Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Janko díky – skvělá práce :-))
Ještě sehnat chybějící lovné míry a mohlo by to být po létech schánění kompletní.
Ale třeba – Vlkouš mořský, Okuník živorodý, Pyskouni, Jehlice rohozobá, Rejnoci, Platýs drsný a Štítník šedý prostě jen žádnou minimální lovnou míru nemají určenou.
Tak v tomhle se moc dobře orientovat nelze – kopirovat sem, nemá smysl. 🙁
Kdo by měl zájem o tento seznam, tak mu ho pošlu mailem.
Tak já jsem našel jedinou ” změnu ”
U Halibuta uvádějí 80 cm. Dříve tato míra byla doporučená a lovná míra byla 60 cm.
Jinou změnu jsem já nenašel.
Pokusím se sem zkopírovat můj seznam, kde je název jak česky, tak norsky a německy. Líp se v tom pak jeden orientuje.
MINIMÁLNÍ LOVNÉ MÍRY:
ČESKY NORSKY NĚMECKY MÍRA do64° od64° doporučeno
Treska obecná Torsk Dorsch 40cm 47cm 40-50cm
Treska jednoskvrnná Hyse Schellfisch 31cm 44cm 40-50 cm
ČESKY NORSKY NĚMECKY MÍRA do62° od62° doporučeno
Treska tmavá Sei Kohler 40cm 45cm
Makrela Makrell Makrele 30cm 30cm
Platýs obecný Halibut Kveite Heilbutt 80cm 80cm
Losos obecný Laks Lachs 35cm 35cm
Pstruh mořský Sjoorret Meerforelle 35cm 35cm
Ostroun obecný Pinggha Dornhai 70cm 70cm
Ďas mořský Breiflabb Anglerfisch (Seeteufel) 60cm 60cm
Treska pollak Lyr Pollack 45cm 45cm
Mník mořský Lange Lengfisch 60cm 60cm
Mník bělolemý Brosme Lumb 45cm 45cm
Okouník mořský Vanting uer grosse Rotbarsch (Goldbarsch) 32cm 32cm
Sleď obecný Sild Hering 18cm 23cm v tření 25 cm
Treska bezvousá Hvitting (Bleik) Wittling (Merlan) 32cm 32cm
Platýs malý Skrubbe Flunder 20cm 20cm
Platýs evropský Rodspette Schole (Goldbutt) 29cm 29cm
Platýs červený Lomre Limane( echte Rotzunge) 25cm 25cm
Platýs bradavičnatý Mare Flyndre Flunder (Rauchbutt) 20cm 20cm
Platýs limanda Sandflyndre Kliesche 23cm 23cm
Platýs černý Blakveite 45cm 45cm
Kambala velká Piggvar Steinbutt 30cm 30cm
Kambala kosočtverečná Slettvar Seehecht 30cm 30cm
Kambala průsvitná Glassvar 25cm 25cm
Štikozubec obecný Lysing Seehecht 30cm 30cm
Úhořovec mořský Haval Conger (asi iMeeraal) 60cm 60cm
Úhoř žlutý Al Gulal 40cm 40cm
Úhoř stříbrný Al Blakal 37cm 37cm
Jazyk obecný Tunge Seezunge (Zunge) 24cm 24cm
Huňáček severní Lodde oblast Jan Mayen 12cm 11cm
Krevety Reker 6cm 6cm
Mořský rak ( garnat ) Sjokreps 13cm 13cm
Krab Krabbe Rogaland a jih až k Oslu 11cm 13cm
Krab kamčatský Kongekrabbe 13,7cm 13,7cm
Mušle – hřebenatka Haneskjell ( Chlamys islandicus = hřebenatka) 6,5cm
Mušle – velká hřebenatka Stort kamskjell ( Ammusium cristatum ) 10cm 10cm
Humr Hummer 25cm 25cm
Vlkouš mořský Steinbit Kattfisch nezjištěno
Okouník živorodý Lus uer kleiner Rotbarsch nezjištěno
Pyskouni Berggylt Gefleckter nezjištěno
Jehlice rohozobá Horngjel nezjištěno
Rejnoci Skate Glattrochen nezjištěno
Platýs drsný Gapeflyndre nezjištěno
Štítník šedý Knurr grauer Knurrhahn nezjištěno
A tak nějak oklikou jsme se dostali k původnímu tématu. Takže když vytáhnu rybu a prostě z nějakého důvodu se rozhodnu jí pustit zpět, tak jí s klidem pustím, protože si přinejhorším alibisticky řeknu, stejnak má určitě parazity. Ne! Tohle si dělám srandu a hodně to vše zlehčuju. Je jasné, že si napadené maso taky nebudu brát, ale prostě vyhazovat x % masa protože, aniž bych se přesvědčil, tam ten parazit stejnak je, to se mi zdá ujeté. A mám prostě dojem, že to tak je a i díky nějakému limitu. A prostě pak nějak moralizovat nad puštěnou rybou takovým a takovým způsobem je z globálního hlediska, co s těma rybama vlastně celkově děláme, je přinejmenším zbytečné – zavádějící. Já to o té ” svíčkové” napsal proto, že to vidím poslední roky. Dřív jsem se s tím nesetkal. Část bude v parazitech, část v limitu. Nebo snad ne?
Taky jsem se ihned zarazi nad tím – i když budem najíždět na vnu kolmo …… to vypadalo jako by to tak mělo být. Kdo to tak dělá, tak druhou nebo třetí vlnou si pěkně nabere. Ááá tak hlavně proto by měl být na lodích kyblík na vylévání vody…… Já vím, že to tak neni, trochu šprýmuju.
Vyplnil jsem to. To neni problém, ale cituji – ( Proto NORUT (Northern Research Institute v Tromso) zahájil výzkum zaměřený na získání dat o množství ryb lovených rybáři-turisty a o finančním přínosu rybářské turistiky pro Norsko. ) To jako to množství ulovených ryb berou paušálně podle povoleného limitu 15 kg na osobu? Co kydž někdo neodveze ani šupinu? No a ti co odvezou víc, tak kromě jednoho se s tím nikdo nechlubí. V dotazníku se na množství odvezených ryb vůbec neptají!
Měl by jim – Norům – někdo říct, že ten jejich slavnej limit nadělal víc škody jak užitku. Dřív ( dle mé zkušenosti, to co jsem viděl – ne z televize) si sportovní rybáři brali celé filety. Vyhodili jen okrojené kosti a vnitřnosti. Dneska ani nechci jezdit do rybářských center. Protože když vidím co dělají s krásnými rybami cca 60-80cm. Vyříznou hřbety a ostatní vyhodí!! V mojich očích je tohle prasárna na entou. Vzít si ze zvířete ” svíčkovou ” a ostatní vyhodit. Takže jejich slavnej limit zařídil to, že se uloví nakonec víc ryb, protože se z nich bere mnohem menší část, než jak to bývalo dřív. Toto zvěrstvo jsem viděl u Němců, ale nepochybuju, že tohle dělají i jiní, protože to taky někde viděli.
Mám obavu, že jde o průzkum, který je nejspíš na dvě věci…..
Co s ulovenou rybou? Nelogičtější je jí sníst. Téměř každá ryba vylovená z více jak 30 metrů toho má plné kly. Neni moc těch ryb, jako Štítník, který Ti po vylovení “vynadá” a když ho vrátíš do vody, tak po něm ani racek neštěkne a za chvíli si pluje svou cestou. Taky nějakou tu rybu pustím, ale moc šancí jim stejnak nedávám.
Položil jsem si otázku – kdo ubližuje rybám víc?
Ten kdo je uloví a sní a nebo ten kdo je loví jen z potěšení, bez jakéhokoliv užitku jen aby je trápil? I takto divně se dá otázka položit. Samozřejmě nikdo ryby nechytá proto, že ví že je tím bude trápit. I když masovej vrah to pravděpodobně dělá z potěšení.
Chovejme se jako inteligentní lidé, používejme rozum i když některá zvířata nezabíjejí jen pro hlad.
Ursus psal – Vše co vytáhnu ihned zabíjím, páč nemám rád když se zvíře trápí. Hned mě napdlo, jak sedí u mariáše, pořád mu chodí supr karta a nechce trápit kolegy se špatnou kartou :-)))
bobo má pravdu. Bohužel slevy jsou pro malá auta a pak od 15.6. Asi tam sedí komunisté – taky to dělají opačně, než by bylo ekonomické. Já nevím, jsetli jde přesně o Poláky, kdo má takto vymyšlenou cennovou poiltiku, ale vypadá to na ně:-((
bobo – nakonec Tvojí trasu za Tebe vymysleli oni a neni Ti líp, že přes to Polsko nejedeš ? :-))
Já do toho na 90% jdu a uvidím co bude příště.
Já to mám do Gdaňska přes Berlín, Štětín 1020km. Do Štětína – 637 km se dokážu dostat v klídu za 10 hodin (a podle toho, jak znám dálnice v Německu, tak to uděláme za 7 hodin ) . Protože trajekt vyjíždí z Gdaňsk v 18:00, tak budu muste vyjet z domova kolem půlnoci. A to už mě nezabije, abych vyjel třeba v 21 nebo 22 hodin a budu mít na cestu Polskem taky minimálně 10 hodin. Ale po ujetí 1020 Km ( z celkových 2572 do Alty ) si budu moci odpočinout celých 18 hodin na trajektu. Za ten odpočinek mi bude stát jet přes Polsko. Až se vrátím, třeba na tom bud stejně jako Komboj.
Taky přemýšlím o ceste do Norska přes Polsko. Pojedem v polovině června dvěma auty po třech lidech.
Dojet do Nynashamn přes Gdaňsk vyjde o 4500 Kč dráž než do Nynashamn přes Sassnitz – Trelleborg. Beru cestu z J.Hradce až k Nynashamn. Ten rozdíl je počítaný včetně pohoných hmot a ceny trajektů.
Cesta na sever Norska přes Sassnitz – Trelleborg nebo Rostock -Gedser ( při této trase je rozdíl menší ) ) je v každém případě levnější a kratší na celkové hodiny na cestě. Pobyt na trajektu max – 4 hod., ale neposkytuje čas na odpočinek – nebo minimální.
Cesta na sever Norska přes Polsko je o něco dražší, celkový čas tam a zpět bude o 24 hodin delší, ale čas tam a zpět 36 hodin strávených na trajektu poskytuje velký prostor na odpočinek při cestě Směrem tam je trajekt po cca 1000km a směrem zpět je trajekt cca. po 1600 km.
Cestovat po Polských silnicích je prý “zážitek”.
Tak co si teda nakonec vybrat. Jet co to dá a být nahoře za kratší dobu a přijet tam jako spráskaný pes i když je řidičů dost a nakonec něco ušetřit? Nebo se vydat přes Polsko a odpočinout si na 18 hodinovém trajektu? Kdyby ti pšonci měli good silnice, tak neváhám. Takto stále nevím. Mám dilema. Ostatní členové výpravy jsou na tom stejně – je to půl na půl.
Asi si hodím korunou a pojedu přes Polsko :-)))))
ZM – trošku tě opravím – Ta kniha se jmenuje – Rybaříme v Norských fjordech – je z těch všech knih co u nás vyšly nejjednodušší pro začátečníky. Je v ní naprosto všechno, co obyčejný český rybář potřebuje vědět o mořském rybolovu v Norsku. V těch dalších knihách je to samé a navíc pár specialit a taky pár aktuálních informací jak o trajektech, tak o ubytování a podobně.
Takže ještě jednou to shrnu.
Rybaříme v Norských fjordech – Enenkl, Míšek, Muller – mám takový dojem, že jde o ryze české autory. Pokud je to jinak, tak se omlouvám – četl jsem to již dávno.
Mořský rybolov v Norsku – Korn Rainer ( od něho možná znáte ty drahé návnady) Rose Sebastian
Fascinující rybolov v Norsku Jiří Fraus + další spoluautoři -Volker Dapoz, Rob Langford, Radek Diviš, Milan Wišo nebo Zdeněk Edelmann
Nová kniha – Úspěšný rybolov v Norsku – Robert Langford
Mořská kuchařka – Štěpnička Miloš
Rybářský receptář – Štěpnička Miloš – i zde se píše o mořských rybách. Jinak si myslím, že by tuto knihu měl mít doma každý rybář. Nemám za propagaci této knihy provizi. Ona ta kniha je totiž opravdu hodně poučná. Já říkám je to bible každého rybáře, který ryby nejen chytá, ale i je jí.
Rybářské uzly – správný název knihy a autora dopíšu. Každý umí spoustu rybářských uzlů, ale přivázat loď k molu každý nedokáže – taky poučná kniha.
O dalších knihách, které u nás vyšly a které by se více či méně zaobíraly rybolovem v Norsku, nebo s tím nějak více souvisely já neznám.
Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Tím nenepadám nikoho, kdo se tady v různých článcích snaží dobrat pravdy o kvalitě rybího masa z Norských moří.
Budu li mít ve vlestnictví rybníky, budu všem tvrdit, že kapříci jsou to nejkvalitnější co můžeš sníst. Budu li mít třeba prasečák, tak ti to samé budu tvrdit o mojich vepřících. Budu li vyrábět sýry, tak budu tvrdit že když je jíst nebudeš, tak se nedožiješ 70let. Když budu mít lososí farmu, tak to s tím věkem bude určitě ještě horší než se sýry. Všimni si, že se v každém tomto příkladě jedná o tzv. průmyslovou výrobu. To znamená – když nenakrmíš nic z toho nebude.
Já to vidím tak, že když maso a aby bylo co nejméně zamořené čímkoliv, tak to z divočiny vždycky vyhraje. Takže ryba chycená v moři dopadne mnohem líp, jak třeba i ryba z řeky, která tam s největší pravděpodobností stejnak byla vysazená z nějakého chovu a nehledě na stav kvality vody v řece a v moři.
Nikomu nic nevnucuju. jím i ty supr nadopované bojlery:-)). A tak jsem si jistý, tím, že když si chytnu rybku v moři a ještě k tomu v Norsku, tak budu jíst to nejlepší a nejzdravěší s nejmenším podílem chemických sajratů, co můžu ulovit. Tím jsem si celkem jistý. Ať si odborníci co pějou něčí píseň, píšou co chtějí.
Já pěju rybí píseň :-)))
Přátelé Norského rybolovu.
Přeji Vám všem hodně zdraví, příznivý vítr a šťastné návraty domů.
Vlkouš.
Pane Ivane Finto.
Měl jsem obavu, že to skončí slovo proti slovu. Jsem moc rád, že Vás napadlo hledat nakonec i najít to správné datum. Tohle je pro nás Norky moc důležité – vědět kdy a kde. A vlastně nejen Norky 🙂 Já vím, že si z jednoho článku, člověk jednoznačný obrázek dělat nemůže. Ale z více článku se dají za několik let poskládat velice solidní informace o lokalitách.
Klobouk dolů – překvapil jste mě. Miloslav Křišta.
Nahrávání ...
