Vlastní nástrahy nám po několika dnech vykrystalizovali v 300g pilkry v sestavě s červenými paprikami nebo chobotničkami a v lehké 50 – 80g pilkry osazené červenou paprikou pro vláčení. Ale nejen toto fungovalo. Velkou efektivitu měla 250g jigová hlava s gumovým kelerem, která účinkovala na tresky na Melsteinu, takřka na 100%. V kombinaci s lehkým vláčecím prutem 125 – 400g byl záběr v hloubce okolo 50 metrů nepopsatelná zábava a boj s vlastním adrenalinem. Od Děda jsme doplnili i tmavé gumy, na které přicházely okamžité záběry. A další oblíbenou rybolovnou technikou byl lov na malého kelera. Rada k nezaplacení, jak jinak než od Dědy. Malý kelírek, který vzal papriku (a na ní se zasekl opravdu dokonale) putoval okamžitě po záběru zpět na dno a tam byl ponechán svému osudu. Záběr velké tresky přícházel téměř okamžitě a to jak na další volnou papriku nebo pilkr, tak k našemu němému úžasu i na nastraženého kelera. Prostě kde je malá ryba, je i velká ryba.
Strategie lovu?
Po počátečních „vysedáváních“ na jenom či dvou místech, kde ryby nejprve brali a pak jejich aktivita utichla jsme museli strategii trochu změnit. Začali jsme střídat větší množství zlomů, hor a děr a na každé lokalitě se zdrželi jeden až dva drifty. Většinou jsme během všech driftů měli záběr. Pro naše dvě lodě, pět lovců a první mořský rybolov na otevřeném moři to byl úspěch. Nutno podotknout, že jsme opět dostali radu (od koho jiného než od Dědy…), abychom na místo driftu najížděli pomalu a potichu. Rány v lodi totiž mohou i na otevřeném moři ryby vyplašit. Opatrná manipulace s pilkry tak, aby co nejméně plácali do lodi (zcela vyhnout se nám tomuto hluku nepodařilo), efektivní vytažení ryby z vody a její usmrcení nožem (i zde platí Švejkovské neklepat), přispívalo k možnosti drift bezproblémově opakovat. Udržet hlasité nadšení jednotlivých lovců naší skupiny na uzdě, bylo zprvu opravdu těžké.
Zdolávání velkých ryb
Na začátku našeho prvního klání s otevřeným mořem nám ale hodně velkých úlovků padalo. Po večerní poradě s Dědom jsme však měli na další dny vystaráno. Velkou rybu nelze ze dna tahat na pevnou cívku a přes naviják. Skoro vždy dochází k tomu, že silou se jí pilkr vyrve ze záběru i s kostí nebo tkání. Při takovémto záběru je potřeba trochu povolit cívku, aby šňůra nepatrně prokluzovala. Tak se zabrání vyrvání pilkru z ryby a relativně pomalým pohybem přes špičku prutu a opatrným dobíráním šňůry navijákem se dostavili kýžené výsledky v podobě zdolaných velkých tresek okolo 96 cm. Opět platí, když nevíš jak, tak se zeptej…
Počasí se celkem povedlo
K dobrým výsledkům našeho týdenního pobytu přispělo samozřejmě i vcelku dobré počasí. Ať bylo slunečno nebo zataženo, vždy jsme snad kromě druhého dne s větrem o síle 10m/s měli ideální větrné podmínky pro drift. Většinou jsme na vodu vyráželi odpoledne po 14:00 a vraceli se okolo 20:00 – 21:30 hod. Vyjímkou však nebyl ani výjezd na vodu v 8:00 hod ráno. Vítr a vlny šly do pevniny, při pomalejších driftech ryby brali na pilkrování, při rychlém driftu (a to i s větrem „10“) pak záběry přicházely ve sloupci v podobě hlubinné přívlače. Prostě vítr kdy nešla kouřit fajfka , ale záběry byly… před sádkami a na zahrádce .
Poděkování pro Dedo 145
Celým náš první mořský rybolov byl výborným zážitkem s jasným rozhodnutím opakovat jej i v příštích letech a to hlavně díky osobě Dědy. Rybáře, který jak je již několikrát zmíněno byl pro nás, ale i pro ostatní výpravy naprosto nepostradatelný svými radami, vedením lodí z místa na místo a svou neutuchající energií a zaujetím pro věc. Tento pán ví o mořském rybolovu všechno… a možná i něco víc.
Přejít na:
Autor: Vladimír Hradecký
Foto: Vladimír Hradecký
Úžasné nadšení, tak to má být, trochu vzpomínám, jak jsem byl před více než 20 lety z Norska unešený já (a pořád mě to drží). Trochu mě pobavila věta (pokud to není překlep) o lehkém vláčecím prutu 125-400 g, zjemněte chlapi aspoň 5x a pak je to na vláčku teprv to pravé vzrůšo. Ale už nikam nepište, že jste chytali na živou rybku – to se v Norsku nesmí.