Nápověda Doporučujeme:

Mořské proudy

 Mořské proudy jsou pohyby vody v oceánech. Rozlišují se povrchové a hlubinné proudy, které jsou mohutnější. Nás jako rybáře zajímají hlavně ty hlubinné, protože tyto proudy způsobují přísun potravy do určitých míst a tím je zaručen výskyt ryb. Tyto místa si rybáři obvykle označují jako waypoints, protože se zde velmi často podaří nějaký mimořádný úlovek. Povrchové proudy vznikají důsledkem větrné činnosti a rotací Země. Působí zejména na hladině moří a oceánů. Hlubinné proudy jsou způsobeny rozdíly ve slanosti a teplotě mořské vody. Hlubinné proudy se pohybují velmi pomalu. Mořské proudy významně ovlivňují podnebí a počasí.
morske_proudy_2010_4

Trochu historie

Proudy vody neputují mořem jen tak pro nic za nic. Mořský proud totiž dokáže zeslabit klimatické rozdíly mezi jednotlivými částmi planety a výrazně ovlivňuje výskyt ryb v oceánu. Jenže paradoxně globální oteplování tato proudění nezanedbatelným způsobem oslabuje. Golfský proud byl ještě před 50 lety o třetinu silnější, než je tomu dnes. Historie se opakuje nejen v lidských dějinách, ale i v životě samotné planety Země. Zhruba před 55 miliony let se na naší planetě velmi zvýšila sopečná činnost. V ovzduší se tak objevilo obrovské množství oxidu uhličitého a metanu, uvolňovaného při tání zamrzlých rašelinišť (podobný proces dnes probíhá v tajze). Oba plyny totiž hrají zásadní úlohu při vytváření skleníkového efektu a následném zvyšování průměrných teplot. Na nějakou dobu se tak zvýšila průměrná teplota Země až o deset stupňů celsia. Následné změny klimatu pak vedly nejen ke zvýšení mořské hladiny, ale i k vyhynutí stovek živočišných i rostlinných druhů. Dokonce se obrátily i mořské proudy! Zatímco před touto změnou, která nese označení Paleocenskoeocénské teplotní maximum, hlavní proudy směřovaly na jih, po ní si to namířily přímo k severu. Přestože globální teplota se zvýšila, v některých částech země se naopak ochladilo.

morske_proudy_2010_9

Jak vznikají mořské proudy

Motorem mořských proudů je slanost mořské vody, a její teplota. Stálý koloběh a pohyb vody v oceánech a mořích v horizontálním a ve vertikálním směru. Hlavními příčinami mořských proudů jsou vítr nad povrchem moře, tlakový gradient ve vodě, přílivové a odlivové síly Měsíce a Slunce. Směr mořských proudů je určován zemskou rotací a směrem pravidelných větrů. Lze rozlišit horizontální povrchovou a hlubokomořskou cirkulaci mořské vody, spojenou do jednoho systému vertikálními sestupnými a vzestupnými proudy vodních mas. Pokud začnou ve velkém tát „sladké“ ledovce, a ony už nějakou dobu opravdu tají, slanost mořské vody poklesne a „motor“ se může zadřít. Odhaduje se totiž, že devadesát procent veškeré sladké vody na světě je uvězněno právě v polárních ledovcích. Intenzitu mořských proudů měří vědci již od roku 1957. Provádějí to v různých hloubkách oceánu podél pětadvacáté rovnoběžky od Bahamských ostrovů po Maroko.

morske_proudy_2010_3

Slábnutí golfského proudu

Scénářů a teorií, které popisují fatální změny zemského klimatu a s ním spojené důsledky pro lidstvo, je bezpočet. Mnohé si dokonce navzájem i odporují. Pravdou však je, že klima s námi v posledních letech hraje podivnou hru. Odpůrci teorie globálního oteplování často tvrdí, že se jedná jen o momentální a přirozený výkyv klimatu. Ani to se samozřejmě nedá vyloučit, stejně jako to, že problém zpomalování Golfského proudu je v podstatě rovněž přirozené. Jenže, není už těch přirozených výkyvů v poslední době příliš? Je dokázáno, že síla Golfského proudu přirozeně kolísá, tvrdí ti, kteří s teorií zeslabovaní Golfského proudu nesouhlasí. A je tomu skutečně tak, jeho kolísání probíhá ve zhruba sedmdesátiletých cyklech. Jenže, pokud by cykly přicházely tak, jak by měly, Golfský proud by měl od 70. let minulého století postupně sílit. Měření však dokazují pravý opak a to norské rybáře velmi zneklidňuje.

morske_proudy_2010_8

Příčinou může být i ropná katastrofa

Za možnou příčinu se považuje i nedávná ropná katastrofa v Mexickém zálivu. Navíc prý byla díky tomu část Golfského proudu zablokována 400 kilometrů východně od pobřeží Jižní Karolíny. Tato změna může vést k rychlým klimatickým změnám. Jeho rychlost podle vědců za poslední léta klesla na polovinu, což znamená, že k břehům Evropy Golfský proud přinese dvakrát méně tepla než tomu bylo dříve. Zatím jsou prvními signály o důsledcích oslabení Golfského proudu velmi nízké teploty ve středním Rusku. Zajímavé je, že Američané s odvoláním na satelitní snímky NASA tvrdí, že Golfský proud, který funguje jako životodárné „ústřední topení“ pro Evropu, je letos po 18 letech oteplování silnější než kdy dříve.

morske_proudy_2010_7

Golfský proud nejvíce ovlivňuje výskyt ryb v Norsku

Teplý mořský proud v Atlantském oceánu se nazývá Golfský proud. Vzniká v Mexickém zálivu účinkem Yucatánského a Floridského proudu, je posilován i Antilským proudem. Z Floridského průlivu pokračuje podél pobřeží Severní Ameriky k mysu Hatteras a dále k Newfoundlandu, kde se stýká s chladnými proudy Labradorským a Východogrónským. Na styku proudů pásmo Cold Wall s četnými mlhami a bohatými lovišti ryb. Od Newfoundlandu pokračuje napříč Atlantským oceánem jako Severoatlantský proud, omývá pobřeží Velké Británie, Islandu, Norska, poloostrov Kola, západní pobřeží ostrova Špicberky. Při pobřeží Floridy dosahuje rychlosti až 5 námořních mil/hod., u mysu Hatteras přenáší přes 55 mil. m3 vody za sekundu a u Velké Británie 7 mil. m3/s. V celém průběhu je Golfský proud vzhledem k okolním vodám teplejší (u mysu Hatteras o 3 °C, mezi Velkou Británií a Islandem o 7 – 9 °C, v Norském moři o 4 – 8 °C, v Severním moři o 5 – 8 °C). Vlivem Golfského proudu Norské a Barentsovo moře většinou nezamrzají, pro lodi jsou přístupné přístavy Bodo, Narvik, Tromso v Norsku a Murmansk v Rusku po celý rok, i když na pevnině může teplota klesat až na –35 stupňů. Golfský proud výrazně otepluje atmosféru; zvýšený výpar ovlivňuje výši srážek v Evropě.

morske_proudy_2010_1

Pozor na vlny

Vlny na mořské vodě mají svou výšku a délku, která výrazně ovlivňuje bezpečnost a komfort rybolovu. Výšku vlny zjišťujeme vzdáleností mezi nejvyšším bodem hřbetu a nejnižším bodem prohlubně. Délka vlny je vzdálenost mezi dvěma hřbety. Pokud se objeví vysoké, rychle po sobě jdoucí vlny, tak raději na rybolov vůbec nevyjíždíme. Když se vlnobití dostane do mělčí vody, ve tvaru vln dochází ke změnám, se zmenšováním délky vlny stoupá jejich výška. Hřbet vlny se láme a přepadává. Rychlost vodních částeček hřbetu je rychlejší než rychlost vlny a hřbet ztrácí stabilitu a překocuje se. Lámáním a překocením hřbetu voda strhává vzduch a putuje ke břehu jako masa provzdušněné vody. K zlomení hřbetu může dojít dále od linie břehu nebo blízko u pobřežního srázu. V tomto druhém případě má příboj obrovskou sílu, rovnající se až metrickým centům na cm2. Proto nárazy příbojových vln do pobřežního srázu způsobují jeho obrušování. Na mírně svažitých plážích pozorujeme, že se vlna láme daleko od břežní linie, tam, kde je hloubka vody přibližně 1,3krát větší než je výška vlny. Prakticky to znamená, že se charakteristická linie pěny zlomených vln vytvoří při vlnách o něco vyšších než 1 m v hloubce kolem 1,5 m. Zkušení rybáři mohou podle toho snadno odhadnout hloubku moře i dále od břehu.

morske_proudy_2010_6

Autor:  Michal Simčo

Foto: Anne Olsen, Michal Simčo, wikimedia.org

Tento článek zatím nikdo nekomentoval, buďte první!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Lokality

Bakkan Wahl

Soroya

Seter Brygge

Madagaskar

Maledivy

Poslední fotogalerie

Tanzanie » Listopad 2022

Vingsand » Červen 2022

Soroya » Duben 2022

Anketa

Jak hodnotíte rybolov v Norsku v roce 2022?

(5)
(20)
(3)
(5)

Nahrávání ... Nahrávání ...