Na lovu velkých mníků 2/2

Velkou pozornost je též vhodné věnovat také výběru háčků, obratlíků a karabinek. Funkčnost a v neposlední řadě kvalita těchto drobností mnohdy rozhoduje o úspěšnosti lovu. Otřepaná fráze „takhle to stačí“ většinou končí ztrátou trofejního úlovku nejen při lovu mníků. Drobná investice do kvalitních drobností ještě nikoho finančně nezničila. Na co pak je rybáři prut s navijákem za několik desítek tisíc, ale nekvalitní háčky, které se při zdolávání narovnají, nebo karabinky, které se samy rozevřou?

Připravujeme montáž

Mník je predátor žijící u dna a v temných hloubkách. Popíši zde návazce, které již několik let s úspěchem používáme při našich rybářských výpravách. Jak by tedy takový návazec měl vypadat, aby byl funkční a pro ryby zajímavý? K jeho výrobě budeme potřebovat vlasec, většinou o síle 0,80–1,20 mm, několik jednoháčků 6/0–10/0, fluorescenční hadičky, popř. korálky nebo chobotničku, dále kvalitní pevnostní obratlíky a kroužky a kousek slabého měděného drátku. Návazec začínáme vázat od spodního háčku. Navlečeme kousek hadičky o délce cca 5 cm na vlasec. Bezuzlíkově navážeme druhý háček, tzn. vlasec protáhneme očkem háčku, uděláme několik (5–8) ovinů, na nožičce háčku a protáhneme vlasec pod prvním ovinem zpět do očka, navlečeme chobotničku, korálky nebo vrtulku, delší hadičku kvůli ochraně proti zamotáni a celý návazec dokončíme navázáním pevnostního obratlíku. Tento obratlík spojíme pevnostním kroužkem s dvěma dalšími obratlíky, popř. použijeme trojcestný obratlík. Na jeden obratlík připevníme karabinkou zátěž, na druhý kus monofilního vlasce, který smyčkou připojíme ke karabince hlavní šňůry. Délka tohoto vlasce by měla být alespoň o 40 cm delší než návazec. Tímto předejdeme zamotání návazce s nástrahou do hlavní šňůry.

Upevnění návnady

Fixační měděný drátek upevníme k očku jednoho z háčků. Jako nejlepší nástraha je makrela či sleď, nebo jejich filet. V případě nouze nám dobře poslouží i menší keler, nebo malý mníkovec. Při lovu na celou rybu ji můžeme upravit jako tzv. „vlajícího sledě“. V praxi to znamená, že ze zadní poloviny nástražné ryby vyfiletujeme část s páteří, čímž nám vznikne torzo s hlavou a ocasní částí, která je rozdělena na dvě poloviny. Přední háček (blíže ke karabince) píchneme zespodu do hlavové části a zadní háček do nástražné ryby tak, abychom špičku háčku měli volnou. Rybu poté zafixujeme měděným drátkem. Podle hloubky lovu a rychlosti driftu použijeme zátěž o hmotnosti 300–1.500 gramů s ohledem na doporučené maximální zatížení prutu. Místo návazce lze použít i různé druhy pilkrů. Doporučoval bych rovné štíhlé typy, které rychle dopadnou na dno. Při driftu je totiž důležité mít neustále kontakt s mořským dnem, nebo alespoň se s nástrahou pohybovat těsně nad ním. Nicméně speciální návazec je často mnohem účinnější.

Výběr lokality a způsob lovu

Odedávna se traduje, že jednou z nejlepších lokalit na lov mořského mníka je souostroví Hitra-Froya a jeho okolí. Každoroční trofejní úlovky to jen potvrzují. Nejlepší místa na mníky jsou svahy nedaleko prudkých hran, kam hloubky padají až ke dvěma stům metrů, nebo rovné čisté „plotny“ s tvrdým dnem a hloubkou přes sto metrů. Výjimečně se záběru můžeme dočkat i v hloubkách menších, avšak to jsou většinou jen náhodné záběry od menších jedinců, kteří mají pouze 3–5 kg. Způsob lovu je podobný jako u pilkrování. V tomto případě však nástrahu jen držíme u dna a necháme návazec volně pracovat driftem a mořským proudem. Pomalým přizvedáváním prutu a povolováním šňůry kontrolujeme důležitý kontakt s mořským dnem. Při tomto lovu se neocenitelnou pomůckou stala navigace GPS včetně mořské mapy. Nespoléhám ani tak na sonar, který mi příliš neprozradí. Podle GPS vím, zda driftuji z hloubky na mělčinu nebo naopak. Hloubkový skok například z dvouset metrů na padesát skončí stoprocentně utržením nástrahy a ztrátou drahocenného času, a proto je třeba si vybírat místo vzhledem ke směru driftu.

Když přijde záběr

Záběr se většinou projeví pocukáváním a ztěžknutím prutu. Nesmíme se hned ukvapit se zásekem, ale necháme mníkovi trošku času na pozření nástrahy. Myslím si, že 10–15 vteřin, dle velikosti nástrahy, je dostačujících. Před zásekem lehce došponujeme šňůru a razantně zasekneme. Po prvním záseku se provádí často tzv. zásek jistoty, aby bylo jisté, že háček bude opravdu sedět. Může se nám stát, že ztratíme kontakt s rybou po pár metrech. Několikrát jsem zažil, že mi mník nástrahu dobral až po druhém či třetím nepovedeném záseku a opětovném spuštěním na dno. Mník mořský je, tak jako ostatní druhy ryb, ryba náladová. Tam, kde jsme v minulých dnech lovili jednoho za druhým, nemáme najednou ani záběr a následující dny jako by se mníci opět předháněli, který u vaší nástrahy bude první.