- Toto téma obsahuje celkem 1,273 odpovědí. Do diskuze (88 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 10 roky a 11 měsíci.
-
Příspěvky
-
Okrem potravín už skoro všetko zbalené a pripravené. Na vebke už občas vidieť nejaký pohyb. Za 18
:-D:-D:-D
A toto je úlovek na výše popsané lokalitě.
Když si otevřete mapu, lehce si najdete jednotlivá rozhraní hloubek.
Chytla mne tehdy přívlač tak, že jsem pilkrovací prut už do ruky do konce pobytu nevzal.
No, ale to nebyl konec. Z chaty Arild k nám do přístavu jezdili tři dědci od Hamburku. Nevozili z moře plné necky ryb, ale vždycky kolem deseti kusů, ale macků dobře přes metr.
Dohodli jsme se, že je budeme druhý den sledovat, ale jak už to bývá, malounko jsme “zaspali”, takže nám ujeli. Další den jsme je sledovali až k ostrovu Gjaesingen, ale tam nás odradila velikost vln, které se za ostrovem znatelně zdvihaly.
Vzdali jsme to a vrátili se zpět na již popsané místo a spokojili se
s tím, co bylo, respektive nebylo. Zbývaly nám tři dny do odjezdu a měli jsme tak tak třetinu limitu.
Seděli jsme u chaty, když dědci dorazili z moře a zase s pěkným úlovkem.
To nám nedalo, šli jsme to okouknout a dali se do řeči. Pak nějaká ta slivovice a Plzeň a na další den byla dohodnuta společná vyjížďka.
Když jsme vyjeli, bylo zataženo, klidná hladina a cesta ubíhala..
Minuli jsme ostrov Gjaesingen, kde nás minulý den odradila velikost vln a pokračovali za dědkama směrem na sever. Moře bylo klidné, vždy po ujetí 1 až 2 km jsme zastavovali a zkoušeli chvíli pilkrovat. Sem tam se poštěstilo a přišel leng nebo obecňačka, ale žádný zázrak.
Aniž bychom si toho všimli, dorazili jsme až na konec řady ostrůvků nad Melsteinem. Až tehdy jsme si uvědomili, jak daleko jsme od pobřeží. Trochu zklamáni jsme se s dědkama rozloučili, sami přiznali, že to bylo ten den slabé. Počasí nám však přálo, tak jsme zůstali a vymýšleli, jak po stejných bodech, které jsme projeli pojedem zpět. Podíval jsem se na navigaci a zjistil, že jsme obkroužili půlkruh kolem mělčin ostrova Asen a cesta podél ostrůvků Melsteinu byla poměrně kratší a nabízela řadu vyvýšených podmořských plošin, tak jsme je začali vyhledávat a prochytávat. Odpoledne bylo rozhodně úspěšnější a tak jsme se vrátili spokojení, byť nepadla žádná metrovka. Jedna věc nás však těšila daleko víc, překonali jsme ostych z moře a získaliodvahu pustit se dál než za první maják. Tohle byl výsledek toho dne. (Mapu bodů trasy dodám zítra.)
Měli jsme dva dny do odjezdu, moře bylo klidné tak jsme další den znovu zkusili štěstí na plošinách u Melsteinu. Ve tři hodiny odpoledne, jako když mávnete proutkem hejna kelerů do 50 cm, co hejna mraky. Nachytali jsme dvě bedny za hodinu a vybírali ty největší.
Limit dva dny před odjezdem byl splněn.
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
