Ostrov Hitra 2/2

Další druhy ryb již byly spíše sporadické. Mezi nimi treska tmavá, neboli keller. Těch jsme chytili do deseti kusů, největší ke čtyřiceti centimetrům. Je to typická hejnová ryba (aspoň v menších velikostech), takže tam kde se objeví jeden keller, lze očekávat úlovky dalších. Trefíte-li se do hejna při pilkrování, kde máte více nástrah, není ojedinělé vytáhnout jich několik současně. Treska tmavá je dle mé zkušenosti víc vázána na hlubší a volnější vody než předchozí dvě, proto jsme lovili jen malé kusy. Viděl jsem ale opět německými rybáři z dalekého moře dovést exemplář 115 cm a 8,5 kg, kterého byste si určitě každý přáli mít na prutě. Abychom uzavřeli zástupce z čeledi treskovití, loni i letos mezi našimi úlovky byl i jeden exemplář tresky jednoskvrnné, kterou jsme vždy ulovili při pilkerování v hloubce několika desítek metrů, což pravděpodobně naznačuje, kde zpravidla žije. Je to hezká, zajímavá stříbrná ryba s výraznou skvrnou za hlavou, jak naznačuje sám název.

Ryby velkých hloubek

Dalším z typicky hlubinných zástupců jsou mníci. Prvním z nich je mník mořský, který má světlé štíhlé tělo, v první chvíli možná připomínající pořádného úhoře. Toho se mi podařilo ulovit jediný menší exemplář na pilker z hloubky kolem 30 metrů, což je ale pro mníka ještě poměrně malá hloubka. Zde zpravidla platí čím hlouběji, tím šance na větší mníky. Viděl jsem krásné úlovky kolem 70-80 cm, ve vystavené fotogalerii úlovků v kempu byli však rybáři s úlovky i přes 150 cm a 20 kg a sníh kolem na fotografiích určitě něco naznačuje z hlediska optimální doby lovu. Jednou jsem se letos se dvěma zapálenými rybáři z Břeclavi vydal na noční lov mníků na širé moře. Vyhledávali jsme hlubiny a zlomy mezi 160 a 210 metry, kam jsme se závažím 650 – 800 g spouštěli kus rybího masa. Přišly i dva záběry, úlovkem však nebyl mník mořský, ale menší tmavý a zavalitější mník bělolemý – ti naši měli 55 a 63 cm. Tento druh dorůstá menší velikosti než mník mořský, uvádí se zpravidla kolem 90 cm.V chladnějších obdobích a hlubších místech je také šance na úlovek okouníka zlatavého. Jedná se výrazně žlutou rybu, pro kterou jsou příznačné na fotografiích vypoulené oči, což nastane při prudkém zdolávání z velkých hloubek. Jde o vyhledávanou rybu s mimořádně chutným masem, kterou se nám ale v Norsku nepodařilo ulovit, ale mezi úlovky některých rybářů jsme ho zahlédli.

Třešinka na dortu

Přáním každého rybáře je ulovit halibuta. Jak jsem zmínil, v naší oblasti se jedná spíše o výjimečný úlovek. Loni se v našem turnusu neulovil žádný, letos jeden. Jedná se o velmi bojovnou dravou rybu, pro kterou je příznačné zploštělé tělo a život u dna. Svou oblibu však vedle halibuta má také makrela, a to ne kvůli bojovnosti, nýbrž jako kulinářsky oblíbený druh ryb. Ta najíždí k pobřeží začátkem léta a je prý zážitkem vytahovat na jeden zátah prut s třeba šesti třepotajícími se rybami. Z dalších úlovků, které jsem zaznamenal, byl rejnok ostnatý, menší platýs, zprostředkovaně přes fotografie vím o úlovku žraloka nebo lososa. Úlovek známé mořské kočky nebo ďase jsem v naší oblasti nezaznamenal.

A co počasí?

Další významná proměnná k úspěchu. Již jsem uváděl, že svou roli na velikost ulovených ryb v příbřežních partiích sehrává roční období – kdo je otužilejší, a vydá se rybami časně z jara, má větší šanci na úspěch. Jak jsem také zmiňoval, řada fotografií s trofejními úlovky byla pořízena na sněhu. Další významnou roli hraje vítr. Ten vás bohužel mnohdy nemusí pustit na moře, doporučená síla větru je do 8 m/s; při vyšších hodnotách může být riskantní na moře vyjet. Výhoda větru je, že vám umožní driftovat nad oblíbenými místy bez motoru, který může jinak ryby významněji plašit, ale ani jeden extrém (silný vítr nebo bezvětří) není ideální. A do třetice slunce. Při jasném počasí není optimální volbou optimální volbou lov na mělčinách, protože slunce více projasní vodu a hází plašivé stíny. Druhým extrémem je déšť, který nevadí tolik rybám a úspěchu v rybolovu, ale spíše komfortu rybáře. Ale jak se říká, není špatného počasí, jen špatně oděného člověka.

Co jiného rybaření v Norsku přináší?

Pobyt nemusí být rozhodně jen o rybaření, je ale asi velmi individuální, kdo si co jako bonus cesty za rybami najde. V oblasti našeho kempu bylo mj. zajímavé pozorovat obhospodařování klecí pro odchov lososů, které mají svou správu v podobě domu na vodě a speciální lodě, které dojedou ke kleci a obrovskými naběrači ryby krmí nebo sítěmi ryby slovují. Bezpochyby fascinující je severská příroda, která je poměrně výrazně odlišná od té naší. V létě bílé noci a pozdní úchvatné západy slunce, které se před půlnocí jen na chvíli schová za obzor a po pár hodinách o kousek dál vychází s podobně dechberoucími světelnými efekty. V létě a na podzim lesy plné hub. Pozorování majestátných mořských orlů nebo dokonalých rybolovců racků. Každý si při své cestě do Norska může najít tu svou přidanou hodnotu, stačí jet s otevřenýma očima, nejen vidinou beden plných mražených ryb.