Rybolov Norsko

Lov ryb je v Norsku velmi časté téma pro všechny vrstvy obyvatelstva. Aby také ne, když rybolov živil tuto nádhernou zemi dávno předtím než se v Norském moři našla obrovská ložiska ropy a zemního plynu. Velmi často se dostává do konfliktu rybářská turistika a průmyslový rybolov. Hlavním důvodem je, že si průmysloví rybáři myslí, že jim turisté kradou jejich ryby, které by mohli vytěžit do sítí. Stát chce nastolit jasná pravidla hry a hlavně zjistit kolik jsou turisté schopni odvést ryb a tím ukousnout z koláče průmyslovým lovcům.

Turistické vysavače

Celé toto léto jsou v médiích prezentovány šokující zprávy, jak turisté brakují norské pobřeží a snaží se propašovat ukradené ryby přes hranice. Celé odvětví rybářské turistiky je polokriminální a stát by měl v této branži udělat pořádek. Je jasné, že turistické vysavače (sportovní rybáři) mají zásadní vliv na snížení tzv. pobřežní tresky, o kterou se průmyslový rybáři vůbec nezajímají a přesto její počty rok od roku klesají.

Papírové sumáře

Bojuje se na všech frontách. V roce 2018 stát zavedl úlovkový limit pro turisty, který byl na 20kg filé pro jednoho turisty. Zároveň hobby rybářům přibyla povinnost registrovat svůj úlovek, který nachytali za svůj pobyt v Norsku. Menší kempy používají papírové sumáře a velké kempy zavedly digitální evidenci prostřednictvím tabletů. Digi registrace má ještě výhodu, že systém o vás ví a případě silné bouře budete evidováni a záchranáři ví, kolik lidí mají na vodě prostřednictvím sytému GPS znají polohu, kde vás hledat v případě nouze.

Zlaté časy

Dále stát vyhlásil válku všem černým kempům, kde byl majitel neznámý a na černo pronajímal lodě a domy. S tímto byznysem je již v Norsku konec. Letos proběhlo několik kontrol a mnohé kempy byly pozavírány, nebo jim bylo doporučeno, aby svoje podnikání legalizovali a přihlásili se pod příslušné úřady v dané oblasti. Byly zachyceny případy, kdy se polští a litevští zprávci kempu vydávali za pouhé turisty, aby unikli státní zprávě. Skončili na policii a byly vyhoštěni ze země. Doba zlatých devadesátých a počátku milenia, kdy se v Norsku podnikalo s turistickým rybolovem a peníze mizeli v úplně jiné zemi, než v Norsku, je dávno pryč. V této branži stát získal úplnou kontrolu a bude tvrdě vyžadovat dodržování místních zákonů a povinností.

Venkov se vylidňuje

Nyní jsou k dispozici první čísla, která dávají najevo kolik toho vyloví průmysloví rybáři a kolik turisté. Průmyslový lovci mají na rok 2020 stanovenou qvótu na 300.000 tun, turisté, dle údajů co vyplnili v registracích, nachytali do 30.8.2019 3890 tun. Tento údaj se může ještě změnit až se celá sezóna uzavře a vyhodnotí. Výsledek je však jasný, že rybářská turistika má pro norské pobřeží obrovský význam, protože mladí lidé se stěhují za pohodlím do měst, venkov se vylidňuje a zůstávají tam jen starší lidé v důchodovém věku. Toto chce norský stát změnit.

Absolutní zákaz vývozu filé neprošel

Diskuze, že by turisté brali průmyslovým lovcům práci, pomalu utichly. To 1% až 2%, co turisté uloví a vyvezou ze země se Norům bohatě vrátí v podobě tržeb z pronájmu domů a lodí. Stejně se vytrácí program politické strany, která chtěla prosadit, že nastane absolutní zákaz vývozu filé pro turisty, protože samotní Norové mohou vyvést jen 10kg filé na osobu, tak proč turista má mít 20kg?

Šetrné chování k rybám

V současné době se dokončuje projekt, kde se snažíme kontaktovat sportovní rybáře, aby se chovali šetrně k rybám, které hodlají pustit zpět a raději je vůbec nebraly do lodi, pokud chtějí, aby to vypuštěná ryba přežila. Pro rybu je velmi těžké bojovat s dekompresí a ještě případným pádem v lodi, když si ji lovec chce jen vyfotit a pustit zpět. Jsme přesvědčeni, že kontaktování rybářů přímo na moři a vysvětlování má smysl, aby docházelo k rozumnému čerpání přírodních zdrojů. Dnes je jasné, že příští sezónu 2020 zůstává vývozní qvóta pro sportovního rybáře (turistu) 20kg rybích filetů.

Autoři:

Keno Ferter – výzkumný pracovník mořského institutu

Finn-Arne Egeness – průmyslový analytik Seafood Nordea

Ahmad Saab – www.bigfishadventure.no

Zdroj – www.fiskeribladet.no