Konečně, přistáváme na bájném ostrově, kde se opravdu zastavil čas a nikdo nikam nespěchá. První kdo vás přivítá, tak bude Ahmed a jeho manželka Mona. Pozvou vás na snídani do jejich hotelu Hasvik. Můžu říct, že uzený losos je vynikající.. Po snídani jsme se ubytovali a konečně začali přípravy na rybolov. Než ještě napíšu pár řádků o rybolovu, chtěl, bych se ještě zmínit o životě lidí na Soroya. Co bylo první, čeho jsem si všiml – na Soroya neroste ani jeden strom!!! To jsem byl teda velice překvapen, není se čemu divit, protože Soroya leží 650km za polárním kruhem.
Norská dochvilnost
V letních měsících je zde stále světlo, není nic zvláštního, že místní začnou v jedenáct v noci séct trávu na zahradě. Pokud uslyšíte hukot sekačky pod okny, tak to není letadlo, ale Ahmad seče trávu. Čas zde nehraje vůbec žádnou roli. Když vám na ostrově řeknou: „Přijdu na návštěvu v sedm hodin“, tak to určitě nevyjde. Počítejte s tím, že se čas určitě prodlouží klidně o dvě hodiny… však co, je tady světlo pořád, tak není kam spěchat. Každý pátek a sobotu je v hotelu Hasvik diskotéka. Neuvědomil jsem si, že jsem v Norsku a na Soroya, když sem vyhlédl z okna v devět večer, tak sem nikoho neviděl a nikdo v baru a na disco nebyl. Je todáno tím, že alkohol je v Norsku velmi drahý, tak lidi raději popíjení doma a do hospody si přijdou jen povykládat.
Jak se lidé baví
Hosté se začnou scházet až kolem půlnoci a baví se do časného rána. Na párty se přijede určitě podívat policije a zkontrolovat mladitstvé jestli nepožívají alkohol – není čemu divit, v celém Norsku je prohibice a konzumace alkoholu mladitstvým je přísně zakázána. Když jsem se ptal, proč nikdo nikde nespěchá a čas v letních měsících, zde nehraje žádnou roli, bylo mi odpovězeno – máme tady světlo pár měsíců, musíme využít každou chvilku, co to jde.. V letních měsících je zde krásně, nedovedu si představit život na Soroya v zimě, všude sníh, tma, vítr a nikde nic. Život se zde zastaví a chvílemi je slyšet jen křik racků a v přístavu se trochu probudí život, když rybářské lodě připlují z lovu ryb.
Při lovu koček nespěchejte se zásekem
Rybolov na Soroya v letních měsících je velmi zajímavý. Je zde velká pestrost ryb. Loví se zde tresky, halibuti, vlkouši, jednoskvrnky a dají se ulovit i pěkní okouníci na hloubkách. Dokonce se objevují keleři, kterých jsme taky nachytali pěkných pár kousků. Kdo si chce ulovit svou první kočku, tak na tomto ostrově je to přímo zaručeno. Kočku ulovit v hloubce od 20–40m na přívlač u skal, není žádný problém. Jen je dobré počkat se zásekem. Kočka má tvrdou tlamu a pokud ji nezaseknem bokem, tak o ni určitě přijdeme. My jich nachytali poměrně dost a všechny dostali volnost a vesele si dovádí zpět ve svém domově. V červenci se zde dají nachytat ještě trofejní tresky obecné, naše největší měla 25.3kg a ulovena byla na hloubce 120m, záběr přišel na nerez pikr Rybolovnorsko 750g.
Vylovení 90kg halibuta
Tresky se pohybovaly na šelfu a bylo jich tam mraky. Velmi dobře jsem si zachytal na vláčku a jako nástrahu jsem použil Roybait 250g, při klidném počasí není žádný problém Roybait dostat do hloubky 60m, je dobré s touto nástrahou mírně pohybovat nahoru a dolů, nástraha začne dobře fungovat a ryby to přivádí přímo k šílenství. Kolik jsme nachytali tresek, tak to vám bohužel neřeknu, ruky mě bolely už za dva dny pobytu. Ryb do 20kg bylo taky poměrně hodně a ryb do jednoho metru, tak to byl koncert. Co mě nejvíce zaujalo, tak to byl lov halibutů. Druhý den se nám podařil halibut o délce 195cm a váze 91kg. Byl uloven na hloubce 75m a zabral na pilkr Rybolovnorsko 800g. Zdoláván byl 92min, třikrát si vymotal kolem 70m pletenky na jeden zátah. Pokud si myslíte, že takové rybě budete diktovat podmínky, tak na to zapomeňte, zde vládne ryba a je třeba na to brát zřetel, jestli nechceme o trofejní rybu přijít.
Kdo to zažil, nezapomene
Další den se nám podařil další halibut o váze 50kg a byl uloven na Roybait v hloubce 30m. Skoro pokaždé při návratu z lovu jsme se na chvilku zastavili před přístavem a vzali do ruky vláčecí pruty do 190g, co se tam dělo, na to nezapomenu. Na hloubkách do 30m brali halibuti do jednoho metru a kočky se chtěli přetrhnout. Za hodinu a půl jsme chytli pět halibutů. Tito krasavci plavou všichni dál a čekají na příští rok… Co ještě dodat o rybolovu na tomto ostrově, prostě je to opravdu rybářský ráj. Kdo zažil nezapomene, kdo nezažil neuvěří. Příští rok se určitě vrátím, protože tento ostrov nejde navštívit jednou za život. Počasí v letních měsících není jak u nás. Je dobré se připravit na chladné dny, ale taky na teploty do 20stupňů. Teplé oblečení a kulich je zde skoro nutností. Na moři fouká studený vítr, počítejte s tím, že vám může být taky zima. Pokud bude svítit sluníčko, tak to si užijete krásné dny na moři a rybolov. Nepodceňujte své síly na moři a při zesílení větru se raději v klidu vraťte do přístavu a vyčkejte na uklidnění. Všem přeji hodně úspěchů, klidné počasí a šťastný návrat do svého rodného bydliště.
Přejít na:
Autor: Petr Haubelt a Michal Simčo
Foto: Michal Strejček a www.rybolovnorsko.cz
Tento článek zatím nikdo nekomentoval, buďte první!