Amatéři chytají na Maledivách 3/4

Nasedáme do malé loďky s 15Hp motorem a míříme ke korálovému útesu. Všichni se strašně těšíme, protože šnorchlování na Maledivech se dá přirovnat k potápění v akváriu. Jakmile se ponoříte pod hladinu, tak uvidíte mořský svět, jaký znáte z dokumentárních filmů od BBC nebo Discovery. Obklopí vás obrovské množství ryb, které se vás nebojí a jsou všude kolem. Neustále si hlídám kamarády kolem sebe, mořský proud je docela silný a táhne kolem pobřeží. Najednou vidím první želvu, jak proplouvá okolo mě. Pořád se rozhlížím kolem sebe, bojím se žraloků, posádka mě docela vystrašila. Najednou mně někdo klepe na rameno, hodně jsem se leknul, že žraloci jsou blízko, ale byl to plavčík, který mě chtěl upozornit, že pod námi právě proplouvají obrovské manty (rejnoci). Krásná podívaná na tyto vznešené a obrovské ryby. Proud nás odnesl hodně daleko a už je vidět pobřeží s bílým pískem.

Pobyt na kokosovém ostrově

Najednou jsem byl vyvržen na pobřeží, sundávám si masku a vychutnávám si tu krásu. Mám chuť se vydat do nitra ostrova, po pár krocích na bílé pláži, však vzdávám. Písek je totiž plný odumřelých korálů, které jsou velmi ostré a mohli by mě rozříznout chodidlo. Po chvíli ležíme na pláži všichni včetně plavčíků, jsou rádi, že nás našli všechny, které vzali s sebou. Domorodci šplhají na kokosové palmy a shazují dolů ořechy. Potom nám je otevřeli a vybízí nás k popíjení kokosového mléka. První, co mě překvapilo, byl fakt, že šťáva nevypadala jako mléko, protože byla úplně čirá a nebyla vůbec teplá, ačkoli kokosáky byly vystaveny přímému slunci. Musím říct, že to byl opravdu osvěžující nápoj. Po krátkém odpočinku je před námi plavba zpět. Táta se dožaduje přistavení člunu až na pláž, když se ho ptám proč, tak povídá: „ Já jsem je tam viděl!“ „A co jsi viděl“ ptám se. „No ty žraloky, plaval jsem poslední, protože jsem se nemohl nabažit, všude kolem ryby, ale když jsem se podíval pod útes směrem do temné hloubky, tak jsem je viděl. Jsou všude! Viděli jste ty želvy bez nohou?“ povídá vzrušeně táta. Uvěřili jsme mu a nikdo už se nechce koupat. Nasedáme na malý člun a míříme na naši loď. Po návratu se nás ostatní vyptávali, jestli jsme potkali žraloky, jediný, kdo je viděl, byl táta. Jsme šťastní, že máme všechny končetiny a jdeme se věnovat opět rybolovu.

Standa prožívá malé sklamání

Osvěženi koupelí, toužíme po přívlači, tedy popingu. Připravujeme pruty a vybízíme kapitána k vyhledání vhodné mělčiny. Po pár minutách jsme na místě. Na přední palubě je místo pro tři vláčkaře. Střídáme se po patnácti minutách, ale síly na daleké hody nám rychle dochází, když najednou dostává záběr Standa. Čertíci mu okamžitě zapínají bojový pás a úspěšný lovec se přesunuje na záď lodi. Kapitán zpomaluje, zastavit však nesmí, protože by došlo k zamotání trollingových prutů, ryba tak využívá nejen své síly, ale také pohybu lodi v opačném směru. Za chvíli je ryba na hladině. Standa prožívá malé zklamání, protože ulovil menší druh kranase. Pár fotek a ryba jde zpět do vody.

Další Wahoo na palubě

Dávám kapitánovi pokyn k trollingu, jakmile však loď dosáhla optimální rychlosti, máme další záběr, tento krát je na řadě táta, který se okamžitě chápe prutu. Loď opět zpomaluje a ryba podniká dlouhé výpady přes brzdu. Háček dobře sedí a tak to netrvá dlouho a máme rybu opět na palubě, je to zase krásné Wahoo, kolem 140cm. Kuchař naznačuje, že tuto rybu zpracuje v kuchyni, všichni se již těšíme na večeři. Posádka vyhledává místo k ukotvení lodi pro přenocování a noční rybolov. Jsme po věčeři a jdeme se věnovat rybolovu.

Noční Cranas

Ještě se nesetmělo a Pavel má na prutu velkou rybu. Boj trvá již skoro 20minut, konečně se ryba vzdává a vyplouvá na hladinu, je to opět cranas! Jsme zaskočeni, protože zabral na kus masa a veškeré poučky říkají, že tyto ryby berou výlučně na rychle se pohybující nástrahy, nikoli však na zdechliny ze dna. Po té se ulovilo několik korálových ryb kolem půl metru. Já s Pavlem jsme unaveni a jdeme se uložit na horní palubu a pod námi stále probíhá noční rybolov. Skoro jsem usnul, ale probudily mě podivné zvuky ze spodní paluby. Guru Kája křičí, že má asi vázku. Svůj odhad však brzy změnil, protože ryba začala brzy odvíjet nekonečné metry pletenky.

Převazování ryby v jízdě je naše specialita

Budím Pavla a povídám: „Hele nepůjdem se tam podívat?“ Pavel je se otáčí na druhý bok a nemá zájem. Lezu dolů po žebříku a pozoruji ty vyděšené obličeje. Na prutě je pravděpodobně ryba, kterou tito chlapíci nezvládnou, Kájův naviják je totiž staršího data výroby a značka výrobce se již také nedá přečíst. Pomalu se kouše brzda a vypadá to, že každou chvílí poletí Karel do vody. Nemohu se nato dívat a jdu vzbudit Pavla. Konečně se mně to povedlo a Pavel leze po žebříku na palubu. „ Co tady nacvičujete staříci“ hlásí Pavel. Karel má mezitím téměř prázdnou cívku. „Ten naviják je v pr..li“ poznamenal Pavel, musíme to převázat na jiný prut. Karel je hodně nervózní a povídá: „ To chceš převazovat rybu v jízdě, jo?“ „Nic se neboj, jdeme na to“ dodává Pavel. Podávám silnější prut s lepším multiplikátorem. Standa si namotává pletenku na rukavice a drží rybu holýma rukama. Pavel přeřízl pletenku a já to převazuji na jiný prut. Povedlo se, konečně se Kája může pořádně zapřít a rybu se daří po hodině souboje otočit.

Jedovatý trn letí vzduchem

Je to fakt fuška, Karel už nemůže, bolí ho záda. Beru si bojový pás a střídám. Jakmile jsem dostal prut, přešel mě veškerý humor. Tah ryby neustává, mám toho dost, utahuji brzdu o čtyři zuby a snažím se rybu otočit. Trvalo to asi dvacet minut a ryba byla ve sloupci a stoupala zvolna k hladině. „Už jde,“ hlásím. Celá posádka je na nohou a tipují velkého kanice nebo žraloka. Ryba je na hladině, je to obrovský rejnok, tak 70kg. Kapitán bere nůž a chce rybu uříznout, nesouhlasím, nejdříve rybu vyfotíme a pak ji pustíme. Najednou rejnok mrská ocasem a jedovatý trn letí vzduchem. Okamžitě všichni souhlasíme, na dvoumetrovém ocase, je totiž jedový trn, který zabil slavného Australana (Steve Irwin, youtube.com video), který se nebál vůbec ničeno a při potápění na pobřeží rodné Austrálie dostal tímto trnem zásah přímo do srdce. Rybu jsme odřízli a jdeme spát. Jsem totálně vyčerpán, ale s výkonem nejsem spokojen, protože tam chyběla ta fotka. Asi to tady tak chodí, když se uloví něco jedovatého. Máme toho dost a usínáme na palubě, z dálky jsou slyšet delfíni, jak loví létající ryby…