Zdravím všechny zapálené lovce "Polaků".
Už párkrát jsem tady četl dotaz, jak hluboko jsou polaci. Z mého pohledu, pokud zrovna nejsem na totožném místě a v totožném čase, tak trochu dotaz zbytečný. Obecně platí, že doménou polaků jsou varcholky podmořských hor porostlé chaluhami a také mělčiny s chaluhovými porosty. Když například plujete lodí v hlubokém moři a najednou narazíte na mělčí vodu s lesem chaluh, tak je velice pravděpodobné, že právě zde polaka ulovíte. Vysvětlení proč zrovna tam, je velice jednoduché. V těchto místech se totiž zdržují velká hejna rybího potěru a odrostlejších rybiček, kterými se polak živí a s oblibou i loví. Život pod hladinou oceánu není žádná romantika a vše, co je naším očím skryté je pouze každodenní boj o potravu. Proto je hledejte pokaždé tam kde je dostatek potravy. A polak, ten se během evoluce k tomuto dokonale přizpůsobil. Olivově hnědý hřbet mu mezi pásy chaluh poskýtá dokonalý úkryt, obrovským očím neunikne sebemenší pohyb a výrazně předsunutá dolní čelist mu umožňuje útok zespodu a ze zálohy. Proto vyhledávají polaci mělčiny a ten, kdo zvládá vláčet návnadu co nejpomaleji nad chaluhami aniž by uvíznul, bývá úspěšný. Je prakticky nemožné stanovit hloubku ve které polaci berou. Existuje mnoho proměnných a nikdy nebude jedna zkušenost platit pro celé Norsko a po celý rok. K nějakému poznání se musí každý sám osobně dopracovat na své konkrétní lokalitě a v konkétním čase. Žádná univerzální rada neexistuje kromě jedné jedinnné. Jestliže panuje delší dobu špatné počasí se silnými větry, proudy a vysokými vlnami, hledejte polaky hlouběji až hluboko. Tyto povětrnostní podmínky (podobně jako například humři) nemají rádi a jestliže takové počasí trvá delší dobu, odplouvají do větších hloubek kde nemusí živlům vzdorovat a nalézají klid. Klidně až na šelf. Jedná se o sobní dlouholetou zkušenost a uvedu konkrétní příklad. Sítě na lov mořských ďasů se pokládají podél vrstevnic do hloubky zhruba 80-120 metrů v délce 1 km. Za stálého a pěkného počasí v nich po vytažení není jedinný polak. Zato při déletrvajícím větrnném a bouřlivém počasí, přestože sítě na ďasy mají veliká oka a polaci by v nich být neměli, tak v nich polaci jsou. Je to jasný důkaz toho, proč někdy nachytáte polaky i v hloubce, ve které byste je nikdy nečekali a naopak, proč na mělčinách a lavicích záběry nepřicházejí a jsou spíše náhodné. Velice obecně by tedy mohlo platit, že za pěkného počasí hledejte polaky v mělčích až mělkých partiích s chaluhami a dostatkem potravy. Když nejsou z jedné strany kopce, zkuste druhou. Když nebudou na vrcholcích zkoušejte jejich úpatí. Za větrnného počasí které trvá delší dobu, je hledejte ve větších a velkých hloubkách. Vím že sem přispívá mnoho zkušených rybářů kteří mohou mít zkušenost odlišnou, ale tahle obecná rada by měla platit pro většinu Norska.
1°C
8°C
10°C
12°C
