Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Řeší se tu řada věcí – např. jestli rybáři s pruty v ruce dokážou vychytat nějakou lokalitu atd. Osobně si myslím, že na profesionální rybářské lodě (které v Norsku ročně vyloví přes 2 miliony tun ryb) my amatérští rybáři opravdu nemáme (a to mě ještě napadá, co se děje s rybami v sítích, které kvůli kvótám profíci třeba už nechtějí dovézt do přístavu), ale to není podstatné. Hlavní je to, co už mnohokrát zaznělo výše – jsou zde pravidla, která se mají respektovat a protože se tak zhusta neděje, přichází další omezení či represe, která dopadne i na ty slušné, bohužel. Takže si za to můžeme sami a Norům se nelze divit. Spíš by mě zajímala jedna praktická otázka a možná by věděla paní Janka či pan Zapa – jak se mají ubytovatelé registrovat a jaké další povinnosti z toho pro ně vyplývají? Představa, která tu zazněla, že by ubytovatel převažoval, oblepoval a razítkoval bedny všech hostů je dost nereálná – to aby si na to ve větších kempech najali specialní sílu, která případně bude hostům i vyhazovat z beden nadlimit? Asi by to pak při sporu s některým z “takyrybářů” chtělo dobrou úrazovou a životní pojistku.
Nová parta dnes poprvé vyrazila a dovezla haldu štikozubců (nej. 103 cm) a chytla i mořského úhoře ke 150 cm.
st TO Radek: přelom července a srpna byla ve znamení velkých veder, voda měla až 19 st, ryby zmizely od břehů a když se něco lepšího chytlo, mělo to prázdný žaludek. Zkrátka nežraly. Pak to bylo trochu na houpačce, jeden den plné bedny, druhý sem tam něco. Poslední týden už se ochazuje, teď 2 dny lije a tlak letí nahoru, uvidíme, co to s rybami provede. Zatím byly v poslední době úspěchy spíš na větších hloubkách a na kus masa – mníci, štikáči, ďas atd. Poslední merový keler se chytil tak před 10 dny, polaci jdou max. do 70 cm. Makrely jsou tu letos ve 3generační sestavě – píšťalky do 15 cm, potom střední velikost, ale není problém chytat i nádherné válce přes 40 cm
Rybaříkům se v posledních dnech daří – dorška 127 cm a hlavně Béďův keler 119 cm už je na vláčecím prutu super zážitek.
Včera byl větrný, ale krásně slunný den – dařilo se s polaky a obecnými, rekordní včerejší keler měl bez pár deka 11 kg. V noci se klidná hladina místy vařila makrelami, Dnes fouká a každou chvíli prší až leje, teplota šla o 10 st. dolů, party se chystají na vodu až na noc, kdy už by nemělo pršet a vítr si docela lehne.
Pár dní bylo hnusně – vítr, déšť, zima kolem 10 st, ryby jakoby zmizely, nachytali jen ti, co to opravdu znají a umí. Ve čtvrtek se počasí otočilo a v pátek už bylo najednou všude ryb. Chlapi vozí hlavně polaky střední velikosti, pěkné kelery (rekord dneška 101 cm a 10,8 kg) a makrel houfně přibylo – jsou to pěkné válce kolem 40 cm. Tak snad počasí vydrží a bude zas taková půlnoc, jako na fotce.
V zásadě souhlas se vším výše – rozhoduje místo, k tomu vedení nástrahy, rychlost driftu atd. Cílené chytání halíka ve středním Norsku (kde jich je určitě míň než na severu) je dost velká nuda a chce to hodně trpělivosti a víry, že jsem na tom správném fleku ve správný čas, se správnou gumou a dělám všechno, jak bych měl. Proto se chytí spíš náhodně. Podle mých zkušeností tady u nás vozí halíky nejčastěji ti rybáři, co si zrovna dali pauzu, odpočívají a nechají gumu jen tak “plandat” u dna. Poslední úlovek (viz foto) byl na zelenkavou gumu 10 cm, hlavička 21 g, silon 0,28. Po nahození se šťastný rybář nějak zapomněl, až mu ostatní začli nadávat, ať si to stáhne, že už má na vlasci pytel. Dovinul a myslel, že zůstal viset ve vázce. Tak poškubával, až se vázka dala do pohybu – výsledek 24 kg, 124 cm.
Tak jsme měli týden stabilního a pěkného počasí, ode dneška prší a má být hnusně až do neděle, hodně se ochladí. Parta s Proseče našla flek s velkými kelery a tak si pro ně jezdili jak do spižírny. Brali vždycky hodinu a pak zas někam zmizeli. Řada ryb měla přes metr, největší 112 cm a nejtěžší 12,7 kg. Nemám moc rád “jateční” fotky, ale bohužel to nezdokumentovali přímo na vodě (prý nebyl čas, protože panovalo šílenství – všechny pruty najednou uhnuté až k kladině). Jinak přibývají záběry makrel, ale je to pořád jen sem tam nějaká.
Vítr je pořád stejně nepříjemný a ryby berou tu a tam, ale chlapi zatím drží tradici – v bedně musí být aspoň jedna pořádná ryba. Tahle se boleslavákům do bedny nevešla – halibut 124 cm/24 kg. Pikantní je, že Láďa Houdek ho dostal na malou zelenou gumu s hlavičkou 21 g, silon 0,28, prut do 80 g a naviják, kterému moc nefungovala brzda. Byly to prý nervy, ale nakonec se povedlo, takže velká gratulace.
Od neděle fouká od S až SV, ledový vítr kolem 5 m/s, teplota voda spadla za den o 2 st. Zítra má být jen 8 st, ale vítr se odpoledne snad už otočí. Tohle počasí rybám nesvědčí, oproti sobotnímu masakru se chytá méně a hlavně ryby berou chvíli a pak jakoby zmizí na delší dobu. Zato ale kvantitu nahrazuje kvalita, přišlo pár pěkných přesmetrových obecňaček a v dobré kondici, což nebývá v této době zvykem. Velcí keleři úplně zmizeli a polaci tahají gumy za ocásek a nechtějí nástrahu dobrat. Pořád ještě jsou na hlubší vodě, takže je většinou úspěšnější pilkřík, gumu nejde v tom větru dostat dolů. Dnešní největší polak měl 90 cm a už byl vytřený.
Po dvoudenním dešti přišel krásný den a všechny posádky vyrazily, že si to užijí. Vyšlo to, každý přivez bednu (jedna loď např. 21 doršek a 10 polaků), brali jak u ostrova “na kabelu”, v Soleimsundu i Immarsundu u želv, stejně jako u “pastelky” při výjezdu na Trondheimleiu. Nejkrásnější rybou dne se ale stal rekordní pyskoun – 47 cm.
Zhruba od 10. května se ustálilo počasí a rybám to pomohlo. Chytalo se vše, ve větší míře se objevovali polaci. Sice ne ještě úplně v kytkách ve břehu, spíš kolem 15-20 m, ale někteří i hlouběji. Zatím nedotření, z chlapů stříkalo mlíčí na všechny strany. Objevily se první makrely-vyzvědačky. Pak přišel silný východní vítr, dost výrazně se ochladilo a teď 2 dny lilo tolik, že vyjížděli jen ti největší nadšenci. Dnes se ale počasí láme, přestalo pršet a vítr bude jen mírný, takže ráno všichni mažou na ryby.
Nahrávání ...
