Soroya koncem srpna
Letos je vše jinak, domlouváme se, že budeme mít časovou rezervu cca 8 hodin a po cestě uděláme větší přestávky s nějakou prohlídkou měst a přírodních krás. V pondělí večer před odjezdem nakládáme auto a na druhý den v sedm ráno vyrážím posbírat jednotlivé účastníky. A prví problém, ujel jsem cca 500m, nabírám čtvrtého do party a … píchlé přední kolo. Ztráta cca 2 hodiny. Cesta ubíhá, ale v Německu chytáme uzavírku dálnice a další ztráta cca 3 hodiny. Ve výsledku to nebude nic znamenat. Cesta přes Dánsko, Švédsko a Finsko jde jako po drátkách.
Je 6,00 a parkujeme na seřadišti u trajektu v Oksfjordu, ale něco nesedí. Všude je naparkováno až moc aut. Po chvíli už se dozvídáme od Michala a vzápětí od Ahmeda, že nejezdí trajekt. Společnost, která ho provozuje žádné info neposkytuje, kapitán nic neví… ani nepoví… fakt katastrofa!!! Finále je, že trajekt nepojede vůbec a možná pojede druhý den ráno. Čekání 26 hodin v šesti lidech v tranzitu je fakt očistec!!! Ale je tam domeček a tam se člověk aspoň umyje a v klidu se nají. Druhý den ráno konečně vyjíždíme směr Soroya a hned u snídaně na hotelu Ahmed přihazuje jako kompenzaci jeden den pobytu navíc. Cesta zpět je v klidu a pohodě.
Ford Transit jako vždy šlapal bez technických problémů…. Jediné co, tak na ujetých 7000km to spolklo cca 25l AD Blue. Služby Ford Carent jako vždy super, vyjdou vstříc a auto ve 100% technickém stavu.
Ubytování Vaagan D
Ubytování naprosto v pohodě nov á dispozice 3 ložnice, velká koupelna. Přístav Vaagan dvě filetárny, takže už se nečeká. Lodě v pořádku, navi v češtině. Cena benzínu tuším 16,9 nok v Breivikbotnu.
Ryby
Trochu nás trápilo počasí vítr, déšť a chladnější teploty max 13st. včetně slušných vln, voda 8,5st. První dny v okolí moc ryb není, občas nějaký dorš nebo keller, ale žádný hit. První lepší počasí a vyrážíme na šelf. Po cca 2 hodinách hledání je objevujeme za jedním kopcem cca v 60 metrech. A už to jde, největší treska 130cm a 26kg.
Ryba zájezdu
Pak přichází to, kvůli čemu jezdíme tak daleko.. děda na hloubce 60m registruje poměrně prudký záběr, zasekává a nestačíme se divit. Prut drží oběma rukama a z navijáku se linou prapodivné zvuky a neskutečnou rychlostí mizí dalších 180m šnůry!!! Navin 300m je v ohrožení, proto startuji loď a pomalu se suneme na místo, kde se ryba ukotvila. Po dlouhém přetahovaní a tuhém boji je nám jasné, že to bude halibut.. je to tak, objevuje se u lodi a jsme nadšeni a vykuleni zároveň. Parťák v lodi ho gafuje na prní dobrou, děda přidává druhý gaf a pak všichni tři společně přehupujeme rybu do lodi. Radost je veliká 146cm a 42kg!!!!
Standartně jsme nachytali limity bez problémů. Nový systém registrací ulovených ryb je na zkoušku jen v Hasviku. Tohle je dlouhé a ožehavé téma nejen pro turisty, ale i pro domácí. Těžko říct co změna zákona přinese v praxi a jak dlouho bude trvat, než si to sedne. Rozhodně, ale my jako sportovní rybáři, jsme trnem v oku místních lidí, které rybolov živý.
Je zvláštní, že není umožněno nějak „proclít nebo dokoupit“ nadlimitní množství ryb. Stačili by přece podobná pravidla jako u alkoholu. Např. max 50kg na osobu, z toho 20kg povoleno zdarma a zbytek nad 20kg do max 50kg zaplatit „X nok“ za kilo. Myslím, že by to rybáři akceptovali a platili. Měli by klid na hranicích, státní rozpočet by něco vydělal. Třeba to nejde… ale možnost by to byla.
