Rybolov Norsko

Rozhodli jsme se pro změnu. Tresek už máme pro dnešek dost, a tak se ráno vydáváme na kraby. Do síťové pasti umisťujeme rybu a klec pomalu spouštíme na dno. Mrtvá ryba je pro kraba nejen v Norsku neodolatelnou pochoutkou. Po dvou dnech vytahujeme klec plnou velkých krabů královských, jinak také kamčatských. Chvíli trvá, než je vyprostíme ze sítě, je jich celkem padesát. Vzhledem k tomu, že krab kamčatský má v norských vodách pouze jediného přirozeného nepřítele, vede se mu tam dobře. Jedinou významnou regulací je jeho lov.

Pracovat jeden měsíc v roce

A protože nohy kraba mají vynikající maso, pomáháme norskému ekosystému a hlavně rybám jak se dá. Krabi, které nabízí téměř každá zdejší restaurace, mohou být také pro rybáře finančně zajímaví. “V posledních letech mi stačí pracovat jeden měsíc v roce”, chlubí se pětapadesátiletý rybář Tord nad sklenkou kvalitní whisky v jedné z hospod ve Vadso. “Za měsíc ulovím 1100 krabů, kteří mají v průměru kolem čtyř, pěti kilo. A za kilo dostanu 150 norských korun,” vysvětluje.

Něco za něco

Utržených 700.000NOK (2.400.000Kč ) pokryje prý i v jedné z nejdražších zemí světa velkou část životních nákladů a nenutí Torda po zbytek roku vyjíždět příliš často na ryby, které byly donedávna jeho hlavním zdrojem příjmů. Tenhle krab může dorůst gigantických rozměrů, který může měřit až 1,5m a vážit 14kg, ohrožuje norský ekosystém. Rybáři dostali od úřadu povolení tohoto giganta lovit jako kompenzaci za rybí úbytek, jeho maso se velmi výhodně prodává, otázkou je, zda tato situace nepřinese ekologické problémy.

Monstrum na obzoru

V Norsku se přemnožil krab kamčatský, který patří do stejné čeledi jako jeho příbuzný z Antarktidy. Rusové tohoto obřího kraba, jehož domovinou jsou vody u Aljašky a Kamčatky, v roce 1959 introdukovali do Barentsova moře u poloostrova Kola. Krab kamčatský se pak během necelých dvaceti let rozšířil až do Norska, kde se začal masově množit a ničit místní ekosystém. Zabíjí rybí plůdek a decimuje řadu druhů bezobratlých živočichů.

Slabší druhy na ústupu

Je to skutečný obr s krunýřem širokým až 40 centimetrů a s rozpětím nohou kolem dvou metrů. Protože je ceněnou mořskou pochoutkou, je loven norskými rybáři, přesto má jeho přítomnost na stovky kilometrů severního norského pobřeží velmi negativní dopad. Norové jsou z jeho hojného výskytu docela nešťastní, právě proto, že jim hubí rybí plůdek, dále se v oblasti začaly ztrácet některé druhy bezobratlých. Tihle krabi jsou na rozdíl od běžných krabů opravdu velcí. Zatímco krabi mívají zhruba velikost jako hrnek od kávy, největší pak jako polévkový talíř, krab kamčatský je velký jako pořádné umyvadlo, k tomu má nohy dlouhé okolo jednoho metru. Při lovu ho nejde ani udolat.

Pochoutka nebo hrozba?

Norští rybáři dostali povolení tyto krabi lovit (jako náhradu za ubývající rybolov), a protože jejich maso je na trhu mořských lahůdek velice ceněné, je jejich lov velmi ekonomicky výhodný. Rybářům stačí pracovat jen krátké období v roce, zhruba měsíc, aby se uživili (tito krabi se dovážejí i letecky do českých restaurací). Ale současné ekonomické výhody mohou být v budoucnu nahrazeny ekologickými problémy. Několik set kilometrů pobřeží je napadeno druhem, který tam nepatří. Neví se, jak se situace vyvine dál, zda přítomnost kraba kamčatského nebude v oblasti spíše škodit. Krab je opravdu vynikající pochoutka. Vaří se pouze ve slané vodě asi 20 minut. Do vody se musí dát živý. Norové tvrdí, že uvařený po smrti je prý jedovatý…?

Autor: Sim

Foto: rybolovnorsko.cz