Vytvořené odpovědi
-
kulik: nejprve díky za uznání.. I já s tebou ouhlasím.Aby byla nástraha „živá“ je třeba volit rychlost vláčení takovou, na kterou je konstruována a jaká je k jejímu oživení potřebná. Proto já osobně na lov polaků volím nástrahy,které se chovají jako živé i při tom nejpomalejším vláčení,protože vím,že pomalé vláčení,těsně nad chaluhami je vytáčí.Když chytám s někým na lodi a berou polaci jenom mě,poradím,aby tam dal „něco pomalejšího“.S tím co by to mělo být si hlavu nedělám.Prostě něco,co je pomalé a přitom živé. Výsledek se dostaví okamžitě.Kdybych měl polaka přirovnat k některé naší rybě,tak anatomicky a způsobem lovu, je v mnohém podobný naší štice.(bráno s rezervou) Oba druhy mají předsunutou dolní čelist a veliké oči umístněné na povrchu hlavy, což je předurčuje k lovu kořisti ze zálohy.Polak se ukrývá mezi chaluhovými pásy (jeho hřbet má i jejich barvu) a tam čeká na kořist která se vyskytne v jeho dosahu. Zrovna tak štika.Stojí někde podél padlého kmenu,nebo v jiném příhodném úkrytu a kořist ,stejně jako polak napadá ze zálohy. Ale proč o tom píšu. Když protahneš štice okolo hlavy rotačku,která potřebuje k oživení rychlejší vedení,budou záběry méně časté,než na plandu,nebo něco ještě pomalejšího.Dokonce u obou druhů ryb mi velice často přicházelí záběry v momentě,kdy navíjím tak pomalu,že návnada začne padat. Jsou to ale samozřejmě jen mé poznatky a řídit se tím jako pravidlem nedoporučuji.Každý z nás chytá jinak a každý z nás má i své vlastní odlišné zkušenosti kterými se řídí a při rybolovu uplatňuje.A mé doporučení? Dlouhá měkkčí návnada,která se dokáže díky své délce,odporu vody a měkkosti rozvlnit i při ntom nejpomalejším navíjení v barvě pískovníka,nebo jiných odstínů črnozelené,hnědozelené,tmavězelené a těmto kombinacím podobné.Hlavičku přírodní s váhou odpovídající hloubce na které chci chytat.Pro ještě větší efektivitu bych půl metru nad hlavní nástrahu doporučil na dva krátké boční návazce přidat jednu,nebo dvě falešné nástrahy bez háčků.Dva boční návazce umí každý. Na ně přivázat dva drátky s očkem a zpětnám háčkem,snadno vyrobené z pevnějšího vazacího drátku.Pak napíchnout jakékoliv návnady,třeba už nepotřebné a potrhané.Víc návnad je i zároveň více vybrací a více rozruchu ve vodě.Pak už stačí těsně před dopadem přibrzdit ovíjenou šňůru, aby se systém nezamotal a dopadl dobře do vody.Tohle vytočí i ty nejsytější polaky (-:
Polaci v kolečku jsou dar ve vedlejší chatě ubytovaným Švédům,kterým nepřálo rybářské štěstí a můj pes alkoholik, jim navíc rozkousal karton s pivem (-: Oni nám pak naoplátku jako projev díku,darovali 10 l benzínu.
Jestli mohu vstoupit do diskuze,tak já k filetování používám nůž kratší a pevný, který nepruží a má větší,ostré a oblé bříško. Nad krátkým nožem máte daleko větší kontrolu,lépe se ovládá a když je třeba zabrat,zejména u větších ryb,máte nač přitlačit. Tohle dlouhý a pružný nůž nedovoluje.Nemá bříško které je k filetování tak potřebné a na hrubší a silovou práci je doslova nebezpečný. Je ale nutné vysvětlit si, co vlastně filetování znamená.Pro jednoho je filetování pouze to,že zbaví rybu skeletu a pro jiného, že z masa následně odstraní veškeré zbylé kosti a kůži. Já preferuji filet s kůží a žeberními kostmi,proto k filetování používám krátký a tvrdý nůž,který mám při práci vždy pod kontrolou. Pro ty, kdo upřednostňuje pouze filé,tedy maso bez kůže a veškerých kostí,je k odstranění kůže vhodný nůž dlouhý,pružný a špičatý.Je z ergonometrického hlediska navržený tak,aby jste se mohli dlouhou a tenkou špičkou dostat pod všechny kosti,délka,útlost a pružnost nože jsou předurčeny ke snadnému odříznutí kůže. V tomto je pružný a delší nůž praktičtější.Dobře kopíruje podložku,díky své štíhlosti neklade odpor a u větších ryb se ocení i jeho délka.
Abych to ale shrnul.Krátký a pevný nůž s bříškem je tedy vhodný k filetování (zbavení ryby skeletu a získání filetů),dlouhý,štíhlý a pružný se více hodí k odstraňování kůže. Ideální by tedy bylo používat dva typy nožů,ale kdo má ten,nebo onen,dokáže i tak rybí filety podle svých představ zpracovat takovým nožem,na který je zvyklý. Jak kvalitní by měl být neřeším.Důležité je,aby nerezivěl a v ruce neklouzal. Kvalitní ocel je dobrá v tom,že můžete naráz zpracovat i větší množství ryb aniž byste museli brousit. Pak ale jejím opětným nabroušením strávíte dlouhou dobu. Méně kvalitní ocel během filetování jednou nebo dvakrát velice rychle a snadno přebrousíte a můžete pracovat dál.Obojí má své pro i proti.Přednost ale dávám noži levnějšímu,který odvede stejně dobrou práci jako nůž drahý. Jen ta délka,štíhlost a pružnost nože mi vyvolává mražení v zádech.Tam je třeba daleko větší obezřetnosti. Jakékoliv,byť sebemenší pořezání ,dokáže rybolov znepříjemnit a o závažnějším zranění,někde v odlehlých částech Norska,raději ani nemluvit….
Na obrázku je můj způsob filetování.Jestli vám do toho mohu kecat,tak chytit v Norsku polaka, nevyžaduje žádné výrazné rybářské umění a ani návnady a šňůry nejsou žádnou vědou. Daleko důležizější je,vědět kde polaky hledat,mít kvalitní spojovací materiál a především umět dobře návnadu předložit. Tyto tři věci jsou zárukou úspěšnosti.
Co se týká volby na co chytat a jestli je lepší pletenka,nebo silon,obojí má své slabiny a přednosti.Polaci se zdržují a loví především v chaluhových pláních a v okolí a vrcholcích podmořských hor, porostlých chaluhami. Jejich barva,barva chaluhových pásů,oči a spodní čelist, jsou přizpůsobeny k lovu menších ryb ze zálohy.Proto je dobré vést návnadu co nejpomaleji nad chaluhami a když je možnost,nechat ji občas v mezerách klesnout až do písku a pá vteřin nechat ležet. I tak si jí ochotně a razantně vezmou. Chaluhy jsou právě to rozhodující,jakou šňůru použít.Pletenka má přednost v tom,že je neskutečně pevná,ale nemá žádný průtah.Jestliže tedy chytáme nad chaluhami,kde musíme mít brzdu téměř natvrdo aby jsme chycené rybě nedali možnost zmizet v jejich porostu, je toto právě její nevýhodou.Prudký výpad bojovné ryby tato „tvrdá“ sestava nezvládne a často něco povolí.Na druhou stranu máme díky její pevnosti několikrát větší šanci vyprostit i ryby,které nám do chaluh přeci jenom zajely. Silon, je díky své průtažnosti šetrnější ke spojovacímu materiálu a prudké výpady ryb i s dotaženou brzdou dokáže eliminovat.Jeho nevýhodou, pro svoji menší pevnost, je vyprošťování ryb z chaluh.Téměř vždy o ní přijdeme.Co se týká záběrů je pletenka citlivější a cítíme i atak ryby,která návnadu minula.Je cítit opravdu vše, i to nejmenší „ochutnání“. Při použití silonu z tohoto necítíme nic a záběr se projeví, díky průtahu,jenjakýmsi ztěžknutím, jako když se na návnadu pověsí deka. Obojí má své kouzlo.
Co se týká noční přívlače, a myslím tím skutečně noční,třeba v lednu a ne v červnu,na barvu šňůry a návnady opravdu nehledím.Jednou jsem v lednu v noci,za naprosté tmy a sněžení,chytil polaka který měl v sobě,když jsem ho později kuchal,15 cm dlouhý a jako palec tlustý březový klacek. Úsudek si udělejte sami.
Ice: myslím že už jsem to psal. Když je kuchám (ne jen ďasy) vždy koukám do jejich žaludků. Měl by to dělat každý rybář. Zevrubná prohlídka obsahu žaludku nám pomůže zjistit co aktuálně ryby loví a pomůže zvolit správnou návnadu. Když je dostatek potravy a mohou si vybrat(složení potravy se během roku mění),nejčastěji berou to, co jim chutná a na jiné návnady, nebo jejich napodobeniny reagují špatně. Je to jako u lidí.Když je hlad,dokážeme sníst všechno,ale když je možnost a jídla je dostatek,jsme vybíraví.Například když tresky loví sledě,je nejlepší samotný lesklý pilkr. Ale k ďasovi. Ďas není dobrý plavec a ryby neloví jako třeba losos,který dokáže zaůtočit i na vzdálenost okolo deseti metrů. Ďas má jinou taktiku.Jeho tvar těla neumožňuje podobný způsob lovu,proto láká on ryby k sobě. Každá ryba a nejen ryba,je v jeho blízkosti ztracená. Jeho výpad a čelisti petří mezi nejrychlejší pohyby ve zvířecí říši.Proto je pokaždé spolehlivě chycený.Ďas si tedy nevybírá a dokáže sežrat vše,co se v blízkosti jeho čelistí octne. Co tedy použít jako nástrahu? V jejich žaludcích jsem našel ryby dna,nejčastěji brosmy.Dále chobotnice,raky,kraby,ale převládaly ryby. Jednou dokonce tříkilového štikozubce,ze kterého jsem si pak udělal večeři…Napadne vše,cokoliv mu připomíná kořist. Kamarád ho dokonce chytil při lovu polaků asi v pětimetrové hloubce,když mu protáhl pilkříka okolo tlamy.Jestli bych je ale chtěl chytat cíleně, použil bych lesklého pilkra s kusem rybího masa,nebo celou rybou.Klidně kilovou,nebo více. Co se týká návnady, by toto ďas rozhodně neodmítnul,ale pokaždé je to především o náhodě a rybářském štěstí….
Ještě jedna fotka z mého archivu na téma „mořský ďas“.
Ne vždy,dle našich představ, vyhrává ten největší,nebo nejsilnější.Jedná se o torzo lebky mořského ďase.Toto zůstalo z velkého ďase za necelých 24 hodin. Zabil, strávil a jeho skelet dokanele vybělil mořský kril.Obrovské množství krilu má neuveřitelnou sílu a ani ty nejmocnější čelisti a řady zubů se v některých situacích nedokáží ubránit tomu nejmenšímu co v moři žije. Kril je neuvěřitelně žravý a z jeho hostiny zůstávají jen dokonale vybělené kosti…..
Ještě něco k ďasovi. Ďas má veliká a čistá játra,která jsou považována za delikatesu. Po tepelné úpravě (ty na obrázku jsou dušená) jsou pevná,červená a po vychaldnutí se nechají krájet na tenké plátky. Vhodné na chlebíčky a jednohubky.Hodí se i ke konzervaci.Jejich chuť je velice intenzivní.
Volnas: hezká příhoda a docela jsem se zasmál (-: Moc dobře vím jaké to je mít na sobě ďase.Jednou jsem si na okraj bedny s ďasy neopatrně sedl a měl jsem ho zakouslého v jedné půlce hýždí (-: Byl velkej a velikosti byla odpovídající i bolest. Proto jsem o nebezpečí z pokousání psal a zároveň uvedl i radu, jak se ho jednoduše zbavit. Poklepat tupým předmětem mezi oči a je po problému. Chvíli nechápavě kouká a pak tlamu otevře.Když ne hned,na druhý pokus již určitě.Nejlepší ale je,před tlamu mu ruce vůbec nedávat.Rány neskutečně bolí a nehojí se. Ďase bezpečně chytíš tak,že mu ukazováček a palec jedné ruky strčíš do očí , pevně stiskneš a druhou rukou chytíš za zužující se tělo těsně před ocasem. Toto je bezpečný úchop a nemůže se stát,že by tě kousnul.Kousnutí ďase neskutečně bolí,ale proti bodnutí od chyméry je to jen procházka růžovým sadem.Buď tedy rád, že jsi nechytil chiméru.Už jsem to také zažil a to je fakt na helikoptéru… (-:
Kliknis: spíše bych řekl že Tvé video potvrzuje to, co jsem napsal. I ďas samozřejmě umí plavat a za návnadou dokáže povyjet,ale musí být v jeho dosahu.Proto jsem trošku nadneseně napsal,že je třeba mu to hodit přímo na hlavu.I ve Tvém případě se tak téměř stalo. Jeho způsob lovu a tvar těla nejsou stavěné k delšímu útoku,nebo pronásledování kořisti. Proto je nutné návnadu dostat co nejblíže k místu jeho úkrytu. Což se povedlo i Tobě. Jinak se mi kamera moc líbí a začal jsem uvažovat o její koupi. Mám u vraků nevyřízené účty s rybami které mi to často návnadu utrhnou a rád bych se podíval co je to zač….
Kliknis: moc hezké video!
Ještě pár obrázků na podpoření víry těm, kteří již v úspěch nevěří. Ta dlouhá oranžová „šála“ na fotce je přibližně 8 m.dlouhý pás jiker mořského ďase. Často bývá ještě delší a obsahuje miliony jiker.I když se to zdá nemožné,toto vše (mimo jiné) obsahuje břišní dutina jedné jikrnačky! Má obrovské reprodukční schopnosti, ďasů je v Norsku opravdu hodně a patří mezi jednu z mála ryb,která není přímo ohrožena komerčním rybolovem.
Po stránce gurmánské je maso mořského ďase to nejlepší co můžete v Norsku ochutnat.Maso si i po tepelné úpravě (nejlepší jsou grilované steaky) uchovává pevnou konzistenci a truhost a jen málokdo pozná, že se jedná o maso rybí. Svojí kvalitou nám běžně známých mas, se nechá přirovnat pouze k pravé hovězí svíčkové a cenově je dokonce až dvakrát dražší.Takže ulovit ďase je nejen ojedinělý zážitek rybářský,ale především i zážitek gurmánský…..
Kliknis:vím že to nemyslíš špatně. Pouze koukáš na něco s čím nemáš zkušenosti, zajímá tě to, ale nedůvěřuješ tomu. Tento typ echolotu velikost ryb rozpoznat umí a dokáže je i barevně odlišit.Můj první echolot Raytheon Electronic,(dnes už by byl 25 let starý, bohužel mi ho ukradli), to uměl také.Nerozlišoval sice velikosti barevně,ale vykresloval symboly ryb ve třech velikostech.Fotku doložím níže.Tolik k barvám.
Ano.Ryby jsou opravdu nalepené na tom kopci a k jiným rybám se chovají netečně.Alespoň zatím.Pod hladinou je vše,ve dne i vnoci, pouze o žrádle.Ne vždy ale ryby žerou.Dobrý útes(horu,sráz,průrvu..),stejně jako například vrak,obývají ryby stále.Mají tam dostatek potravy a dobrý úkryt. Jiné ryby jsou téměř v neustálém pohybu,protože s jistou pravidelností plují za hejny malých ryb,především herinků, kteří také pouze následují potravu svojí,tedy kril. Je to jejich plovoucí supermarket.S „jistou pravidelností“ myslím to,že se nechají v určité hodiny na tom,nebo onom místě nachytat.Vše je ale tak složité a ovlivněné tolika faktory(teplota vody,roční období,doba tření,počasí,příliv,odliv,síla proudu,postavení slunce a měsíce atd…)že je možná lepší se nechat splouvat a spoléhat na náhodu že na tyto ryby narazíme, než prosedět dovolenou na vytypovaném místě a být bez záběru.Ryby z mnoha důvodů znovu připlout nemusí….Proto raději navštěvujeme místa léty prověřená,jako jsou pomořské hory,srázy a útesy,místa, která málo kdy zklamou.Tam jsou ryby opravdu jako přilepené, i když ne vždy berou.
Nemyslím si,že by se nechaly zkušenosti s podvodní kamerou, využít pro práci s echolotem a naopak. Obojí pracuje se zcela jinými technologiemi a obojí bylo vyrobeno za zcela jiným účelem.Jsou to dvě diametrálně odlišné věci.Nenapadá mě, jak bych mohl podvodní kamerou nahradit echolot.Možná to je ale tím,že podvodní kameru nevlastním a nemám s ní žádné zkušenosti…
Foto je staré apelco nad vrakem.
Nejedná se o fotky čehosi…(-:
Fotky jsou pořízené z profesionálního echolotu, podpořené 25ti letou zkušeností z lovu ryb v Norsku.
Podvodní kamera je určitě zajímavé zařízení k nahlédnutí pod hladinu (má jí kamarád),ale jedná se o naprosto jinou technologii.Echolot a kamera pracují každý jinak,proto se ani sebevětší zkušenosti nedají uplatňovat,nebo přenášet z jednoho na druhé.
Jelikož fotky z tohoto echolotu můžou být pro někoho poněkud matoucí (většina rybářů je zvyklá že se na obrazovce vykreslují symboly ryb) pokusím se vše vysvětlit za pomoci upravených fotek.
Nejprve ty fotky „čehosi“
Kdykoliv na touto horou projíždím jsou tam ryby.Někdy v klidu,někdy v sobě…(-:
Další fotky jsou z jara.Pro srovnání dvě stejné.Jedna je před úpravou a druhá upravená,kde jsem navíc odstarnil část obrázku pro lepší pochopení a tolik nemátl.
