Maledivy

Jednoho listopadového dne mi zavolal Michal Simčo, že má pro mne nabídku rybářského zájezdu na Maledivy. Docela mi vyrazil dech. Požádal jsem Michala o trochu času na rozmyšlenou, přeci jen je to dost daleko, nestojí to pár korun a taky nemám na tuto lokalitu žádné speciální rybářské vybavení. Michal mi dal zhruba 14 dní času. Mezi tím mi několikrát volal, ať si nedělám žádné starosti s výbavou do tropů, že mi pruty a navijáky půjčí (což se i stalo) a drobné vybavení že si koupím u něho v e-shopu.

Milovaná žena

Samozřejmě to byla pro mne velice lákavá nabídka, protože jsem o této lokalitě hodně slyšel, ale přeci jenom mám rodinu a své pracovní povinnosti. Chodil jsem jako tělo bez duše a pořád přemýšlel, jak bych vše skloubil dohromady a mohl letět. Mého chování si nemohla nevšimnou má žena a prý co se se mnou děje, že jsem nějaký divný a tak jsem jí vše řekl. Tak po půl hodině mne moje úžasná a drahá polovička zavolala domů na oběd a řekla mi, že když mám tento rok čtyřicáté narozeniny, tak mi rybářský zájezd koupí jako dárek. V ten moment jsem ožil o 100% a hned jsem tuto zprávu volal Michalovi a poprosil ho, ať začne připravovat vše potřebné.

Cesta je zážitek

Tuto skvělou zprávu jsem sdělil i své mamce. A ta prohlásila, že chce mému taťkovi udělat také radost a zájezd koupit jen ne ke 40. narozeninám, ale z lásky. Takže jsem opět volal Michalovi ať rovnou vše připraví dvakrát, což pro něj nebyl žádný problém. Od toho dne začaly velké přípravy a pro nás nekonečně dlouhé čekání na odlet z Prahy, který se konal 24.3.2013 v 15.00 hod. Konečně nastal den D a odlet byl na dosah. S Michalem a celou partou jsme se sešli dle instrukcí na pražském letišti, kde teplota ukazovala –2 st.. Dali jsme si kávu a hurá do letadla společnosti Emirates (mimochodem mohu jen doporučit, protože služby, které nabízí tato společnost, nemají obdoby). Let z Prahy do Dubaje trval necelých šest hodin. V Dubaji jsme si dali pivečko a hurá zase do letadla směr Male. Konečně po dalších necelých pěti hodinách bez problémů přistáváme v Male na letišti. Přivítalo nás slunečné teplé počasí cca 30 st.a hošík maledivské národnosti, který nás doprovodil na naší loď.

Ryba na prutě i na talíři

Po přivítání na lodi začala příprava našich prutů (no našich, spíše Michalových) na troling a okamžitě bylo nahozeno. Netrvalo dlouho a už se rozhrčel jeden z velikých navijáků. K prutu byl nejblíže Vilda. Po chvilce zdoláváme pěkné Wahůůů „ super, máme co jíst“ slyším jak říká Michal a hned naběhl kuchař a začal rybu porcovat . Jen jsem smutně přihlížel, protože ryby vůbec nejím. Komická situace nastala, když jsem další záběr zasekával já a po dlouhém boji jsem zdolal vyfiletované torzo Vildova Vahůůů, které kuchař hodil zpět do moře.  Jídlo na lodi je bezva, jen chci upozornit, že místní zřejmě nešetří ostrým kořením. Jak už jsem psal, ryby nejím a tento den jsem musel, protože nic jiného mi nezbývalo, nicméně jsem musel uznat, že čerstvě upečená ryba vážně nemá chybu. Michal se jen usmál a pronesl: „no vidíš Honzáku, nejdříve jsem Tě naučil ryby chytat a teď i jíst“.

Skákající mečoun

Nastal večer a čekalo nás první noční rybaření. Posádka lodi zapnula velká světla, která osvítila hladinu oceánu před lodí. Chytilo se spousta pěkných ryb. Zaperlil Milan (Michalův otec), když zapřáhl pěkného Rejnoka cca 40 kg. Bylo vážně super se koukat, jak rybu zdolává milimetr za milimetrem. Druhý den po snídani (párek, vejce, něco sladkého a juice), se začalo opět trolovat. Záběry na sebe nenechaly dlouho čekat a braly převážně Wahůůů. Odpoledne se rozhrčel naviják na plno a v dáli byl vidět Plachetník, ale bohužel se po krátké době vypnul. To se po celou dobu pobytu stalo ještě 4×. Škoda, ale i to je rybařina. Odpolední popování přineslo jen menší Kranase. Večerní rybolov byl zase super. Bylo chyceno několik menších Barakůd, Piskounů a několik korálových ryb (ty převážně lovil Milan). Spát se šlo okolo půlnoci.

Adrenalinový popping

Třetí den se opět stávalo okolo 6.30 hod., hned se připravily pruty na troling a šup na ně. Zatím co se naše návnady koupaly v Indickém oceánu, my jsme zase něco pojedli k snídani (téměř to samé co předešlý den). Chytilo se zase pár kousků pěkných Vahůůů a jedno fakt pěkné Dorádo zapřáhl a vytáhl Honza Fast. Opravdu nevšední zážitek (alespoň pro mne) bylo odpolední šnorchlování na živém korálovém útesu. S Františkem jsme nevěřili vlastním očím, co tam všechno plave za úžasné ryby. Též se po nás ohlédla cca 2m dlouhá Muréna, ale naštěstí nás nechala na pokoji. Pak probíhalo odpolední popování, které přineslo taky úspěch ve formě několika pěkných, ale bohužel ne obřích Kranasů modroploutvých a jedné podélně modré ryby (snad AmbrJack). Odpolední trolování bylo ve znamení Vahůůů. Pak nastalo překvapení, která nám přichystal František tak, že se potají převlékl za arabského šejka a na chvíli jsme opravdu všichni uvěřili, že nás přišel navštívit sám arabský šejk.