Treska obecná 2/2

Tření tresky probíhá v jarních měsících od února do konce května, kdy se teplota vody pohybuje pouze mezi 4 až 6°C v hloubce 80–200m. Díky tomu, že ve velmi krátké době dosáhne pohlavní zralosti (obvykle ve věku 2–4 let) a během tření klade velké množství jiker, je treska velmi přizpůsobivá rybářskému tlaku. Hejna tresek čítajících několik tisíc jedinců táhnou do míst tření tisíce kilometrů, kde následně samice položí několik miliónů jiker (mezi 0,5 až 9,5 milióny kusů, v závislosti na stáří a mohutnosti samice), které mají velikost okolo 1,5mm. Z oplodněných vajíček se za 2 až 4 týdny vylíhnou mladé rybky žijící u dna. I když treska v období tření potravu téměř nepřijímá , je velmi pravděpodobné, že z mnohatisícového hejna se některá nechá pohybem pilkru vydráždit. Proto vyznavači lovu velkých tresek navštěvují Norsko právě v jarních měsících.

Treska na talíři

Treska má velmi málo tuku a je známá svým libovým, křehkým masem. Její maso má decentní slanou chuť. Klasický způsob přípravy je vaření, pečení nebo smažení. Treska by měla pevně držet u kostí a vnější části ryby by neměly být příliš měkké, aby se ryba cestou z hrnce na talíř dostala celá a nerozpadla se. Maso tresky je velmi jemné. Nejlepší chuti dosáhneme tehdy, když jsou po uvaření vidět malé bílé částečky (bílkoviny). To je totiž známka toho, že je ryba absolutně čerstvá.

Výskyt

Treska obecná je rozšířena v různých stanovištích, od pobřežních partií až ke kontinentálnímu šelfu, tyto pevninské zlomy 80–350m patří mezi nejlepší místa pro lov trofejních kusů přesahujících hmotnost 30kg (Finmark). Menší jedinci žijí převážně u dna, větší ryby, kterým přestanou živočichové dna (kraby, krevety, hvězdice, červi) jako potrava stačit, se stahují do sloupce, kde loví převážně sledě nebo kelery. Tato ryba zužitkuje vše, co jí moře poskytuje.

Názor Greenpeace

Populace tresky těžce trpí nadměrným lovem tohoto druhu na obou stranách Atlantického oceánu. Obsádka v hlavní rybářské oblasti pro lov tresky v amerických a kanadských vodách severovýchodního Atlantiku byla a stále je nadměrně vylovována. Populace tresky v severovýchodním Atlantiku jsou ve velmi špatné kondici, výjimku tvoří situace v Norském, Barentsově a Islandském moři, kde se hospodaří lépe, díky dodržování lovných kvót a zavedením úlovkového limitu pro turisty. Všechny obsádky jsou charakterizované jako nadměrně lovené (overfished) nebo s rizikem, že budou neudržitelně loveny. Znepokojující je i způsob průmyslového lovu tresek, často se využívá rybolovná technika označovaná jako bottom trolling (vlečení trollingové sítě u dna). Tento způsob lovu ničí mořské dno a všechny jeho obyvatele, kteří jsou nezbytní pro přežití mnoha dalších mořských živočichů. V těchto sítích je mimoděk chyceno a umírá velké množství živočichů, kteří nejsou cíleně loveny.

Způsob lovu

Strategie lovu je taková, že si musíte najít vhodné dno, kde se láme hloubka z 50–100m a většinou na 80m přichází záběr. Jako nástraha se používá návazec s jedním úhoříkem 10/0 zakončeným švédským pilkerem 400–600g. Na tento rybolov budete potřebovat silný prut minimálně 300–600g osazený multiplikátorem ve velikosti 20 s kapacitou cívky 300m. Pro celodenní pilkrování doporučuji rovněž použití bojového pásu, který vám poskytne skvělou ochranu slabin. Treska je typickou rybou dna. Menší jedince najdeme již na hloubce 5–20m, ale kvůli rybám kolem 50cm se určitě do Norska nevydáte. Dravost této ryby nebere konce, na území Finnmarku se nám stalo, že jsme ulovili tresku 128cm 20kg a při prozkoumání jejího žaludku jsme zjistili, že před tím než zaútočila na náš pilkr, tak sežrala vlkouše 60cm. To jí však nevzalo chuť zaútočit na náš bezmála kilový pilker. Vítanou změnou jídelníčku je pro tresky hejno sleďů, za kterým se ráda zvedne do vodního sloupce. Pokud se tak stane, je nezbytné, pro její lov použití multiplikátoru s počítadlem hloubky, neboť echolot je schopen přesně zobrazit v jaké hloubce se hejno sleďů nachází. Tresky se většinou nachází pod ním a ze zpod do něj najíždí.

Přejít na:

• Treska obecná 1/2
• Treska obecná 2/2

Autor: Michal Simčo

Foto: www.rybolovnorsko.cz