- Toto téma obsahuje celkem 229 odpovědí. Do diskuze (34 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 10 roky a 4 měsíci.
-
Příspěvky
-
Cestou na loviště si všímám stop vyder ve sněhu. To by mě zajímalo co na tom zasněženém břehu mohly hledat – je to místo kde pod sněhem je jen kamení, žádnou potravu bych tam rozhodně být vydrou neočekával.
Na oceánu je krásně, vzduch se mi nezdá být tak mrazivý jako nad pevninou. Na hladině vidím spousty ptáků.
Po pozdějším přiblížení identifikuji oranžové zobáky papuchálků (puffin). Jsou jich tu tisíce, hladina je sice klidná, světlo skvělé, ale ani to nestačí k tomu abych svým pravěkým foťáčkem udělal nějakou solidní fotku – bohužel se plaší na příliš velkou vzdálenost. Zkouším nejprve osvědčené místo, ale nedaří se. Pádluju tedy dál na oceán na další potenciálně zajímavá místa. Dnešní výprava není výjimečná jen klidnou hladinou, ale i mou vzdáleností od pobřeží – tak daleko jsem na volném oceánu s kayakem ještě nebyl. Zkouším opravdu hezká místa, ale záběry nepřicházejí. Konečně alespoň potáhnutí, z navijáku mám vymotáno asi 110m, zásek jde sice do prázdna, ale alespoň změna. Situace se párkrát opakuje, buď se jedná o malé ryby, nebo vůbec nemají hlad. Nástrahou je již osvědčený “vokobait”. Další drift, na 90m konečně zasekávám rybu, která se svým odporem projevuje jako solidní soupeř. Ztrácím ji kousek pod lodí – display mého navijáku (mechanika s digi počítadlem) v tu chvíli ukazoval 4 metry. Stejně jako někteří Norové v podobných situacích i já jsem utrousil asi dvakrát: Helvete!
Další drift přinesl pár nevýrazných drbanců v hloubce pod 100m.
Pomalu nastává čas vyprázdnit močák, vzhledem k podmínkám jsem zvolil nejkomfortnější polohu – tedy v kleče s koleny na vrchu paluby blízko toho černého víka nákladového prostoru, nevýhodou je vysoké těžiště což s sebou nese nízkou stabilitu. Přechod jsem navíc provedl velmi rychle, takže to spíš byl přeskok. Jenže chybička se vloudia, pravé koleno dopadlo na palubu o chviličku dřív než levé, takže následoval velký žbluňk. Přestože jsem tuhle akci nikdy nenacvičoval, věděl jsem co mám dělat a opětovné nalodění bylo bleskové. Pod broďáky mi nateklo velmi málo vody, asi bych klidně i zvládnul pokračovat v lovu, ale rozum samozřejmě velel neriskovat hypotermii. Vzdálenost k přístavnímu molu byla 3300m, přistával jsem za 25 minut. Asi v polovině cesty mi na chvíli začly tuhnout prsty na rukách, ale nasaženým svižným tempem pádlování jsem je opět rychle rozehřál. Teprve když jsem vylézal z kayaku na molo mi voda protekla do ponožek. Kayak jsem nechal na mole, na sedadlo roztáhnul starej “vodotěsnej” ubrus a broďáky sundal až doma v koupelně. Teploměr u dveří v době příchodu již ukazoval mínus 5. Tato nedobrovolná koupací zkušenost potvrdila má již dříve napsaná slova o tom že trocha slaný studený vody mě nezabije.
Po obědě jsem oblíknul druhý broďáky a jel to dál zkoušet, žádného výsledku který by stál za cvaknutí foťákem jsem nedocílil, jen pár drbnutí na hloubkách 100-130m. V okamžiku kdy se začla od oceánu stahovat mračna jsem lov ukončil, neb jsem nevěřil že by mělo valný smysl to v daném časoprostoru dál zkoušet.
Přidávám další report, tentokráte z 27.4. 2013.
Směr větru se mi pro oceánskou vyjížďku vůbec nehodí, takže nastává čas naložit kayak do auta a vydat se na průzkum jednoho z nedalekých fjordů. Mnou zvolený fjord poskytuje ochranu před na mapě vodorovnými větry – tedy východními a západními. Počasí v okamžiku kdy jsem fotil nevypadalo vůbec přívětivě, foukal nepříjemný studený vítr, při vyplutí z písečné pláže jsem musel překonat pár lámavých vln, které mi zalily kayak vodou plnou zrníček písku – byl to hnus, písek jsem později musel čistit i z vnitřku multiplikátoru.
Nedaleko naplánovaného místa lovu již byla hladina podstatně klidnější a ani tam nesněžilo. Fjord má docela zajímavý profil dna, v ústí je plocha cca 5km2 (dle Garminu) s hloubkami v rozmezí 20-30m – domnívám se že jde o zajímavé místo pro lov halibuta.
Zmíněná “mělčina” je posetá ostrůvky, poskytujícími ochranu před oceánskými vlnami. Na obou stranách se dno svažuje do větších hloubek, směrem do fjordu je to až do cca 150 metrů. Narozdíl od oceánu a jeho proudů je zde plánování doby lovu pro požadovaný směr driftu poměrně snadné, příliv umožní driftovat směrem do fjordu po svahu z kopce až na již zmíněných cca 150m.
Při návratu k autu již vítr nefoukal. Ryby mi s vyjímkou několika menších tresek nešly, ale nějak zásadně mi to nevadilo, převažovala spokojenost s tím jak v reálu vypadá další potenciálně zajímavé lovné místo, které jsem dosud “znal” jen z map na displayi svého notebooku a s tím že úvaha o směru větru a chráněných místech zafungovala podle plánu. Takovéto zkušenosti mě posouvají zase o kousek dál na cestě za poznáním místních lokalit, které úzce souvisí s možnostmi lovit – vítr zde fouká (jak už to u moře bývá) dost často, takže mám-li k dispozici kayak a auto, nemusím být odkázán jen na čekání až foukat přestane, ale můžu se aktivně přemisťovat na místa kde se lovit dá.
To Northwolf: Diky, moc hezké čtení a fotky. A pokud by Tě vítr zavál někdy do Prahy, tak Tě rád poznám a poklábosím s Tebou.
kulik, VydraCZ : Děkuju, snažím se i když vím že tyhle reporty bez významných úlovků nebudou zdaleka tak populární jako ty s fotkami větších ryb, ale dávám je sem proto aby bylo jasné že úspěch není ani v těchto revírech samozřejmostí, že pořád je potřeba makat, přemýšlet, vědět, snažit se, zkoušet a v neposlední řadě mít i nějaké to štěstí. Ale už můžu slíbit že brzy se zde odemne dočkáte zase nějakých pěkných rybek a že tentokrát už to bude i placatý.
Nemám žádný konkrétní plánovaný termín návštěvy CZ, ale až se nějaký objeví, tak se rád domluvím třeba na ucho v Práglu, to by mohla být fajn akce, možná i s Kimem a dalšími, kolik se Vás tam tak běžně schází ?
Schází se nás čím dál víc, což je fajn, ale potřebujem najít hospůdku se salónkem, tak cca pro 30 konzumentů a stím, že v případě vyjímečném se dá přidat židle. Například, když by nás navštívil Northwolf a pod. Samozřejmě, že by tato základna měla být někde u metra, aby spojení pro všechny bylo přijatelné. Tato základna by se stala základnou pro pražský klub norků a jejich přátel. Konaly by se zde pravidelné měsíční srazy a samozřejmě se zde mohou jednoúčelově scházet skupinky na porady a řešení problémů spojených s mořským rybolovem i v mezičase. Nějaký návrh měl Pafka, ale v iniciativě silně zlenivěl a tak prosím všechny o návrhy na takovouto základnu pro pražské norky, díky všem. Vzhledem k naší “žravosti” je výborná kuchyně výtána!!!! Suprové by bylo, pokud majitel nebo provozovatel by byl sám zapálený norský vlk!?!:-D
Tak to je mnohem víc než jsem si myslel, což je dobře. S typováním vhodného zázemí bohužel nejsem schopen pomoct, ale věřím že ten správný podnik naleznete. Výborná kuchyně je rozhodně důležitá i pro mě, kvalitní jídlo je významnou součástí mých návštěv v CZ.
Pokud by se dokonce podařilo splnit i požadavek spřízněného majitele/provozovatele, tak si jistě poradíte i s případnou možností takový salonek tématicky vyzdobit. Přeju hodně štěstí.
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
