Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Nové video je venku! Petrův zdar přátelé, v tomto videu se podíváme na spontánní rybářské závody v lovu makrel ze břehu, kdy nám nepříznivé počasí a to především vítr nedovolil vyjet na moře. I o tom je ovšem někdy rybolov v Norsku, důležité však je, že se člověk dokáže pobavit i z přístavu a nemusí tak dlouhé hodiny vysedávat na apartmánu a čekat na akci. Dozvíte se také pár užitečných rad a tipů jak na lov makrel. S jemným rybářským vybavením je toto rybaření vskutku velmi zábavnou a adrenalinovou záležitostí.
Nové video je venku! Petrův zdar přátelé, v tomto videu se podíváme na spontánní rybářské závody v lovu makrel ze břehu, kdy nám nepříznivé počasí a to především vítr nedovolil vyjet na moře. I o tom je ovšem někdy rybolov v Norsku, důležité však je, že se člověk dokáže pobavit i z přístavu a nemusí tak dlouhé hodiny vysedávat na apartmánu a čekat na akci. Dozvíte se také pár užitečných rad a tipů jak na lov makrel. S jemným rybářským vybavením je toto rybaření vskutku velmi zábavnou a adrenalinovou záležitostí.
<iframe width=”560″ height=”315″ src=”https://www.youtube.com/embed/0o6DSx6UU3w” frameborder=”0″ allow=”accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture” allowfullscreen></iframe>
Petrův zdar přátelé, jak by řekl Robert Záruba „ještě jeden zlatý večírek pro tuhle partu“, tak stejně bych popsal naše poslední hosty v kempu, kteří mě včera poprosili se slovy „Zdendo, mohli bychom tu zůstat o den déle, když se dnes chytil tak krásný mník?“. Odvětil sem „tak jo“. Borci vyjeli na moře a do přístavu se vrátili s dalším nádherným mníkem. Osmého října se tu chytají trofejní ryby a na tohle člověk bude vzpomínat do konce života. Chlapáci, gratuluji vám a nyní již s naprostou jistotou říkám, že se jedná o poslední příspěvek typu zprávy od vody z roku 2019, jelikož zítra už opravdu pro tento rok končíme. Hezký zbytek dne, ahoj!
Petrův zdar přátelé, tak potom co jsem psal, že už se na vodu nevydáme, nám to nedalo a v tom bezvětří, které bylo třešničkou na dortu v posledních dnech, kdy se jezdilo na moře pořád, jsme vyrazili také. Naši poslední krátkou vyjížďku jsme si užili jak jinak než s polaky a jejich lovem na podmořských horách i kolem ostrůvků. Stále jsou na mělčinách v hojném počtu včetně hromady menších kelerů i makrel. Po příjezdu do přístavu jsme začali s úklidem správcovského člunu a vyhlíželi ubytované, zdali přivezou něco pěkného, jelikož jsme tak nějak tušili, že by tento krásný slunečný den mohl přinést veliké ryby. A ono tomu tak skutečně bylo, dokonce byla překonána dvaceti kilogramová hranice nádherným mníkem a já byl nucený dle pravidel naší soutěže přinést nějaký ten dáreček. Šťastnému lovci jsem pogratuloval čepicí i dresem s naším logem a poté jsme pořídili nádherné snímky úlovku se zapadajícím sluníčkem. Mimo jiné se přivezlo několik přes-metrových mníků, podařili se i krásní okouníci, polaci a keleři. Kdo by to byl řekl, že v říjnu to bude taková pecka. Přeji hezký den, ahoj!
Ahoj přátelé, posílám pravděpodobně poslední fotečky z poslední chytačky tohoto roku. I přes to, že už je říjen, tak nijak nefouká a na moře se jezdí každý den. Ryby jsou při chuti a ta říjnová druhová pestrost mne opravdu baví. Při pokusu o štikáče jsme zapřáhli žraloky, okouníky, mníky i štítníka šedého. Jenom ten štikáč se nám vyhnul, ačkoliv posádka vedle nás ho chytila. Na vláčku vždy pochytáme nějaké ty polaky, kelery i makrely, kterých je pořád dostatek. Zkrátka i toto období má něco do sebe, jedinou kaňkou snad může být jen ta snižující se teplota, která se nyní pohybuje přes den okolo šesti stupňů. Nic méně nikdo tu není z cukru a každý poctivě jezdí na vodu za novými zážitky. Tak ať vám to jezdí, Petrův zdar!
Petrův zdar přátelé, posílám opět nějaké ty fotečky z poslední doby. Právě je ten správný čas na obrovské polaky, ale především také na raritní druhy ryb jako jsou například různé druhy žraloků a tak uvidíme, co nám přinese počasí v následujících dnech. Na řekách a především v ústí řek do moře je teď nádherná chytačka, voda nad standardním stavem napomáhá k tomu, aby pořádní mořani vytáhli až k místům kde tak rádi chytáme. V poslední době jsem si lov mořských pstruhů velmi oblíbil a tak se vždy těším na další dobrodružství ve zdejší divočině. Včera a předevčírem jsme měli možnost pozorovat nádhernou polární zář a pravděpodobně tato možnost bude i dnes či zítra, bude ovšem záležet i na dalších okolnostech. Zatím všem přeji pěkný den, ahoj.
Petrův zdar přátelé, včera jsem zažil opět další rybářský orgasmus a skvělý zážitek, o který se s vámi musím podělit. Po tom co celý den foukalo a nepříjemně pršelo, jsme se rozhodli vyrazit na mořské pstruhy na nejbližší řeku v našem okolí a k jejímu ústí. Ihned při pohledu na vodu, která byla metr nad standardním stavem, jsem tak nějak tušil, že to bude stát za to.
První hodina házení plandavek, třpytek i různých gumových nástrah nám napověděla, že jsou zde vytažení pěkní pstruzi mořští přesahující hranici šedesáti centimetrů. Jednak jsme jednoho pořádného krasavce viděli vyskočit a za druhé se mi další ihned po záseku v jeho výskoku dokázal bravurně vytřepat. A tak jsme chytali dál a dál, mezi tím vytrvale pršelo, vodu jsme měli už i v jinak suchých broďácích, zmrzlé ruce byly natolik, že i převazování nástrah bylo oříškem.
Nic méně konečně jsme našli tu správnou barvu i způsob chodu, kterým prezentovat naše nástrahy a dokázali přelstít k záběru pár menších pstruhů mořských okolo třiceti centimetrů. Po prochytání klidnějšího úseku řeky jsme se posunuli o půl kilometru blíže k ústí řeky do moře, kde to podstatně víc táhlo a kde jsme tušili, že by mohl být jak pořádný mořan tak i losos.
První nához mé plandavky směřuji jen do půlky řeky a díky silnému proudu ji téměř nenamotávám, ale spíš ji tam nechávám jen tak válet, aby se dostala až do klidnějších pasáží ke břehu, kde začínám pomalu navíjet. Dva metry pod mými nohami v tůni mi přichází záběr, zasekávám a na svém dvanácti-gramovém proutku cítím, že váznu, když v tu ránu se vázka začíná pohybovat. Ryba se drží několik minut kolem břehu, což mi vyhovuje, jelikož cítím její váhu a nedokážu si představit, co by se dělo, kdyby vyrazila po proudu dolů. Říkám svému kolegovi Dominikovi, mám tam něco fakt pěkného, přijď prosím s podběrákem. Po minutce ovšem ryba vyráží doprostřed řeky, prudký výpad značil, s kým mám tu čest, jedná se o lososa a nebude to zrovna prcek. Po tom co vyrazil doprostřed řeky, jsem se modlil, ať nejede po proudu dolů, naštěstí se stal úplný opak a losos jel proti proudu a tak jsem na něj nevyvíjel takový tlak, v hlavě jsem si říkal, tam se hezky unav a pak si tě otočím zase blíž ke břehu. Zároveň jsem měl ovšem pořád na mysli, že si s mým slabým prutem a jemným silonem nemohu dovolovat hodně. Nic méně scénář se naplnil a ryba po pár minutách v proudu řeky byla nasměrovaná ke břehu, kde mi ji dokázal Dominik nějakým záhadným způsobem vměstnat do malého podběráčku na pstruhy. Jasně mohli jsme ho zkusit chytit i za ocas, ale oba jsme byli v broďácích a pod námi byla pořádná tůň a tak natahování po rybě by nemuselo skončit dobře. Po vytažení na břeh následovala neuvěřitelná radost.
Tak nádherná ryba v silném proudu na tak jemný prut, to je opravdu unikátní. Na tuto řeku chodíme v průběhu roku několikrát a vždy když se bavím s místními, kteří ji spravují, tak mi říkají, nechoď tam s tak jemným proutkem, jednou tě to překvapí. Jenomže člověk by na menší pstruhy jinak nástrahu nedokázal tak dobře vodit a rozhodně by zdolávání nebylo tak zábavné. Byl to skvělý zážitek a určitě se sem ještě do konce naší sezóny vydáme, mějte pohodový den, ahoj!
Petrův zdar přátelé, posílám nějaké ty fotečky z dnešního polakového dne. Po pracovních povinnostech jsem zavelel k výjezdu na moře s jasným úmyslem, otestovat náš nový Buster Magnum, který je nově od příštího roku v nabídce k pronájmu. Loď hodnotím na výbornou, krásně řeže vlny, je prostorná, stabilní a skvěle se lze dostat rukou k rybě až do vody přes nízký bort. Zkrátka na rybaření úplná pecka. Zajel jsem k našim oblíbeným polakovým ostrůvkům a především na smáčky jsme pochytali spoustu polaků v různých velikostech. Dva krásní polaci okolo metru se nám bohužel vyřízli u hrany z dvaceti na sedm metrů, kde stáli a čekali na potenciální kořist. Vyměnit těžší kalibry prutů za ty jemnější do šedesáti gramů bylo velmi příjemným relaxem a určitě tuto věc ještě párkrát ve volných chvílích podniknu. Na lodi jsme dnes chytali tři a výrazně se na počtu záběrů projevilo to, zdali člověk používá návazcovku či ne. U polaků to beru téměř jako nutnost. A tak vždy sedmdesát centimetrů návazce z monofilu o průměru 0,60 mm dokáže naprosto obrátit situaci, kdy ten co návazec používá, dokáže chytat polaky pravidelně a ten kdo naopak ne tak velmi sporadicky. Po příjezdu do přístavu mě mile překvapily další posádky, které dovezly taktéž veliké množství polaků, pěkných kelerů a dokonce i nádherných okouníků v nemalých velikostech. Ozvu se zase později, přeji hezký den, ahoj.
Moc děkuji za skvělé překvápko od kapely Hektor a Rejža Dan, kteří mne poctili svojí návštěvou v mém rybářském kempu v Norsku a zároveň natočili i tento úžasný klípek a song! Budu rád, když ho pošlete dál. 🙂
Houby jsou už na každém rohu. Jak já z nich miluji dobrou polévku. 🙂 A to už stojí za to odložit pruty a vydat se na výlet.
Petrův zdar přátelé, přidávám opět nějaké ty fotečky z lovu na nástražní rybičku. Poslední dobou jsme měli menší problém s makrelami, které se pohybovaly pravděpodobně ve větších hloubkách, jelikož jsme na ně nemohli na oblíbených podmořských horách narazit. S tím souvisí i to, že se za makrelami pohybovali i další druhy ryb, jako například větší keleři, tresky obecné a polaci. Překvapením bylo, že se nedávno chytilo několik polaků i na sto metrových hloubkách. Zkrátka bylo nutné nad rybařením pořádně přemýšlet, až jsme nakonec došli k tomu, že nejlepší volbou bude opravdu nachytat alespoň menší kelery jako nástražní rybičky a poté chytat hloubky okolo sta a více metrů na můj klasický halibutový systémek. Jeden den jsme testovali několik druhů návazců. Návazec, který je speciálně na mníka se spoustou fluo chobotniček, hadiček a svítivých korálků, fungoval, co se týká mníkování naprosto skvěle. Martin dokázal během jednoho dne přesvědčit k záběru několik mníků, nakonec se mu podařilo přes bort lodi dostat dva identické hady o délce 145 centimetrů. Naopak na obyčejný halibutový systém bez jakýchkoliv serepetiček nebylo tolik záběrů, ale když už něco přišlo tak to byla pořádná treska obecná nebo rychlý a razantní záběr, který se klukům většinou nepodařilo proměnit. Uvidíme, co přinesou následující dny, kdy se opět bude měnit tlak a počasí. Já osobně si myslím, že se vše vrátí opět na nějakou dobu, než začne pořádné ochlazování do normálu a budou se opět na podmořských horách lovit makrely, pěkní keleři, polaci i tresky obecné. Ať vám to jezdí, ahoj!
Ahoj přátelé, posílám opět nějaké ty fotečky. Počasí nám v poslední době dává pořádně zabrat. Je to jako na střídačce, navíc se často střídá i tlak a tak jsou z toho ryby mírně rozhozeny. Nic méně důležité je si to vždy užít na sto procent. Když to nejde na vodu, okolní výlety s naším maskotem, který skvěle průvodcuje a hledá vždy správnou cestičku až na vrchol hory, stojí opravdu za to. Navíc je všude spousta borůvek a hub a tak kolikrát především ženský přemýšlí, zdali si neudělat pěkný výlet zatímco chlapy tiše zdrhají na vodu, aby od nich měli na chvíli klid. (To berte s nadsázkou). Ať vám to jezdí, pěkný víkend, ahoj.
Petrův zdar přátelé, právě jsem se dostal k fotkám z včerejška, kdy bylo typicky mníkové počasí, které přímo vybízelo k vyzkoušení metody lovu na celou nástražní rybku u dna. Byl jsem na moři s nováčky, respektive, polovina posádky byla v Norsku jednou a druhá polovina nikdy. Z počátku našeho dne jsme pochytali pár tresek a postupem času mě čím dál více lákalo to zkusit na rybku. Věděl jsem, že jsou právě ideální mníkové podmínky, bylo zataženo, výborný drift, malé vlny, to se prostě musí zkusit! Nastražil jsem malého kelírka na mníkovou sestavu a ještě před vytipovaným mníkovištěm s dvou set metrovou hloubkou, kam bychom po pár minutách dodriftovali pouštím nástrahu dolů. Osmdesát metrů hloubky a já už dostávám záběr? Proč ne, záleží, co to bude za rybu… Zasekávám a okamžitě cítím, že mám pořádnou rybu na prutu a tak chvíli váhám nad halibutem či mníkem. Rybu zvedám pomalu, metr po metru, cítím její váhu a kopance, v půli sloupce mi ovšem padá. Hosté na lodi jen nevěřícně koukají, jak lze ohnout tisíci gramový prut a říkají, ať to zkusím znovu. Hloubka stodvacet metrů, kontrola sestavy, nástražky a opět pouštím dolů. Tentokrát po typickém mníkovém záběru zdolávám už slušného sto třicet centimetrů dlouhého mníka. Neváhám ani chvíli a připravuji další pruty pro mé hosty a svůj prut půjčuji méně zkušenému Jardovi. Najíždím opět na osmdesát metrů hloubky a opakuji drift. Mezi tím Jarda pouští nástrahu dolů a po pár minutách, během kterých navazuji další sestavu, mi ukazuje, že se učí velmi rychle a nástražku mníkovi doslova pouští do chřtánu, následně zasekává, zdolává a vytahuje na palubu další stotřicítku mníka. To je nádhera, ty už jsi rybu chytl a tak se vystřídáš s dalším kolegou. Jarda s úsměvem na tváři říká, já už mám odchytáno. Další drift přicházejí popadané i neproměněné záběry, ono to není tak jednoduché jak se zdá, nic méně věřím, že ještě nějaký přijde. Tentokrát mi hlásí špice lodi záběr, otáčím se a vidím, jak Martin opřený na kolenou málem přepadává s prutem přes bort lodi. Říkám, co děláš, neblázni! „Když já jsem zvyklí, že při záseku jde ryba za mnou a ne já za ní“. Na chvíli mu vypomáhám a už podle tlaku cítím, že se jedná o rybu přes dvacet kilogramů, předávám mu prut zpět a nechávám Martina si vychutnat dvaceti minutový souboj, ve kterém nechyběli ani tolik nepříjemné výpady mníka zpět ke dnu, kde často hledá skulinku ve skále. Jakmile je ryba v půli sloupce už je vidět, že lovec ztrácí sílu. Ono zdolávat takovou rybu na 420 gramový prut, to není žádný med. Nic méně po pár motivačních slovech chytá Marťas druhý dech a pořádně se opírá do zdolávání. Nahoře již vidím stín, který míří k hladině a hlásím, to je mník přes dvacet kilogramů! Chvíli pozoruji rozzářené oči celé posádky, poté se otáčím na zpoceného Martina a říkám mu, ať mi rybu navede k lodi. Následně dostáváme společnými silami rybu do lodě a přichází hlasitá oslava. Pro dnešek už toho bylo dost a tak se vracíme zpět do přístavu, rybu měříme a vážíme. 175cm a více než 25 kilogramů! Marťas s nadšením říká, tak sem chytil větší rybu než sem já, nemohu tomu uvěřit. Přeji všem tichým bláznům navštěvující Norsko podobný zážitek, hezký víkend, ozvu se opět později.
Ahoj přátelé, tak Filipova návštěva v mém kempu je u konce. Včera jsme se opět vydali na ryby a opět to byl rybářský koncert se vším všudy. Společně s Filipem jsem s sebou přibral i mého 84 letého dědu, který chytil nádherně vybarvenou „tygří“ tresku obecnou. Ani nevíte, jakou mi udělalo radost, když jsem i přes jeho lyžařské brýle viděl, jak se mu rozzářily oči ihned poté, co jsme mu pomohli nádhernou tresku měřící 104 centimetrů dostat přes bort lodi. Prý mu díky těmto brýlím nefouká do očí a tak by je za nic nevyměnil, na chvíli je však na fotku dokázal sundat a tak sami můžete i z fotek vyčíst jeho nadšené pocity. Opět jsme zkoušeli veliké gumové nástrahy a opět jsme točili nové materiály pro další připravované video, které bude právě o lovu na veliké jigy. Třešničkou na dortu byla Filipova nádherná 15 kilogramová treska, která mu dokázala pořádně rozpumpovat krev v žilách. Byl to parádní rybářský večírek, během kterého se udála spousta nezapomenutelných okamžiků a přesně o takových zážitcích rybolov v Norsku je! Tak ať jich máte co nejvíc, Petrův zdar!
Jinak odpověď na předchozí komentář: Ano jedná se o SG 4D Herring Big Shad.
Ahoj přátelé, včera mi do kempu přijel můj kamarád Filip, který dovezl nové řady nástrah, prutů a navijáků které měl v úmyslu otestovat. Vše jsme si tedy při celkem rozfoukaném včerejším dni pečlivě připravili a podle předpovědi jsme se rozhodli, že následující den, tedy dnes vyrazíme již v 5 hodin ráno na mé oblíbené podmořské hory. V plánu bylo vyzkoušet především jigovací pruty a veliké gumové nástrahy v napodobeninách makrel, sleďů i různých treskovitých ryb. Musím podotknout, že doba jde dopředu a s ní i výrobci nástrah, jelikož tak věrohodné napodobeniny jsem prozatím ještě nikdy neviděl. Nástrahy pracovaly na výbornou, především na napodobeninu sledě se mi dnes podařilo ulovit sedm přes-metrových obecňaček z hloubek od třiceti až do sto dvaceti metrů. Poctivé oťukávání u dna a pomalé vedení nástrahy nahrávalo do karet i halibutům, na které jsme bohužel neměli štěstí. Tedy ne tak úplně, Filip ho tam skutečně měl, na halibutový systém s malým kelerem, po pár minutách boje mu ovšem bohužel upadl. Tak jako vždy jsem vše poctivě zdokumentoval a tak se mi materiály pro zimní střih videoklipů pěkně hromadí a věřím, že se máte na co těšit. Konkrétně dnešek byl opravdu extra zajímavý, což dozajista vyjadřují už jen samotné fotky s úlovky společně s nádherným pozadím slunečného dne. Nefoukalo, byl příjemný drift na chytání, super teplota na opalovačku a ryby spolupracovaly na výbornou. Jedinou kaňkou na dnešním vydařeném dni vidím trojháček, který jsem si nešikovně zapíchnul do prstu. Naštěstí mě Filip pomohl se vysvobodit, muselo přijít na řadu protáhnutí háčku skrz kůži na prstu, ušmiknutí hrotu háčku za protihrotem a potom už jen protáhnutí zpět. Pokud by byl zájem o nahrání krátkého video z této procedury, mohu ho připravit. Zatím přeji všem hezký zbytek dne, Petrův zdar!
Nahrávání ...
