12°C
13°C
9°C
16°C
29°C
Vlkouš skvrnitý , mezi rybáři zkráceně leopard , je větší a vzácnější bratr mořské kočky. Přezdívku dostal podle vzhledu: místo tmavých příčných pruhů, jaké má vlkouš obecný, je posetý tmavými kulatými skvrnami na světlejším podkladu. Je snem každého, kdo navštíví Sørøyu — a zároveň rybou, u které neplatí nic z toho, co funguje na vlkouše obecného . Zatímco kočku lovíte na lehkou přívlač v pětadvaceti metrech, leoparda hledáte s osmisetgramovým nerezovým pilkrem sto metrů hluboko. Norští námořníci o něm mluví jako o démonovi a nedoporučují ho lovit z plastových člunů.
Velikost a váhový potenciál: Leopard je výrazně větší než vlkouš obecný — dorůstá kolem 150 cm a může vážit až 35 kg . Náš rekord má 130 cm a 18,55 kg (Sørøya, květen), následují kusy 125 cm a 115 cm, oba přes 17 kg. Poznávací znaky: Základní rozdíl proti vlkouši obecnému je kresba — leopard má na světlejším těle tmavé kulaté skvrny , zatímco vlkouš obecný tmavé příčné pruhy. Podle toho ho poznáte na první pohled, i když stavba těla i mohutná hlava jsou u obou druhů podobné. Potrava: Na rozdíl od vlkouše obecného, který se živí hlavně korýši a měkkýši, loví leopard i menší ryby — tresky jednoskvrnné nebo okouníky. Růst a dlouhověkost: Prvních pět let roste velmi rychle a metru dosáhne už v pěti letech . Pak se růst výrazně zbrzdí — souvisí to s tím, že se stahuje ze „stometrových mělčin“ do hloubek až 500 m. Dožívá se odhadem až 25 let. Výskyt v Norsku a jiných mořích: Severní Atlantik od severního Skotska po Grónsko, Špicberky a Barentsovo moře. Nejrozšířenější je u Grónska a v Barentsově moři. Pro našince je největší šance ostrov Sørøya , kde se jich ročně uloví několik desítek kusů — pořád jde ale o vzácnou rybu a dílo velkého štěstí. Životní cyklus: Vlkoušovití pohlavně dospívají v šesti až sedmi letech. Od října do ledna klade samice na dno až 25 000 oplodněných jiker o velikosti 5–6 mm v malých chomáčcích, v hloubkách 40–200 m. Samci hlídají larvy až do vylíhnutí a v tomto období bývají velmi agresivní. Vývoj jiker trvá asi dva měsíce. Preferované hloubky a místa: Tvrdé, kamenité a štěrkové dno, chladné vody. Zatímco mladší kusy najdete i mělčeji, velké jedince přes metr hledejte od sta metrů hlouběji .
Sezónnost výskytu: Nejvíc úlovků připadá na teplejší měsíce, zhruba květen až září. Naše rekordní kusy padly v květnu a dvakrát na konci srpna. V zimě je ryba méně aktivní a stahuje se hlouběji.
Doporučené lokality: Prakticky jedna adresa — Sørøya. Všechny tři naše rekordní ryby padly právě tam:
Dál pak severní Norsko obecně — Finnmark, Barentsovo moře, hluboké fjordy a lavice, okolí Špicberk. Hledejte tvrdé kamenité dno a členitý terén s úkryty.
Úspěšnost v různých měsících: Nejlepší je květen až září. Pravidlo, které se u leoparda opakuje ve všech případech: čím hlouběji, tím lépe. Naše rekordní ryby padly ve 100, 130 a 140 metrech — mělčeji čekejte spíš vlkouše obecného.
Základ celého lovu. Nerezový švédský pilkr minimálně 800 g se dvěma trojháčky , vedený v těsném kontaktu se dnem. V praxi se osvědčilo rozpětí 750–1000 g — na 750 g padly dvě ze tří našich rekordních ryb. Leopard se ukrývá při dně a nevyjede si nahoru — kdo pilkruje ve sloupci, loví jiné ryby.
Protiintuitivní, ale ověřené: maso na pilkru způsobí vynášení nástrahy ode dna, což je přesně to, co u leoparda nechcete. Nechte pilkr pracovat samotný a držte ho dole. (Pro úplnost — jeden z našich tří rekordních kusů přesto vzal na pilkr s masem, takže jde o doporučení, ne o dogma.)
Chyba, kterou dělá spousta lidí. Na leoparda se hodí prut 2,1 m se zátěží 300–800 g, zhruba 40 lbs. Tvrdší prut se nedoporučuje — ze stometrové hloubky byste na něm záběr obtížně rozeznali.
Detail, který rozhoduje o tom, jestli rybu přivezete. Pletenou šňůru zakončete obratlíkem a pod obratlík navažte silon 0,90 mm — je vůči ostrým zubům leoparda odolnější než pletenka. Kdo tenhle krok vynechá, přijde o rybu i o sestavu.
Těžké nerezové pilkry 750–1000 g — jádro sestavy:
Prut a naviják: 2,1 m, zátěž 300–800 g, spíš měkčí. Elektrický multiplikátor s kapacitou 300–350 m pletenky 50 kg (0,32–0,35 mm).
Návazec a háčky — proti zubům:
Leopard má v horním patře zuby ve třech řadách podobně jako žralok, ve spodním jen v jedné. Jeho stisk vyvine tlak až 30 000 kp/m² díky lícním svalům, jaké nemá žádná jiná ryba severního moře. Po vylovení do lodi vám předvede pravé peklo a okamžitě si hledá cestu zpátky do moře — norští námořníci proto nedoporučují lovit ho z plastových člunů, hrozí, že se prokouše ven. Pokud se zakousne, nepustí, dokud svaly neochabnou, což může trvat i několik minut.
Maso je sněhově bílé, velmi pevné a šťavnaté a patří ke kulinářským specialitám. Před pečením nebo smažením stáhněte kůži — má charakteristický zápach. Játra jsou vynikající, dají se přirovnat k tresčím a nikdy nebývají zaparazitovaná .
Zajímavost, kterou většina rybářů nezná: leopardí kůže je vyhledávaná v kožedělném průmyslu. V Norsku se z ní vyrábějí vesty, peněženky, kabelky i boty a jde o luxusní zboží. Pokud rybu zpracováváte, stojí za zvážení kůži nevyhazovat.
Leopard je ryba jedné adresy. Všechny tři naše rekordní kusy padly na Sørøyi a dva z nich přímo před přístavem v Hasviku — což je pro plánování výpravy informace za všechny peníze.
Rekord drží Jiří Hlava: 130 cm a 18,55 kg, ulovený v květnu ve 130 metrech na švédský pilker 750 g se dvěma trojháky. Zdeněk Jaroš vytáhl 125 cm na konci srpna ze sta metrů na nerezový švédský pilkr stejné váhy. Martin Augsten ulovil 115 cm rovněž koncem srpna ve 140 metrech — jako jediný na pilker s kusem masa, se sestavou Daiwa Leobritz a pletenkou 0,30 mm.
Dohromady to dává jasný obraz: Sørøya, sto až sto čtyřicet metrů, nerezový švédský pilkr kolem 750 gramů. Kdo chce leoparda, nemusí vymýšlet nic dalšího — jen mít štěstí a trpělivost.
Nerezový švédský pilkr od 800 g se dvěma trojháčky, vedený v těsném kontaktu se dnem. Maso na pilkr raději nedávejte — vynáší nástrahu ode dna, což je u leoparda nežádoucí.
Velké kusy přes metr začínejte hledat od sta metrů a platí, že čím hlouběji, tím lépe. Naše tři rekordní ryby padly ve 100, 130 a 140 metrech. Na přívlač v mělčinách se leopard ulovit nedá.
Ostrov Sørøya, kde se jich ročně uloví několik desítek kusů — všechny tři naše rekordy padly právě tam, dva před přístavem v Hasviku. Dál pak Finnmark, Barentsovo moře a okolí Špicberk.
Zásadní — poznáte je už podle kresby: leopard má tmavé kulaté skvrny, vlkouš obecný tmavé příčné pruhy. Liší se i v tom, jak se loví. Vlkouš obecný se nejlépe chytá na lehkou přívlač v 25–35 metrech, zatímco leopard žije hlouběji než sto metrů a bere na těžké pilkry. Leopard je také výrazně větší, dorůstá kolem 150 cm a až 35 kg.
Norské vody čekají
Napište nám a ozveme se vám do 24 hodin.
