Jezerní pstruzi 2/2

No nic, voláme o pomoc, no voláme, spíš to byl pokus, protože signál velice kolísal. Nakonec se podařilo odeslat SMS Simovi, kde jsme a co se stalo. Bohužel, pomoc nebyla možná, protože na Hasvik se hnala bouře a my jsme si museli pomoc sami. Kousek v horách byla chata a tam jsme si řekli, kdyby bylo nejhůř přespíme tam. Nakonec jsme se rozhodli, že se vrátíme zpět na jezero a budeme chytat, než přijde příliv. Každý ví , kdy a jak často je rozestup, příliv- odliv. Moře nás uvěžnilo skoro na celý den a ještě ta bouře. Jsme zpět na jezeře, přecházíme na druhou stranu jezera, kde se vlévá do moře.

Tresky mezi pstruhy

A to začal ráj rybáře, Pavel vytahuje pstruha 50cm a já chvilku po něm 40cm. Menších pstruhů vytahujeme asi co třetí náhod. Pavel se rozhoduje vydat se kolem jezera, jde, prut v ruce a spokojený. Tento přechod kolem jezera mu trval cca 4h, já zůstal na levém břehu. Po čase mi pstruzi přestávájí brát, důvod byl jednoduchý, čistá voda a pohyb na břehu, na který nejsou zvyklí. Stahuju se do hlubší vody, hledám místo mezi velkými kameny a nahazuji. Nechám třpytku Blue Fox padnout na dno, začínám stahovat, po pár navinutích přichází záběr a cívka dokonce povolila. To bude psruh, blísklo se mi v hlavě. Nechci o tuto rybu přijít a nechci udělat chybu. Zdolávám rybu v klidu a pohodě. Po chvilce jsem viděl u hladiny vír…jéééé to je pstruh jak poleno… Ryba vzdává svůj souboj, přitahuji ji ke břehu. Ztuhnul jsem, přestal jsem reagovat… To snad není možné, nic jsem přece nepil, je to hříčka přírody? Jak je to možné? U břehu jsem najednou viděl kelera, ano kelera, který měl 40cm.

Obecňačka nebo potočák

Jak je možné ve sladké vodě chytit kelera??? Ano je.. Rozhoduji se, jestli kelera pustit a nebo zabít, tak jak se to dělá u nás na pstruhových vodách, když chytnete nežádoucí rybu, která škodí pstruhům. Keler nakonec dostal volno, pustil jsem ho. Co mě do dneška mrzí, tak jsem ho nevyfotil. Foťák jsem nechal na druhé straně jezera. Zůstávám v hlubší vodě a nahazuji dál. Konal se úplně stejný scénář. Rána do prutu a začal ještě větší boj, než před tím. Toto už musí být krásný pstruh, boj je ještě větší a urputnější. Ano je to pstruh, vidím světlé tělo a má dokonce puntíky. Jaký byl můj údiv, když jsem místo pstruha vytáhl tresku obecnou, která měla dost přes 40cm. Chvilku jsem opět nechápal a přemýšlel, jestli tento zážitek řeknu Pavlovi, nikdo mi to nebude přece věřit! Nakonec jsem Pavlovi tento zážitek vykládal, nevěřil. Dobře, zeptáme se Ornulfa, jak je toto možné.

Konečně návrat

Pomalu se blíží čas vrátit se k lodi a směr Hasvik. Ještě si vykládáme, kolik jsme nachytali pstruhů a jak velkých. Celkem jsme jich chytli 50kusů. Já ulovil 20kusů a Pavlis 30. Největší měl 50cm. Pavlis chytil o 10kusů více a bylo to způsobeno tím, že měl na prutě vlasec a já testoval pletenku. Nejvíc se pstruhům líbila barva Blue Foxe stříbro a měď, té neodolali. Jiné křiklavé barvy moc nechtěli. Na večeři jsme si vzali tři krasavce a večer je na chatě snědli. Vrátili jsme se až kolem půlnoci, dřív to nebylo možné. Skoro celý den v divočině a sami. Návrat ve 2:30 byl velkolepý, dokonce i s potleskem na chatě a spoustu úsměvů, co se nám stalo.

Jak to funguje

Na druhý den se ptáme Ornulfa, jak je možné, že ve sladké vodě žijí tresky. Ano, je to možné. Když je velký příliv, tak se do jezera dostanou ryby z moře a už nemají návratu do svého přirozeného světa a tímto decimují populaci pstruhů v jezeře. Slaná voda se drží u dna a sladká se drží nad ní. Tímto jevem, můžou v klidu a pohodě tyto mořské ryby přežívat v tomto jezeře. Ornulf touto zprávou nebyl nadšený a říkal mi, že jsem měl tresky okamžitě zabít. Bohužel jsem obě pustil zpět do vody.

Já se vrátím

Do dneška rád vzpomínám na tento den. Kde, bych nachytal tolik pstruhů za jeden den a zůstal uvězněn se supr parťákem na souši a nebylo možné návratu. Soroy opravdu skrývá neskutečné možnosti a překvapení pro každého rybáře. Určitě se na toto neskutečné jezero znovu vrátím.