientem, pokud je starší 18 let. Do 18 let věku jsou zubařské zákroky zdarma.
ÚčastníkZmínka o loupaných, vařených, vakuově balených bramborách padla proto, že je možno si je u nás koupit a legálně dovézt do Norska. Takovéto brambory, když načnu tak poměrně dlouho v lednici vydrží. Stačí si vyndat jen takové množství které právě potřebuju. Kupuju si 4 kg balení a použiju ho na několikrát. Jde o úsporu času o nic jiného. K rybám jsou velice vhodné na zapékání. Ryby neni nutné moc dlouho péct a brambory jsou již vařené, vlastně se jen ohřejou – opečou. Přijedu z rybolovu a jídlo mám hotové do „pár minut“ Neni nutné nic škrabat a vařit.
Pokud vůbec toužím po bramborách.
Pokud vůbec jde o cenu, tak já kupoval 4 kg za 48 kč.
Nakonec si tam nemusím vozit vůbec žádné jídlo, protože se tam dá přeci koupit, včetně alkoholu i cigaret.
ÚčastníkJasně a proto je třeba do Norska nevozit syrové neloupané brambory.
ÚčastníkJindřichu
Není problém vůbec nic.
Prostě je možnost si do Norska dovéz mimo dalšího i brambory. Jen to musí být brambory vařené a vakuově balené.
O nic jiného tady nejde.
ÚčastníkA co vylovovací smyčka – ta taky dosáhne poměrně daleko?
ÚčastníkJeště doplním – nejde jen o choroby , ale i o škúdce.
Dovoz brambor v neupravené formě vyžaduje zvláštní rostlinolékařské povolení.
Jedná se o brambory syrové a neloupané.
Norské úřady se obávají, že brambory ze zahraničí povede k šťávy, které mohou poškodit norské přírody.
– Může se to zdát divné, že brambora je nelegální, ale důvodem je to, že mohou obsahovat viry, které mohou poškodit norskou přírodu, říká Liv Kristin kolo Mountain, zástupce ředitele cel a spotřebních daní.
ÚčastníkCo se týká brambor – tak se nesmějí dovážet brambory syrové ve slupce. Je to kvůli zavlečení chorob brambor. Mají obavu i ze šlupek brambor.
Loupané, vařené brambory, vákuově zabalené, originální nenačnuté balení je bez problémů.
Ale zatím jsem se nesetkal z nikým, kdo by řekl, že za pytlík brambor platil nějakou pokutu nebo měl na hranicích problémy. Netuším, kdo si syrové brambory do Norska vozí, ale bude to hodně výprav.
Do té doby než jsem objevil vařené, vakuově balené brambory, tak jsme si brambory v menším množství kupovali v Norsku.
ÚčastníkVakuovanou Nivu jsem zkoušel převézt, dokonce v bedně do které jsem dal plastovou láhev s ledem. Bohužel to Niva nepřežila.
Jinak jsem se pokoušel taky převézt vakuované syrové brambory nakrájené na kolečka . Taky to nedopadlo dobře.
Nakonec vozíme nakrájené brambory vařené, vákuově balené a s těma je to naprosto v pohodě. Cestu do Norska zvládly bez vady. Po otevření balíčku vydrží v lednici další 4 dny = vyzkoušeno.
Takto to například vypadá Vařené vákuově balené brambory
Myslím si, že v okolí každého z nás se tohle dá sehnat.
ÚčastníkMyslím si, že nepřehlídnul. Mximálně – jak bych to nazval – muzeum trolů – včetně prodejny.
-
AutorPříspěvky