Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
To je v pohodě vyberu si rybku bez zápasníků i těch cizo:-)
Filet si pořádně prohlédnu a pokud by bylo napadené, tak si tatarák udělám jindy a maso škrabu tak bych případné háďátko uviděl.
Přidám další můj oblíbený recept.
Při každé výpravě si děláme rybí tatarák.
Tatarák se dá připravit s mnoha přísadami. Ale doporučuju udělat si alespoň jednou klasický tatarák, se základními přísadami.
Po vzkoušení většiny běžne lovených ryb v Norsku se nám zdá být nejvhodnější a nejchutnější Polak.
Takže zfiletuju čerstvého Polaka. Maso naškrabu. Přidám sůl, pepř, najemno nakrájenou cibuli, žloutek a plnotučnou hořčici. Množství přísad podle množství masa a chuti. Vše zamícham a dám uležet do lednice. Topínky si uděláme z našeho chleba. Nejraději máme topínky na sucho – jsou lehčí do žaludku jak ty na oleji a sní se jich mnohem víc:-) Uvaříme si hrnec černého čaje. Když už máme dostatečný počet topínek, vyndáme tatarák z lednice. Topínky pomázneme česnekem, bohatou vrstvou tataráku a pak už jen baštíme.
to shark
Fakt by jsi měl navšívit Norsko, když se chceš zúčastňovat diskuzí zabývající se Norskem.
Fakt my o voze a ty o koze.
Dotaz zněl na vysílačky, které nahradí volání telefonem, za který musíme nostop plati. Takzvané vysílačky do kapsy. Žádné běžné lodě, které si pronajímáme v Norsku nemají ve výbavě vysílačky. Nemusejí je mít!
Jinak nám se ty obyčejné vysílačky s dosahem 4 km osvědčily nejen na moři, ale i pro komunikaci více aut na cestě. Je to prostě levnější, jak si volat mobilem.
Je potřeba pochopit ty rozdíly. Je veliký rozdíl rybařit z lodě na
2 hektarovém rybníce a na Lipně i za stejných podmínek. A přesně takový rozdíl je rybaření v Norsku a pak na Floridě.
Věř tomu, že málokdo z nás tam opravdu riskuje. Každý z nás si uvědomuje to, že změna počasí může nastat téměř okamžitě. Snažíme se na to být připraveni po všech stránkách. Tam kde chytáme – vyjíždíme na moře v Norsku, jsou podmínky naporosto jiné jaké jsou tam u vás. Opravdu se snažíš porovnat nesrovnatelné. Nikdo z nás Norků nejezdí desítky mil od pobřeží!! K pobřeží patří i ostrovy a ostrůvky! Na širé moře, daleko od jakékoliv pevniny, z nás vyplouvá opravdu málo kdo a pochybuju, že má sebou malé deti.
Když si vemu malé děti do auta a pojedu u nás kamkoliv, tak riskuju mnohem víc než na moři v Norsku.
Vzhledem k tomu, co tu napsal žralok, tak se nabízí přejmenovat téma takto – kolikrát jste vypadli z lodě?
Věř nebo nevěř – pro nás, co jezdíme do Norska je normální z lodí NEVYPADÁVAT. To znamená, že se nám nejedná o termoregulaci ani u nás ani u dětí, které případaně vezmeme na rybnolov do Norska. Nenech se unést tím, že v současné době je duben. Málo kdo z nás, tam má právě děti. I když tohle nevylučuju – proč ne když jsem normální člověk a ne kaskadér.
Jezdíme do Norska rybařit a užívat si dovolené a krásné přírody. Ne riskovat své životy natož našich dětí.
Bylo by fajn, a na čase, aby si chlapče navštívil vody Norského pobřeží a pak nám o těch rozdílech u vás a u našeho Norska povyprávěl.
To kveta90 a meduza
Květa má výhodu má doma bejvalého rybáře – ale divím se, že odolává.
Přesto bych to vzal z jiného konce. Každej má nějakýho toho koníčka.
S filatelistou a jim podobným to bude oříšek. Ale takovej člověk, kterej rád například – fotografuje, natáčí videa, turista, i ciklista,nebo má rád auta nebo motorové čluny na dálkové ovládání a kdo vi co ještě. To vše se tam dá úspěšně, parádně atd provádět.
Hlavně to chce pojmout jako dovolenou. Ten přemlouvanej človíček musí mít takový pocit, že se nebude každý den xxx hodin na vodě rybaři i když to tak nakonec dopadnout může 😀
Jsou lidi, které do Norska nikdo lákat nemusí – jeli by hned.
Ty druhé, které tam chceme mít sebou, musíme prostě jen šikovně popostrčit. Tohle co tam prožíváme, je prostě potřeba vidět a zažít. Kdo to neviděl a nezažil je o hodně chudší!
Jinak ještě k tomu co píše Pafka. Každý něco udělá a pak je pohoda. To je základ rozdělení práce. A každý z nás dobře ví, co je třeba všechno udělat, když se vrátíme z vody na chatyu. Někdo jde filetovat. Někdo umeje lodě a pruty. Někdo jde vařit. Vaření jídla po návratu z vody přenecháváme ženským. ALE tohle jídlo je vždy tak nějak připravené dopředu. Buď už je hotové a zmražené nebo zavařené z domova Takže stčí ohřát a udělat přílohu. Nebo něco jednoduchého z polotovarů. Prostě lehká práce pro dvě zdatně ženštiny. Vždy mají jídlo dřív než zfiletujeme ryby. Já je pak zavřuju do sáčků a mrazím. Pak je čas na odpočinek, lov ze břehu, houbaření atd atd. Když vyhládne a neni zrovna už půlnoc, tak každý den jiný chlap udělá nějakou specialitku z ryb. Ráno něco s chlebem nebo s rozpečenou bagetkou, případně rybí zbytky od večeře. Rozhodně nám naše ženský nesloužejí.
Je mi jasné, že ne vždy se to takto dá praktikovat. Na jaře za nonstop světla se loví často ” do noci ” a tak zbyde čas na jedno hlavní jídlo a jde se na kutě. A ráno se zase vyráží na vodu. Ale na tohle málokoho a málo kdo do Norska naláká. Znám jednoho, co tam jel natěšenej až hrůza. Chytil si tam 20kg rybku. A na otázku jak se mu tam líbylo? Odpověděl – já z Norska viděl jen benzínky a loď na moři. Chytali od rána do večera. V noci filetovali a trošku spali. Na jídlo a na wc jste zastavovali na ostrovech? Ne, ne. Jedli na lodi a to ruhé z lodě. Vícekrát do Norska nejel.
Já mám Norsko o něčem jiném i když každý den taky chytám ryby.
Květo
pokud jíte kupovaná tresčí játra a chutnají vám, tak ty co si uděláte v Norsku budou rozhodně lepší.
Hlavně, než je budete dělet, tak je zkontrolujte. Některá mají z venku na bláně a někdy i vevnitř háďátka stočená do kolečka. Někdy jsou játra absolutně netknutá.
Tento parazit se tepelnou úpravou a nebo zmrazením zneškodní.
Přeji vám jen samá čistá játra a pak už jen dobrou chuť.
Dedek napsal:
upir napsal:
Už jen 26 a vyrážíme a nafta né a né nabrat směr dolů,zejména cena v Norsku je masakr…..
A bude hůř jak začné sezona
Poslední roky tomu tak neni. V létě cena klesá. Teda rozhodně u nafty, kterou sleduju více. U ceny nafty v zahraničí to ještě ovlivňuje kurz.
Například loni to u mě v tu určitou dobu dělalo 16 haléřů.
příkald 1: 12NOK/L x 3,10Kč/1NOK = 37,20Kč/L
příklad 2: 12NOK/L x 3,26Kč/1NOK = 39,12Kč/L
Někdo řekne 2 koruny, ale pak se dá taky někde trošku líp natankova a může to být taky 2 koruny – rozdíly u různých pump jsou známé. I dneska jak vidno se dá nakoupit za 12 a taky za 14 NOK/L = 2 NOKY rozdíl při dnešním kurzu 3,33 = 6,66Kč na 1 litru nafty navíc.
Nakonec výsledný rozdíl lítá v tisících.
Viz MifaKův současný propočet.
to honzak a Dedek
Akce manželka do Norska
Neměl jsem to jednoduché. Pomohlo mi několik okolností. Na předešlé výpravě jsem sebou měl jednoho syna a druhý by se tam taky chtěl jednou mrknout. Měl jsem spoustu krásných fotek a nějaké to video na kterých jsem jí mohl ukázat, že tam je nádherně.
Na jih za sluníčkem jí nikdo nikdy lákat nemusel.Těžko se vysvětluje to, že když jedeš x tisíc km na sever, že tam neni zima. Tohle musí člověk zažít na vlastní kůži a pak teprve uvěří.
Její argumenty byly hodně silné. Ryby nechytám ani nejím. Na lodi, když jsem byla jako holka, tak mi bylo zle. Co tam budu dělat.
Budeš chodit po okolí a budeš se kochat nádhernou přírodou. Občas s náma vyjedeš na loďce a prozkoumáme ostrůvky. Srpnový termín slibuje krásné počasí, houby, borovky. Sem tam vylezeme na nějaký kopeček v okolí – uvidíš, že to tam bude parádní i pro tebe.
Nakonec teda, že pojede s tím, že příští rok pojedeme určitě na jih.
Rok 2006
Předem musím říct, že se nám povedlo počasí a i ryby braly. Synové a babička s dědou se dokonce i koupali. Voda měla tehdá 21°C.
Její reakce po příjezdu?
Byla s rodinou a byla spokojená – možná jen smířená. 🙂
Znáte to jak to po příjezdu vypadá. Vybalit, vše uložit, povléct postele a pak už jen starost o rybařinu. Navázat pruty – já to mám pro 6 lidí a pro každého mám 2 pruty a nějaké ty náhradní. Tak prvně přívlačové aby se už mohlo chytat z mola které je součástí chaty. Takže dva kroky z chaty a chytá se. Babička už vylovila první makrelu. Daří se postupně synovi a dědovi.Další pruty dolaďuju. Druhý syn už taky chytá. Manželka – opravdu nerybářka – vše sleduje a užívá si sluníčka. Samozřejmě, že i pro ní jsem prut sebou měl 🙂
I když stále tvrdila, že to je zbytečný.
A pak to přišlo. Řekla si staršímu synovi aby jí ukázal jak se nahazuje. Po třech hodinách mrskání vody, se jí ptám – nebolejí tě ruce? Bolejí. Tak toho nech. Odpočiň si a pak zkusíme jít támhle na tu skalku. Sem tam rybku ulovila a bylo vidět tu rybářskou radost v jejích očích. Samozřejmě se ryby ani nedotkla. Měla to teda zatím i s obsluhou.
Druhý den se ptám. Nepojedeš s náma na ryby. Vyzkoušet to. Když tě to nebude bavit, tak tě někde vysadíme a nebo se můžeš slunit na lodi. Vysílačky můžou zajistit vzájemnou komunikaci. Jela a chytala. Já zatím stále nechytal. Dával jsem na háčky návnady a sundval z háčků úlovky. Pak si to uvědomila, že vůbec nechytám – nebyl na to čas – ukaž mi jak tu rybu z háčku sundám. A ono se dařilo. Znáte to – ze začátku dvěma prsty na 4x, ale pak se to lepšilo. Nakonec si i maso jako návnadu, sama dávala na háčky. Samozřejmě, že i ryby jedla. Ve finále jsem jí dal i rybí tatarák. Chutnal jí, ale dostal jsem čočku, když se dozvěděla, že to bylo z ryby 😀
V současné době, většinou chytne největší ryby výpravy.
Nutno podotknout, když se na to podívám, tak nejvíce hodin s prutem v ruce mívá babička. Tej to nedá v každé situaci. Když už všichni odpočívají, tak ona si jde ještě jednou nahodit:-D
Shrnutí: pokud tam manželku chcete, tak jde o to, jí tam nějak dostat napoprvé. Pak už to půjde samo. Norskou horečkou netrpí, ale vždy se tam bude ráda vracet.
Nabrnknul jsem si pár Norských diskuzních webů. A stojí si něco z jejich diskuzí přečíst. Stačí zadat do překladače na google – diskuze o mořském rybolovu – a nechat to přeložit do norštiny. Výsledek překopírovat do vyhledavače a pak si počíst.
Například se tam dočtu o tom, že treska obecná se nevyskytuje v určitých vodách už v takovém množství jako dříve. Jednotlivci poukazují na mořský rybolov turistů atd. atd.
Opravdu zajímavé počtení.
Nahrávání ...
