Vytvořené odpovědi
-
Petrův zdar přátelé, právě jsem se dostal k fotkám z včerejška, kdy bylo typicky mníkové počasí, které přímo vybízelo k vyzkoušení metody lovu na celou nástražní rybku u dna. Byl jsem na moři s nováčky, respektive, polovina posádky byla v Norsku jednou a druhá polovina nikdy. Z počátku našeho dne jsme pochytali pár tresek a postupem času mě čím dál více lákalo to zkusit na rybku. Věděl jsem, že jsou právě ideální mníkové podmínky, bylo zataženo, výborný drift, malé vlny, to se prostě musí zkusit! Nastražil jsem malého kelírka na mníkovou sestavu a ještě před vytipovaným mníkovištěm s dvou set metrovou hloubkou, kam bychom po pár minutách dodriftovali pouštím nástrahu dolů. Osmdesát metrů hloubky a já už dostávám záběr? Proč ne, záleží, co to bude za rybu… Zasekávám a okamžitě cítím, že mám pořádnou rybu na prutu a tak chvíli váhám nad halibutem či mníkem. Rybu zvedám pomalu, metr po metru, cítím její váhu a kopance, v půli sloupce mi ovšem padá. Hosté na lodi jen nevěřícně koukají, jak lze ohnout tisíci gramový prut a říkají, ať to zkusím znovu. Hloubka stodvacet metrů, kontrola sestavy, nástražky a opět pouštím dolů. Tentokrát po typickém mníkovém záběru zdolávám už slušného sto třicet centimetrů dlouhého mníka. Neváhám ani chvíli a připravuji další pruty pro mé hosty a svůj prut půjčuji méně zkušenému Jardovi. Najíždím opět na osmdesát metrů hloubky a opakuji drift. Mezi tím Jarda pouští nástrahu dolů a po pár minutách, během kterých navazuji další sestavu, mi ukazuje, že se učí velmi rychle a nástražku mníkovi doslova pouští do chřtánu, následně zasekává, zdolává a vytahuje na palubu další stotřicítku mníka. To je nádhera, ty už jsi rybu chytl a tak se vystřídáš s dalším kolegou. Jarda s úsměvem na tváři říká, já už mám odchytáno. Další drift přicházejí popadané i neproměněné záběry, ono to není tak jednoduché jak se zdá, nic méně věřím, že ještě nějaký přijde. Tentokrát mi hlásí špice lodi záběr, otáčím se a vidím, jak Martin opřený na kolenou málem přepadává s prutem přes bort lodi. Říkám, co děláš, neblázni! „Když já jsem zvyklí, že při záseku jde ryba za mnou a ne já za ní“. Na chvíli mu vypomáhám a už podle tlaku cítím, že se jedná o rybu přes dvacet kilogramů, předávám mu prut zpět a nechávám Martina si vychutnat dvaceti minutový souboj, ve kterém nechyběli ani tolik nepříjemné výpady mníka zpět ke dnu, kde často hledá skulinku ve skále. Jakmile je ryba v půli sloupce už je vidět, že lovec ztrácí sílu. Ono zdolávat takovou rybu na 420 gramový prut, to není žádný med. Nic méně po pár motivačních slovech chytá Marťas druhý dech a pořádně se opírá do zdolávání. Nahoře již vidím stín, který míří k hladině a hlásím, to je mník přes dvacet kilogramů! Chvíli pozoruji rozzářené oči celé posádky, poté se otáčím na zpoceného Martina a říkám mu, ať mi rybu navede k lodi. Následně dostáváme společnými silami rybu do lodě a přichází hlasitá oslava. Pro dnešek už toho bylo dost a tak se vracíme zpět do přístavu, rybu měříme a vážíme. 175cm a více než 25 kilogramů! Marťas s nadšením říká, tak sem chytil větší rybu než sem já, nemohu tomu uvěřit. Přeji všem tichým bláznům navštěvující Norsko podobný zážitek, hezký víkend, ozvu se opět později.
Ahoj přátelé, tak Filipova návštěva v mém kempu je u konce. Včera jsme se opět vydali na ryby a opět to byl rybářský koncert se vším všudy. Společně s Filipem jsem s sebou přibral i mého 84 letého dědu, který chytil nádherně vybarvenou „tygří“ tresku obecnou. Ani nevíte, jakou mi udělalo radost, když jsem i přes jeho lyžařské brýle viděl, jak se mu rozzářily oči ihned poté, co jsme mu pomohli nádhernou tresku měřící 104 centimetrů dostat přes bort lodi. Prý mu díky těmto brýlím nefouká do očí a tak by je za nic nevyměnil, na chvíli je však na fotku dokázal sundat a tak sami můžete i z fotek vyčíst jeho nadšené pocity. Opět jsme zkoušeli veliké gumové nástrahy a opět jsme točili nové materiály pro další připravované video, které bude právě o lovu na veliké jigy. Třešničkou na dortu byla Filipova nádherná 15 kilogramová treska, která mu dokázala pořádně rozpumpovat krev v žilách. Byl to parádní rybářský večírek, během kterého se udála spousta nezapomenutelných okamžiků a přesně o takových zážitcích rybolov v Norsku je! Tak ať jich máte co nejvíc, Petrův zdar!
Jinak odpověď na předchozí komentář: Ano jedná se o SG 4D Herring Big Shad.
Ahoj přátelé, včera mi do kempu přijel můj kamarád Filip, který dovezl nové řady nástrah, prutů a navijáků které měl v úmyslu otestovat. Vše jsme si tedy při celkem rozfoukaném včerejším dni pečlivě připravili a podle předpovědi jsme se rozhodli, že následující den, tedy dnes vyrazíme již v 5 hodin ráno na mé oblíbené podmořské hory. V plánu bylo vyzkoušet především jigovací pruty a veliké gumové nástrahy v napodobeninách makrel, sleďů i různých treskovitých ryb. Musím podotknout, že doba jde dopředu a s ní i výrobci nástrah, jelikož tak věrohodné napodobeniny jsem prozatím ještě nikdy neviděl. Nástrahy pracovaly na výbornou, především na napodobeninu sledě se mi dnes podařilo ulovit sedm přes-metrových obecňaček z hloubek od třiceti až do sto dvaceti metrů. Poctivé oťukávání u dna a pomalé vedení nástrahy nahrávalo do karet i halibutům, na které jsme bohužel neměli štěstí. Tedy ne tak úplně, Filip ho tam skutečně měl, na halibutový systém s malým kelerem, po pár minutách boje mu ovšem bohužel upadl. Tak jako vždy jsem vše poctivě zdokumentoval a tak se mi materiály pro zimní střih videoklipů pěkně hromadí a věřím, že se máte na co těšit. Konkrétně dnešek byl opravdu extra zajímavý, což dozajista vyjadřují už jen samotné fotky s úlovky společně s nádherným pozadím slunečného dne. Nefoukalo, byl příjemný drift na chytání, super teplota na opalovačku a ryby spolupracovaly na výbornou. Jedinou kaňkou na dnešním vydařeném dni vidím trojháček, který jsem si nešikovně zapíchnul do prstu. Naštěstí mě Filip pomohl se vysvobodit, muselo přijít na řadu protáhnutí háčku skrz kůži na prstu, ušmiknutí hrotu háčku za protihrotem a potom už jen protáhnutí zpět. Pokud by byl zájem o nahrání krátkého video z této procedury, mohu ho připravit. Zatím přeji všem hezký zbytek dne, Petrův zdar!
Ahoj přátelé, včera po pracovních povinnostech jsem měl konečně trochu času i na ryby a tak jsem svolal dědu s Dominikem a řekl „honem za půl hodinky vyrážíme na čtyři hodinky na vodu a pak se musíme vrátit zpět“. V tom vedru? „Jasně, máte být za to rádi!“. Naskočili jsme na loď a hurá na podmořské hory. Tam jako obvykle spousta makrel, kelerů i polaků ve všech různých velikostech. Nějakou chvíli to byla ohromná zábava, ale mě to vydrželo asi jen půl hodinky. Potom jsem nasadil veliké kopyto ve žluté barvě, u kterého jsem tak nějak cítil a předpokládal, že by v tomto slunečném a doslova horkém dni mohlo fungovat. První spuštění pod všechny rybky na třiceti metrech hloubky, povytažení nahoru a bác, je tam, asi to bude obecňačka. Krásná metrovka nás přišla pozdravit, dostala pusu a zase šla plavat zpět do svého živlu. Drift nás odnesl až na 70 metrů, říkám pojďme to tady ještě zkusit. Pouštím gumu znovu dolů, chvíli jiguju u dna, potom nástrahu pozastavím, koukám na echolot a bác. Další pěkná ryba na prutu, tato bude ovšem ještě o něco pěknější! Po několika minutách dostávám do lodě 116 centimetrů dlouhou a 16 kilogramů těžkou tresku obecnou, ta už opravdu stojí za to. Vracíme se zpět na podmořskou horu udělat ten samí drift a já si chystám druhý prut s nástražkou. Opět se bavíme přívlačí, a jakmile jsme na 60 metrech, měním přívlačový prut za halibutový a pouštím nástražku dolů. Za minutku přichází typický mníčí záběr, zasekávám a zdolávám mníka, který má 120 centimetrů. V takovém horku bych ho nečekal a už vůbec ne na takové hloubce. Mezi tím Dominik taktéž na halibutový prut s nástražkou dostává do lodi další nádhernou obecňačku, které chybí k metru už jen velmi málo. Děláme další drift, já jsem bez záběru, na chvíli měním pilkrovací prut za vláčecí a posílám dolů opět žlutou gumu. Dostávám záběr, tentokrát je to nějaká menší ryba, zdolávám ji, vidím obrovský stín a předním zdolávaného lumba. Odhadem sto kilogramový halibut chvíli pozoroval lumbíka a pak nám zamával nashledanou. Po tomto představení už se s Dominikem naplno věnujeme jen lovu na těžší pruty. Další drift Dominik dostává nádherný záběr, ryba si ihned bere několik metrů pletenky. Poté ji Dominik zastavuje a zvedá, ale po chvíli ryba padá. Říkám mu, to byl halík, ale asi ne tak veliký co jsme viděli, nic méně určitě byl pěkný! On mi jen smutně odpovídá „Achjo“. Opět se vracíme a opět driftujeme, já dostávám ještě jednoho mníčka okolo 110cm a pak mi hlásí mobil, že se musíme navrátit zpět do přístavu, jelikož nás čekají opět povinnosti. Po cestě zpět rekapitulujeme, co všechno se za tak krátkou dobu událo. Za zhruba tři a půl hodinky aktivního lovu jsme chytili šest metrových ryb, upadla nám jedna ještě větší, viděli jsme halibuta vyjet po lumbovi a na závěr i kosatku, která byla zhruba dvě stě metrů od nás. Tu jsme pochopitelně natočili, stejně tak jako celý tento den a tak už se těším, až budu dávat dohromady tyto nádherné materiály při střihu. Kdybychom se na to vykašlali a nejeli, jelikož bylo opravdové horko, tak jsme mohli být chudší o takový krásný zážitek. A to by byla rozhodně škoda, protože to byla opravdová nádhera. Přeji všem zažít podobný den v Norsku na rybách, mějte se hezky, zdravím vás z aktuálně 25 a více stupňového Norska.
Petrův zdar přátelé, tak se opět hlásím s novým příspěvkem, ti pozorní si z minulého příspěvku pamatují, že ženský to chlapům pořádně natřely s ďasem a nádhernými treskami. Tentokrát ovšem zabojovali i borci, kteří trefily dva dny po sobě obrovské kelery a tak byla několikrát překonána metrová hranice. Některé kusy dokonce dosahovaly délky i 115 centimetrů a taková treska tmavá už vám dokáže na přívlačový prut pořádně rozpumpovat krev v žilách. Během pár hodin nebylo problém zdolat několik beden kelerů přes 70 centimetrů. Tahle zábava si ovšem vybrala svojí daň a tak po naplnění limitů přišel na řadu i odpočinek. Můj pomocník Dominik navařil ulovené kraby a pořádala se hostina pro celý kemp. Všichni si náramně pochutnali a navíc nechyběla i zajímavá přednáška o přípravě a samotném konzumování krabů, která byla doplněna několika zajímavostmi. A aby to toho nebylo málo, tak přicházím s další pozitivní zprávou, včera jsem totiž dovezl další loď do naší flotily, buster magnum se 115HP Yamahou motorem. Loď jsem dva dny připravoval a ladil a před pár hodinami poslal na vodu, je to skutečně střela s maximální rychlostí až 60km/h. Skvěle se z ní chytá, šikovně lze dosáhnout do vody pro rybu, má suprové úložné prostory a rychle si jí člověk oblíbí. Od teď už je možné si ji zapůjčit. Hezký večer všem, ahoj!
Petrův zdar přátelé, opět posílám nějaké ty fotečky z poslední doby. Měl bych asi začít tím, že ženský tomu dávají v poslední době pořádně na prdel! Tahat pěkné tresky, kelery a polaky už je u nich standard, ale vytáhnout krásného ďase za ocas? To už je skutečně umění, které následně bylo oceněno předáním kšiltovky s naším logem, což borcům rozproudilo krev v žilách a tak jsem sám zvědav, co přinesou následující dny. Tiše doufám, že se i chlapům podaří nějaká rarita a že se nevzdají bez boje, jelikož přece není možné, aby nás ženský přechytaly. Počasí se konečně podobá létu, tedy byl to takový skok, že jsem si jedno ráno po probuzení myslel, že ani nejsem v Norsku. Teploty přes den přesahují i hranici dvaceti stupňů a vítr je dá se říct až na nějaké ty poryvy ustálený a tak se jezdí na vodu pořád. Vozí se spousta druhů ryb a to v nemalých velikostech. Hezký den všem, ahoj!
Petrův zdar přátelé, tak přidávám opět něco málo z dalšího mníkování. Sbírám informace a chystám se, že bych o této zajímavé rybě něco nového a přínosného natočil, tak uvidíme, jak na tom budu s časem. Jsou to krásné ryby a opět o nich vím mnohem více než před několika lety, člověk se učí každým dnem a každou vyjížďkou na tyto krasavce. Jinak velicí keleři pořád berou, dokonce mi tu jedna posádka na otázku jak vám to dnes šlo, odpověděla „Zdenále to nebylo rybaření, ale těžba dneska, samej keler přes semdesát a i nějací okolo metrů“ a tak to má být. Počasí už je týden ustálené, nefouká, každý den je možné vyjet na šelf, tak doufejme, že to tak vydrží ještě pěkně dlouho. Hezký den, ahoj.
Petrův zdar přátelé, vítr se uklidnil a tak jsem vyrazil na chvíli na mníčka a přece jen se nějaký povedl. Mnohem více mě mrzí jeden pěknější, který mi v půli sloupce upadnul, ale to je hold rybaření a člověk se s tím musí smířit. Posádky co jezdili za kelery na šelf měli během dvou dní nachytáno a teď se prý pojedou bavit halibutama, tak doufejme, že se nějaký povede. V následujících dnech by nemělo foukat, tak alespoň drift by měl být příznivý na jeho lov. Pěkný den, ahoj!
Posledních pár dní nám docela foukalo, teď by se to konečně mělo začít zlepšovat. Vzhledem k velikému driftu rybolov nebyl jednoduchý, ale i přes to když se ryba najde, tak lze stále chytit i pěkné kelery či polaky. Ke dnu člověk nástrahu kolikrát ani nedostane a tak se o obecňačku zavadí jen zřídka. Doufejme, že se předpověď vyplní a následující dny přinesou klidnější vítr.
Se zpožděním, ale přece jen přidávám další fotky z kelerobraní. Postupem času jsem gumovou nástrahu zvětšoval a zvětšoval, až jsem skončil u cca 30cm Ripperu a i na ten sem byl schopný pěkné tresky tmavé chytat. Chvíli jsme se tomu s kluky smáli, ale ono to opravdu fungovalo. Tím, že se chytal keler za kelerem, tak sem se rozhodl poslední hodinu lovu chytat u dna. Ze dna pak přišel nádherný záběr, pravděpodobně od slušného halibuta, který měl ovšem víc štěstí a po čtvrthodinovém boji na 50-190 gramový přívlačový prut mi zajel do nějaké vázky u dna. Nic méně Rejža měl alespoň část této nádherné zdolávačky zdokumentovanou a tak snad to i v zimním období dám nějak dohromady, abych vám mohl ukázat, jak to probíhalo.
Zasílám ještě nějaké ty fotečky z lovu makrel přímo z přístavu. Na jemný dvanácti gramový proutek nebo mušák je to opravdu excelentní zábava.
Díky Rejžovi za super fotky.
Pepapol: Rozumím ti, nic méně asi záleží taky na výběru místa a na tom co si následně člověk může dovolit. V případě, že je na daném místě veliké množství všech velikostí ryb a ty se k těm větším musíš prochytat, potom jednoznačně pomůže větší a selektivnější nástraha. Rychlé navíjení musí být samozřejmě citlivě doprovázeno pozastavením, případně zrychlením či zpomalením po záběru, to je samozřejmé. Nic méně keler jako takový reaguje vždy lépe na svižnější pohyb nežli na ten pomalejší a nemyslím si, že ten veliký ti to nedobíral, spíš to bylo tak, že jsi měl záběr od menšího kelera, který to zkrátka opravdu nebyl schopný dobrat. Většinou právě u kelera okolo 100-120 cm pomůže když ten chod nástrahy ještě zrychlíš, klidně až do maximálních otáček co ti ruka dovolí.
Ať ti to jezdí.
Opět přidávám nějaké ty fotečky a kopíruji a přeposílám od Toma textík, jelikož nemám co dodat:
Ahoj, čau, petrův zdar, čím jen začít a jak to říct. Rejža Dan během výměny baterky u kamery nám všem druhým náhozem ukázal, jak se chytají metrový polaci. Neustále se chytají bombastičtí keleři a taktéž nádherné makrely z mola. Točíme a točíme video, které chystáme, bude obrovská pecka, taktéž Zdenda v zimním období pro vás nachystá samostatné díly do detailu zaměřené na jednotlivé druhy ryb. Později se zase ohlásíme, ahoj!Ahoj přátelé, tak ke mně dorazil Tomáš s Rejžou a dáváme tomu pořádně na prdel. Ryby berou doslova všude. Když fouká, chytají se makrely na hod z mola, když je hezky, jede se na šelf na veliké kelery, polaky i další druhy ryb. Máme pro vás natočeného spoustu materiálu, ke střihu se pravděpodobně dostanu až v zimě, ale už teď vám mohu slíbit, že se máte na co těšit. Ve dvou rozfoukaných dnech jsem dokonce vyhlásil soutěž v lovu makrel, které se zúčastnila většina posádek, pochopitelně jsme to s Rejžou zdokumentovali a rovněž z toho vznikne nějaké to samostatné video.
