Poslední rybářský ráj 2/2

Ke každé lodi je automaticky k dispozici i podrobná námořní mapa nejbližšího úseku Atlantiku. Jsou zde vyznačené jak hloubky dna, tak i trasy transatlantických námořních linek. Jedno i druhé je velmi důležité. Není totiž žádným překvapením, když se dno ze stodvacetimetrové hloubky náhle zvedne do tří až čtyřmetrové mělčiny. A setkání s obří zaoceánskou megalodí může znamenat velké nebezpečí pro posádku malého plavidla. Krom toho je po proplutí takového monstra prý několik desítek minut zcela zbytečné házet udici do vody.

Určete si kapitána

Motorovou rybářskou loď je běžné půjčit si bez průvodce. Vždy je ale jeden z posádky označen za „kapitána“ a zodpovídá jak za plavbu, člun, tak ale i za posádku. „I když jsme na vodě, stále jsme v Norsku. Takže hodně opatrně s alkoholem. I na palubách malých člunů prý norská policie kontroluje nařízenou abstinenci. Nedodržení zákazu znamená pokutu v přepočtu zhruba patnáct tisíc korun, a co je ještě horší: dost vážně hrozí i razítko do pasu ´nežádoucí´,“ upozorňuje Jan Hofmann.

Kam se hlavně jezdí

Norsko je rozděleno do patnácti stupňů tzv. zarybněnosti. Čím severněji, tím vyšší číslo a tedy i větší počet ryb. Patnáctku mají Lofoty, nazývané říše tresek. 1 až 3 je jih Norska, 12 až 14 je oblast okolo 63. rovnoběžky, kam jezdí prakticky všechny cestovní kanceláře. Je to oblast táhnoucí se okolo ostrova Hitra ze severozápadu na jihovýchod téměř 200 kilometrů. Vlastně od Moldefjordu až po Trondheim-fjord. Sem se sjíždí celá evropská rybářská elita. Dokonce každý rok se v dubnu v Tronheimfjordu pořádá mistrovství v lovu tresek na udici. Sami účastníci tvrdí, že třicetikilová bedna filet se dá nachytat za 2 až 3 dny, což je zhruba 70 kg hrubé hmotnosti ryb.

Na co si dát pozor

Rybáři by si v Norsku měli dát pozor na čistě tamní specifikum. Platí tam velmi silná restrikce vůči alkoholu. I na to si však zkušení čeští rybáři našli obezličku. Zamíří i se svými zásobami do trajektových přístavů v Polsku nebo Německu. Bylo by sice možné nalézt snadno loď odplouvající například z Dánska přímo do Norska, ale to by zároveň i znamenalo nutnost podrobit se pozornosti norské celní stráže. A ta je vůči množství dováženého alkoholu nepříjemně striktní. „Když se vylodíme ve Švédsku a řekneme, že míříme na ryby do Norska, nikdo si nás dohromady ani nevšimne. A na hranici mezi Švédskem a Norskem není ani čára na silnici,“ vysvětluje Jan Hofmann. Velkou opatrnost je třeba zachovávat rovněž při dodržování dopravních předpisů na silnicích. I tady jsou severské úřady důsledné a nekompromisní. Zvlášť vysazené jsou na rychlost ve městech, a tak nenápadné budky se stacionárními radary s automatickým fotoaparátem je možné potkat prakticky v každém severském městečku.

Pokud nespěcháte, zastavte se v Dánsku

Pobřeží ostrovů Langeland a Fyn je proslulé lovem mořských pstruhů, které sem v 60. letech začali Dánové vysazovat. Díky stále se zlepšující kvalitě vody, nepřetržitému vysazování, důsledné ochraně trdlišť a zavedení přísných rybářských pravidel jsou tato loviště na nejlepší evropské úrovni. Navíc se tu sezónně loví i tresky, sledi a mníci. Týdenní rybářský lístek přijde na 75 DKK, profesionální rybářský průvodce pro lov mořských pstruhů 1500 DKK/6 hodin, rybářský výlet na kutru pro 8 osob 400 DKK za loď na hodinu.Norsko je skutečným rájem pro rybáře. A nemusí jít zdaleka o cenově nedostupnou kratochvíli bohatých. „Ve čtyřech lidech se veškeré náklady přepočtené na hlavu nemusí dostat ani nad dvanáct tisíc korun za dvoutýdenní skandinávskou rybařinu,“ říká z vlastní zkušenosti Jan Hofmann.