Osm dní na Maledivách 1/3

Klima na Maledivách je horké a tropické. Dvakrát do roka na souostroví přichází monzun, který zejména v červnu a červenci přináší hodně větru a deště. Teploty však skoro nikdy neklesají pod 25 stupňů. Nejlepší období pro dovolenou je od listopadu do dubna, kdy je také klima pro Evropany nejpříjemnější.

Naše loď

Už jen přílet na mezinárodní letiště v Malé, hlavním městě Malediv, je nezapomenutelným zážitkem. Ze vzduchu souostroví působí dojmem barevných cákanců s tyrkysově zbarvenými okraji tmavěmodrého moře. Přechodným domovem na další dny se nám stává loď Bolero. Tady budeme rybařit, jíst, kout další plány a možná i trochu spát. Domorodá posádka se postará o vše, co potřebujeme, především o naše žaludky. Po dopoledním potápění vyndaváme konečně nádobíčko a jdeme na ně. Lovíme na povrchové návnady. Jedním z prvních úlovků je pruhované modrostříbrné wahoo.

Velký válečník

Štíhlá ryba připomínající tygra, ryba bojovník, dokáže plout až osmdesátkou a rychle změnit směr. Náš úlovek nepatří k největším svého druhu, tahle krasavice může mít zhruba kolem metru a něco přes deset kilo. Wahoo neboli pelamida je považována za jednu z nejchutnějších ryb a Milan z ní rovnou na palubě připravuje čerstvé filety. Západ slunce je tu nádherný a my čekáme na další záběr.

Jak vznikly Maledivy

Maledivy patří k nejmladším geologickým formacím na zemi, vznikly přibližně před 16 000 až 18 000 lety. Ještě nedávno se lidé domnívali, že atoly se objevily díky poklesu mořské hladiny. Novější studie vycházejí z toho, že se na vulkanickém pohoří, které vzniklo před několika miliony lety, usadily korálové polypy, v průběhu mnoha tisíců let vytvořily obrovskou horu a nakonec se objevily nad mořskou hladinou. Ostrovy jsou geograficky rozděleny do kruhů, které se nazývají atoly. Jeden atol uzavírá laguna s mělkým, písčitým dnem a relativně malou hloubkou 35 – 85 m. Kolem okraje atolu je vnější útes, který je křižován kanály v nepravidelných intervalech. Ty se starají o to, že mořská voda může přitékat i odtékat z centrální laguny.

A zase se daří

Dušan se pochlubil úlovkem pěkného pyskouna, který svými pruhy připomíná velkého okouna. Tuhle rybu můžete chytit jen ve dne, v noci se skrývá v útesech. Pyskounů je spousta druhů a charakterizují je silné čelisti s výraznými pysky, podle nichž dostaly tyto ryby své jméno. Dušan přidal ještě bodloka. Fakt parádní kousek. Bodloků jsou také mraky druhů a mohli by je znát hlavně akvaristé. Tenhle by se vám ale do vašeho akvárka asi nevešel.

Znáte Horse Makrel?

Michalovi se poté podařilo chytit pořádnou horse makrel, v překladu něco jako koňskou makrelu. O ostrou hřbetní ploutev, nahoře výrazně žlutou, se můžete zranit. Proto je třeba mít silné rukavice. Tahle ryba má opravdu delikátní maso. A nakonec na palubě Bolera přistála krásně zbarvená ryba. Jedna z druhů korálovek, která jak už z jejího názvu vyplývá, žije v blízkosti korálových útesů…

Balzám na duši

Když zakotvíte nedaleko některého z bezmála dvanácti set ostrovů nebo ostrůvků na Maledivách, vezmete si ploutve a šnorchl a doplavete na břeh, cítíte se jako jediní lidé na světě. Jako v ráji. Šplouchání vln dorážejících na písečnou pláž, křišťálově čistá voda, azurové nebe, kapky vody vám pomalu suší vítr vanoucí z moře…

Toto budete chtít zažít znovu

Jen vy a ptáci a pár stop v písku, které jsou vaše. Vyzkoušeli jsme a můžeme všem doporučit. Také následující den chystáme brýle, ploutve, foťáky, šnorchly a jdeme pod vodu. OK, můžeme. Užíváme si to. Někteří z nás, jakoby se s ploutvemi na nohou narodili. Pod hladinou je božsky a na jednom z dalších ostrůvků rajsky. Kromě našich tam jiné stopy v bělostném písku nejsou. To jsou velké divy na Maledivách.

Na prutě je Zlak

A máme tu zase jednu koryfénu nebo také zlaka nachového. Krásně zbarvená ryba s charakteristickou dlouhou hřbetní ploutví a malými šupinami. Je rozšířená ve všech světových tropických a subtropických mořích. Žije v menších hejnech, živí se létajícími rybami, sépiemi a korýši. Většinou se loví jen jednotlivé exempláře této ryby. Pokud chytnete většího zlaka, může dorůst až délky dvou metrů, pak počítejte s tím, že nedá svoji kůži lacino, bude vyskakovat vysoko nad hladinu. Také proto mu Havajci říkají Mahi Mahi – velmi silný. Tenhle exemplář, ale není tak velký a protože maso zlaka je ceněno jako velmi chutné a křehké, skončí nejspíš na talíři. Připravuje se nejčastěji grilované nebo pečené v bylinkové krustě v troubě.

Velké korálové útesy

Po obědě, kdy slunce pálí nejvíce, se vracíme znovu osvěžit do moře. S ladností akvabel se potápíme i několik metrů do hloubky a prohlížíme si korály. Jsou všude. Je jich tu spousta druhů, velikostí i barev. Hodně lidí si myslí, že korál je rostlina, to ovšem není pravda. Jde o živočichy, kteří zůstávají ve stádiu polypa.

Teplý proud El Nino

Velmi těžce poznamenal Maledivy rok 1998. V důsledku jevu El Nino došlo k oteplení oceánu až na 35ºC, a proto korály postihla vážná choroba. Přibližně 50 % korálů se popálilo a zahynulo, především ty, které rostou těsně pod vodní hladinou. Tím vším velmi trpěli i ostatní živočichové. Dnes už se většina korálových útesů obrodila a roste znovu. Nezbývá než doufat, že podobná katastrofa se nebude opakovat.