Přejít k obsahu
  • Co s sebou do Norska
  • Celní předpisy Norsko
  • Vývozní kvóty
  • Důležité informace
  • Pojištění
  • Příliv a odliv
  • Aktuální počasí
  • Recepty
  • GDPR
  • VOP
Hasvik, NO
temperature icon 9°C
zataženo
Trondheim, NO
temperature icon 16°C
skoro jasno
Oslo, NO
temperature icon 14°C
zataženo
Bergen, NO
temperature icon 15°C
oblačno
Malé, MV
temperature icon 28°C
zataženo
Přihlášení / registrace
  • Články
  • Lokality
  • Půjčovna
  • Servis
  • Fotogalerie
  • Rekordy
  • Soutěže
  • Diskuze
  • Kontakt
  • Články
  • Lokality
  • Půjčovna
  • Servis
  • Fotogalerie
  • Rekordy
  • Soutěže
  • Diskuze
  • Kontakt
E-shop
  • Články
  • Lokality
  • Půjčovna
  • Servis
  • Fotogalerie
  • Rekordy
  • Soutěže
  • E-shop
  • Diskuze
  • Kontakt
  • Články
  • Lokality
  • Půjčovna
  • Servis
  • Fotogalerie
  • Rekordy
  • Soutěže
  • E-shop
  • Diskuze
  • Kontakt

Není treska jako treska

Úvod | Články | Není treska jako treska

  • 7 března, 2017
  • Duke
  • 10 komentářů

Není treska jako treska

Tímto článkem bych vám chtěl objasnit určité zákonitosti u tresky obecné, které by Vám měli pomoci k úspěšnému lovu v Norsku. Každou zimu se vaří moře od Lofot po Soroya, kde se shlukují matečné tresky obecné tzv. Skrej, připravené k výtěru a založení další generace. Tyto ryby překonaly dlouhou cestu z Barentsova moře. Latinský název tohoto druhu je Gadus morhua. Norští vědci se domnívají, že v Norském moři žijí prakticky dva druhy tresky s jedním latinským názvem. Jednu tresku nazývají „Tažnou skrej“, která se dá u pobřeží ulovit hlavně v období tření a krátce po něm. Zbytek roku žije daleko na otevřeném moři a je pro místní rybáře s malými loďmi prakticky nedostupná. Vyskytuje se hlavně ve velkých hloubkách, proto má velmi světlou barvu kůže, která není zbarvena UV zářením.

neni_treska_jako_treska_2

 

Výskyt skrejí

Tyto matečné ryby vyrostou a žijí v Barentsově moři. Jedná se o velmi zdatné plavce, kteří při cestách za rozmnožováním a potravou urazí ročně tisíce kilometrů. V období tření můžeme tyto velké tresky ulovit prakticky po celém pobřeží Norska, ikdyž do středního a jižního Norska táhnou jen v menších počtech, ale jistá šance tu je. Pokud si chcete ulovit velkou tažnou tresku jeďte do oblasti Finnmark v březnu. Tam se dá úlovek Skreje opravdu garantovat.  U pobřeží ostrova Soroya máte největší šanci na ulovení tohoto giganta, který v období března běžně dosahuje váhy 30kg. Světový rekord tresky ulovené na Soroya měl 47.2kg. Při komerčním rybolovu do sítí, byli uloveni jedinci o váze 80kg a délce 2m. Takže šance na ulovení nového, světového rekordu na prut, jsou zde stále obrovské.

neni_treska_jako_treska_1

 

Tresky z fjordů

Dále tu máme druhý druh tresky, nazývaný pobřežní treska. Tato ryba nikam netáhne a žije u pobřeží prakticky celý rok. Tím, že se často vyskytuje i ve mělké vodě, tak je její kůže zbarvena UV paprsky do nádherných barev jako je zlatá, žlutohnědá, zelená s velkým počtem tmavých pigmentových skvrn. Pobřežní treska žije po celém pobřeží Norska od severu k jihu. Je přizpůsobena k životu na velmi malém prostoru. Byli pozorováni jedinci, kteří velmi často nikdy neopustili zátoku, kde se narodili. Mořští biologové vedou spor o existenci dvou druhů tresky obecné již více než 80let. Již od roku 1933 se vedou dohady o tom, zda by měli být definovány dva druhy tresky, či nikoli.

neni_treska_jako_treska_3

 

Rozdílná reprodukce

Tradiční biologická definice stejného rybího druhu říká, že se jedná o jeden druh, pokud spolu oba druhy mohou mít potomstvo. Zároveň však dodává, že ke křížení těchto dvou prakticky nedochází, což je způsobeno rozdílnou hustotou jiker. Barentsova treska klade jikry do velkých hloubek 80-120m, tyto vajíčka jsou těžší a klesnou ke dnu, kde mají největší šanci na vykulení a následné přežití. Naproti tomu pobřežní treska má jikry lehčí s nižší hustotou. Vytře se v mělčí vodě a její potomstvo žije po vykulení pelagicky u hladiny, kde hledá potravu. Právě v jikrách je geneticky zakódováno, jak bude žít potomek, zda ve velkých hlubinách na otevřeném moři, nebo v pobřežních fjordech.

neni_treska_jako_treska_4

 

Situace v Kanadě

Naši domněnku o rozdílném genetickém kódu našich tresek potvrdila i ekologická katastrofa u kanadských břehů, kde byla tamní populace tresky téměř vylovena do poslední. O práci tam prakticky přes noc přišlo desítky tisíc rybářů, který najednou neměli co chytat. Populace byla tak zdecimována, že ani za deset let, kdy byl vydán přísný zákaz rybolovu, se nedokázala obnovit ani z 10%. Účastnil jsem se projektu, kdy jsme chtěli Kanadě pomoci a přivezli jsme tam norský plůdek tresky. Toto dopadlo katastrofálně, všechny norské tresky uhynuly. Nebyly totiž geneticky přizpůsobeny pro život u kanadských břehů.

neni_treska_jako_treska_5

 

Baltská treska

Rovněž si myslím, že baltská treska je zcela jiný druh a v žádném případě ji nejde označit latinským názvem Gadus Morhua. Je to typická ryba Baltského moře, která je přizpůsobena na nízkou salinitu a má také zcela jiné růstové možnosti než norské tresky. Ve své migraci není nijak omezena, ale máme vypozorováno, že do Norského moře vůbec netáhne.

neni_treska_jako_treska_6

 

Autor: Michal Simčo a Kjetill S. Jacobsen

Foto: rybolovnorsko.cz a Norbert Stolarczyk

 

Komentáře k příspěvku

10 Responses

  1. jegrhanz napsal:
    8 března, 2017 (8:14)

    Velmi zajímavý článek ,plný ne tak běžně známých informací.Díky!

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
  2. Frantisek Necekal napsal:
    8 března, 2017 (10:39)

    To jsou mi novinky, jsem ani netušil, ale má to svoji logiku. Velmi odborný článek, díky Michale!

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
  3. Zdeněk Ošmera napsal:
    11 března, 2017 (12:48)

    U pstruha obecného je situace, řekl bych, daleko zajímavější. Druh – Pstruh obecný má tři formy- chcete-li poddruhy. Forma mořská, forma jezerní a forma potoční. Zoologové přesto nespochybňují fakt, že se jedná o jeden druh. Taxonomie, tedy zařazení jedinců k určitému druhu, má svoje přísná pravidla, nanejvýš objektivní. U tresky obecné je to zcela stejné. Lokalita výskytu ani způsob života nejsou určující pro vznik nového druhu.

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
  4. Navarchus napsal:
    14 března, 2017 (22:54)

    Velmi zajímavé, díky za článek.

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
  5. Prochajda napsal:
    16 března, 2017 (3:38)

    Dobře sepsané, takto u sebe to dává nový rozměr. Mám rád takový články faktků a ne jen: „přijel jsem, nahodil jsem, chytil jsem…“ Supr Michale a spol!

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
  6. Václav napsal:
    16 března, 2017 (6:02)

    Člověk se pořád má co učit. Díky.

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
  7. Radek napsal:
    18 března, 2017 (21:13)

    Pěkný článek, napsal jsi to Michale dobře.Jen tak dál.

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
  8. Sim napsal:
    20 března, 2017 (9:17)

    Díky za vaše reakce, jsem překvapen, že i takový, dá se říct „odborný“ článek Vás zaujal. Myslel jsem si, že zapadne bez sebemenší reakce. Vaše ohlasy jsou pro mě inspirací psát dál. Kupodivu je tento článek nejčtenější článek roku 2017.

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
  9. mirecek napsal:
    17 října, 2017 (22:11)

    Našel jsem to úplně náhodou a musím říct, že je to hodně zajímavý. Piš a překládej dál!

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit
  10. Ice napsal:
    1 listopadu, 2022 (7:48)

    Díky za velmi zajímavé informace!

    Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Čtěte dále

Video: Hektor – Bakkan Wahl videoklip

Podívejte se na videoklip od oblínené skupiny Hektor, která pojednává a jedné z nejoblíbenějších lokalit ve středním Nosku...

  • 23.05. 2013
  • Duke
Číst dále

Proč na ryby do Norska 2/2

Rybářská sezóna na moři trvá prakticky po celý rok, s výjimkou listopadu, prosince a ledna, kdy jsou dny...

  • 17.07. 2020
  • Duke
Číst dále

Aktuálně v diskuzi

mikr Volná místa – nabízejte a poptávejte
Děkuji za zájem jsme kompletní.
28.8.
Fanthill Nove zmeny pro vyvoz ryb 2026/2027
Janko? Jak je to s dopravo...
28.8.
Dedo145 Bakkan Wahl 2025
Včera v noci Anička zdokumentovala první...
28.8.
Sim Soroya 2025
Zdravíme ze Soroya, počasí parádní. Vítr...
27.8.
Tomas Ruzicka Averoy 2025
Ahoj, nejaka mapa by se nasla....
25.8.

Jsme tu pro Vás! Stačí vyplnit formulář nebo nám zavolat.

+420 776 845 524

Souhlasím se zpracováním osobních údajů dle GDPR.

Souhlasím se zasíláním marketingových a reklamních sdělení.

Rybářské sny se plní daleko na severu...

Menu

  • Články
  • Lokality
  • Půjčovna
  • Servis
  • Fotogalerie
  • Rekordy
  • Soutěže
  • Diskuze
  • Kontakt
  • Články
  • Lokality
  • Půjčovna
  • Servis
  • Fotogalerie
  • Rekordy
  • Soutěže
  • Diskuze
  • Kontakt
  • Články
  • Lokality
  • Půjčovna
  • Servis
  • Fotogalerie
  • Rekordy
  • Soutěže
  • Diskuze
  • Kontakt
  • Články
  • Lokality
  • Půjčovna
  • Servis
  • Fotogalerie
  • Rekordy
  • Soutěže
  • Diskuze
  • Kontakt

Lokality

  • Nordkapp
  • Steinsvik
  • Lofoty Nappstraumen
  • Vingsand
  • Dyrsfjord
  • Bakkan Wahl
  • Soroya
  • Havoya
  • Tanzanie
  • Madagaskar
  • Maledivy
  • Chorvatsko
  • Honduras – Roatan

Partneři

Kontaktní informace

  • SIMCO CZ, s.r.o
  • IČ: 284 90 665
  • DIČ: CZ284 90 665
  • Dolní Lhota 11, 67801 Blansko
  • rybolovnorsko@gmail.com
  • +420 776 845 524
  • Zásady zpracování osobních údajů
  • Všeobecné obchodní podmínky

© 2025 Rybolov Norsko | Všechna práva vyhrazena.