Když se řekne Norsko

Mnoho rybářů z mého okolí, se věnuje „pouze“ rybaření v České republice. Většina z nich má zcela zkreslené představy rybařině na moři a o rybaření mimo České vody vůbec. Každý spojuje Norsko a jeho vody s masařinou, která vlastně člověka nemůže bavit. Proto mnoho těchto rybářů nemá zájem okusit daleké norské kraje a odmítá mořskou rybařinu s tím, že jde pouze o to, lovit jednu rybu za druhou. Tento nesmysl se snažím ze svých zkušeností všem vyvracet a uvádět tyto myšlenky do správných kolejí . Kdo je opravdovým rybářem a okusí poprvé příchuť slaného větru, který vane ze zákoutí norských fjordů a z otevřeného moře, tak ten podlehne kráse, kterou rybaření na moři je. Jde o zcela odlišné způsoby lovu než na jaké jsme zvyklí na řekách, rybnících a jezerech v naší zemi. Každý z těchto způsobů lovu a samozřejmě i různorodost rybích druhů má svůj půvab. Každá ryba se chová jinak a bývá většinou přizpůsobena životu v podmínkách, ve kterých žije. Z toho se pak odvádí i její specifické chování a způsob života, který každý dobrý rybář musí znát, aby se dokázal vžít do mořskéhorybolovu. Pro nás středoevropany je moře jakousi nezvyklostí a dokonce atrakcí. Moře v souvislosti s rybářskými zážitky nevyjímaje.

Pravda je jiná

Přijet k moři nahodit udici a slavit jeden úspěch za druhým s trofejní rybou. Tak to tedy opravdu není! Jsou dny, kdy na moři nalovíte hodně ryb a jsou dny, kdy o rybu nezavadíte celý den. Mořský rybolov je, co do úspěšnosti nástrah nebo počasí, podobný jako v České Republice. Naše výpravy na moře, kterých za dobu tří let co Norsko navštěvujeme toto potvrzují. Začátečníci, kteří si myslí, že přijedou a nachytají se mohou mýlit a pak jejich nadšení pomalu ubývá. Pro mořský rybolov platí pravidla, která je potřeba znát. Seznámit se s lovenými rybami, zjistit jejich způsob života a jejich potravu. Sžít se s loveným druhem je základní předpoklad úspěšného lovu. Při mořském rybolovu ještě navíc musí každý dbát na bezpečnostní pravidla, ať už na ty, která jsou nařízena z moci úřední, ke kterým patří například záchranné vesty na lodi, tak i ta pravidla, která záleží na každém z nás. Těch je více a jejich porušováním každý riskuje svoji „porci štěstí“.

Sonar a jeho využití

Dnes je už za standardní výbavu v lodích považován také sonar s GPS navigací a mapou mořského dna. Další chybou a to nejen začátečníků bývá velké soustředění na tuto malou obrazovku, která zdánlivě vypovídá pravdu, o tom co se děje pod vámi. Jde přece jenom o technickou vymoženost a lidský mozek při jejím používání v žádném případě neztrácí svůj smysl. Mnohdy je chybou soustředit se pouze na ryby, které jsou zobrazovány na displeji. Já osobně používám sonar hlavně k informaci o profilu dna a důležité jsou pro mne i údaje o hloubce. GPS navigace pak používám ke správnému vedení lodi na místa, ve kterých chci lovit. Spojení těchto informací s vědomostmi o lovených rybách pak může přinést úspěch i v období, kdy se zdá, že ryby neberou. Při prvních výpravách na moře jsme dělali spoustu začátečnických chyb, které nás připravovali o nádherné zážitky při zdolávání větších kusů ryb. Natěšeni jsme nasedali každý den do bárky, kterou nám správce v dané lokalitě přidělil a vydali se bezmyšlenkovitě na místa, která byla oku příjemná, ale co do rybařiny úplně bezcenná. Už začátek naší výpravy nebyl dvakrát šťastný a to při výběru cestovní agentury, která nám zajišťovala náš první pobyt u slané vody. I přes moji píli při výběru, jsme se dostali do rukou agentury, která více mluví než koná. Stalo se tak, že jsme neměli slíbené sonary a půjčení pilkrovacích prutů, jsem vydobyl pouze tím, že jsem měl s sebou vytištěné mailové zprávy, které dokazovali moji pravdu o jejich přislíbení. Představa, že přijedete dva tisíce kilometrů daleko za nevšedními zážitky a pak nemáte čím je realizovat je hrozná.

První krůčky na moři

Tak tedy odjezd od mola, který se opakoval asi pětkrát, protože jsme na člunu byli poprvé a hrozivě vyhlížející chaluhy a provazy u mola udělali své. Jedeme do lokality, kam nás odjíždějící parta rybářů poslala. Po hodině rybolovu jsme měli jen pár kelírků ve velikosti plotičky, která se u nás dá použít pro lov dravců. Už první hodina mořského rybolovu nás přesvědčila o tom, že ani mořský rybolov bez zkušeností nepůjde. Začali jsme jezdit a hledat lokality, kde bychom naplnili naše očekávání. Bez sonaru, respektive hloubkoměru a informaci o profilu dna jsme při slunném počasí koukali pod mořskou hladinu a vybírali úseky, kde bylo vidět, že profil dna směřuje od tmavé části po viditelné dno a všudypřítomné chaluhy. Je pravda, že na těchto místech se nám na vláčku docela dařilo. První fouknutí podvečerního větříku nás vyhnalo z moře, protože nikdo z nás nevěděl jak velké vlny naše bárka dokáže překonat a pro jistotu jsme odjeli do bezpečí na základnu. Je dobré se před cestou vybavit i tištěnými mapami, které pak využijete, když selže technika. Další dny se opakovalo totéž.

Příliv a odliv

Hledání vhodných lokalit a poznávání moře, lodi, počasí i ryb, které se nám na různých místech podařilo ulovit. Z našeho osmi denního rybolovu zbyla jen polovina, než jsme dostatečně prohledali dostupná místa. Pak jsme již jezdili na takzvané „tutovky“ a tam strávili většinu času naší rybařiny. Kolíkem označená mělčina, kde se dno lámalo zhruba z deseti metrů až na nějakých třicet se stalo pro naše vláčení nejnavštěvovanější. Drift, který způsoboval neustálé odplouvání lodi směrem s přílivem nebo odlivem jsme vyřešili připoutáním lodi ke kolíku. Připoutání není zrovna z hlediska bezpečnosti nejlepší způsob, ale použili jsme provaz, který v případě problému šel lehce přeříznout. Když hovoříme o přílivu nemohu se nezmínit, jak tento jev ovlivňuje rybařinu. Je to celkem prosté a každý, kdo do Norska směřuje, by se měl vybavit z dostupných serverů informací, kdy v jeho lokalitě začíná příliv a odliv. Přiliv má právě za následek přísun potravy z otevřeného moře do fjordů. Na tento čas čekají ryby, které vědí o pochoutkách, které jim příliv přináší. Pak je „jednoduché“ si najít místo někde v ústí fjordu a vyčkat na správnou dobu.

Důležitá je příprava

Kdo chce mořský rybolov provozovat, musí věnovat náležitou péči přípravě, ať se jedná o bezpečnostní prvky, vlastní pohodlí nebo výbavu pro rybolov. Dnes si lze prakticky celou výbavu půjčit. Náš kolega, který nikdy nerybařil ani v České Republice a jel tak do neznáma, vyřešil celou situaci po svém. Základní vybavení si koupil nové včetně plovoucího obleku. Spočítal si cenu za půjčení vybavení a došel k závěru, že takhle bude mít vlastní a prodejní cena po návratu bude vyšší než ztratí při vlastním půjčení. Nic z toho samozřejmě nerealizoval, protože se nakazil onou známou „norskou horečkou“ a dnes nakupuje další výbavu pro příští cesty. Ale i takto lze k výpravě na moře přistoupit. Z bezpečnostních prvků určitě každému doporučím plovoucí oblek, který Vám poskytne pohodlí při nepřízni počasí a v případě nějakého problému při styku s chladnou vodou se dokáže podílet na záchraně Vašeho života. Z vlastní zkušenosti raději volím oblek dvoudílný, kde v případě potřeby snadno odhodíte bundu. Nikdy jsem do obleku nepotřeboval více jak termo spodky s tričkem. Pokud se rozhodujete, zda si výbavu do Norska půjčíte nebo koupíte Vám po zkušenostech s půjčeným nářadím musím Všem doporučit vlastní výbavu a to i s tím, že ji po ukončení pobytu prodáte. Za zážitkem jezdíme do Norska několik tisíc kilometrů, cena tohoto výletu není zrovna malá, a proto si chceme rybařinu náležitě užít. S půjčeným nářadím jsem nikdy neměl dobré zážitky a neustále jsem musel řešit nějaké problémy s jeho funkčností. A pokud opravdu půjčit pak tam, kde je již známá jistota v kvalitě půjčeného materiálu. Další chybou je nákup drobných potřeb jako jsou háčky, karabinky očka apod. Ani já jsem nebyl výjimkou a na těchto drobnostech skončil několikrát můj boj s trofejní rybou. Vybavení je nutné volit v požadované kvalitě a garantované hodnoty únosnosti podle způsobu lovu a lovených ryb. Dodržením všech zásad a kvalitní přípravou si pak vychutnáte moře se vším, co k němu patří. Přeji všem hezké zážitky při lovu a nejen na houpavých vlnách hladiny moře.

Autor: Milan Heřta

Foto: Milan Heřta, Anne Olsen-Ryum, www.rybolovnorsko.cz