- Toto téma obsahuje celkem 25 odpovědí. Do diskuze (10 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 10 roky a 10 měsíci.
-
Příspěvky
-
Prý to ryby ruší,říkají renomovaní autoři.Jednou u Aure jsme stáli kousek od břehu,8m hloubka,puštěný echolot,který neukazoval nic a několik minut jsme diskutovali o důležitých rybářských problémech.Pak jsme pod loď spustili gumy a okamžitě tam byly dvě obecňačky cca 80cm.Na Senja naše loď nachytala nejvíc polaků,echolot i GPS nefungovaly,jezdilo se po “paměti.” Já nevím!
Chce to zkoušet delší čas,a pak to vyhodnotit..:-P
Někde jsem četl, že při lovu kellera a okouníka je vhodné vypínat echolot z důvodu, že na něj ryby reagují – plaší se.
Máte někdo podobnou zkušenost nebo vypínáte echoloty?
Určitě to musí nějaké signály vydávat(el.magn. vlnění?,akustické?, světelné?, nebo jiné?). Ryby mají pochopitelně ve svém životním prostředí vysokou vnímavost na jakoukoliv změnu. Předpokládám, že tomu je i při použití nejen echolotu, ale jiných elektronických vymožeností. Je to otázka pro přítomné, problému znalé přírodovědce.
Myslím že echoloty jsou založeny na principu odrazu zvuku (vlnění) od různých materiálů. Takže vlastně posíláme echolotem do vody vysoko(nebo nízko?) frekvenční vlnění.
– přečetl jsem si – ze sondy je vysílán zvukový signál.Časový odstup a síla vracejícího se signálu(ozvěna,echo),jsou změřeny a interpretovány.Tato interpretace je zobrazena na malé obrazovce.Pomocí echolotu můžeme určit hloubku a povahu dna,stejně jako ryby a hejna ryb,je důležitou pomůckou k lokalizaci a lovu ryb.Ale pozor,echolot může být i takovou “pomocí”:mnohé ryby berou zvukové vlny jako nebezpečí a jakmile je zachytí,mizí…
2 ZM
Když to vezmeš přísně logicky, pak asi ano. Podobným principem vyhledávají ryby i jiná vodní tvorstva (kytovci) – tzv. echolokací. A jak víme, jakmile se tihle v blízkosti rybáře objeví, je po lovu.
Už se to tady určitě probíralo. Ale opakování est mater…Chápu to,že mám-li za jízdy zapnutý echolot , načítá průběžně ryby a obrazovka je plná ryb. Zastavíme- li, a po několika minutách obrazovka stále plná a záběr nikde. Jaké vysvělení?
vapno1 napsal: Už se to tady určitě probíralo. Ale opakování est mater…Chápu to,že mám-li za jízdy zapnutý echolot , načítá průběžně ryby a obrazovka je plná ryb. Zastavíme- li, a po několika minutách obrazovka stále plná a záběr nikde. Jaké vysvělení?
nechtějí žrát – zkus jinou nebo menší nástrahu. V dubnu předloni jsme se taky natrápili – ryb mraky, ale maximálně se občas něco poseklo. Pak jsme dali malé sleďáky a pilker max 100g a děly se věci 🙂
Jinak že by rušil echolot ryby a ty proto nežerou – to moc neberu.
Zajímavé téma. Nikdy jsem o tom nepřemýšlel a sonar nechával vždy zapnutý. Co se týká vyhledávání ryb, tak sonar používám v zásadě jen k určení hloubky a struktury dna. Řídím se podle vybrané lokality a ryby hledám v jejich přirozeném prostředí. Podmořské hrany, struktura dna, výskyt menších ryb, které predátoři loví atd.
No, mi ještě nezkoušeli vypínat echolot při lovu, bo pak nezjistíme, jestli jsou pod lodí ryby:)
Faktem je že echolot pracuje na principu odrazu vysokofrekvečního vlnění.Asi těžko uvažovat o zvuku v právém slova smyslu při frekvenci 60 nebo 200kHz, to je ten rozsah, který se obvykle automaticky přepíná.Mifak má prvdu v tom, že někteří mořští savci využívají tuto obdobu při lokaci potravy ať již ve sloupci nebo zavrtanou do dne. Ovšem ryby více či méně využívají změn el.mgn.pole, k tomu jsou uzpůsobeny receptory v postranní čáře a v hlavě.Tudíž je spíše řečnickou otázkou, zda jsou schopny na vysokofrekveční vlnění nějak reagovat.Většinou jsou schopny zachytit nízko frekvenční změny jako např.zvuky motoru, hluk v lodi atd.
😀 Šroubku sorry, vím že sofistikovné podání je většinou Tvoje parketa 😀
Já když jsem chytal s Markem na Soroya tak ryby vyhledával podle sonaru a když ryby našel tak zastavil nic nevypínal a ryby jsem chytal skoro na hod.Pozoroval jak se mu ryby vytratí z obrazovky tak najel zpět nad hejno a chytal jsem dál. Tak nevím zda to rybám vadí možná to vadí nekterým druhům. :-):-)
Já jako naprostý laik bych měl k tomuto tématu dotaz. Paprsek má úhel cca 45 st. Tedy se může stát, že najíždím nad hejno a ve skutečnosti mohu být již mimo, nebo to není pravda? Vím, že záleží na kvalitě echolotu. Tedy praxe by měla být asi taková, že v případě najetí na kraj hejna okamžitě zastavím a mělo by to vyjít, nebo je to jinak?
kim napsal: Já jako naprostý laik bych měl k tomuto tématu dotaz. Paprsek má úhel cca 45 st. Tedy se může stát, že najíždím nad hejno a ve skutečnosti mohu být již mimo, nebo to není pravda? Vím, že záleží na kvalitě echolotu. Tedy praxe by měla být asi taková, že v případě najetí na kraj hejna okamžitě zastavím a mělo by to vyjít, nebo je to jinak?
Na mořský rybolov se používají echoloty s 2 a více paprsky. Zpravidla má širší paprsek 60° a užší 20°. Na displeji to poznáš podle symbolu – černá ryba – máš jí v úzském paprsku přímo pod lodí, obrys ryby – je v širším paprsku, někde vedle lodi.
Ideální je najít hejno, nadjet mu a nechat se driftem přes něj s vypnutým motorem přetáhnout.
Také se stává, že se ti echolot najednou “zblázní” ukazuje mraky ryb a najednou to přestane – projelo kolem tebe hejno makrel. Zpravidla člověk ani nestihne pustit nástrahu do vody a jsou pryč 🙁
Nevím jak Mark na Soroy, ale podle mne nehledá ryby sonarem.
Na 1000% má ověřená místa (znalost moře, proudů, počasí, chování ryb…. zkušenosti prostě dělají hodně), kde se ryby s největší pravděpodobností zdržují a jen si opravdu sonarem otestuje, že tam jsou.
Ono vyhledávat na moři sonarem hejno je jak časově náročné, tak i ekonomicky. Jezdit po moři se zapnutým echolotem a čekat dokud se mi na obrazovce neobjeví ryby a křižovat třeba plochu 5x5km je opravdu mimo.
Volíme následující postup:
1. Sedneme nad mapu a vytipujeme lokality k lovu (ať už ještě doma nebo až na chatě).
Důležité faktory :
– roční období
– způsob lovu
– cílová ryba
2. Přímo na místě (na chatě v Norsku) pak upravujeme a vybíráme místa podle aktuálního počasí
3. Na GPS nastavíme požadované cílové místo a jedeme podle navigace.
4. Na místě projedeme echolotem již vytipované místo (200 x 200 m) a zkoumáme echo od ryb, podloží, testujeme proudy – sílu a směr, drift. Pokud nám něco nevyhovuje, pak měníme místo – pokračujeme od bodu 3.
A tak pořád dokola, dokud nejsme spokojeni.
Jinak z předešlých výprav již máme nějaká místa vytipovaná jako 100% úspěšné, takže je to o to jednodužší.
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
