12°C
14°C
9°C
16°C
28°C
Platýs velký je mistr maskování — přes den leží zahrabaný v písku a splyne s dnem tak dokonale, že ho minete o pár centimetrů. Poznáte ho podle oranžových až červených skvrn na svrchní straně těla. Je to ideální ryba pro jemnou přívlač v mělčinách, výborná v kuchyni a zároveň druh, u kterého překvapí jeden údaj: dožívá se až padesáti let.
Velikost a váhový potenciál: Běžný úlovek měří 25–40 cm, doložené maximum druhu se blíží metru. Náš rekord má 59 cm (Aure, 2011), následují kusy 56 cm a 52 cm. Padesátka je v Norsku pěkný platýs.
Poznávací znaky: Oválné, velmi vysoké tělo s malými hladkými šupinami. Svrchní strana hnědá s nápadnými oranžovými až červenými skvrnami — podle nich ho spolehlivě odlišíte od ostatních platýsovitých. Spodní strana bílá.
Výskyt v Norsku a jiných mořích: Evropské vody od Bílého moře přes Severní a Baltské moře a Atlantik po západní Středomoří. V Norsku běžný v pobřežních oblastech a fjordech, v chladné slané vodě.
Životní cyklus: Tření probíhá v zimě a na jaře. Jikry se vznášejí v planktonu, po zhruba třech týdnech se líhnou larvy. Mladé rybky žijí na mělčinách, dospělci se stahují hlouběji. Platýs se dožívá až padesáti let — u ryby, kterou většina lidí považuje za běžnou, docela působivé číslo.
Preferované hloubky a místa: Písčité nebo bahnité dno v hloubkách 10–200 m, místy až 400 m. K lovu jsou nejzajímavější mělčiny 5–40 metrů. Klíčové je chování: přes den leží zahrabaný v písku, v noci aktivně loví drobné korýše, červy a měkkýše.
Sezónnost výskytu: Platýs je lovitelný celoročně, ale nejvyšší aktivita je od jara do podzimu, kdy se zdržuje v mělčích vodách. Nejlepší měsíce jsou květen až září.
Doporučené lokality: Zátoky a mělčiny s písčitým dnem:
Echolotem hledejte rovné písčité nebo bahnité dno — přesný opak terénu, kde loví kelery nebo mníky.
Úspěšnost v různých měsících: Nejvyšší v květnu až září, kdy platýsi vyhledávají mělčí partie. Uvnitř dne se vyplatí lovit navečer a za šera — přes den ryba leží zahrabaná a nežere, aktivní je v noci.
Nejzábavnější způsob. Lehký prut 15–40 g a plochý jig navržený přímo na platýse, vedený pomalu těsně nade dnem s krátkými poskoky. Ploché tělo nástrahy víří písek a napodobuje prchající kořist — přesně ten podnět, na který zahrabaný platýs vyrazí.
Osvědčené a levné. Náš třetí nejlepší kus padl na gumovou nástrahu medové barvy v hloubce 10–15 metrů, na prut 15–40 g. Volte drobné twistery a ripery na lehkých jigových hlavičkách do 25 g — platýs má malá ústa, velké nástrahy nezpracuje.
Nejjednodušší cesta, ideální pro začátečníky i pro lov z mola. Jednoduchý návazec s olovem na dně a jedno- nebo dvouháčková sestava. Nástraha: kousky rybího masa, krevety, červi nebo mušle — náš druhý nejlepší platýs vzal na slávku.
Nejpodceňovanější faktor. Platýs přes den leží zahrabaný v písku a potravu aktivně vyhledává až v noci. Pokud máte možnost lovit navečer nebo za šera, šance se výrazně zvyšuje. Přes den musíte nástrahu doslova položit rybě před oči.
Prut a naviják: Lehká přívlačová sestava 15–40 g. Nic těžkého — platýs není silný bojovník, ale na jemné náčiní si ho užijete.
Ploché jigy přímo na platýse — nejlepší volba:
Drobné gumy a jigové hlavičky:
Návazce na položenou:
Platýs se brání tím, že přitiskne ploché tělo ke dnu a využívá jeho plochu jako kotvu — chvíli budete mít pocit, že jste zachytili o dno. Jakmile ho odlepíte, jde nahoru poměrně ochotně. Na jemném náčiní je to příjemný souboj, na těžkém ho skoro neucítíte.
Maso je bílé, jemné a velmi chutné, patří k tomu nejlepšímu, co norské mělčiny nabízejí. Filetuje se ze čtyř stran — dva filety z horní a dva ze spodní části. Ideální na pánev na másle.
Maso je jemné a rychle měkne, proto rybu zpracujte co nejdřív po ulovení a uchovejte v chladu. Nejlepší je čerstvá; na dlouhé mražení se platýs nehodí tolik jako tresky.
Platýs je ryba, která odmění ty, co zvolní. Kdo objíždí hluboká loviště za treskami, minul ji — leží ve dvaceti metrech na písku a čeká na drobnou kořist.
Náš rekord má 59 cm a ulovil ho Ladislav Bušta v roce 2011 v oblasti Aure. Druhý nejlepší kus, 56 cm, chytil Petr Konečný u Averøyi na slávku — a rybu vrátil vodě. Třetí, 52 cm, vzal Martinu Doležalovi na Smøle gumovou nástrahu medové barvy v hloubce deseti až patnácti metrů, na prut 15–40 g s pletenkou 0,25 mm.
Všechny tři kusy padly mělko a na jemné náčiní. To je celý návod: lehký prut, malá nástraha, písčité dno a nejlépe podvečer.
Plochý jig navržený pro platýse, vedený pomalu těsně nade dnem s krátkými poskoky — víří písek a spouští útok. Výborně fungují i drobné gumové nástrahy na lehké jigové hlavičce; náš třetí nejlepší kus vzal na gumu medové barvy. Na položenou pak kousky masa, krevety, červi nebo mušle.
Nejlépe v 5–40 metrech na písčitém nebo bahnitém dně. Náš třetí nejlepší kus padl v pouhých 10–15 metrech. Hloubka je druhotná, rozhoduje typ dna.
Protože platýs přes den leží zahrabaný v písku a nepotravuje se — aktivní je v noci, kdy loví korýše, červy a měkkýše. Lovte navečer nebo za šera, případně přes den nástrahu doslova položte rybě před oči.
Podle nápadných oranžových až červených skvrn na svrchní straně těla. Tělo má oválné a velmi vysoké, šupiny malé a hladké. Žádný jiný platýs v norských vodách nemá tak výrazné barevné skvrny.
Norské vody čekají
Napište nám a ozveme se vám do 24 hodin.
