Tak už jsme pár dní doma, tak můžeme hodnotit letošní jarní výpravu. Jeli jsme poprvé takhle brzy 20.-30.4....
Mník brosma je nedoceněná ryba norských hlubin. Málokdo na ni jede cíleně, a přitom je to jeden z mála druhů, u kterého víme přesně, co funguje — všechny naše rekordní kusy padly na stejnou montáž. Je to samotář kamenitých den a prudkých zlomů, dožívá se desítek let a metrový kus znamená rybu, která pamatuje víc rybářských sezón než většina z nás.
Velikost a váhový potenciál: Běžný úlovek měří 60–80 cm, trofejní kusy přesahují metr a váhu 10 kg. Náš rekord má 110 cm a 13 kg (Astafjord, květen 2011); hned za ním jsou kusy 106 cm, 105 cm a 99 cm. Jde o dlouhověkou rybu, která se může dožít i kolem čtyřiceti let — metrová brosma je tedy skutečně stará ryba.
Výskyt v Norsku a jiných mořích: Severovýchodní Atlantik od Bílého moře po Biskajský záliv, podél celého norského pobřeží. V Norsku běžný v hlubších fjordech a sundech, zejména tam, kde je kamenité, štěrkové nebo smíšené dno.
Životní cyklus: Žije většinou samostatně nebo v menších skupinách — na rozdíl od tresek netvoří velká hejna. Tření probíhá v hlubších vodách, samice klade jikry do vodního sloupce.
Preferované hloubky a místa: Rozpětí 50–500 m, k lovu jsou nejzajímavější hloubky 60–250 m. Vyhledává kamenitá a štěrková dna v blízkosti útesů a prudkých zlomů. Tři ze čtyř našich nejlepších kusů padly mezi 212 a 250 metry.
Sezónnost výskytu: Brosma se loví celoročně, nejvyšší úspěšnost je od jara do podzimu. Naše rekordní kusy padly rovnoměrně v květnu, červnu, na konci srpna i v září — takže sezónu tady neřešte tolik jako místo a montáž.
Doporučené lokality: Hluboké fjordy středního a severního Norska s kamenitým dnem:
Hledejte kamenité a štěrkové dno u prudkých zlomů — brosma se drží při dně a v členitém terénu.
Úspěšnost v různých měsících: Největší šance na trofejní kusy je na jaře (březen–květen) a na podzim, kdy se brosma zdržuje v hloubkách 60–150 m. Naše zkušenost ale ukazuje, že rozhoduje spíš hloubka a montáž než měsíc.
Tohle je na brosmu ověřený recept — opakuje se u všech našich rekordních ryb. Těžší pilkr 300–500 g, na koncový háček fluo chobotnice a k ní kus masa z makrely. Fluo složka zajistí viditelnost v hloubce, maso pachovou stopu. Nic složitějšího brosma nepotřebuje.
Brosma je typický lovec dna. Nástrahu držte na dně nebo těsně nad ním — na rozdíl od kelerů nebo štikozubců ji ve sloupci nehledejte. Fungují kousky rybího masa, krevety i měkkýši. Jeden z našich rekordů vzal dokonce na hlavu tresky tmavé.
Echolotem vyhledávejte kamenitá a štěrková dna, prudké zlomy a hluboké partie fjordů. Brosma nedělá hejna, takže nečekejte shluk ryb na displeji — jde o to najít správný typ dna a systematicky ho projet.
Lovíte ve dvou stech metrech na kamenitém dně, kde je vázka na denním pořádku a ryba má sílu. Návazce 0,50–0,80 mm a háčky 3/0–6/0 jsou minimum. Elektrický multiplikátor tady není luxus — všechny naše rekordní kusy padly s ním.
Montáž, která funguje: pilkr + fluo chobotnice + kus makrely. Tuhle kombinaci máme ověřenou na všech rekordních rybách.
Těžší pilkry 300–500 g:
Prut a naviják na dvousetmetrové hloubky:
Háčky a návazce:
Brosma je silná ryba, která se tlačí ke dnu a v kamenitém terénu se snaží zalézt. Souboj je spíš vytrvalostní než dramatický — hlavní práci odvede hloubka. Právě proto se na tenhle lov používá elektrický multiplikátor.
Maso je bílé, pevné a velmi chutné — v Norsku patří k ceněným druhům. Filetuje se snadno, kostí je málo. Hodí se na pečení, smažení i dušení.
Filety skladujte v chladu, ideálně vakuově zabalené. Maso snese okamžitou konzumaci i zamražení bez ztráty kvality. V Norsku se brosma tradičně také suší.
U brosmy máme neobvyklou výhodu — všechny čtyři nejlepší ryby padly na v podstatě stejnou montáž, což se u jiných druhů nestává.
Náš rekord ulovil MUDr. Valentín Kapišovský v květnu 2011: 110 cm a 13 kg, v Astafjordu u ostrova Andørja na soutoku s Lavangenským fjordem, ve dvou stech padesáti metrech. Nástraha? Stříbrný švédský pilkr 500 g s koncovým trojháčkem a kusem masa z mníka. Jozef Perdoch vytáhl 106 cm u ostrova Vega ze stejné hloubky na montáž s fluo chobotnicí a masem z makrely.
Václav Heřman ulovil 105 cm před ostrovem Fjellværøy severně od Hitry ve 212 metrech na vlastní návazec s hlavou tresky tmavé — což ukazuje, že brosma nepohrdne ani pořádným soustem. A Vlastimil Urban dokázal, že to jde i mělko: 99 cm v Aure na konci srpna v pouhých šedesáti metrech na pilkr s kouskem makrely.
Pilkr 300–500 g s fluo chobotnicí na koncovém háčku a kusem masa z makrely. Tahle kombinace stojí za všemi našimi rekordními kusy. Funguje i hlava tresky tmavé nebo kus masa z mníka.
Nejlépe 60–250 m na kamenitém nebo štěrkovém dně u prudkých zlomů. Tři ze čtyř našich rekordů padly mezi 212 a 250 metry, jeden ale i v šedesáti — hloubka není dogma, terén ano.
Loví se celoročně, nejlépe od jara do podzimu. Naše rekordní kusy padly v květnu, červnu, na konci srpna i v září, takže měsíc rozhoduje méně než správné místo a montáž.
Nutný není, ale při lovu ve dvou stech metrech s půlkilovým pilkrem výrazně pomůže — všechny naše rekordní kusy padly právě s ním. Ručně to zvládnete, jen si užijete podstatně víc dřiny než rybaření.
Norské vody čekají
Napište nám a ozveme se vám do 24 hodin.