- Toto téma obsahuje celkem 52 odpovědí. Do diskuze (28 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 11 roky a 2 měsíci.
-
Příspěvky
-
Tak tak moc to nemám že bych šavloval ale jakmile si sednu tak se houpu a pořád vyrovnávám.Za 2 dny mam pocit že jsem pořád na vodě.
To se pozná pravý mořský vlk, že na souši “vyvažuje”. Jiná věc je nechat to houpání na lodi dojít až do nevolnosti: třeba koukat na obzor a těšit se na ryby: když začnou brát – zapomenu na všechny vlny světa. ALE: mít tak v sobě poránu lečo, za nic neručím ! Lečo NEEEE 8-O8-O8-O8-O
stipko napsal:
jj
na ten plávajúci záchod bych úplne zabudol.
Ale som rád, že v tom nie som sám.
když spláchnu tak mě to podlomí nohy že si sednu znovu 🙂
s WC a čumění do lodi mám problém, naštěstí nezvracím 🙂
Když to tady čtu, tak jsem si vzpomněl na jeden vtip:-D
Jde chlap po palubě trajektu a vidí, jak tam druhý stojí opřený o zábradlí a blije dolů8-O
Přijde k němu, poplácá ho po zádech a praví: Máš pravdu, kdo by se s tím sral:-D
Jisté je, že mořskou nemoc způsobuje dráždění našeho rovnovážného systému. Jinak řečeno, lidský mozek nepříliš kladně přijímá situace, kde si podněty vzájemně odporují – kupříkladu klidný horizont a houpající se loď. Léky, které by však této „mozkové dezorientaci“ předcházely, zatím neexistují. Lékaři i vědci jsou zatím bezradní.
😐
Já problémy s houpáním na lodi nemám, ale v roce 2007 při jízdě z Kristiansandu do Hirshals rychlým trajektem jsem zažil blicí trajekt se vším všudy. Vjeli jsme na moře po noční bouři, z kuchyně bylo cítit připálené buřty a to jste měli vidět, co se dělo. Polovina trajektu zvracela nebo se jinak svíjela. S jakou láskou se dá objímat záchodová mísa jsem viděl až tam. Manželka se zetěm, kteří také zezelenali šli na záď na vzduch a tak se srovnali a přežili. Já si v jednu chvíli sedl do sedačky uvnitř trajektu u televize a ač prakticky netrpím podobnými problémy, normálně jsem cítil, jak to na mne také leze. Vstal jsem, chodil po lodi a fotil.
Je to také trochu o síle prožitku, trochu psycha. Když někdo vedle Vás vrhne za normálních podmínek, tak se má člověk také co udržet. Nejlépe je být na zádi, kde to houpe nejméně ať je loď velká nebo malá, pak čerstvý vzduch a pokusit se zabavit něčím, co Vaši pozornost odvede od myšlenek, že Vám je blbě. K použití kinedrilu a jiným pochutinám se přikláním, zabírá to. Lepší než se dívat, jak někdo trpí ohnutej přez zábradlí. A že to kazí ostatním rybolov? To jsme nikdy neřešili, spíš jsme řešili, jak tomu předejít a naopak hlídali, aby si dotyčný vzal včas lék nebo “neporušoval nadměrně životosprávu”. Ty povopicový stavy, znáte to. Takže každá rada tady je dobrá.
To Step : Já teda taky nemám problém s houpáním na vodě, ale už se mi stalo, že když jsem ve sprše po návratu zavřel oči, tak jsem měl ty vlny zpátky:-D. Kompletní chatka jela nahoru a dolů. Totálně zcvoknutý vestibulární aparát.8-O
Pod pojmem “mořská nemoc” (seasickness) rozumíme nevolnost způsobenou pohybem lodě. Obdobně existují choroby z pohybu automobilů, letadel, vlaků, kolotočů, výtahů, dívání se dalekohledem apod. Je však známé, že i strach a pocit úzkosti může vyvolat podobný stav – u některých lidí dokonce hodiny před samotnou cestou lodí (Miller-Keane Medical Dictionary). Mezi vlivy, které napomáhají jeho vzniku patří špatně ventilované místnosti, hlad a GIT obtíže, přejezení, cigaretový dým apod. Důvod vzniku, ale není ješte přesně objasněný.
První teorie se sformovala v roce 1930 – tělo si myslí, že je otrávené. Teorie vysvětluje, že podstata jevu spočívá v jeho projevech – nevolnosti, ztrátě rovnováhy – které jsou stejné jako při otravě. Proto mozek vyšle impulz na vyprázdnění žaludku (Dr.Chuck Oman, Ph.D., Massachusetts Institute of Technology).
Jiné teorie tvrdí, že celé se to odehrává v mysli. Izraelské námořnictvo při sérii sledovaní zjistilo, že sugesce sehrává opravdu velkou roli v procesu vzniku mořské nemoci.
Podle dnešních představ se předpokládá, že neobvyklý pohyb narušuje pohybový orgán ve vnitřním uchu nazývaný vestibulární systém (teorie vnitřního ucha). Vestibulární systém je velmi citlivý orgán, který “monitoruje” pohyby a polohu hlavy. Mimo hlavní funkce – udržování rovnováhy – má i další neméně důležitou funkci -> umožňuje, aby se oči přizpůsobili pohybu hlavy (např. při běhu se oči dokážou fixovat na cestu bez “hopsání” obrazu). Vestibulární systém dává očím upozornění minisekundy před tím, než se pohne hlava, čímž se oči např. soustředí na určitý objekt (Dr.David Tomko, Ph.D., NASA Ames Research Center). Tento systém je “zvyklý” dávat mozku horizontální vzruchy. Vertikální vzruchy, které převažují, při pohybu např. ve výtahu jsou pro něho abnormální. Když se hýbete samostatně, vestibulární systém je schopný zaujmout potřebnou adaptaci. V případě, že jste na lodi, oči dostávají jiné impulzy než vestibulární systém. Přitom dojde k přetížení vestibulárního systému. Tento senzorický konflikt mozek nedokáže zpracovat. Rozpor je mezi impulzy, které “by měli přijít do mozku” a těmi, kteří opravdu do mozku přijdou (Dr.Chuck Oman, Ph.D., Massachusetts Institute of Technology). Táto dyskrepance způsobí aktiváci centra nevolnosti v mozku. V případě, že se adaptujete na nové pohyby, mořská nemoc se přestane projevovat. Paradoxně mořská nemoc může vzniknout i když se přímo nepohybujete. Nová převratná technologie “virtual reality” může způsobit podobné obtíže i když při tom sedíte. Vysvětlení tohoto jevu zatím neexistuje.
Příznaky mořské nemoci
Mezi typické příznaky mořské nemoci patří:
nevolnost až zvracení
závratě
bolest hlavy
zblednutí (pallor)
studený pot
Léčba mořské nemoci
Existují způsoby na potlačení mořské nemoci, které pocházejí převážně od námořníků. Jejich taktika je v kompenzování nepravidelných pohybů, udržují si větší zorné pole přičemž se snaží předpokládat pohyb vln a pohyb lodě. Jen 5% lidí je vůči mořské nemoci “imunních” (Dr.Chuck Oman, Ph.D., Massachusetts Institute of Technology).
Samozřejmě existuje i množství léků na potlačení projevů mořské nemoci. Dramamine je používaný už od 1930 roku po tom, co lekáři zpozorovali, že cestující v trolejbusech po jeho použití tuto nemoc nedostávali. Avšak jeho vedlejším účinkem byla spavost.
Dalším lékem je skopolamín (scopolamine). V poslední době je oblíbený pro jeho možnou aplikaci na kůži vo formě náplasti (transdermálný skopolamín). Je však na lékařský předpis. Nezpůsobuje spavost, avšak způsobuje suchost kůže, sucho v ústech, očích, halucinace, dezorientace, ztrátu paměti. Je předávaný různými firmami:
Allscrips Transderm-Scop 1.5mg/72hr
Cheshire Drugs Transderm-Scop 1.5mg/72hr
Ciba Pharm. Co. Transderm-Scop 1.5mg/72hr
Novartis Consum Transderm-Scop 1.5mg/72hr
Pharmedix Transderm-Scop 1.5mg/72hr
Skopolamín by měl být opatrně používaný pacienty, kteří mají zvětšenou prostatu nebo trpí na glaukom.
Mezi další látky patří kombinace antihistaminik a dextroamfetaminu – Dilantin, Nifedipin. Někteří autoři se domnívají, že jde o nejlepší preparáty (Ernest S Campbell, MD). Některé názvy preparátů – Buclizine Hcl (Oral ) , Cyclizine Hcl (Oral ), Dimenhydrinate (Oral ), Meclizine Hcl (Oral ) , Meclizine Hcl (Rectal ) , Promethazine Hcl (Rectal ) , Scopolamine Hydrobromide (Oral ) , Scopolamine Hydrobromide (Transdermal ), Meclizine Hcl/Niacin (Oral ), Promethazine Hcl (Oral ), Scopolamine Butylbromide (Oral ), Scopolamine Hydrobromide (Oral ), Scopolamine Methylbromide (Oral ), Scopolamine Methylnitrate (Oral ). Dilantim (Phenytoin) se v U.S.A. předává pod názvem Epanutin (TM). Mezi vedlejší účinky patří ataxia, poruchy řeči a zraku, nystagmus, halucinace, bolesti hlavy apod. Tyto příznaky mohou být mylně zaměněné za projevy DCS. Třeba též upozornit na mnohé interakce, které Phenytoin (Dilantin) má.
K dalším látkám patří:
nový přípravek Emmetrol, který má málo vedlejších účinků
Sturgeron (cinnarizine), který se používá i při léčbě Parkinsonizmu a má podstatně méně vedlejších účiků jako např. skopolamín
diphenhydramine – předávaný pod názvem Benadryl
meclizine – předávaný pod názvem Bonine alebo Dramamine II
promethazine – předávaný pod názvem Phenergan
Třeba si však uvědomit, že tyto léky třeba užít minimálně jednu až půl hodinu před plánovanou cestou. Po projevení příznaků je jejich požití zbytečné, když jejich účinek se může projevit až když je už je pozdě.
K dalším ne-lékovým metodám patří:
dobrá kondice a zdraví před každou cestou
šálek silné kávy (Miller-Keane Medical Dictionary)
sednutí si do zadní nebo střední části lodě
lehnutí do vodorovné polohy se zavřenýma očima s vyloučením pohybu krku
dívání se na horizont (do dálky)
čerstvý vzduch někdy dělá zázraky
co nejrychleji se dostat do vody
jíst len malé množství jídla, které vytvářejí bolus v žaludku
nepít alkohol, nekouřit
nemoc má tendenci odeznít při delším trvání
když se dostavila nevolnost zkuste jíst olivy, nebo citron (antacidové tabletky) – způsobují pocit vyschnutí v ústech, který ruší nevolnost, dále – bublinkové nápoje zmenšují vylučování slin a kyselin v žaludku (onHealth and WebMD). K dalším látkám patří např. i med – zkuste jednu až dvě lžičky medu před cestou (Ernest S Campbell, MD).
homeopatika – údajně tři látky zmírňují mořskou nemoc – Cocculus, Tabacum, a Petroleum. Pokud nepomohou neuškodí.
podobně funguje i aromaterapie, speciálně mandarinkový olej, peppermintový a spearmintový olej, jako i levandulový olej. Účinek prý vydrží 24-48 hodin. (Southwest Kayaks, mail : KayakEd@aol.com)
použití arteficiálního horizontu namalovaného v brýlích (viz. http://www.optic-tempest.com/). (Ernest S Campbell, MD).
Ještě bych doplnil Vlkouše. Je dobré udržovat tělo v pohodové teplotě. Myslím tím to, že není dobré, kdž docháí ke zbytečnému přehřátí. Většinou máme na sobě nějaké oblečení při výjezdu, ale počasí se mění a my se musíme přizpůsobit. Kombinace přehřátého těla s některou jinou vadou způsobí stoprocentně nevolnost. Pak stačí se ohnout a vázat třeba nástrahu. Přehřáté tělo a pokles tlaku způsobí přesně to co nechcete.
Kdo nebyl na Baltu a neblil přes zábradlí kutru, neví co je mořská nemoc.
To se potom houpe i na WC míse.
😯
Osobní zkušenost s mořskou nemocí.
Potkalo mě to jednou jedinkrát a dobře mi tehdá nebylo.
Celou dobu to bylo Ok. Až do doby, kdy jsem musel rozmotávat návazec. Jak jsem začal koukat do lodi, tak to přišlo. Držel jsem se statečně a cítil, že to mám na krajíčku. Na lodi jsme byli 3 a jeden měl zakrmení už za sebou. Když jsem koukal spíš do dálky dalo se to vydržet, ale jakmile jsem se podíval na dno lodě, tak to nebylo dobré. Jednoznačně na mě bylo vidět, že mi neni moc dobře a proto jsem dostal radu zkušenějšího. “Vyklop to a bude ti dobře.” Samozřejmě se mi na souši už několikrát stalo to, že jsem si říkal, že když hodím to vyklopím bude mi líp. Ale někdy to buď vůbec nešlo nebo jsem si musel pomoct prstem v krku. Tenkrát na té lodi jsem se jen vyklonil přes bok lodi a bylo to v tu ránu venku. Nevím, jak komu, ale mě tehdá to odlehčení teda nepomohlo. Na druhou stranu mi od té doby na lodi špatně nebylo. Zatím jsem žádné pilulky nebral i když bych se tomu určitě nebránil, když bych je měl.
Prevence je v každé situaci a v každém případě dobrá. 🙂
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
