Vytvořené odpovědi

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 16. až 30. (celkem z 260)
  • Autor
    Příspěvky
  • odpověď na: Vývozní limit filé z Norska 2025 #1358973
    jegrhanz
    Účastník

    Ve snaze vysvětlit z jakého důvodu Norové zavádějí tato opatření už jsem napsal dost a nehodlal jsem se k tématu již více vracet. No, jeětě jednou tedy reagovat budu. Pán Mino. Asi jsem se vašeho ega dotkl až příliš a omlouvám se. Nebyl to úmysl a jestliže jsem dospěl k čistě hypotetické myšlence, že třeba kempy zlevní a že by si ti, kteří mají norské ryby rádi, za ušetřené peníze mohli dokoupit zbytek limitu a zůstali „na svých“, nejednalo se žádné direktivní nařízení, nebo dokonce povinnost, ale pouze rozvinutou myělenku. Ale kdyby k tomu čistě teoreticky došlo, nikdo vás nenutí si koupit zrovna ryby a ušetřené peníze si můžete ponechat, nebo investovat jinam.  Je mi to jedno. A jestli potřebuji, nebo nepotřebuji lovit i komerčně je pouze moje osobní věc a vám to může být s prominutím zcela ukradené. Co se týká množství ulovených tresek, tak třeba 180 tun za 3 měsice. A věřte, nebo nevěřte, není to pro mojí osobní spotřebu (ryby nejím), ale pro lidi na celé planetě co je jedí. Stejně jako jedí prasata,kuřata, hovězí atd. Tkže nic spekulativního, pouze obyčejná práce jako každá jiná….Přeji vám ještě více ůlovků, ve stále bohatějším norském moři.

    odpověď na: Vývozní limit filé z Norska 2025 #1358971
    jegrhanz
    Účastník

    Mino:

    Můj pohled na věc není nikterak ovlivněn tím, že trávím většinu roku v Norsku. Pouze se snažím pochopit důvod, proč norové upravují pravila pro lov  a vývoz ryb. Schopnost a hlavně ochota pochopit celý problém mi umožňuje dívat se na něj bez emocí a pocitu, že mi je ze strany norských úřaů ubližováno. Kažý, kdo sportovně rybaří a svého koníčka miluje v tom nejčistším slova smyslu, by se měl snažit o to samé. Aktivně se zapojit, obnovu rybí populace automaticky podpořit a nehleat v tom pouze zlomyslnost a snahu norských úřadů o zákeřnou a svévolnou likviaci turistického rybolovu. Důvod proč se zavádí některá nepopulární opatření spočívá jedině a výhradně ve snaze zastavit klesající populaci rybích hejn  a není to  pouze  rozhodnutí úřadů norských, ale i ostatních zainteresovaných států, které situace donutila najit společnou řeč a tedy i společně jednat. Rozhodnutí „padni komu padni“ se nakonec ukázalo jako jediné možné. Nejedná se ale o nějakou zlomyslnou a svévolnou rozjívenost někomu znepříjemnit život, nýbrž  o nezbytnost, která naopak napomůže k udržitelnosti rybolovu a i do budocna umožní všem rybářům, sportovní nevyjímaje, rybařit ve stejném rozsahu jako rybařili dosud.Vše ostatní jsou jen problémy zástupné a jestli bude po nachytání limitu 10 kg. za tvojí lodí bílo, nikoho nezajímá. Tato dočasná omezení (věřím že dočasná) nejsou tedy cílená proti vám, ale pro vás. Není třeba se automaticky na vše dívat pouze černě. Ono se klidně může i stát, že snaha uchovat si návštěvnost donutí ubytovatele a rybářské kempy k výrazným slevám a vy si  tak za ušetřené peníze dokoupíte zbytek limitu přímo v Norsku, nebo doma. Osobně jsem věděl že se toto chystá, ale v konečném důsledku jsem i já překvapen důsledností s jakou to norové provedli a omezení vývozu mražených ryb, kromě těch nalovených v certifikovaných kempech, mě překvapilo. Je z toho tedy patrné, s jakou vážností k tomu přistupují a jak důsledně to hodlají prosazovat. Těm, kteří se mě budou snažit případně kritizovat, mohu vzkázat, že jsem se vždy snažil aby si každý odvezl tolik, co jim limit umožnil a stejné množství i sám vozil domu. Ryby osobně sice jím jen minimálně, ale dárky v podobě kvalitního rybího filé pokaždé potěšily jak rodinu, tak i kamarády a budou chybět. Musíme se tedy na nějaký čas uskromnit všichni, ale neberme to jako zlomyslný útok na sportovní rybáře, nebo dokonce příkoří osobní, ale jako naději a příslib, že se brzo vrátí vše do normálu a Norsko si v našich srdcích opět najde své místo tak, jako to bývalo dříve.

    To, že se někomu zdá, jak naopak ryby přibývají, je pohled pouze subjektivní. Rybařil jsem po celém Norsku od severu až na úplný jih, ale stále na stejném místě chytám pravidelně již 29 let. A protože nerybařím pouze sportovně, ale příležitostně i komerčně, mohu s naprostou jistotou prohlásit, že ryb ubývá a to výrazně.  Některé mé zkušenosti a poznatky z dlouhodobého rybaření ve stejné lokalitě, byly prostřednictvím mého kamaráda dokonce poskytnuty k možnému nahlédntí norskému námořnímu institutu, jako jeden z poznatků a pohledů  ničím neovlivněného tudíž i nezávislého sportovního rybáře. Ten, kdo navštíví jako rybář Norsko pouze jednou do roka, třeba i více po sobě jdoucích let, má sice jisté zkušenosti , ale jeho pohled na věc může být ovlivněn momentálními okolnostmi, které pak jeho úsudek mohou zkreslit. A těch okolností je při mořském rybolovu nepočítaně. Jedni se vrací zklamáni a bez úlovku, druzí s bohatým úlovkem v přesvědčení, že je moře nevyčerpatelné. Ryb ubývá a nám nezbývá, než bez emocí opatření přijmout a věřit, že kompetetní orgány své práci rozumí a vše se v dohledné době vrátí tam, kde to bylo dříve.

    odpověď na: Vývozní limit filé z Norska 2025 #1358953
    jegrhanz
    Účastník

    Už jsem se začínal obávat že se uplakaná povaha Čechů změnila  a ejhle, je to tady. Postěžovat si, poukázat na chyby jiných a na konec přidat dobrou radu.. jak typické.Tvůj naprosto zmatečný a nic neříkající příspěvěk je dokladem toho, že jsi problém nedokázal pochopit a i z tohoto důvodu je tedy naprosto mimo mísu. Zmiňuješ Švédy, Zelené, „rybí kempy“a neschopnost jejich majitelů,výrazné dopady na celkovou turistiku a buzeraci. Cítíš se ukřivděn? Někdo ti ubližuje? Bylo na tobě spácháno bezpráví? Příště než se necháš zcela ovládnout těmito pocity, tak si něco více přečti o problému, co je jeho příčinou a proč je nutné jej řešit. To zásadní co ti zcela uniklo, je problém s rybí populací a nutností zavést dočasná opatření pro ozdravení stavu rybích hejn a celkové udržitelnosti mořského rybolovu a týká se to nejem Norů, ale i mnoha jiných států. Ten kdo to pocítí jako první a nejvíce, jsou samotní Norové a jejich rybářský průmysl. Dokonce očekávají i poškození dlouhodobé,  a to díky  drastickému znížení kvót, předpokládané ztráty trhů, svého dominantního postavení na nich a poškození léta budované a světově uznávané značky. Samotní rybáři to odnesou nejvíce v podobě nižších příjmů, možné ztráty zaměstnání a mnoha jiných, s tímto souvisejících problémů. Proto se obrátil na kompetetni místa a prosadili si pod heslem „když tedy my,tak všichni“ omezení i pro sportovní rybáře. Logické a sprvedlivé. Chtěl bych vidět totožnou situaci v Čechách. To by bylo řevu….Proto se zkus na celou věc podívat z té druhé ztránky. Tobě nikdo nic z tvého nebere a zatím pořád z cizího stále dostáváš. Je tedy opravdu nutné se citit jako oběť a ukřivděný? A za tvojí radu tě utčetě navrhnou do širší nominace na Nobelovku. „Norové zameťte si před vlastním prahem“. No snad si to vezmou k srdci…

    odpověď na: Konstruktivní kritika CK a CA #1358674
    jegrhanz
    Účastník

    Kdesi v Norsku…..

    Zaskřípění brzd a slyšitelné zasyčení pneumatického zařízení k otevírání dveří zvěstuje,že právě dorazil autobus. Ve stejném okamžiku se z autobusu vyhrne jednobarevná maskáčově zbarvená masa nadržených rybářů, podobně, jako když  v lese nohou vyvalíte ztrouchnivělý pařez a z něj se po dlouhém zimním období do jarního teplého dne vyvalí armáda zrzavých mravenců. Jako poslední ze schůdků  autobusu sestupuje rybář, který se již na prvý pohled od zelenohnědé masy ostatních  vystopivších diametrálně odlišuje.  Jeho perfektně střižený oblek zakoupený u firmy Hugo Boss, pečlivě uvázaná kravata, vlasy lesknoucí se brylantýnou, sněhobílé bezchybné zuby a okázalá sebejistota dávají tušit, že právě dorazila vyjímečná osobnost. Ano,tušíte správně. Z autobusu právě vystoupil Jura SS….

    Každému dobému pozorovateli, i přes zdánlivě neochvějnou sebejistotu Jury SS, ale nemohlo uniknot jakési napětí a nervozita která se zračila v jeho tváři. Komu se podařilo zaznamenat nepatrný tik v koutku jeho pravého oka a krůpěje potu na jeho vysokém inteligentním čele, tušil správně. Ano Jura SS byl nervózní! Jeho nervozita byla zcela oprávněná a pramenila z letitých neblahých zkušeností  s CK a dobře věděl, že jej v nejbližších okamžicích čeká Alfa a Omega celého vysněného rybářského zájezdu v podobě přidělení spolublících, se kterými bude chtě nechtě trávit zbytek vysněné rybířské dovolené a společně sdílet loď i lože. Z chmurných myšlenek a obavy z věcí příštích jej náhle vytrhlo hlasité a strohé hlášení táborového rozhlasu, kde gaulaitner Herman špatně lámanou češtinou vyzýval cestující k nástupu na přístavní molo, které již léta sloužilo jako provizorní apelplatz. Poté z opodál stojícího losovacího bubnu začal Herman tahat jako králíky z klobouku jména zůčasněných a rozdělovat do přidělených bloků, baráků a cel. Zatímco většina spokojených akademiků, doktorů, kandidátů věd a národních umělců, zvesela a v soudružském objetí  odcházela směrem k ubytovnám, k Jurovi SS se osud zachoval, a to již po několikáté, dle toho nejčernějšího možného scénáře. K jeho zděšení zbyli na mole dvá důchodci, na prvý pohled takzvaně „na hraně“,kdy o jejich další cestě životem mohla rozhodovat každá následující vteřina a co víc, jako koruna všemu, evidentně prvorybáři…..

    Kdesi na oceánu…..

    V malé loďce líně se pohupující  na širém oceánu seděly tři osoby. Seděly vlastně pouze dvě. Třetí z party rybářů pobíhal jakoby zmatečně po celé délce lodi z místa na místo, ve snaze ulovit rybu a rozháněje se svým novým, pracně sháněným prutem primárně určeným k lovu těch největších mečounů, ohrožoval zbylé dva parťáky, kteří se ustrašeně krčili každý v koutku na opačném kousku lodě. Ano tušíte správně. Jejich oprávněnou příčinou obav byl právě Jura SS který po vzoru dávných samurajů pojmenoval svůj předimenzovaný prut vzhledem k jeho extrémní tvrdosti přiléhavým jménem Roxor. Nyní ale nadešel čas představit zbylé dva členy Jurovo posádky. První, ten, který se bázlivě krčil ve špici lodě, byl zemědělec jménem Bárta, nyní v důchodu. Byl tojiž díky svému stáří nesnášenlivý morous proto mu jeho již třetí  žena zaplatila zájezd do dalekého Norska, potají doufaje, že tam někde v ledových vodách fjordů nalezne svoji smrt, no v horším, se jej alespoň na pár dní zbaví. Již čtvrtý den rybolovu, zemědělec v důchodu Bárta třímá ve svých zesláblých pažích štípaný bambusový prut osazen poválečným navijákem značky Rex a stále sní  svůj rybářský sen, že alespoň jednou spustí návnadu, která v jeho případě představovala zákolník ze žebřiňáku, alespoň do 80ti metrů. Ale jakožto prvorybář, vědom si své méněcenosti, neadekvátnímu vybavení a celkové nepřipravenosti raději drží hubu. Však ještě pár dní zbývá a z perfektně vybaveného a zkušeného Jury nakonec povolení k lovu přeci jen získá. Bárta byl od přírody rozumu mndlého s IQ rovnajícímu se jeho již rezivému staršímu traktoru  a i dlouholeté práci v zemědělství  se v jeho slabé slovní zásobě nejčastěji opakovala slova jeko je například kráva, svině, bejk, nebo vůl. V tomto duchu se také i verbálně projevoval, což bylo v ostrém kontrastu s oduševnělým Jurou SS, který se naopak díky svému vzdělání, coby vystudovaný inženýr ekonomie, pohyboval výhradně v akademických kruzích a jeho mluva byla proto libozvučná, spisovná a celkově uhlazená, což bylo rovněž, mimo jiné, důkazem jeho až nadpřirozené inteligence. Poslední z lodní posádky byl vrtač studní Lojza, jehož IQ, dle JurySS, se rovnalo výsledku jeho pracovního úsilí, tedy  tupé a nic neříkají díře v zemi. Stejně tak, jako zemědělc Bárta byl vrtač studní Lojza důchodcem. Po rybářské stránce byl sice o něco více připraven, jelikož byl hrdým majitelem  plnolaminátového prutu značky Lipno osazeným prvním dováženým modelem navijáku značky Shakespeare, leč po stráce fyzické nikoliv. Každé ráno se velice těžce a s vypětím všech sil dostával  do lodě, pak se vyčerpán zhroutil na její dno tak, aby nepřekážel a zbytek dne namísto rybaření střádal síly ke stejně vyčerpávajícímu aktu, tentokrát cestou opačnou, z lodě ven. Také on, stejně jako zemědělec Bárta toužil spustit svoji návnadu alespoň do 80ti metrů. Jura SS oproti oběma důchodcům byl ztělesněním dokonalosti. Nejen jeho rybářská výbava a znalosti v oblasti mořského rybolovu, ale především jeho kladný vztah k osobní higieně a zejména jeho zářivě bílý hollywoodský ůsměv byl v ostrém kontrastu směrem koběma důchodcům. Zemědělec v důchodu Bárta díky zděděné paradentoze postrádal chrup zcela. Zmíněná paradentóza mu již před drahnou dobou obě čelisti vybílila tak dokonale, že se jeho ústní dutina změnila v odporně páchnoucí jeskyni podobné té, kterou  obývala tlupa neandrtálců. Studnař Lojza na tom nebyl o mnoho lépe. Byl sice sťastným majitelem takzvaných klapaček, ale nadřel se na ně tolik a tak moc si jich si jich vážil, že se rozhodl je téměř nepoužívat. V podstatě si je nasazoval pouze pětkrát v roce. V den výročí svatby, v den vzniku československého státu který připadá na 28.9., v den obsazení pražského hradu wehrmachtem 15.3.1939. , dále u stědrovečerní večeře a také jako aktivní účastník vyzbrojen vlajkou RF na demonstracích proti fialové drahotě. Zbytek roku trávily v perleťové krabičce v šupleti nočního stolku. V tomto si byli oba důchodci rovni a jelikož ani jeden z nich nevlastnil potřebné hygiencké pomůcky k ůdržbě dutiny ústní, tak se k Jurovo nelibosti uchýlili k osvědčené praxi a bezzubá ústa až do ranního kuropění vyplachovali dovezenou,vlastorušně vyrobenou samohonkou. Toliko tedy k dutině ústní, ale nebyl to jediný kámen úrazu kterým Jura SS trpěl. Celkově byli s hygienou pozadu. Zatímco si Jura přivezl plný kufr sněhově býlého spodního prádla a převlékal si jej třikrát za den a to i během lovu, zmiňovaní důchodci vyrazili dobývat svět v tomto směru s velice omezenou výbavou. Zemědělec Bárta zvyklý chodit celý život  pouze na ostro si své první spoďáry pořídil krátce před cestou od jednoho bezdomovce, směnou za 2 kg, 3 roky starého domácího uzeného špeku. Protože si svého archivního špeku velice cenil, požadoval původně dvoje, ale jelikož se nou haus men zdráhal ty druhé svléci, dostal Bárta neméně cennou radu. Jako alternativu doporučil igelitové tašky z Lidlu. Když prý jim dole odstřihne oba rohy aby mohl provléct nohy, získá tim prý plnohodnotnou náhražku spodního prádla a navíc se prý i lépe udržuje. Radu Bárta ocenil a na daleký sever vyrazil v již nějaký čas používaných slipech od bezdomovce a taškou plnou tašek z Lidlu. Studnař Lojza si v tomto směru vedl o něco lépe. Vlastnil 2 kusy. Jedny si oblékl na cestu tam, druhé plánoval použít k cestě zpět a navíc mu maželka pro jistotu přibalila jedny své s tím, že jsou to to prvě ty, které měla na sobě, když si jí před padesáti lety bral. A protože se brali v zimě tak podotkla, že se  v severském chladu prodloužená nohavička může hodit.

    Osobně věřím, že rybářká dovolená dopadla pro všechny zůčasněné ke vší spokojenosti. Bárta s Lojzou budou druhou rybářskou výpravu určitě ještě zvažovat, ale co se týká Jury SS, mám jasno. Je to bojovník každým coulem. Toliko příkoří co mu život kladl do cesty dokáže zvládnout jen po všech stránkách silná a vyspělá osobnost. Určitě už teď opět vyhlíží CK a doufá že mu osud příště konečně nadělí spolubydlící jeho kvalit a dle jeho představ s rovnocenným IQ, vybranou mluvou, odporem k alkoholu, stejných rybářských dovedností a v neposlední řadě i zažitých hygienických návyků…

    Pro JuraS. Juro neber to osobně. K tomu co jsem napsal mně inspirovaly  právě Tvé příspěvky.Momentálně nemám moc důvodů být veselej,ale když jsem si je přečetl, šklebil jsem se ještě hodinu. Dokonce i během noci jsem si je několikrát otevřel a od srdce se zasmál. Tvé postřehy a zážitky podané neotřelám a svérázným způsobem baví a rád si přečtu i další které sem vložíš. Hezké Vánoce a mnoho krásných rybářských zážitků přeje Jegrhanz,

     

     

    odpověď na: Aktuální informace z Norska 2024 #1358526
    jegrhanz
    Účastník

    Konečné rozhodnutí o snížení limitů.

    Norsko se s rusáky domluvilo na snížení limitů odlovu některých druhů ryb. Limity pro odlov některých druhů jsou již tedy známé, nyní se bude čekat, jestli se vše také promítne do limitů vývozu filé pro rybáře turisty.

    Treska obecná: celkový odlov snížen o 25% což činí 340000 tun na rok 2025. Rozděleno mezi Nory, rusáky a třetí země, z čehož na Norsko připadá 163436 tun. Nejnižší snížení kvót od roku 1991!

    Treska jednoskvrrná: celková kvóta snížena na 130000 tun z toho norové 46378 tun

    Modrý halibut: sníženo na 19000 tun, norové 9675 tun.

    Snabeluer ( menší druh okouníka): 67000 tun celkově,z toho norové 46378 tun.

    Huňáček severní je na rok 2025 lovit zakázán.

    Toto jsou druhy ryb které Norsko sdílí s rusáky, ale bude se snižovat na rok 2025 i kvóta odlovu makrel. Ta bude stanovena až koncem roku. Tam rusácí roli nehrají žádnou.

    Konečné rozhodutí (jestliže nějaké padne) pro sportovní rybáře pravděpodobně bude jasné až po odsouhlasení kvót zbylých druhů ryb které potřebují ochranu (jednání mezi jinými státy) a zatím ještě dohodou neprošly. Pravděpodobně tedy až začátkem příštího roku. Nejspíše bude záležet především na tom, jak silný tlak na vládu vyvinou komerční rybáři ohledně limitů rybářů sportovních. Ti chtěji prosadit „padni komu padni“, takže uvidíme.

    A protože nastala okurková sezóna a samotný text nenudil, posílám pár fotek.

    I z mletého rybího masa se nechají udělat jídla co opravdu chutnají.

    Pár fotek ryb chycených  na Lofotech mimo lov komerční.

    Pár fotek  z komerčního lovu kdy měl kamarád ještě kvótu 180 tun a já byl o něco mladší(-:   tři jsou přímo z moře, další je fabrika na Rostu, vykládání úlovku a sušák na ulovené ryby.

    odpověď na: Rybolov na ostrově Sandoy #1358508
    jegrhanz
    Účastník

    Ahoj Davide.

    Už nic neřeším. On mě poprosil abych mu sehnal nějaké klienty na ubytování, ale přestože jej už kontaktovali dvá zájemci, tak se ani s jedním nedomluvil. Nejspíš si maslel, že mu tam budou jezdit Češi jenom proto, aby obdivovali krásy ostrova ((-:

    No uvidíme jak se to bude vyvíjet dál. Třeba to pochopí a koupí pořádné lodě atd. Vše ostatní by šlo zařídit jednoduše, ale je to pouze jeho věc jak se k tomu postaví. Já jsem udělal co jsem slíbil a víc se o to starat nehodlám. Měj se hezky, Honza.

    Tímto zároveň prosím Michala aby mojí nabídku na RN vymazal. Díky.

    odpověď na: Aktuální informace z Norska 2024 #1358482
    jegrhanz
    Účastník

    OS:

    Ano chrání si své vody a především stavy ryb v nich. Je to velice jednoduché. Přijedeš do fabriky kde vykupují ryby, tam vyložíš a roztřídíš ryby dle druhu, ty jdou pak na váhu a dle druhu a aktuální ceny je rovnou zaplatí tak, že ti peníze odešlou rovnou na účet. Do ruky hned na místě dostaneš papír, kolik a jakých jsi nalovil ryb a kolik jsi za ně obdržel. Z fabriky jdou stejné údaje na námořní institut a tak éna daňový úřad. Ze získaných dat pak institut určí kvóty na příští rok a berňák výši daní …(-:  I kvóty se rozděluji dle různýcu kritérií ke konkrétnímu jménu. Jakým způsobem přesně nevím, ale co vím je, že důležitou roli v tom hraje věk a odlovená léta. Navíc vše doprovází neskutečná birokracie. Když ráno vyrážíš na lov, odesíláš na patřičné místo SMS. Když dojedeš k sítím,odesíláš SMS. Po každé vylovené síti odesíláš SMS plus odhadované množství nalovených ryb v síti. Tkto postupuješ po kažfé síti až do konce lovu,kdy opět odesíláš SMS. Občas přijde další nové nařízení kdy musíš na sítě namontovat GPS, nebo měřit halibuty. Ty musíš položit na umělohmotnou podložku která slouží jako míra a u ocasu pak bodlem do podložky udělat díru. Halibuta musíš zklidnit aby údaje byly přesné, ale jemu se měřit nechce, je kluzkej a divoce sebou mrská. Práce na hovno, tak jsem hned první den přepnul na české myšlení, přispěchal s inovativní myšlenkou a navrhl, že by bylo cool ty díry do podložky udělat u něj doma v teple garáže. Ale neprošlo to, protože mi odpověděl, že jsou už v ledu a žádný halibuty do garáže tahat nemíní. Asi mě špatně pochopil, ale už jsem raději držel hubu…(-: To je jen ukázka toho, jak to funguje a že věc není tak jednoduchá jak se na první pohled zdá. Norové si své bohatství chrání aby si jej udrželi co nejdéle a to nejen pro komerční rybolov, ale i pro ten turistický, ze kterého má stát také příjem. Svět se pomalu blíží ke svému konci a každý by měl k národnímu bohatství přistupovat zodpovědně a snažit se svůj vlastní národ chránit. Nejsou to tedy pouze ryby, ale veškeré suroviny které lidstvo potřebuje ke svému přežití, ale faktem je, že ryby v tom hrají velice důležitou roli. Těch nápadů podobnách Tvému, se nabízí daleko více, ale opozice je rozebere do šroubku jako jsem to podle Tebe udělal já a okamžitě smete ze stolu. Jediné řešní je nařídit limit a jeho dodržování a třeba to každý rok měnit podle stavu a populace ryb. Spravedlivé a jednoduché. Je to problém celosvětový, nejen Norů a žádný Čech, i kdyby se na hlavu stavěl, nic nezmění. Jedině snad navrhnout norskému parlamentu aby použili šalamounský zákon našich zákonodárců, který pojednává o „větším množství než malém“. Ten je geniální. Nikdo v podstatě neví o jaké množství se jedná a to by mohlo vyhovat…(-:

    odpověď na: Aktuální informace z Norska 2024 #1358477
    jegrhanz
    Účastník

    Os:

    To, jestli ude muset Ahmed šrotovat lodě nikoho nezajímá. Každý ponikatel nese kůži na trh a s různými riziky, které mohou jeho živnost ovlivnit, musí počítat. To prostě nikoho nezajímá. Podobně jako za Covidu, kdy palo stovky živností a nikdo se jich na nic neptal. Není to stejné,ale je to podbné.

    Co se týká tvého nápadu jak situaci řešit. Zní to velice logicky, dokonce i velice lákavě. Profíci rybáři by nemuseli do práce a dotovali by je sportovní rybáři kteří by ryby nachytali za ně. Jak píšu, krásná představa, zdánlivě logické a jednoduché řešení, ale opak je pravdou. O tom kdyby někdo dal hlasovat, tak úplně vidím ten les rukou který by to smetl ze stolu. V jaké podobě by se ty ryby vyvážely? Byl by to filet s kůží a  kostmi, nebo filet bez kůže a kostí? Nebo dokonce loin filet, případně dopředu nasolené filé zbavené veškeré vody, jak už tady nějaký vykuk psal? A nebo treska tmavá vykuchaná a bez hlavy, mník kuchaný bez hlavy, nebo polak a treska obecná kuchaná s hlavou? Nebo by to byla treska s hlavou pouze podřízlá a nekuchaná tak jak se vykupují na Lofotech? Takto se vozí ryby do výkupu a zrovna tak výkupní cena, která se kolikrát mění doslova ze dne na den. Byly by ryby tříděné a popsané dle jejich kvality, druhu a aktuální ceny, protože každý druh se vykupuje za jiné peníze? Kdo by tuto cenu stanovil? Za 10 nok. a kilo tresky, jako na Lofotech, nebo za cenu ďasů a halibutů? Tam může cena kolísat až okolo 70ti nok za kilo. To by byl pěkný guláš a profíkům by praskla žilka, protože místo toho aby vláda proutkařům ubrala, což je jejich cíl za který bojují, tak by dostali přidáno a jim by se kvóty ještě více snížily. Oni usilují o to, aby to bylo spravedlivé. Takový je stav rybí populace a když musíme slevit my,tak i oni. Jsou to také rybáři a čím větší objem filé vyvážejí, tím více ryb ubývá. To jim prostě nikdo nevezme a je to holý, neprůstřelný fakt, na který se jen ztěží hledá argument. Námořní institut nikdy necouvne a kvóty zvedne až se stav ryb zlepší, nehledě k tomu, že kdyby podobný návrh prošel a filé by se muselo clít, byť za nějakou výkupní cenu, tak jsou někteří „sportovní rybáři“ pro ár korun schopni zmasakrovat co nejvíce ryb jenom proto, aby si odvezli to nejcennější, třeba loin filet. Já to přeci musím platit a nic jiného mě nezajímá. Byla by to doslova katastrofa! Je jště daleko více důvodů proč takovéto jednoduché a líbivé řešení nikdy neprojde, ale už se k tomu nehodlám více vyjadřovat. Nějaká kila odpovědní  stanoví a nám nezbyde nic jiného, než jejich zákony dodržovat, nebo chytat jinde. Já osobně za nikoho nekopu a ani nikoho neobhajuji. Jen se snažím vysvětlit co se chystá a také proč se to chstá. Možná to bude nakonec jen bouře ve sklenici vody a nic se měnit nebude, jen reaguji na příspěvek Michala, protože to mám z první ruky,vím že se něco děje a něco připravuje.

    Také přeji všem pevný prut …((-:

    odpověď na: Aktuální informace z Norska 2024 #1358470
    jegrhanz
    Účastník

    David:

    Ahoj Davide. Nikde jsem nepasal že to každý přepočítává na peníze a dokonce jsem nepoužil ani žádná čísla ohledně výpočtu ceny filé, potažmo dovolené. 10kg ještě není jistých a může to zůstat klidně tolik co nyní, nebo s nějakou ne tak radikální úpravou. Polemika okolo limitu by nebrala konce a ví to i ti, kteří tuto úpravu navrhují. Bylo by tolik argumentů pro i proti, že by se v tom nikdo nevyznal a jiné řešení prostě není. Jestli tedy 10 tak 10! Vlk se nažere a koza zůstane celá. Prostě zákonem stanovená váha a veškeré, byť třeba logické argumenty musí stranou. Jiná cesta jak to nastavit a vymáhat dodržování ani není. A přesně tak se k tomu budou jako další stavět i celníci. Ty už vůbec nebudou zajímat okolnosti za jakých byly ryby naloveny, nebo polemika sportovních rybářů  ohledně norské legislativy, proč ne tak, nebo jinak a že oni ví jak na to. Celnící  hodí filé na váhu a veškeré ostatní kecy a názory je zajímat nebudou. No a proč tohle vše vzniklo jsem popsal výše. Je to strašně složitý a sportovním rybářům nezbyde nic jiného, než norské zákony po všech stránkách respektovat, nebo rybařit jinde.

    Jinak tě Davide zdravím. Na Sandoy vše při starém a třeba se ještě někdy setkáme. Mimochodem už jenom kvůli tomu, že mi dlužíte celý jeden den života….(((-: Měj se hezky..

    odpověď na: Aktuální informace z Norska 2024 #1358426
    jegrhanz
    Účastník

    Máš pravdu. Změny buou a vypadá to na snížení limitu asi na 10kg. na sportovního rybáře. Není to ale pouze boj mezi profíky a rybáři turisty. Přestože  jejich existenci ohrožuje mnohem více faktorů, neváhají v tomto boji použít jako jeden z argumentů ani turisty proutkaře. A nejedná se také o profíky jako celek. Týká se to především malých kutrů, jejichž kapitáni  loví v pobřežních vodách, nebo vodách pobřeží nepříliš vzdálených. Ti trpí nejvíce a jsou v poslední době hodně slyšet. Nutno říci, že právem. Píšeš, že je to smutné, ale samotná věc má mnoho úhlů pohledu. Oni si hájí své a jak je vidět i svého dosáhnou. Když tedy musíme ubrat my,tak tedy všichni, včetně turistů. Logické a spravedlivé. Oni živí své rodiny, slplácí půjčky a na rybolovu na mnoha odlehlých a izolovaných ostrůvcích stojí doslova jejich živobytí. Rybář turista kůži na trh nenese a přijel si použe užít, oproti jejich práci, která se řadí mezi nejnebezpečneší práce na světě. No a co se rybářů turistů týká, zůstanou opět je ti správní rybáři srdcaři, kteří do Norska přijeli už dávno. Odpadnou tisíce těch nových, které do Norska nalákala snadno nabytá surovina v podobě rybího filé, v diskuzích se opět povede především řeč o zážitcích a nikoli o bednách plných masa a oko opravdového rybáře znovu potěší fotky šťastných lovců, kteří se ryby neštítí, dokáží se s ní vyfotit a ne zvrácené fotky novodobých masřů výtězoslavně zvedajících před objektiv poníženou surovinu nabodnutou na háku. Myslím, že se to vyvíjí tím nejsprávnějším směrem…..

     

    odpověď na: Rybolov na ostrově Sandoy #1358158
    jegrhanz
    Účastník

    Ahoj Robine.

    jegrhanz@seznam.cz

    odpověď na: Rybolov na ostrově Sandoy #1350357
    jegrhanz
    Účastník

    Ahoj Davide. Nemohu se z fóra odhlásit a nedaří se mi dostat ani na SZ ,tak píšu sem. Jak fungují chaty ve kterých jste byli ubytováni nevím. Občas tam vidím německé auto,ale to je asi tak vše, co k tomu mohu napsat. S ubytováním u mě je to trošku komplikované, ale dořešíme to až se mi podaří odhlásit a pak dostat do SZ. Zatím se měj.

    odpověď na: Rybolov na ostrově Sandoy #1350272
    jegrhanz
    Účastník

    Omluva za „polakovy“. Samozřejmě na polakovi. Už s tím ale nic dělat nelze. Demence se neůprosně hlásí o svá práva…(-:

    odpověď na: Rybolov na ostrově Sandoy #1350271
    jegrhanz
    Účastník

    Takové malé soukromé Lofoty. Nej treska 112 cm,ostatní okolo metru. Zase bude z čeho vařit….((-:

    Na polakovy který je na fotce visel halibut odhadem 50-80 kg. a ne a ne se ho zbavit. Na prut 50gr docela zábava a pustil ho až těsně u lodě.

    Raduz: pozdrav vyřízen,pozdravuj též…

    odpověď na: Rybolov na ostrově Sandoy #1350207
    jegrhanz
    Účastník

    Jak jsem psal, ryby už téměř nefotím, ale ty, které nepatří mezi běžné úlovky, ty naopak fotím rád. Krásný pětikilový losos udělal radost  a na souboj s ním  bude lovec vzpomínat ještě dlouhou dobu. Ulovit lososa na volném moři je snem každého rybáře….

    A aby to nebyl jen losos, tak se tady opravdu neflákáme….((-:

    A na závěr  něco málo z plánované kuchařky.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 16. až 30. (celkem z 260)