Ďas mořský a jeho lov 2/2

Samice může dorůstat až délky dvou metrů, obvykle se však délka jedince pohybuje v rozmezí 20-100 cm s hmotností okolo 40 kg. Maximální zdokumentovaná váha ďasa byla kolem 80 kg, nejstarší ulovený jedinec měl cca 28 let. Ďas mořský žije v rozsáhlém území. V severním Atlantiku se vyskytuje od Barentsova moře, přes Středozemní moře až po Černé moře, čili od Norska až po Senegal. Nejčastěji obývá hloubky mezi 20 až 1000 metrů.

Jak loví ďas

Díky svému svítícímu výběžku v hlavové části, velmi často nazývaném anténa, na přední části hřbetní ploutve nemusí ďas mořský, být rychlým plavcem. Jeho kořist je nalákána na zdroj světla a sama se dostává do bezprostřední blízkosti jeho úst. Ďas mořský zpravidla leží na dně v písku mezi řasami, čímž se stává pro kořist téměř neviditelným. Díky olivově hnědému zbarvení je ďas v okolním prostředí dokonale maskovaný a v okamžiku, kdy se ryba přiblíží, otevře ústa a vtáhne ji dovnitř. Protože ústa ďasa jsou extrémně široká, může tato ryba pozřít kořist téměř tak velkou jako sama. Jakmile je jednou kořist chycena, ostré zuby zahnuté a sklopné dovnitř jí zabraňují v úniku. Jedná se o velmi dravou rybu, která často i při ulovení v síti požírá drobné menší rybičky, dokud není vyloven na palubu.

Strava a rozmnožování

K nápadným znakům patří výrazné prsní ploutve a prudké zeštíhlení těla směrem k ocasu. Kořistí se nejčastěji stávají menší rybky, po kterých ďas rychle vystartuje, pakliže se nachází dostatečně blízko. Mimo drobných rybek požírá i korýše a hlavonožce, kteří tvoří nejspíše jen doplněk stravy. Velmi oblíbenou pochoutkou bývají platýsi a malí halibuti. Rozmnožování probíhá v hloubce okolo 180 metrů v období od února do července. Jikry jsou kladeny ve slizovitém obalu v podobě dlouhých rosolovitých pásů, které dosahují délky 8 až 9 metrů a šířky 60 až 90 centimetrů. Mladé rybky žijí pelagicky. K životu u dna přechází ve věku okolo 120 dní, kdy dosahují délky přibližně 5-6 centimetrů.

Ďas na talíři

Ďas mořský je hojně loven pro gastronomické účely, kdy se podává jako specialita, čemuž odpovídá i jeho vysoká pořizovací cena. Při přípravě se odstraní hlava, ze které se využívá jen minimum, a to v podobě líček. Maso z těla je bez kostí, které by znepříjemňovaly konzumaci. Charakteristická je jeho bílá barva a značná soudružnost masa. Mořský ďas patří k vybraným rybím delikatesám a z hlediska kulinářského zpracování nabízí všestranné možnosti, jeho plná chuť připomíná humra a dobře souzní i s výraznějšími ingrediencemi. Díky vyššímu obsahu tuku zůstává šťavnatý. Kromě páteře nemá žádné kosti, což jeho potenciál ještě zvyšuje. Konzumuje se pouze část bez hlavy, která poskytuje vyhlášené jemné maso s pevnou konzistencí. Podávat se může jak pečený, tak i grillovaný či dušený. Setkat se s ním lze i ve slavné francouzské polévce bouillabaisse a oblíbený je v dušených směsích se zeleninou a bylinkami. Ďas má veliká a čistá játra, která jsou považována za delikatesu. Po tepelné úpravě jsou pevná, červená a po vychladnutí se nechají krájet na tenké plátky, podobně jako salám. Vhodné jsou na chlebíčky a jednohubky. Játra se hodí i ke konzervaci. Jejich chuť je velice výrazná a intenzivní.

Šance na ulovení

Roční výlov se obvykle pohybuje v rozmezí 800 tun ďasa za rok s maximem mezi roky 1985 až 1988, kdy bylo ročně vyloveno z Atlantiku přes 1400 tun. V roce 2000 bylo oproti tomu uloveno pouze přes 200 tun ďasa mořského. Od této doby postupně dochází k nárůstu jeho lovu a v roce 2005 již dosahoval přes 800 tun ročně. Minimální povolená velikost odchytu je stanovena mezinárodní dohodou na 30 cm. Předpokládá se, že se vyskytuje ve velkých počtech od 3 až 18 kg/km2. V současnosti se jedná o hojně rozšířený druh, který není rybolovem nijak ohrožen.

Jedna kuriozita na závěr

Všude se píše, že ďas je ryba dna. Ale já mám úplně jiný zážitek. Před třemi roky se podařilo ulovit na Soroya tuto rybu ve sloupci. Chytali jsme tresky na šelfu na cca 100 m hloubky. Měl jsem gumovou rybu typu Roybait, 32 cm v barvě jednoskvrnky, asi 15 m nade dnem, když přišel záběr. Dle tahu ryby jsem očekával tresku kolem 12 kg. Jaké bylo moje překvapení, když se u lodi, po 15 min souboji, objevilo tělo ďábla. Dlouho jsme potom s Ornulfem a Ahamadem přemýšleli, jak jsem mohl tento záběr udělat. Vysvětlení máme jen jedno. Na ryby jsme vyrazili po třídenní pauze, kvůli obrovské bouři, která se přihnala. Velké vlny, proudy rozhýbali moře a zvedli ďase do sloupce. Bylo to obrovské štěstí, které si myslím, že se hned tak opakovat nebude. Na rybolovu mám rád, že si určitá tajemství nechá příroda sama pro sebe. Přeji vám hodně úspěchů při lovu této tajemné ryby.