To, že nás na našich norských výpravách, do té všudy přítomné nádhery a překrásné části světa, může potkat i něco, co se zrovna moc nepodaří, všichni dobře víme. Pokud se nám tedy vše nepříjemné a nečekané komplikace, které nám cesta do Norska může přinést vyhnou, zbývá už jen „pár maličkostí“, počasí, vyjet v pohodě na moře a aby byly ryby při chuti. A právě v roce 2016 a ještě ke všemu ve vyhlášeném rybím ráji, to bylo, tak nějak trochu jinak….
O Loppě se na stránkách RN samozřejmě již také několikrát psalo. Konkrétně lokality Sor Tverfjord, Bergsfjord a Sandland v minulosti zmínili ve svých příspěvcích pan Zapa, Ota, Radyn a někteří další. A před nedávnem se zde také objevila i nabídka nové ubytovací kapacity v Bergsfjordu.
Kde je Loppa?
Na Loppě, rozumíme tedy na poloostrovu nebo také v okresu (komunne) jsem byl třikrát a myslím si, že již po dvou týdenních pobytech a tedy s už částečnou znalostí toho místa, při nějakých zkušenostech s mořským rybolovem, s využitím techniky (GPS, sonar), informací (počasí, síla větru) rad a referencí se dá na každý den naplánovat výprava na místa vhodná pro lov. Vše je zde totiž, při kvalitě lodí, která je tady na severu dnes již samozřejmostí, poměrně v dosahu a cesty na místa za rybami jsou, dle mého názoru, ve zdejším Sandlandsfjordu, od přístavu v Sandland nebo Sor Tverfjord směrem k Soroy a v okolí ostrovů Loppa a Silda, celkem dobře mapovatelné.
Soroya moc daleko
Když jsem loni před cestou na Loppu, tedy do jednoho z vyhlášených „rybích rájů“, konkrétně do Sandland Brygge k Steinaru Halvorsenovi, nakupoval s kamarádem u Michala Simča, bavili jsme se i o tom, jaké zážitky můžeme my v místech kam míříme opět očekávat. Při debatě jsme mimojiné zminili i výskyt a chování se ryb na šelfu u Soroy, kde jsou Michalova téměř „tutová“ místa, a to i v době slabé aktivity ryb. Zajímal mě jeho názor na druhou stranu šelfu což je asi 7 km přes koryto směrem od Soroy k Loppě. Michal mi jen potvrdil, že s ohledem na aktuální stav (mořské proudy, vítr, a další) je to někdy tak, že jsou ryby ve větším množství a aktivitě víc právě na této druhé straně, kde je na některých mapách uveden text „Lopphavet“. My jsme při minulých pobytech vždy měli v plánu se do těchto míst (20 km ze Sandland, což je zhruba polovina trasy Sandland – Hasvik) podívat, ale nikdy jsme tam z nějakých důvodů nedojeli.
Jezdí se daleko
Takže to jen úvodem a zmínka o šelfu bude v dalším, co napíšu o loňské výpravě, hrát svou důležitou roli. Ještě před tím i pro Ty, co se do této oblasti třeba i chystají, se podělím o dojmy a největší prožitky z mých dvou předchozích pobytů v Sandland, tedy v roce 2012 a 2014. K tomu ještě musím dodat, že všechny mé dosavadní výpravy do těchto míst se vždy uskutečnily v období červenec nebo srpen, což může být období víc příznivé pro místní rybolov, protože se ryby hojně vyskytují i ve fjordech. Myslím si, že v jarních měsících to tak asi není na delší výlet na šelf a cestování i na jiná vzdálenější místa, je zřejmě nezbytné. A v tomto období zde podle mého názoru Soroya, jejíž západní cíp ze Sandland krásně vidíme, nemá v množství a velikosti ryb konkurenci. Toto mi ale třeba mohou opravdoví místní znalci, nebo profesionálové vyvrátí, protože zejména Bergsfjord může být v té době třeba také zajímavý a plný ryb.
Sandland 2012 (20.- 30.7. 2012)
Nabídka rybolovu ve Finnmarku
Určitě se řada z čtenářů sama pozná v tom, jak to může začít nebo začíná, a to například jedním „nenápadným“ telefonátem. Letos se připravuji na devátou výpravu do Norska a mohu říct, že určitě tři z nich a mé následné rozhodování takový telefonát zásadně ovlivnil. Po mých dvou pobytech ve středním Norsku (Urke) a na rok 2012 připravovaném rybolovu ve Stennes (stejný fjord, jako Urke), mi začátkem toho roku zazvonil telefon a na druhém konci byl kamarád Standa z Prahy, jezdící již mnoho let a nepřetržitě do Norska. Konkrétně jemu se nikdy nepodařilo změnit můj dosavadní konservatismus v tom, že mě plně uspokojuje rybaření na domácích revírech a při všech jeho pokusech mě dostat do Norska jsem vždy odolal s tím, že muškaření na Svratce, Jihlavce a Orlici nebo chytání na brčko z loďky na Dalešické přehradě, mi bohatě dostačuje. Odolal jsem i tehdy, když jsem viděl jeho fotky halibutů, koček a obřích tresek a poslouchal komentář o rybolovu na severu (Ingoy), kam se postupně posouvali z Hitry, Averoy, atd. V té době jsem už ale měl za sebou přece jen také tři Norska, ke kterým mě ale přivedl paradoxně někdo úplně jiný. Nicméně při onom telefonátu mě vůbec nenapadlo, že by se mohlo jednat mimo tradičního novoročního hovoru i o Norsko. Čekal jsem tedy, že si budeme jako tradičně přát štěstí, zdraví a rybářské úspěchy v Novém roce. To se sice stalo, ale s dovětkem, cituji „a Rudo ještě bych Ti chtěl říct, že bys s námi mohl jet letos do Norska, protože nám vypadl jeden kolega a Tys tam koneckonců přece už taky byl. Je to tedy sice trochu dál a stojí to o trochu víc peněz než to Tvé Urke, ale užiješ si neskutečnou rybařinu“. A ještě na mě stačil také vychrlit, že vše je zajištěné a vyzkoušené, že mi půjčí plovoucí oblek, el. multík a nějaké „pořádné“ nástrahy, protože pilkiny a peříčka, jako v Urke na 50 cm kelery, se na severu moc nepoužívají. Tak a bylo to a věděl jsem podle něho úplně vše a není tedy problém, abych se do druhého dne rozhodl. To, že je to z Brna 3 200 km, je to minimálně dvakrát tak dražší než byl domácí rozpočet na Norsko už přece jen trochu zavedený, a mám před sebou ten rok ještě i Urke, nemohl být podle něho u mě přece žádný problém. A ono skutečně, bingo, jako bych to plánoval rok dopředu a tak jsem tedy opravdu hned druhý den potvrdil že JEDU! Mé dosavadní a zatím pouhopouhé dva pobyty v Norsku mě totiž tak uchvátily, že jsem tuto nabídku prostě nemohl odmítnout. První pobyt v Sandland v roce 2012 byl pro mě zajímavý i tím, že jsem měl štěstí být v domě Čecha, tedy občana ČR (p. Zapy), což byla v té době ještě dost rarita.
Rarita byly ovšem i jeho obří lodě „a la vylodění v Normandii“ a někteří si možná vzpomenou na reporty zde na stránkách, jak je tam s Otou dopravovali.
Tam jsem díky perfektnímu zázemí, tedy velké filetárně,
lodím a přístavu Sandland Brygge,
poprvé nahlédl do světa norského rybolovu na severu, který jsem znal z vyprávění a z článků, např. právě od p Zapy. Specielně jeho považuji za jednoho ze svých virtuálních norských učitelů, což on ale nevěděl a dosud ani neví. A samozřejmě jsem vůbec netušil, že se někdy objevím u něho v domě a ještě ke všemu v Norsku. Všechno mi připadalo trochu jako sen a srovnával jsem to tehdy snad jen s pocitem a příjemným šokem z mého kdysi prvního lyžování na širokých a upravených sjezdovkách v Itálii.
A o průběhu celého pobytu a o nepříjemnostech, kterými to tehdy začalo, až příště….
Přejít na:
Autor a foto: Rudolf Trávníček
Nahrávání ...
Já tam byl v tomto období také. Jsem rád, že tuto partyzánštinu někdo sepsal. Pro mě je tento článek vzpomínkou na krásné zašlé časy. Ani nevím, jestli Zapa ještě provozuje toto místo a lodě.
Velká shoda náhod. Taky jsem před léty začínal u Stennes a byl tam 2×, následovala Soroya no a pak Loppa 3× obě lokality zatím nejlepší kde jsem byl, výborný byl i Arviksand tam jsme za týden chytili 27 halibutů. No a taky su z Brna