Proč někdy neberou?

Tento článek bych chtěl věnovat velkým nadějím, krutému zklamání, ale i novému poznání. Ve zkratce platí i to, co se říká u nás: „ Být ve správnou dobu na správném místě.“ Ano, i v Norsku platí tato často omílaná věta. Tento článek by Vám měl pomoci, abyste byli vždy ve správnou dobu na správném místě.

Jak najdu správné místo

Toto asi ta nejdůležitější otázka, kterou si klade většina z nás. Nejdříve si musíte uvědomit jakou rybu daný den chcete lovit a tomu se přizpůsobit. Je velkou chybou celý den jen pilkrovat na 80m a večer si stěžovat, že jste ulovili jen pár tresek obecných, ale žádného halibuta. Každá ryba chce svoje. Musíte něco vědět o biologii každé ryby, protože to vám napoví, kde danou rybu hledat a na co ji lovit. Obecně platí, že pokud narazíte na místo, kde budou mníci brosma, tak těžko tam ulovíte halibuta, protože ten se vyskytuje úplně jinde a vyžaduje zcela odlišnou nástrahu (taktiku lovu). Některé ryby nikdy neulovíte dohromady. Mám na mysli, že nikdy na jeden drive neulovíte tresky obecné, okouníky a k tomu halibuta. Každá ryba chce svoje. V praxi to znamená, že je dobré, každý den se zaměřit na určitý druh ryby a pokusit se ji ulovit.

Výskyt ryb v Norsku Jih/Sever

Zde bych vám chtěl říct, že by bylo velmi pošetilé jet koncem srpna na rodinnou dovolenou na jih Norska do oblasti Bergenu, a přitom doufat v úlovek tresky obecné přes 25kg. Rovněž je nesmysl vyrazit na Soroya v domnění, že tam ulovím mníka mořského nad 30kg. Poloha Norska od jihu k severu přímo určuje jaké rybí druhy budeme v dané oblasti v určitém období chytat. Všem bych doporučil pokud jedou poprvé, aby se důkladně seznámili s výskytem jednotlivých rybích druhů a předešli potom hlubokému zklamání. Trochu zde teď na značím na co se připravit. S treskou obecnou, tmavou a jednoskvrnou se setkáme na celém území. Halibut, okouník mořský na vás také číhá všude v norských mořích. Naopak mník mořský, makrela je typický zástupce jižního a středního Norska a na dalekém severu od Tromso k Nordkapp se téměř nevyskytuje. Obecně však platí, že výskyt velkých, chcete-li trofejních ryb se ve směru od jihu k severu zvětšuje, neboť vody Barentsova moře jsou nesmírně úživné. Takže spolu s výběrem lokality vybírejte i na jaké ryby pojedete.

Hledání ryb

Toto je velice důležitá věc tzv. rybu najít. Pokud si objednáte místo, kde je loď se špičkovou navigací GPS a sonarem, ještě neznamená, že tam něco rekordního ulovíte. Toto zařízení jde totiž z ruky do ruky. Mnoho rybářů neumí tento přístroj ani dobře nastavit a myslí si, že tato krabička je jediný nástroj k úspěchu. Často jsem se v Norsku setkal s rybáři, kteří mě požádali, abych jim správně nastavil echolot, protože jim nic neukazuje. Přitom stačí jen obyčejný sedlácký rozum. Echolot to jsou dvě věci – sonda a přijímač (obrazovka). První co zkontroluji je sonda. Mezi nejčastější problémy patří, že sonda nemá správný úhel 90 stupňů, nebo je znečištěná řasou, někdy také mořským korálem. Když je toto v pořádku, přistoupím k přijímači a kontroluji nastavení frekvence 200Hz, což je úzký paprsek vhodný na moře, pro lov ve velkých hloubkách. Dále vypnu symboly ryb a nechám zobrazovat hejna. V neposlední řadě přepněte režim na slanou vodu, která je mnohem hustší než sladká voda a obsahuje i více nečistot ve sloupci, které potřebujete odfiltrovat, jako je plankton, bubliny, medúzy atd. Nejdůležitější vychytávkou však je, vypnout si simulaci!

Buďte aktivní

Teď mám na mysli rybáře, kteří si vyjedou na moře s GPS – waypointy (body) od kamaráda a myslí si, že stačí jen zastavit nad označeným místem a úspěch se hned dostaví. Hluboké zklamání bývá realitou. Waypointy jsou dobré, ale váš kolega vám musí sdělit v jakém ročním období se nad daným místem vyskytoval. Protože moře se neustále vyvíjí a důvody, proč zrovna on nachytal na tomto místě se den ze dne mění. Trochu to teď objasním. To, že daný waypoint funguje znamená, že se kolem tohoto místa zdržují hejna ryb, které slouží velkým predátorům jako potrava. Takových důvodů může být více. Hlavním důvodem bývá tah nebo tření sleďů, nebo výskyt mořských proudů, které v daném období vynáší na toto místo dostatek potravy (krylu) pro menší kelery, smačky nebo sledě. Jestliže tam budete v jiném období máte prostě smůlu. Buďte aktivní, musíte si zkrátka ryby najít sami! Jak? Ptejte se domácích jaká drobná rybka se právě vyskytuje u pobřeží. Ryby hledejte na podmořských horách a na hloubkových zlomech, to jsou místa, kde se prudce mění hloubka např. 50–180m, zde je dost možností, kde se menší ryby mohou ukrýt a velcí dravci nebudou daleko. Gps je opravdu výborný pomocník, ale není to garant bohatého úlovku. Obzvláště pokud ji zapnete a na display se objeví 1500 waypointů, Babo raď, v tomto případě se řiďte doporučeními, které jsem popsal dříve!

Mořské proudy

Tento pomocník i nepřítel si určitě zaslouží vaši pozornost, neboť nejvíce ovlivňuje váš úlovek. Již mnoho krát jsem navštívil Soroya, místo, které je považováno za jedno z nejlepších v Norsku, ale až letos mě byla udělena tvrdá lekce. Vybrali jsme si tutový červnový termín, tedy období, kdy nebylo o úlovky 20kg tresek žádná nouze. První dny jsme objeli známá místa a hned nastal problém. Ryb bylo velmi málo a když, tak jen do velikosti 13kg, dost slabý výsledek rybolovu šesti lidí na dvou lodích. Bohužel tento šálek hořkého čaje jsme si užívali celých šest dní. Nepomohla ani návštěva místní hospody, kde se scházeli profesionální rybáři z celého ostrova. Ti také nebrali turisty na rybolov, protože věděli, že ryby u pobřeží prostě nejsou. Moje otázka zněla: „Kdy se to změní?“ Nikdo z těchto profíků nedokázal odpovědět: „Možná zítra, možná za 14 dní.“ Byla jejich odpověď. Z hospody jsme odcházeli zdrceni. Další dva dny rybolovu se nesly v podobném duchu, dní předcházejících. Až předposlední den zaklepal někdo na dveře: „Kluci jste doma?“ Ptal se starý Hans. Otevřeli jsme mu a on hned povídá: „Dnes po půlnoci se mají mořské proudy změnit a připlavou velké ryby. Moc nepijte a zkuste to!“ Nikdo jsme mu nevěřili, ale i tak jsme se v jednu hodinu v noci (červen za polárním kruhem, je obdobím, kdy slunce nezapadá – tzv. polární den) vydali na moře. Najíždíme na známá místa, která nás vždy obdařila zajímavým úlovkem. Sleduji okolí a na vodě to vře! Malé rybky sbírají ze vzduchu racci a možná ze zpod do nich buší velké tresky, nic. Ani tady žádné ryby nebyly potácíme se na moři až do ranních hodin, najednou se ozve ve vysílačce, kolega Standa: „Chlapi zajeďte sem, na tu kosu, tady jsou ryby, že je nemůžeme vyndat do lodi!“ Měl pravdu, ten den jsme chytali na moři asi 15 hodin bez jídla, ale zážitek to byl luxusní. Chytali jsme mezi racky, kteří sbírali drobné rybky z hladiny, do toho připlavali bílonosí delfíni, kteří skákali mezi námi a dole, dole na dně byli velké ryby! Za tento výjezd se povedlo pět tresek obecných přes 20kg.