Rybolov Norsko

Dovolte, abych Vám v krátkosti představil malý ostrůvek ve středním Norsku jménem Sandøy který se nachází západně od norského pobřeží ve stejnojmenném okrese, v kraji Møre og Romsdal. Většina z Vás již ví, jak Norsko a jeho příroda vypadá, proto považuji za zbytečné v tomto směru ostrůvek popisovat. Snad jen na okraj to, že jeho plocha je pouhých 1,1 km, žije na něm asi třicet stálých, převážně starších velice přátelských lidí a jen o víkendech se počet obyvatel mírně navýší díky turistům a chatařům. Západní strana ostrova je omývána již zcela volným oceánem, na straně východní panorama vysokého pohoří, od kterého je ostrov oddělen rozlehlým fjordem. Je obklopen spoustou větších a malých neobydlených ostrůvků, ale i ostrovy většími, obydlenými, jako je ostrov Orten na jihovýchodě, jihozápadně od něj ostrov Finøy a na straně severozápadní malý ostrůvek Ona, jeden z nejkrásnějších a nejromantičtějších ostrovů Norska, hojně navštěvovaný turisty z celého světa.

Rybářů mnoho nepotkáte

Pokaždé když jedeme na tento „náš“ ostrov a někdo z místních se zeptá kam cestujeme a my odpovíme Sandøy, vždy se nám dostane reakce formou uznalého pokývání hlavou, s palcem
nahoru, oběma rukama roztaženýma na nejvyšší možnou míru a dvěma slovy: „Stor fisk!“ Takto znají ostrov obyvatelé širokého okolí a je pro ně vždy jen synonymem pro velikou rybu. Další co je na něm zajímavé je to, že na ostrově již 23 let rybaříme téměř sami. Nikdy jsem tam nepotkal rybáře z Čech a za 52 čtrnáctidenních návštěv jsme se potkali pouze s několika Němci, nebo Švédy a to jen opravdu vzácně. Moře v okolí ostrova je panenské, rybáři doslova nedotčené a na většině míst ryby naše návnady vídají úplně poprvé. Sem tam domorodec s kolovrátkem, jinak pusto a prázdno. Vždy jsem snil o revíru, kde bych poznal jak divoká příroda vypadala ještě před příchodem lidí, o místě, kam přijdu s prutem v ruce jako úplně první, kde ryby nikdo neruší a ještě nepoznaly záludnost umělých návnad a sportovního rybáře. Říkal jsem si, že ve 21 století je toto nemožné, ale ostrov Sandøy mi můj sen vrchovatě splnil.

Druhová rozmanitost

Nebudu psát že v okolí ostrova je ryb více než jinde a že je pro sportovní rybáře nejlepším lovištěm, protože to není pravda, ale jedno napsat s čistým svědomím mohu. Okolí ostrova Sandøy je nejlepším lovištěm tresky Polack jaké jsem kdy na mých cestách Norskem poznal. Podmořské kopce, mělké partie s příkrými zlomy a obrovská chalupová pole, jsou doslova rájem pro tuto nádhernou, bojovnou rybu. Ale i jiné ryby si oblíbily Sandøy. V dosahu malých lodí jsou veškeré možné typy profilů dna a podloží. Rozsáhlé písečné lavice vyhledávané halibuty (v loňském srpnu německý turista 240 kg, kdy jen odříznutá hlava halibuta vážila 35kg., rok před, úlovek stejné ryby 225 kg.), platýzi a rejnoky, prudké srázy padající do 200 metrové hloubky s kamennými poli, které obývají kapitální mníci, hluboké partie s korálovým podložím kde se zdržují okouni, bahnitá dna podmořských údolí s brosmami a štikozubci, volné hluboké moře kudy za potravou často táhnou černé tresky a nemluvě o makrelách a jehlicích,které v letních a teplých podzimních měsících Sandøy doslova zaplaví.

Zážitky na celý život

Nic nevídaného, nebo něco, co by zastínilo jiná, rybáři navštěvovaná místa a kempy v Norsku, ale polaci,to je splněný rybářský sen! Ostrov Sandøy je jejich rájem, kdy si milovníci přívlače přijdou na své a domů odvezou vzpomínky na celý život. Tolik něco málo o tomto zapomenutém a rybáři opomíjeném místě, se kterým mě pojí mnoho krásných rybářských zážitků, kterých by bylo na celou knížku, ale… jeden je přeci jen silnější, než všechny ty ostatní. Je to příběh mníka kterému jsem dal jméno Kapitán.

Mník Kapitán

Na kapitánském můstku, pod přístrojovou deskou před kapitánským křeslem ležel nehnutě kapitán. Kapitán byl kapitální mník. Jeho velikost a vzhled ho k funkci kapitána doslova předurčovaly. 176cm délky a 34 kilo váhy, tělo samá jizva a místo jednoho oka prázdný důlek. Široko daleko v tomto rozlehlém fjordu nebyl mník, který by se mu mohl rovnat. Přirozený vůdce, mezi rybami autorita s jasným nárokem na nejlepší místo v potopené lodi. Obýval kajutu která kdysi byla kapitánským můstkem, nyní součástí vraku spočívajícím hluboko pod hladinou moře s vysklenými okny, torzem křesla a odlomeným kormidelním kolem, ležícím podél vrstevnic mírně klesajícího pomořského svahu, asi dva metry zabořen v písku, v hloubce, která kolísá podle přílivu mezi 42 až 44 metry. V naprostém tichu odolává náporu ledových vod, v zimních měsících zahalen dlouhotrvající neproniknutelnou tmou a v měsících letních, obklopen namodralým šeravým úsvitem. Má i své vlastní, ale poněkud odlišné nebe. Stala se jím mořská hladina. Častými prudkými větry rozbouřená, tmavá, bičovaná deštěm a kroupami, ale i klidná, s mírumilovnými sluncem prozářenými vlnkami, občas zčeřená vrtulí malé rybářské loďky, jindy zas, a to jen vzácně, lodními šrouby výletního parníku či obchodní lodě.

Život kolem vraku

Jeho zdánlivá osamělost je však pouhý klam. Rezavějící konstrukce vraku je hustě porostlá řasami, lasturami různých měkkýšů a mořskými houbami. Tuny železa zmírňují silný proud který jakoby na nekonečném pásu přináší jeho obyvatelům potravu a díky své jedinečnosti a opuštěnosti na rovném písčitém dně, poskytuje rybám dokonalou iluzi přirozeného a vítaného skalnatého útesu. V jeho blízkosti ryby z širokého okolí hledají útočiště před všudypřítomnými rybářskými sítěmi, občas jej svojí návštěvou poctí velké černé tresky připlouvajíce jen na krátkou dobu nažrat se drobotě v jeho okolí, aby pár dní pobyly a pak věrné si své tulácké povaze táhly dál, nebo stálá, nemigrující posádka v podobě ryb jiného druhu, které tam našly svůj domov nastálo. Bojovní polaci, ukrývající se mezi tlejícími lany číhajíc na svojí kořist poblíž mořskými houbami porostlých zábradlí, jsou zastoupeni nejpočetněji, ale i další ryby našly úkryt a potravu u vraku.Vlkouši ožírající z trupu potopené lodě měkkýše, ďasové ukrytí na dně, mávajíc svými udičkami lákajíce důvěřivé ryby do své obrovské, nenasytné, ozubené tlamy, početná hejna jednoskvrnných tresek držících se diskrétně stranou vraku pár metrů nade dnem a nakonec úplně pod nimi, u samotného dna, obecné tresky s mníky.

Přejít na:

• Rybaření na ostrově Sandøy 1/2
• Rybaření na ostrově Sandøy 2/2

Autor a foto: Jan Havlík (jerghanz)