- Toto téma obsahuje celkem 34 odpovědí. Do diskuze (15 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 14 roky a 10 měsíci.
-
Příspěvky
-
Vamor napsal:
Ale když už jsme u toho videa nakousli pouštění ryb na svobodu, jaký máte názor na to, kolik z nich svůj návrat do hlubin přežije ? A které druhy nemají moc šancí ? O mnících a polacích z větších hloubek asi nemá cenu polemizovat, tam je to jejich poslední cesta, respektive potrava pro racky. Okouník to taky často nerozdýchá, tresky tmavé a jednoskvrnky mají často potrhané hubičky, i větší obecňačky dostanou po delším souboji často co proto.
Bude to asi velmi kontroverzní téma.
Našinec, když se konečně dokodrcá k vodě a je nadržený na rybařinu jako cap, bere od začátku téměř všechno, co má míru. Naplní bednu, tedy limit, a pak mu nezbyde nic jiného, než házet do vody všechno bez ohledu na stav, v jakém se ulovená ryba nachází a nebo si tu či onu rybku udělat k obědu či večeři. Jsou borci, co májí "fištróna", vyhazují zmrzlé filety z menších úlovků z počátku týdne a zamrazují znovu ty "lepší".
Další osud ulovené ryby má v ruce každý z nás. Pokud jí dáme znovu svobodu a je živá, poraněná nebo snad mrtvá, moře se o ní postará. Je jen otázkou, zda velikost poranění nebude v nadcházejících chvílích rybě působit zbytečné utrpení než mu podlehne nebo se stane potravou jiného predátora než je člověk. I o mrtvou rybu se moře postará po svém a nic nepřijde nazmar.
Já ryby, které návrat do moře očividně nepřežijí moři nevracím a beru si je k jídlu i když nemají třeba zrovna míru. Ryby pod míru se snažím cíleně nechytat a umím pustit i kapitální úlovek hned první den a klidně každý další, pokud už mám večeři chycenou a ryba je ve stavu, že návrat do moře přežije. Možná na porušování předpisů o mírách jednou doplatím, ale nevidím důvod házet zpět do vody rybu s vyteklým okem nebo rozervaným břichem – to se z ní raději navečeřím a přitom budu plivat kostičky a jiné dám šanci na další život. Nerad se dívám jak vedle mě lidi loví 40 cm kellírky a hází je zbytečně pro potěchu rackům přitom vlastně předpisy neporušují. Já možná porušuji ty úřední předpisy, ale nechci a nebudu porušovat své zásady vztahu k přírodě, i kdyby mě to mělo stát pár tisíc noráků pokuty.
Co jsem stačil vypozorovat, tak ryba z větší hloubky, která je vytahovaná pomalu po chvilce plácání se na hladině zase nabere druhý dech a zmizí pod hladinou, tedca pokud ji nezačnou porcovat racci. Když jí vyrveme nahoru rychle, tak je to většinou konec a návrat je opravdu jen ojedinělý. Na druhé straně si zase myslím, že rackové jako součást přírody potřebují také jíst a velkou část potravy tvoří ryby a zbytky z ryb, které jim jako rybáři poskytneme. Co nesní rackové, spořádají další mořské obludy, které mají také hlad. Takže si nemyslím, že bych nějak ubližoval malým rybám a ani (byď to tak vypadá) nejsem na ně tímto zlý, jen zasahuji do koloběhu přírody stejným způsobem, jako po celá staletí jiní rybáři. Život je prostě boj o přežití, kde vyhrávají silnější, rychlejší a chytřejší.
Na druhé straně jsem zase zjistil, že ryba vyháknutá ještě pod vodou (bez loknutí-si vzduchu) se vrátí do hlubin zcela bez problémů, ale kolik je rybářů, kteří jsou ochotni ohnout se přes bok lodi a namočit si ruku……
Souhlasím s tím,že je zbytečné a nesportovní soustředit se na lov malých ryb.Psalo se to tady již několikrát,stačí používat selektivní nástrahy nebo změnit místo nebo třeba i nechytat.O tom,že na zasahování do koloběhu života v moři(a vlastně i mimo něj)má vliv veškerá naše činnost,není třeba diskutovat.Pak má vliv každá zabitá ryba,chybí v daném řetězci.To jen,že řeči”moře se o to postará a že se vlastně nic neděje”,je jen iluze.To si chce uvědomit,když zbytečně chytáme a ve špatném stavu pouštíme ryby nebo,jak se děje,z ryby se bere jen vrchní hřbetní filet a ostatní se vyhodí s alibistickým výrokem – moře se o to postará.Ty ryby tam chybí.
Tím nechci říct,abychom se vrátili k stavu prehistorickému,nejde to,nechceme,ale aby se jak bylo řečeno výše,zbytečně nezabíjelo,netrápilo,neplýtvalo.
Obavy z poruseni predpisu, kdyz si ponechate malou rybu, ktera neni schopna dalsiho zivota,mit nemusite.
http://www.fiskeridir.no/fritidsfiske/minstemaal
pise se zde zhruba tohle:
Od 1. ledna 2010 platí minimální lovné míry u mořských ryb i pro rekreační rybáře.
Všichni rekreační rybáři by se měli s tímto předpisem včas seznámit. Přehled současných minimálních měr se najdete zde http://www.lovdata.no/for/sf/fi/ti-20041222-1878-009.html .
Makrely a tresky tmavé mají výjimku
Makrely, které jsou chyceny na háček nebo do sítě pro vlastní potřebu jsou osvobozeny od pravidla pro minimální velikost. Nové nařízení by nemělo příliš omezit děti při rybolovu ze břehu.
Pokud byste měli tu smůlu a chytíte rybu, která nesplňuje minimální míru, měli byste ji opatrně uvolnit z lovného zařízení a pustit znovu do moře. Pokud je ryba mrtvá nebo zjevně není životaschopná, můžete si ji vzít domů a sníst.Cílený lov podměrečných ryb bude potrestán, ale hlavním bodem nových pravidel by nemělo být trestání lidí. Zavedení minimální míry by mělo změnit u rekreačních a turistických rybářů jejich náhled na rybolov a snížit lov podměrečných ryb.
Proto žádáme všechny rybáře, aby přizpůsobili svůj způsob rybolovu a vyhnuli se lovu podměrečných ryb. Vhodným opatřením může být větší velikosti háčku nebo změna místa rybolovu.V podstate ZM to prave docela hezky napsal, o co Norum jde 😉
Děkuji paní Janko, potvrdila jste mi, že to dělám správně a rozšířila mi svými znalostmi dále obzor.
BOBO pěkně napsal ve svém příspěvku, kde jako jeden z důvodů proč nejíst rybí maso uvádí:
” 4. etická stránka Ryby cítí bolest stejně jako ostatní živočichové, o tom není pochyb. Při rybolovu na moři je chyceno velké množství ryb a jsou zpracovávány přímo na lodích.Ryby po vylovení mají (kromě jiného)problémy s dekompresí, čímž velmi trpí, navíc velmi pomalu umírají a jsou kuchány a zpracovávány ještě zaživa!”
Takže fakta:
Ryby cítí bolest.
Zdoláváním u ryby vždy dojde k poškození zdraví – ať jsou poranění viditelná nebo skrytá.
Plyn ve vzduchovém měchýři se u ryby vytahované z vody rozpíná a k největší expanzi dochází v průběhu posledních 10 m. Jestli si to chce někdo vyzkoušet, může se potopit do 10 m zavřít pusu, ucpat si nos a nechat se samovolně vynést na hladinu – zkolabují mu krevní oběh v plicích, pokud se mu rovnou plíce neprasknou a nezkolabují, tečka – tak to prostě je. V životě jsem v Norsku neviděl rybáře, který by trpělivě vodil rybu pod lodí a čekal až se “vyprdí”. To, že ryba odplavala po vyháknutí pod hladinou není důkazem, že nemá poškozené zdraví díky dekompresi – “nalokání se” vzduchu na hladině nemá s dekompresí nic společného, při tom rybu vystavíte na vzduchu šoku a dále jí začínáte na vzduchu pomalu dusit. Dekompresní poranění vznikly dávno předtím. Zářným příkladem jsou mníci, kterým leckterý šibal propíchne háčkem vyhřezlý jícen, aby se mohliu znovu potopit a v klidu – zdechli. To, že jícen vyhřezl je důsledkem toho, že mník jako ryba dna není zvyklý na takové změny tlaku, jako treskovité ryby a Vaše rybářské hrátky nezvládá, protože neúměrně roztažený plynový měchýř vytlačil z jeho těla co se dalo. Dalším příkladem je vniknutí plynu pod rohovku mníků, okouníků a pod. – musí to být hrozná bolest – to snad raději ani nezkoušet. Patří BOBO opravdu tyto ryby zpět. Pokud si myslíte, že ano aspoň se před tím než je hodíte zpátky přesvěčte, že jsou po smrti. Jinak mezi Váším přístupem a přístupem zlatokopů zaměstnaných na plovoucích továrnách na rybí prsty nevidím žádný rozdíl.
Prezentujete v krátké době dva zcela odlišné názory na stejnou věc, BOBO, jeden moudře moralistický a druhý, který silně alibistický, který platí.
Čemu vlastně naučíte nováčka jako zkušený rybářský doprovod na loďce, když se nechá zlákat nabídkou Vaší cestovní kanceláře a vyrazí s Vámi na svou první rybářskou výpravu do Norska.
Tohle je dobrý – chce to přečíst dokonce 🙂 http://animalrights.webz.cz/senatori.htm
pozn: odborníci se snaží dokázat jestli ryby vůbec cití bolest a asi necítí…
…..Dřívější průzkumy ukázaly, že ryby mají nervový systém, který reaguje na bolest. Bylo zjištěno, že v oblasti jejich hlavy je 58 nervových receptorů. Podle některých vědců to ale nestačilo k tomu, aby mohli tvrdit, že bolest cítí. Většina z nich se shodovala na tom, že jde jen o reflex. Reflexní chování se ale od pocitu bolesti liší tím, že bolest si tvor dokáže zapamatovat a opětovně si ji připomenout…..
Všem pochybovačům řešícím dilema jest-li ryby cítí či necítí bolest radím,ryby nechytat.Vyřešíte si to tak snadno a nebudete mít špatné svědomí.O funkčnosti dekomprese jak je uváděná třeba na DVD Radka Diviše a spol by nás měl přesvědčit nějaký fyzik,také se na to autora DVD zeptám.Pomalé zdolávání z hloubky,použití injekční stříkačky atp.,je celosvětový trend.Mně osobně se tyto operace s rybou nelíbí a asi bych je neuměl,Myslím.že lepší přístupem je omezit se v lovu a nebrat a nechytat zbytečně.Zvláště tam,kde nemohu zajistit stoprocentní jistotu návratnosti ryb zpět.Jinak pomalé zdolávání není určitě problém,vím o lidech,kteří se v tom vyžívají.Také příklad ucpaného nosu,zavřených úst není adekvátní k stavu a způsobu dýchání ryby.Ještě musím citovat klasika ing.Zdeňka Šimka – lovec má mít cit,ale nemá být sentimentální. Kdo s tím má problém,ať je nechytá.
Petr1K cituje pasáž, kde se autor trochu zapletl do sítě vlastní povrchnosti. Lepší by bylo citovat například z fyziologie obratlovců nebo Zákona na ochranu zvířat proti týrání, do kterého jsou ryby právě pro svou schopnost bolest cítit zařazeny.
Já nemám čas pátrat po informacích v článcích za pět peněz. Napíšu to, co si pamatuju ze škol.
V těle obratlovců jsou receptory bolesti reagující na chemické látky vnitřního nebo vnějšího prostředí, které po podráždění způsobí vznik reflexního oblouku, který vede část těla nebo celé zvíře se z dosahu bolestivého podnětu dostat. Bez pocitu bolesti by nebylo ani “reflexu” , na který se autor odvolává. Paměť do toho není třeba v tento okamžik vůbec montovat, to je o něco vyšší dívčí. Kdo však tvrdí, že ryba nemá paměť ať si koupí rybyčky – po pátém krmení se při pohybu před akváriem budou sjíždět k hladině, protože si pamatují, že po podobném ruchu obvykle následuje krmení.
Rybář je lovec. Při rybolovu používá různé metody, které více či méně rybu zraňují. Měl by to prostě jen brát v potaz, chovat se tak, aby utrpení bylo pokud možno co nejméně a neschovávat se za nesmysly, které někde vyčetl nebo sám vymyslel. Ten kdo za každou cenu vyznává rybaření chyť a pusť v domnění, že je k rybám ohleduplný, může být v mnoha konkrétních případech mimo mísu. Já ryby chytám, pouštím a nebo zabíjím podle toho, v jakém stavu je z vody dostanu. Nepřemýšlet o tom a necítit zodpovědnost za svá rozhodnutí by bylo asi pohodlnější.
ZM psal: “Také příklad ucpaného nosu,zavřených úst není adekvátní k stavu a způsobu dýchání ryby.”
Nesouhlasím s Vámi ZM a není v tom nic osobního. Snažíte se psát k věci a to mám rád. Ryba plynový měchýř k dýchání nepoužívá, o tom jsem se nikoho přesvědčit nepokoušel. Vzduch nebo směs plynů, chcete-li v plynovém měchýři ryby, igelitovém pytlíku nebo nafukovacím balónku nebo potápěčské bojce nebo Vaše uzavřené plíce (v tom okamžiku jsou jen vakem se vzduchem) se bude chovat při rychlém vynoření z 10 m stejně – plyn zdvojnásobí svůj objem, to je jedno z pravidel fyziky, která se tu občas někdo pokusí vyvracet, ale navzdory tomu platí a platit budou. Jedné nepřesnosti jsem se přece jen dopustil, to mi vytknout můžete. Vám se nic nestane v případě, že jste se nadechl na hladině a pak se potopil a ne z dýchacího přístroje v 10 m – tam je třeba k tomu, aby se Vám plíce naplnily vzduchem dvojnásobný tlak než na hladině. Vím to, jsem kromě rybáře i potápěčem nad 64 rovnoběžkou.
Dušení ryby na vzduchu a poranění vzniklá neúspěšnou dekompresí jsou dvě naprosto rozdílné věci a vůbec spolu nesouvisí. Můžete tu blíže vysvětlit účel použití té injekční stříkačky?
Jinak s obsahem Vašich příspěvků souhlasím. To DVD máte na mysli z Lopy, na kterém aktéři rvali ryby z vody elektrikou – to není zrovna dobrý příklad šetrného přístupu k rybám, pro nikoho.
Ta citace nebyla má, ale pouze článek stažený z netu (ostatně je to nad ním uvedené), takže za jeho morální stránku nenesu odpovědnost. Jinak co píšu z mé hlavy, tak jsou poznatky zjištěné za XX let rybaření a pozorování života. O tom, jestli ryby mají paměť vs. zvyk , bolest vs. reflex je těžké polemizovat, ale kdybych měl soucítit s rybami, tak si ani nevyjdu na štiku s živou nástrahou.
Myslím si, že diskuze na tomto serveru by měli spíše sloužit jako návody, rady, poučení a hlavně k prezentacím vlastních či odborných názorů, než k poučování o morálce a kárání ostatních diskutujících, jak tomu v mnoha případech je. S názory mnoha kolegů nesouhlasím, ale je to jejich názor a ten respektuji.
Zdravím. Taky přileji trochu do ohně. Pánové takovéto obsáhlé romány a tom “co s ulovenou rybou”. Stačí to říct stručně. Probírat zde receptory……….
Vše co vytáhnu ihned zabíjím, páč nemám rád když se zvíře trápí. Podměrečné ryby pokud jsou poškozené zabíjím také. Ruku na srdce kolik vytáhnete nepoškozených ryb co jsou schopné vrátit se do moře. Usmrcování ryb prostě k rybolovu odjakživa patří, ať se to někomu líbí či nelíbí. A propó mám to za 485, ni moc co :DDDD
Co s ulovenou rybou? Nelogičtější je jí sníst. Téměř každá ryba vylovená z více jak 30 metrů toho má plné kly. Neni moc těch ryb, jako Štítník, který Ti po vylovení “vynadá” a když ho vrátíš do vody, tak po něm ani racek neštěkne a za chvíli si pluje svou cestou. Taky nějakou tu rybu pustím, ale moc šancí jim stejnak nedávám.
Položil jsem si otázku – kdo ubližuje rybám víc?
Ten kdo je uloví a sní a nebo ten kdo je loví jen z potěšení, bez jakéhokoliv užitku jen aby je trápil? I takto divně se dá otázka položit. Samozřejmě nikdo ryby nechytá proto, že ví že je tím bude trápit. I když masovej vrah to pravděpodobně dělá z potěšení.
Chovejme se jako inteligentní lidé, používejme rozum i když některá zvířata nezabíjejí jen pro hlad.
Ursus psal – Vše co vytáhnu ihned zabíjím, páč nemám rád když se zvíře trápí. Hned mě napdlo, jak sedí u mariáše, pořád mu chodí supr karta a nechce trápit kolegy se špatnou kartou :-)))
máš recht čéče, to je vlastně odpověď na všechny otázky a názory.
Když rybu zabiju a sním, nakrmím tím sebe. Když rybu hodím zpět, nakrmím tím ostatní živočichy jak suchozemské, tak i mořské. Nakonec to z nás vyletí ven a zahnojí přírodu, kde to zužitkuje zase někdo jiný. Takže je úplně jedno kdo ji sní, chutná určitě všem. 😀 A jestli se po puštění trápí ??? jestli ano, tak určitě ne dlouho, v moři je hodně predátorů v té chvíli rychlejších.
Vlkouš napsal :
Vyplnil jsem to. To neni problém, ale cituji – ( Proto NORUT (Northern Research Institute v Tromso) zahájil výzkum zaměřený na získání dat o množství ryb lovených rybáři-turisty a o finančním přínosu rybářské turistiky pro Norsko. ) To jako to množství ulovených ryb berou paušálně podle povoleného limitu 15 kg na osobu? Co když někdo neodveze ani šupinu? No a ti co odvezou víc, tak kromě jednoho se s tím nikdo nechlubí. V dotazníku se na množství odvezených ryb vůbec neptají!
Měl by jim – Norům – někdo říct, že ten jejich slavnej limit nadělal víc škody jak užitku. Dřív ( dle mé zkušenosti, to co jsem viděl – ne z televize) si sportovní rybáři brali celé filety. Vyhodili jen okrojené kosti a vnitřnosti. Dneska ani nechci jezdit do rybářských center. Protože když vidím co dělají s krásnými rybami cca 60-80cm. Vyříznou hřbety a ostatní vyhodí!! V mojich očích je tohle prasárna na entou. Vzít si ze zvířete ” svíčkovou ” a ostatní vyhodit. Takže jejich slavnej limit zařídil to, že se uloví nakonec víc ryb, protože se z nich bere mnohem menší část, než jak to bývalo dřív. Toto zvěrstvo jsem viděl u Němců, ale nepochybuju, že tohle dělají i jiní, protože to taky někde viděli.
Vamor : přemístil jsem váš příspěvek i sem, protože souvisí s tematikou. Tohle je také dost kontroverzní téma, sám jsem ho chtěl “nahodit” a rozvinout. Dávám vám za pravdu a v principu s vámi jen a jen souhlasím ALE : představte si, že jedete na 14 dnů čistého pobytu -na který si jako většina z nás celý rok šetříte a těšíte se jako malé dítě – do míst, kde máte takřka stoprocentní jistotu, že limit budete mít nachytaný maximálně za týden a to i v případě, že budete brát z vody opravdu jen pěkné, nebo lépe a přesněji – ryby chuťově nejlepší, budete tedy pouštět i přerostlé trofejky. Co pak ? Přestanete po týdnu chytat ryby a začnete chodit na výlety ? Nebo budete všechny ryby do jedné pouštět ? Zkusíte štěstí s 50 kily ryb a budete riskovat mazec na hranicích a pokutu ? Povezete si domů v povoleném limitu kosti a kůži ? Nebo zatnete zuby sám nad sebou a budete filetovat jen hřbetní filet, tu ” svíčkovou ” a břišní filet se zbytkem ryby necháte zase moři ? V žádném případě toho nejsem příznivcem, ale až tak bych je nesoudil, ten dovozový limit za nás všechny vymyslel někdo jiný. A je-li pravdou, že uvažují o dalším snížení na 10 kilo a osobu – no comment. Když jsem byl v Norsku poprvé tak jsem měl hned štěstí a přesně s tímhle přístupem jsem se setkal u našich sousedů němců a byl jsem tím ohromen a doslova šokován, nechápal jsem, jak to můžou dělat. Jenže s postupem času a vlivem nabytých zkušeností i znalosti širších souvislostí ten úhel pohledu měním.
Tak pojďte do mě 🙂
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
