3°C
10°C
6°C
12°C
31°C
Rejnok ostnatý je nejčastější paryba evropských moří a v Norsku patří k těm úlovkům, které vám zvednou náladu, i když jste je nečekali. Neleze do statistik trofejí, zato je to zážitek — plochá ryba, která se při zdolávání přisaje ke dnu jako talíř a pustí se až po pořádném přemlouvání. Loví se úplně jinak než tresky: mělčeji, na maso a v klidu.
Velikost a váhový potenciál: Rejnok ostnatý vykazuje výrazný rozdíl mezi pohlavími — samice dorůstají až kolem 120 cm, samci zůstávají menší. Běžné úlovky v Norsku mají 60–80 cm. Náš rekord měří 89 cm a váží 4,2 kg (Averøya), za ním kus 80 cm z Titranu.
Poznávací znaky: Kosočtvercové ploché tělo, na hřbetě řada tvrdých trnů, podle kterých druh dostal jméno. Zbarvení hnědavé s tmavými skvrnami, které slouží jako maskování na písčitém dně.
Výskyt v Norsku a jiných mořích: Evropská moře od severovýchodního Atlantiku přes Severní a Baltské moře po Středozemní. V Norsku ve fjordech i na pobřeží, na písčitém až bahnitém dně už od dvaceti metrů. Zastihnout ho lze i na mělčinách a v ústích řek.
Životní cyklus: Rozmnožování probíhá na jaře. Samice kladou ročně až 150 vajec v tuhých pouzdrech — těm se lidově říká „měšce mořských panen“ a občas je najdete vyplavené na pláži. Mladí rejnoci se líhnou po několika měsících a žijí při dně. Dožívají se až dvaceti let.
Preferované hloubky a místa: Rozpětí 20–200 m, ale k lovu jsou nejzajímavější mělčí partie 20–60 metrů. Všechny naše rekordní kusy padly mezi 27 a 59 metry. Hledejte rovné písčité nebo bahnité dno, zátoky a hrany mělčin — rejnok tam leží napůl zahrabaný.
Sezónnost výskytu: Nejvyšší aktivita je na jaře a v létě, kdy rejnoci migrují do mělčích vod kvůli rozmnožování. Lovit je lze prakticky celoročně, ale od května do září je šance nejvyšší.
Doporučené lokality: Zátoky a mělčiny s měkkým dnem:
Klíč je typ dna, ne hloubka. Kde je rovné písčité nebo bahnité dno, tam rejnoka hledejte.
Úspěšnost v různých měsících: Nejlepší od května do září, kdy rejnoci vyhledávají mělčí partie a jsou aktivnější. Rejnok je vedlejší úlovek — cíleně na něj v Norsku skoro nikdo nejezdí, o to větší radost udělá.
Jediná metoda, která na rejnoka spolehlivě funguje — a potvrzují to všechny naše rekordní ryby. Jednoduchý návazec s olovem na dně a jedno- nebo dvouháčková sestava. Nástraha: filet z makrely nebo kousek rybího masa, případně kreveta. Nic se nevláčí, nástraha jen leží.
Rejnok neloví aktivně — leží napůl zahrabaný v písku a čeká. Nemá smysl nástrahu zvedat a pohybovat s ní. Nechte ji ležet na dně a dejte tomu čas. Záběr bývá nenápadný, spíš postupné ztěžknutí než rána.
Echolotem hledejte rovné písčité nebo bahnité dno — přesný opak toho, co hledáte na mníky nebo kelery. Ideální jsou zátoky, ústí řek a hrany mělčin v hloubkách 20–60 metrů.
Rejnok se při zdolávání přisaje ke dnu plochým tělem a chvíli působí jako neodtrhnutelná vázka. Nepanikařte a netrhejte — stálým tlakem ho ode dna odlepíte. Jakmile se pustí, jde nahoru poměrně ochotně.
Prut a naviják: Středně silný mořský prut se zátěží 60–150 g a naviják s kapacitou 150–200 m. Nic extrémního — lovíte mělko.
Návazce na maso — základ lovu:
Zátěž ke dnu:
⚠ Manipulace — tady nešetřete: rejnok má na hřbetě řadu tvrdých trnů, o které se snadno pořežete.
Rejnok ostnatý má na hřbetě řadu tvrdých ostrých trnů — jméno není náhoda. Při vylovení a vyháčkování s ním manipulujte přes kleště nebo v rukavicích. Rány od trnů se špatně hojí, podobně jako u ostatních paryb.
U rejnoka se zpracovávají „křídla“, tedy svalnaté prsní ploutve. Maso je bílé, jemné a nemá kosti, jen chrupavčité paprsky. V západní Evropě jde o ceněnou surovinu — klasikou je raie au beurre noir, křídlo na másle s kapary.
Rejnok patří mezi paryby, které je lepší nechat den odležet — čerstvě ulovený může mít výraznější čpavkový tón, který během ležení v chladu odezní. Poté maso chlaďte nebo zamrazte jako u jiných druhů.
U rejnoka je pozoruhodné, jak jednotný obraz naše úlovky dávají. Všechny tři padly na vlastní montáž s kouskem masa nebo filetem z makrely a všechny v poměrně mělké vodě.
Náš rekord ulovil Ladislav Bušta u ostrova Averøya: 89 cm a 4,2 kg, hloubka pouhých 27 metrů, na vlastnoručně vyrobenou montáž s kouskem masa. Druhý nejlepší kus, 80 cm, padl u Titranu na ostrově Frøya ve 32 metrech na filet z makrely. Třetí, 49 cm, ulovila Karolina Błaszczak na Sørøyi v 59 metrech, rovněž na systém s masem.
Závěr je jednoduchý: na rejnoka nepotřebujete nic složitého. Návazec s olovem, kus makrely, měkké dno kolem třiceti metrů a trocha trpělivosti.
Filet z makrely nebo kousek rybího masa na jednoduchém návazci s olovem, položený na dně. Všechny naše rekordní kusy padly právě na tuhle sestavu. Funguje i kreveta.
Nejlépe ve 20–60 metrech na písčitém nebo bahnitém dně. Naše rekordní ryby padly ve 27, 32 a 59 metrech. Rozhoduje typ dna, ne hloubka — rejnok leží napůl zahrabaný v měkkém podkladu.
Od května do září, kdy se rejnoci stahují do mělčích vod kvůli rozmnožování a jsou aktivnější. Lovit je lze celoročně, ale v teplejších měsících je šance výrazně vyšší.
Přes kleště nebo v rukavicích — na hřbetě má řadu tvrdých trnů, o které se snadno pořežete a rány se hojí špatně. Při zdolávání se přisaje ke dnu; nepanikařte a odlepte ho stálým tlakem, ne trháním.
Norské vody čekají
Napište nám a ozveme se vám do 24 hodin.
